DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#graveinfestation. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#graveinfestation. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 1. dubna 2025

Interview - GRAVE INFESTATION - Rotting, oozing death metal from the old dark caves!


Interview with death metal band from Canada - GRAVE INFESTATION.

Recenze/review - GRAVE INFESTATION - Carnage Gathers (2025):

Ave GRAVE INFESTATION! Greetings to the realm of Hades! I've had your new album "Carnage Gathers" at home for review for some time now and I have to say that it's a cool trip for me back to when I was young and starting out with death metal. Excellent hit! How did the record come about and where did you want to go from your previous releases?

That’s exactly it, the sound for the band is to create albums and music that we want to listen to and that made us remember what got us interested in this genre in the first place, I suppose going back to some of the basics and roots of this genre. Appreciate your comments about the record. The record came about because after our first LP “Persecution of the Living” we were ready to make a second record and for this one we really wanted to embody really specific production and raw sound for the album, and also to give GC the space to try some ideas he had for the vocals specifically around treatment and effects. So, this record was really about developing our production and sound and finding out exactly what we needed to release the record we all wanted to make. There was a lot of focus on making a cohesive record with some growth in the writing, but most definitely developing our production and sound.


I was introduced to the morbid game by the cover art from Misanthropic-Art. Awesome work! How did you choose the theme and how does it relate to the music and lyrics? How did you and Chris Kiesling get together and why him?

We have all been following Chris’ art for a long time, he has done a lot of cool work and art for bands and puts a lot of effort into his work, we had a specific concept for this record and after discussing as a band, we had a feeling that he would capture the concept really well. We wrote to him and he was really into it and then the back and forth between us to get the concept art to the right spot was super easy, he was very open to our adjustments/requests and ideas.

The cover art is related to a track on our album called “The Anthropophagus”, it's about a 17th century French cannibal hermit. That's the cave he lived in. People called him the Anthropophagus, which means cannibal, but he was just basically starved to madness, a starving hermit who murdered and ate people to feed himself. The cover art is his world in his cave.

The sound, that's what death metal is all about. Did you manage to achieve a sound that's straight out of the late 80s/early 90s? It strikes me as analogue. Am I right? Where did you record the album, who signed the mixing and mastering?

The album was recorded at Earhammer Studios in Oakland, CA with engineer Greg Wilkinson who plays in bands like Brainoil, Deathgrave, and now Autopsy. He recorded and mixed the record. We decided to work with Greg because we wanted someone experienced with playing, recording, and mixing death metal and it was clearly the correct choice. Greg is also our friend so the sessions were super friendly and easy to navigate. It’s interesting that you feel it sounds analog, because I think that’s the thing that Greg brings into his recordings, an organic sound. But the recording is digital, analogue is something we’d love to do one day but it isn’t in the budget/resources just yet.

The great thing about working with Greg is he's entrenched in the music we love and play. He could see our vision, and helped us make it happen. He had death metal solutions for death metal problems. He had great old cabinets and amps. Even the studio itself gives off deathly ambience. We definitely had old school stuff on the brain when we were going back and forth in the mixing process, and he worked really closely to hear our vision and make things happen when we expressed ideas, like for example, he was super receptive to our ideas for how for example the vocals should sound, be effected, be mixed, and be treated overall - and that took a lot of collaboration. Without that, the record would sound entirely different.


Death metal lyrics are often about bad and ugly things. What are they about on "Carnage Gathers"? Who is the author and where did you get the inspiration for them? What influenced you?

GC writes all of our lyrics, the lyrics for Carnage Gathers are about death. In this case, each song is a specific instance of murder or a story related to death or dying. The lyrics were focused on subjects maybe an 80’s metal band would write about. For example living inhumation is about falling asleep and being buried alive, black widow is about a woman grave robber who turns to murder to sell fresher cadavers to make money to feed her children. Most lyrics are from true stories researched from recent history or from as far back as a couple hundred years ago, like some are kind of late medieval true crime. A few are from literature about war or horror.

How is death metal perceived in Canada? You're from Vancouver and to be honest I'm not too familiar with your scene. How does it work for you, what about the fans, the bands? Like do you have a club where you hang out? What about other packs? Can you recommend anyone?

There is a strong commitment to death metal in Canada, as we write this we are on a European tour with fellow Canadian death metal band SEDIMENTUM who are from Quebec City, which is basically on the other side of Canada from where we are from, but they are a really incredible live band and have great records. Vancouver has a very strong death metal.


I think you'll agree with me that the best gigs are still the gigs. Nowadays you can listen to a band from the other side of the world, but when you go to a club and see them live, party under the stage, buy a CD, buy a t-shirt, you get a completely different relationship. Do you play often and do you like it? What about some tours, festivals? How do you feel about playing live as a musician?

We play live on a regular basis and tour at least a few times a year. I agree that it’s really different being in person and meeting people, especially when you get into the realm of international touring and start meeting people across language barriers and cultural differences and realize that we all have one thing in common, which is death metal. Festivals are obviously awesome because you meet tons of people in bands and in the audience, and it’s super condensed and always a big massive party and whirlwind. But individual shows, especially small gigs like the one we played in Slavonice CZ the other night during this tour we are on are still always really special because you get to meet people more one on one and have conversations and hang outs that you can’t at larger festivals. Sometimes you end up hanging out with someone for hours and you aren’t even really communicating in the same language. it’s super cool.

Death is an often quoted theme in death metal. Personally, I often think of old books and legends, the realm of Hades. How do you feel about death? Do you think there is something beyond? Another dimension, hell?

I think we all have different interpretations of it, but the interesting thing about death is that so many fear it, but it is really the most knowable thing - everything dies. The fear therefore of death is the fear of the unknown, or the void, or the abyss, however you want to describe it, so this unknowability is really the horrifying thing. And when you think of classic death metal lyrics, or like the lyrics in our track Living Inhumation, or Edgar Allan Poe works, there is an intense fear of being buried alive or in another sense, meeting death before you feel it is your time, and being trapped in this place between life and death, like a coma or something. This constant decay is an important theme for all death metal.

 

You play death metal influenced by the old school. Nowadays, the band can't really avoid comparison, but I'm curious how the idea to form GRAVE INFESTATION came about, who was and is your role model and where do you want to take your band? Are you tempted by big festivals abroad, for example, are you willing to tour with a more famous pack?

We have so many influences, but definitely Swedish/Finnish bands like NIHILIST, ABHORRENCE, RIPPIKOULU to name a few, and obviously bands like AUTOPSY, REPULSION and DEATH are huge for us. We are also influenced heavily by bands outside of our exact genre, like for example BLASPHEMY, TEITAN BLOOD, and someone at the gig last night pointed out some HELLHAMMER/CELTIC FROST influence they could hear which is totally correct in our opinion, because it all seeps in.

We just want to be able to continue to make records and tour as much as possible, ideally it would be nice for it to be sustainable enough that our jobs wouldn’t get in the way, but we just want to be able to do as much as we can within our financial reach. We all dedicate vacation time from work and our own money into this band.

Big festivals are cool if we are a good fit, we don’t need to prove anything and play a big festival or join a big touring package. If it fits, makes sense, and would be a good experience for us as musicians, it’s an option. But playing to a bigger audience for the sake of JUST playing to a bigger audience, with nothing else that means anything to us isn’t interesting to us. We need to have something we give a fuck about when we do this.

Personally I see GRAVE INFESTATION as a great old school death metal band. I'd be interested to know what is your goal, direction, base, where you want to get to. Is it a big label? A festival? Or maybe a tour with POSSESSED?

Thanks for the words here. Our goal is to be able to tour and play cool gigs as much as possible with like-minded bands to an audience of dedicated metal maniacs. Travelling the world and playing music is a crazy opportunity and we want to continue this. And we want to have enough resources and time to continue to make killer records. So. really we just want to make records and play gigs all over the world with our friend’s bands and see people we’ve met everywhere at fests and stuff at our gigs. In terms of labels, i’m not sure what a big label is exactly for a band like us. Darragh (Invictus) and Matt (Dark Descent) run two killer underground metal labels and there is something really cool about working closely with a label just run by metal maniacs. It’s a really cool and friendly relationship and they do their best to support us. And we of course always want to keep playing festivals, they can be big or small but most importantly the lineup including cool bands we like and friends is always a huge bonus.

Interesting you mention Possessed because they keep coming up a lot in reviews about Carnage Gathers as comparison, and of course that would be super cool to tour with them. We like touring with cool bands who play good music and are cool to hang out with of course.

 

How did you get into death metal in the first place? When did you first pick up an instrument and start playing? Who was your role model? And what was it like growing up in metal Canada? First gig?

We all got into death metal in different ways, GC was listening to death metal since his teenage years when he’d hear old school bands on the radio with their new releases, for example Obituary’s Slowly We Rot, and he actually started as a bassist and then moved towards guitar eventually. The drummer was first introduced to death metal also in her teenage years through Much Music metal shows where they would play metal music videos online. In her hometown of Toronto, bands like Morbid Angel would go through and do interviews in the downtown core and then would be replayed on the music video shows. TS comes to death metal through hardcore punk but also noting the similarities in approach by Swedish and Finnish hardcore punk bands to the death metal scenes. And BC has always been a metal head, and has been dedicated to various forms of metal throughout his life. When he joined Grave Infestation he shared that he had a specific interest in doing a death metal band in this style and genre specifically. Growing up with death metal in Canada means being part of punk, harsh noise, and black metal communities too, as our gigs are often cross-genre. In many Canadian cities, it’s a bit too small to get specific about particular genres, so mixed genre bills but that still share basic aesthetics, are the best attended and coolest shows.

I like to ask musicians what death metal means to them. How would they define it, is it more of a philosophy and lifestyle for them or "just" relaxation. What does it mean to you? How do you perceive and experience it?

For us, we see it as an opportunity to practice expression with a focus on how things hit you on gut-level impact, like without things becoming overly cerebral or intellectualized. So we bring our ideas and interests in the organic, human, and honest parts of life including questions we have around the complications of morality (for example in the lyrical content it’s not just death is bad, but rather in some cases some stories share stories about death/murder etc being part of survival, social illness, mental illness). The disgusting parts of life are brought to the forefront for us to dissect and witness.

What are GRAVE INFESTATION planning in the next few months? What can fans look forward to?

We are currently on a European tour, but after this we will be performing live in Seattle at Disembowled God Fest, then in Toronto and Montreal to promote our record and we are planning some tours coming up. But our priority for the next few months is to get back to writing, since we are all eager to start working on our 3rd LP.

Thank you very much for the interview. I appreciate it. I'm going to listen to "Carnage Gathers" again. It's excellent! Thank you so much for your new record, too. I wish you the best sales and good luck in your private life!

Recenze/review - GRAVE INFESTATION - Carnage Gathers (2025):

Recenze/review - GRAVE INFESTATION - Persecution Of The Living (2022):

https://www.deadlystormzine.com/2022/07/recenzereview-grave-infestation.html




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - GRAVE INFESTATION - Hnilobou nasáklý, mokvající death metal ze starých temných jeskyní!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Kanady - GRAVE INFESTATION.

Recenze/review - GRAVE INFESTATION - Carnage Gathers (2025):

Ave GRAVE INFESTATION! Zdravím do Hádovy říše! Mám doma na recenzi již nějaký čas vaše nové album „Carnage Gathers“ a musím říct, že je pro mě parádním výletem do doby, kdy jsem byl mladý a s death metalem jsem začínal. Vynikající zásek! Jak deska vznikala a kam jste se chtěli oproti minulým nahrávkám posunout?

To je přesně ono, zvukem pro kapelu je vytvářet alba a hudbu, kterou chceme poslouchat a která nás přiměla vzpomenout si na to, co nás k tomuto žánru vůbec přivedlo, předpokládám, že se vracíme k některým základům a kořenům tohoto žánru. Vážím si vašich komentářů k desce. Deska vznikla proto, že po našem prvním LP „Persecution of the Living“ jsme byli připraveni natočit druhou desku a u té jsme chtěli opravdu ztělesnit ryzí, specifickou produkci a syrový zvuk alba a také dát GC prostor vyzkoušet si některé nápady, které měl ohledně vokálů, konkrétně kolem zpracování a efektů. Takže tahle deska byla opravdu o vývoji naší produkce a zvuku a o zjištění, co přesně potřebujeme, abychom vydali desku, kterou jsme všichni chtěli. Hodně jsme se soustředili na vytvoření soudržné desky s určitým růstem v psaní, ale rozhodně jsme rozvíjeli naši produkci a zvuk.


Do morbidní hry mě uvedl už obal od Misanthropic-Art. Parádní práce! Jak jste motiv vybírali a jaký má vztah k hudbě a textům? Jak jste se dali s Chrisem Kieslingem dohromady a proč právě on?

Všichni už dlouho sledujeme Chrisovu tvorbu, má za sebou spoustu skvělých prací a výtvarných návrhů pro kapely a dává do své práce hodně úsilí. Měli jsme pro tuhle desku specifický koncept a po diskuzi v kapele jsme měli pocit, že by ho mohl dobře vystihnout. Napsali jsme mu a on se do toho opravdu pustil, a pak už to mezi námi probíhalo tam a zpátky, abychom dostali výtvarný koncept na správné místo, bylo to super snadné, byl velmi otevřený našim úpravám/požadavkům a nápadům.

Obal souvisí se skladbou na našem albu s názvem „The Anthropophagus“, je o francouzském kanibalském poustevníkovi ze 17. století. To je jeskyně, ve které žil. Lidé mu říkali Anthropophagus, což znamená kanibal, ale on byl v podstatě jen vyhladovělý poustevník, který vraždil a jedl lidi, aby se uživil. Na obálce je jeho svět v jeskyni.

Zvuk, o ten jde v death metalu především. Vám se podařilo docílit soundu, který je jak vystřižený z přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století? Působí na mě jako analog. Mám pravdu? Kde jste album nahrávali, kdo je podepsán pod mixem a masteringem?

Album bylo nahráno v Earhammer Studios v kalifornském Oaklandu s inženýrem Gregem Wilkinsonem, který hraje v kapelách Brainoil, Deathgrave a nyní i Autopsy. Ten desku nahrál a smíchal. Pro spolupráci s Gregem jsme se rozhodli, protože jsme chtěli někoho, kdo má zkušenosti s hraním, nahráváním a mixováním death metalu, a byla to jednoznačně správná volba. Greg je také náš kamarád, takže sezení bylo super přátelské a snadno se v něm orientovalo. Je zajímavé, že máte pocit, že to zní analogově, protože si myslím, že to je věc, kterou Greg do svých nahrávek vnáší, organický zvuk. Ale nahrávka je digitální, analogová je něco, co bychom jednou rádi udělali, ale zatím to není v rozpočtu/zdrojích.

Na spolupráci s Gregem je skvělé, že je zakořeněný v hudbě, kterou máme rádi a kterou hrajeme. Viděl naši vizi a pomohl nám ji uskutečnit. Měl deathmetalová řešení na deathmetalové problémy. Měl skvělé staré kabinety a zesilovače. Dokonce i samotné studio vyzařuje deathovou atmosféru. Rozhodně jsme měli v hlavě oldschoolové věci, když jsme se v procesu mixování vraceli tam a zpátky, a on opravdu úzce spolupracoval, aby slyšel naši vizi a uskutečnil věci, když jsme vyjádřili své nápady, jako například, že byl super vnímavý k našim nápadům, jak by například měl znít vokál, jak by měl být efektovaný, jak by měl být smíchaný a jak by měl být celkově zpracovaný - a to vyžadovalo hodně spolupráce. Bez toho by deska zněla úplně jinak.


Death metalové texty bývají často o ošklivých a zlých věcech. O čem jsou na „Carnage Gathers“? Kdo je jejich autorem a kde jste pro ně brali inspiraci? Co vás ovlivnilo?

GC píše všechny naše texty a na Carnage Gathers jsou o smrti. V tomto případě je každá píseň konkrétním případem vraždy nebo příběhem souvisejícím se smrtí či umíráním. Texty jsme zaměřili na témata, o kterých by možná psala metalová kapela z 80. let. Například Living Inhumation je o usínání a pohřbívání zaživa, Black Widow je o ženě vykradačce hrobů, která se uchýlí k vraždě, aby prodala čerstvější mrtvoly a vydělala peníze na obživu svých dětí. Většina textů vychází ze skutečných příběhů vypátraných z nedávné historie nebo až z doby před několika sty lety, jako by některé byly jakousi pozdně středověkou skutečnou krimi. Několik jich je z válečné literatury nebo hororu.

Jak je vnímán death metal u vás v Kanadě? Jste z Vancouveru a abych pravdu řekl, tak vaši scénu příliš neznám. Jak to u vás funguje, co fanoušci, kapely? Máte třeba nějaký klub, kde se scházíte? A co další smečky? Mohl bys nám někoho doporučit?

V Kanadě se death metalu hodně věnují, v době, kdy tohle píšeme, jsme na evropském turné s další kanadskou deathmetalovou kapelou SEDIMENTUM, která pochází z Quebecu, což je v podstatě na druhé straně Kanady, než odkud pocházíme my, ale je to opravdu neuvěřitelná kapela naživo a má skvělé desky. Ve Vancouveru je velmi death metal velmi silný.


Asi mi dáš za pravdu, že nejlepší jsou stejně koncerty. Dnes si může člověk poslechnout kapelu z druhého konce světa, ale když jde do klubu a vidí ji naživo, zapaří pod pódiem, koupí si CD, triko, tak si získá úplně jiný vztah. Hrajete často a rádi? Co nějaké turné, festivaly? Jak vnímáš živé hraní ty, jako muzikant?

Pravidelně hrajeme živě a alespoň několikrát ročně vyrážíme na turné. Souhlasím s tím, že je to opravdu jiné, když se člověk setkává s lidmi osobně, obzvlášť když se dostane do sféry mezinárodních turné a začne se setkávat s lidmi přes jazykové bariéry a kulturní rozdíly a uvědomí si, že všichni máme jednu věc společnou, a to death metal. Festivaly jsou samozřejmě úžasné, protože potkáváš spoustu lidí v kapelách i v publiku, je to super zhuštěné a vždycky je to velká masivní párty a smršť. Ale individuální koncerty, obzvlášť ty malé, jako byl ten, který jsme nedávno odehráli ve Slavonicích CZ během turné, na kterém jsme, jsou stejně vždycky hodně speciální, protože se s lidmi potkáš víc jeden na jednoho a můžeš si s nimi povídat a trávit čas, což na větších festivalech nejde. Někdy se stane, že s někým trávíš celé hodiny a ani spolu pořádně nekomunikujete stejným jazykem. Je to super.

Smrt je v death metalu často citované téma. Osobně si často vzpomenu právě na staré knihy a pověsti, na Hádovu říši. Jak vnímáš smrt ty? Myslíš, že existuje něco dál? Jiná dimenze, peklo?

Myslím, že si ji každý vykládáme jinak, ale na smrti je zajímavé to, že se jí mnozí bojí, ale přitom je to ta nejznámější věc - všechno umírá. Strach ze smrti je tedy strachem z neznáma, z prázdnoty nebo z propasti, ať už to popíšete jakkoli, takže tato neznámost je skutečně děsivá. A když se zamyslíte nad klasickými deathmetalovými texty nebo třeba nad textem naší skladby Living Inhumation nebo nad díly Edgara Allana Poea, je tam intenzivní strach z pohřbení zaživa nebo v jiném smyslu setkání se smrtí dřív, než cítíte, že nadešel váš čas, a uvěznění v tomto místě mezi životem a smrtí, jako v kómatu nebo tak něco. Tento neustálý rozklad je důležitým tématem pro celý death metal.

 

Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit GRAVE INFESTATION, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Máme spoustu vlivů, ale určitě jsou to švédské/finské kapely jako NIHILIST, ABHORRENCE, RIPPIKOULU, abych jmenoval alespoň některé, a samozřejmě kapely jako AUTOPSY, REPULSION a DEATH jsou pro nás obrovské. Hodně nás ovlivňují i kapely mimo náš přesný žánr, jako třeba BLASPHEMY, TEITAN BLOOD, a někdo na včerejším koncertě poukázal na vliv HELLHAMMER/CELTIC FROST, který byl slyšet, což je podle nás naprosto správné, protože to všechno do nás prosakuje.

Chceme prostě být schopni pokračovat v nahrávání desek a koncertování, jak jen to bude možné, v ideálním případě by bylo hezké, kdyby to bylo natolik udržitelné, aby nám v tom nebránila naše práce, ale prostě chceme být schopni dělat co nejvíc v rámci našich finančních možností. Všichni věnujeme kapele dovolenou z práce a vlastní peníze.

Velké festivaly jsou v pohodě, pokud se nám to hodí, nepotřebujeme si nic dokazovat a hrát na velkém festivalu nebo se připojit k velkému balíku turné. Pokud se to hodí, dává to smysl a byla by to pro nás jako muzikanty dobrá zkušenost a možnost. Ale hrát pro větší publikum jen proto, že JEN hrajeme pro větší publikum, aniž by pro nás cokoli jiného znamenalo, pro nás není zajímavé. Musíme mít něco, co nás při tom zajímá.

Osobně vnímám GRAVE INFESTATION jako skvělou old school death metalovou kapelu. Zajímalo by mě, jaký máte cíl, směr, metu, kam se chcete dostat. Je to nějaký velký label? Festival? Nebo třeba turné s POSSESSED?

Děkuji za tvoje slova. Naším cílem je, abychom mohli co nejvíce koncertovat a hrát na pohodových koncertech s podobně smýšlejícími kapelami pro publikum plné oddaných metalových maniaků. Cestování po světě a hraní hudby je šílená příležitost a my v tom chceme pokračovat. A chceme mít dostatek prostředků a času na to, abychom mohli dál dělat zabijácké desky. Takže...vlastně chceme jen dělat desky a hrát koncerty po celém světě s kapelami našich kamarádů a vidět lidi, které jsme všude potkali na festivalech a tak, na našich koncertech. Co se týče labelů, nejsem si jistý, co přesně je velký label pro kapelu, jako jsme my. Darragh (Invictus) a Matt (Dark Descent) vedou dva zabijácké undergroundové metalové labely a je něco opravdu skvělého na úzké spolupráci s labelem, který vedou jen metaloví maniaci. Je to opravdu pohodový a přátelský vztah a oni dělají vše pro to, aby nás podpořili. A samozřejmě chceme pořád hrát na festivalech, můžou být velké nebo malé, ale hlavně lineup zahrnující super kapely, které máme rádi, a kamarády je vždycky obrovský bonus.

Je zajímavé, že zmiňuješ Possessed, protože se v recenzích na Carnage Gathers neustále objevují jako srovnání, a samozřejmě by bylo super s nimi jet na turné. Rádi jezdíme na turné s fajn kapelami, které hrají dobrou muziku a je s nimi samozřejmě fajn trávit čas.

 

Jak si se vlastně k death metalu dostal? Kdy si vzal poprvé do rukou nástroj a začal hrát? Kdo byl tvým vzorem? A jaké to bylo vyrůstat v metalové Kanadě? První koncert?

Každý z nás se k death metalu dostal jiným způsobem, GC poslouchal death metal od svých teenagerských let, kdy v rádiu slyšel staré kapely s jejich novinkami, například Slowly We Rot od Obituary, a vlastně začínal jako baskytarista a nakonec přešel ke kytaře. Bubenice se s death metalem poprvé seznámila také v teenagerovských letech díky metalovým pořadům Much Music, kde se pouštěly metalové videoklipy online. V jejím rodném městě Torontu hrály kapely jako Morbid Angel a dělaly rozhovory v centru města, které se pak přehrávaly v pořadech s videoklipy. TS se k death metalu dostal přes hardcore punk, ale zároveň si všímá podobností v přístupu švédských a finských hardcore punkových kapel k deathmetalové scéně. A BC byl vždycky metalista a po celý život se věnoval různým formám metalu. Když se připojil ke Grave Infestation, svěřil se, že měl specifický zájem dělat deathmetalovou kapelu právě v tomto stylu a žánru. Vyrůstat s death metalem v Kanadě znamená být také součástí punkové, harsh noise a black metalové komunity, protože naše koncerty jsou často napříč žánry. V mnoha kanadských městech je to trochu málo na to, aby se dalo specifikovat na konkrétní žánry, takže žánrově smíšené akce, které ale stále sdílejí základní estetiku, jsou nejnavštěvovanější a nejpohodovější koncerty.

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Pro nás je to příležitost k procvičování vyjadřování se zaměřením na to, jak na vás věci působí na úrovni nitra, aniž by se věci stávaly příliš mozkovými nebo intelektualizovanými. Takže přinášíme naše myšlenky a zájmy o organické, lidské a upřímné části života, včetně otázek, které máme kolem komplikací morálky (například v obsahu textů to není jen o tom, že smrt je špatná, ale spíše v některých případech některé příběhy sdílejí příběhy o tom, že smrt/vražda atd. je součástí přežití, sociální nemoci, duševní nemoci). Do popředí se dostávají nechutné části života, které můžeme pitvat a být jejich svědky.

Co chystají GRAVE INFESTATION v nejbližších měsících? Na co se mohou fanoušci těšit?

Momentálně jsme na evropském turné, ale poté budeme živě vystupovat v Seattlu na Disembowled God Festu, pak v Torontu a Montrealu, kde budeme propagovat naši desku, a chystáme se na další turné. Ale naší prioritou pro příštích pár měsíců je vrátit se ke skládání, protože všichni už se nemůžeme dočkat, až začneme pracovat na naší třetí desce.

Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Jdu si „Carnage Gathers“ znovu pustit. Je totiž vynikající! Děkuji moc i za vaši novou desku. Přeji vám co nejlepší prodeje a ať se vám daří i v soukromí!

Recenze/review - GRAVE INFESTATION - Carnage Gathers (2025):

Recenze/review - GRAVE INFESTATION - Persecution Of The Living (2022):

https://www.deadlystormzine.com/2022/07/recenzereview-grave-infestation.html




---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 27. února 2025

Recenze/review - GRAVE INFESTATION - Carnage Gathers (2025)


GRAVE INFESTATION - Carnage Gathers
CD 2025, Invictus Productions, Dark Descent Records

for english please scroll down

Opakovalo se to se smrtelnou pravidelností. Sněť se stále vracela. Nejdříve vždycky pocítil zvláštní tlak i neklid v vnitřnostech. Nemohl spát a budil se do temné noci. Přízraky vstoupily do jeho děsivých snů. Na smrt jsi nakonec vždycky sám, šeptali mu jeho vlastní démoni. Umíral a znovu se rodil, uzavřený v nekonečném koloběhu života. Do mozku se mu dostali červi a dávno už nevěděl, co je pravda a co lež. Zahalen do krvavé mlhy vstoupil na onen svět.

Když poslouchám nové album kanadských tmářů GRAVE INFESTATION, tak se cítím úplně jako hrdina dnešního příběhu. Mrtvý a tak trošku ještě živý. Nakažený nějakou hodně krutou a bolestivou chorobou. Přesně takový dojem na mě dělá i letošní nové album "Carnage Gathers". Mokvá a žhne, pálí i chladí, stejně jako sněť v mých vnitřnostech. 


GRAVE INFESTATION na to jdou postaru, syrově, morbidně a hlavně velmi uvěřitelně. Každá skladba je opusem ze záhrobí, neklidnou mantrou, temným obřadem se stylu třeba takových AUTOPSY, NIHILIST, ABHORRENCE, GRAVE, BOLT THROWER, SLAUGHTER, REPULSION. Samozřejmě, Kanaďané sice stavějí na tradičních, klasických základech, ale také přidávají velké množství svých nápadů a invence. Nadále rozvíjejí základní myšlenky opravdové smrti a dělají to velmi zkušeně a profesionálně. Skladby vám shnijí v rukou, rozpadnou se v prach, stanou se krutým mementem. Líbí se mi zvuk, pod kterým je podepsán mistr Greg Wilkinson, na něj je vždy spolehnutí. Dostanete pořádnou porci shnilého, mokvajícího a zkaženého masa. Povedl se i obal (Misanthropic-Art), na kterém je jeskyně, ve které musela být tahle deska nahrávána. Hluboko v podzemí, mezi dlouhými stíny. Nové album je takovou velmi děsivou a ošklivou ozvěnou ze záhrobí. Zprávou z onoho světa, která je plná rouhání, obrácených modliteb i hnisavého svědectví. Až zase jednou půjdeš navštívit svůj vlastní hrob, vzpomeň si na má slova. Smrt má, jak je všeobecně známo, nekonečné množství podob. Tu, kterou nám přinášejí GRAVE INFESTATION, je hnusná a ošklivá, smradlavá a mrazivá. Už jste se někdy dívali do očí nedávno zemřelého? Tak ani nemusíte, nové album "Carnage Gathers" vám zprostředkuje úplně stejné pocity. Jedná se hudbu ze starých márnic, o prokleté poselství nekonečného utrpení. Opakovalo se to se smrtelnou pravidelností. Sněť se stále vracela. Nejdříve jsem vždycky pocítil zvláštní tlak i neklid ve vnitřnostech. Nemohl jsem spát a budil jsem se do temné noci. Přízraky vstoupily do mých děsivých snů. Hnilobou nasáklý, mokvající death metal ze starých temných jeskyní! Surové ozvěny z onoho světa! 


Asphyx says:

It repeated with deadly regularity. The anthrax kept coming back. At first he always felt a strange pressure and uneasiness in his bowels. He couldn't sleep and woke up to a dark night. Phantoms entered his frightening dreams. You're always alone to die in the end, his own demons whispered to him. He was dying and being reborn, locked in an endless cycle of life. Worms had gotten into his brain and he no longer knew what was true and what was false. Shrouded in a bloody mist, he entered the other world.

Listening to the new album by Canadian darkies GRAVE INFESTATION, I feel like the hero of today's story. Dead and still a little bit alive. Infected with some very cruel and painful disease. That's exactly the impression that this year's new album "Carnage Gathers" makes on me. Wet and burning, burning and cooling, just like the anthrax in my guts. 

GRAVE INFESTATION do it the old-fashioned way, raw, morbid and above all very believable. Each song is an opus from the beyond, a restless mantra, a dark ritual in the style of AUTOPSY, NIHILIST, ABHORRENCE, GRAVE, BOLT THROWER, SLAUGHTER, REPULSION. Of course, the Canadians do build on traditional, classic foundations, but they also add a great deal of their own ideas and inventiveness. They continue to develop the basic ideas of true death and do it in a very skilled and professional manner. The songs will rot in your hands, crumble into dust, and become a cruel memento. I like the sound that mastermind Greg Wilkinson has signed off on, he's always reliable. You'll get a good helping of rotten, soggy, rotten meat. The cover art (Misanthropic-Art) is great too, featuring the cave this record must have been recorded in. Deep underground, among the long shadows. The new album is such a very creepy and ugly echo from beyond the grave. A message from the other world, full of blasphemy, converted prayers and festering testimony. When you go to visit your own grave again, remember my words. Death, as is well known, takes an infinite number of forms. The one brought to us by GRAVE INFESTATION is ugly and nasty, smelly and chilling. Have you ever looked into the eyes of the recently deceased? You don't have to, the new album "Carnage Gathers" will convey the same feelings. This is music from the old morgues, a cursed message of endless suffering. It was repeated with deadly regularity. The anthrax kept coming back. At first I always felt a strange pressure and uneasiness in my bowels. I couldn't sleep and woke up to a dark night. Phantoms entered my terrifying dreams. Rotting, oozing death metal from the old dark caves! Raw echoes from the other world! 


Recenze/review - GRAVE INFESTATION - Persecution Of The Living (2022):

čtvrtek 14. července 2022

Recenze/review - GRAVE INFESTATION - Persecution Of The Living (2022)


GRAVE INFESTATION - Persecution Of The Living
CD 2022, Invictus Productions

for english please scroll down

Mrtvolný puch! Rozkládající se těla. Kosti, které praskají tlakem. Lebky bez očí, s prázdnými dírami a smrtelným pohledem. Na death metalové mapě mám vyznačená už všechna pohřebiště. Cestuji záhrobím, nasávám pach hniloby a vybírám si jen ty nejzkaženější kousky masa. Záleží jen, zda jsou podávány na víku od rakve. Tentokrát bych vám rád představil kapelu GRAVE INFESTATION z Kanady. Ti mají na svém kontě dvě demonahrávky a jednu kompilaci.

Letos přicházejí s první dlouhohrající deskou, která je v podstatě dokonalou definicí toho, co mám na smrtícím kovu rád. Zastřený, prašivý zvuk (Jesse Gander - Recording, Mixing, Marco S. - Mastering), obal (Matt Stikker) - vše sedí perfektně na svých místech. Vy si tak můžete vychutnat hudbu, která musela být nahrávána v tom nejhlubším podzemí. Svět je zahalen do černé mlhy!


Pokud jako já bezezbytku uctíváte smečky jako AUTOPSY, OBITUARY, SLAUGHTER, BOLT THROWER, budete určitě spokojeni i s "Persecution Of The Living". Potkává se zde tradiční americká death metalová škola s finskou a v některých momentech i švédskou. Záleží, jak hudbu vnímáte. Já mohu říci jediné - pánové jsou zcela oddáni základním myšlenkám smrti. Nenechávají nic náhodě a album se mi ihned vlilo do žil jako prudký jed. Dveře do záhrobí byly otevřeny. Stačí jen přijmou pozvání. Čeká vás jen utrpení, chlad a nekonečná nicota. Songy jsou děsivé, úderné, mají jasný cíl - totálně vás zničit, vysát z vás veškerou krev a nakonec vás pohřbít zaživa. GRAVE INFESTATION exhumovali další z hromadných hrobů z devadesátých let. Na vás je, zde rádi a s chutí ohledáváte dávno pohřbená těla. Beru do ruky lopatu a kopu další díru do země. Stará rakev je svědectvím o době, kdy se hrálo ještě poctivě a od srdce. Na nějakou tu špínu se nehledělo a svět byl zahalen do tmy. Kanaďané do ní patří. Jsou uvěřitelní, reální a divocí jako vzteklí psi. Nakonec všichni zemřeme sami a budeme se muset se svým odchodem na druhou stranu nějak vyrovnat. Myslím si, že "Persecution Of The Living" může být mým převozníkem přes řeku Styx. Do říše nemrtvých. Ozvěny z prašivé death metalové kobky!


Asphyx says:

Dead smell! Decomposing bodies. Bones cracking under the pressure. Skulls without eyes, with empty holes and deadly stares. I've already marked all the burial sites on my death metal map. I travel through the grave, sucking in the smell of rot and picking out only the most rotten bits of flesh. All that matters is whether they're served on a coffin lid. This time, I'd like to introduce you to GRAVE INFESTATION from Canada. They have two demos and one compilation to their credit.

This year they come with their first full-length album, which is basically the perfect definition of what I love about death metal. The hazy, dusty sound (Jesse Gander - Recording, Mixing, Marco S. - Mastering), the cover art (Matt Stikker) - everything fits perfectly in place. You get to enjoy music that must have been recorded in the deepest underground. The world is shrouded in a black fog!


If like me you worship bands like AUTOPSY, OBITUARY, SLAUGHTER, BOLT THROWER, you will be satisfied with "Persecution Of The Living". Traditional American school of death metal meets Finnish and at some moments Swedish. It depends on how you perceive the music. I can say only one thing - the gentlemen are completely devoted to the basic ideas of death. They leave nothing to chance and the album immediately poured into my veins like a violent poison. The door to the afterlife was opened. All they have to do is accept the invitation. All that awaits you is misery, coldness and endless nothingness. The songs are terrifying, punchy, with a clear goal - to destroy you, to suck all the blood out of you and finally bury you alive. GRAVE INFESTATION have exhumed another of the mass graves from the nineties. It's up to you, here you are, happy and eager to search the long-buried bodies. I'm taking a shovel and digging another hole in the ground. The old coffin is a testament to a time when the game was still played with honesty and heart. No matter what the dirt, the world was shrouded in darkness. Canadians belong there. They're believable, real and wild as rabid dogs. In the end, we will all die alone and have to come to terms with our passing on the other side. I think "Persecution Of The Living" may be my ferry across the River Styx. To the realm of the undead. Echoes from a dusty death metal dungeon!


Tracklist:
01. Intro
02. The Conquest Of Pestilence
03. Slaughter, Then Laughter
04. Persecution Of The Living
05. Can You See The Pale Horseman In The Distance?
06. Plague Of Crypts
07. Death Of The Last Individual
08. Human Jigsaw Puzzle
09. Eternal Oblivion
10. Outro

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine