DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#gluttony. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#gluttony. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 12. listopadu 2022

Interview - GLUTTONY - True, pure Swedish death metal from the old burial grounds!


Interview with death metal band from Sweden - GLUTTONY.

Answered Anders Härén (guitars), thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - GLUTTONY - Drogulus (2022):

Ave GLUTTONY! I have never found any interview with you in Czech language. I will ask you first to introduce the band to the readers who do not know you yet. You can start from the beginning and take us through the whole history of GLUTTONY.

Hail Jakub! GLUTTONY was formed in 2009 by me, John and Max, after we had disbanded MY OWN GRAVE. One guy who truly understands the early days of Swedish Death Metal and was already involved in the early scene is Johan Jansson (INTERMENT, ex-DELLAMORTE, ex-CENTINEX, ex- REGURGITATE) so I asked him to sing on the first demo which he did. We recorded the Coffinborn demo mostly for ourselves but a few copies got circulated and one ended up at Rogga Johansson (PAGANIZER, RIBSPREADER, ex-DEMIURG) and he really digged it and told Roel at VIC RECORDS who also liked it so we signed with them for two albums. The debut album Beyond the Veil of Flesh turned out exactly like we wanted thanks to the great mix and master by Dan Swanö (ex-BLOODBATH, ex-EDGE OF SANITY). It was really hard to stay active as a band with Johan living 7 hours away so we decided to part ways and we brought in our friend Magnus Ödling (ex-DIABOLICAL, ex-SETHERIAL, ESCUMERGAMENT) on vocals. The debut album got great reviews and we did a few shows. Then we started writing the second album which became Cult of the Unborn. This album took longer to write since me and Magnus created a horror tale and wanted to make the album a theme album, telling the legend of The Casket Master raising the dead to life. This time around we choose Daniel Mikaelsson (SYN:DROM) as a producer because he did such a good job on our split with SORDID FLESH. I still think the album is strong song-wise, but I’m not as happy with the sound as on the first album. It also got mixed reviews – overall positive reviews but the sound was a watershed where some thought it was awful whereas others thought it sounded better than the debut. We played a few shows and started preparing for a tour with MOB-47 and CRAWL when the pandemic came. Since we couldn’t tour, we figured we might as well start writing a new album, so we did and that became the latest album, Drogulus.


This year, you have just released the new album „Drogulus“. Again, it's a dark, harsh and honest death metal. Did you access the recording process differently than last time or did you choose verified practices?

Actually we recorded this album in exactly the same way as Cult of the Unborn. We meet up for 2-3 hours and write a complete song and record it. We continue this process at each rehearsal until we feel we’ve run out of inspiration. Then we listen through the songs and decide what songs are good enough and which ones need adjustments (usually they all do). Then the second iteration starts where we re-arrange the songs and record them again. After that we listen one final time and decide which ones are good enough to be on the album. After that me and Magnus write the lyrics and we record it in our own studio, starting with drums, then guitars, then bass and finally vocals.

The new album seems to me more complicated, perhaps initially less accessible, at the same time incredibly dark and evil. Was it intentional? How did the album originate and how did you compose the music?

There are some Black Metal-minding musical parts on the new album but I think musically it’s actually very similar to our previous albums, but the new vocals overarch this and gives the impression of the music being harsher and more evil even though it’s quite the same. The reason for changing the vocals was the lyrical theme. We wanted to do an album dedicated to the universe of H.P. Lovecraft and subsequent, inspired authors. When it was time to record the vocals, the lyrics simply sounded better with a more high-pitched growl so we went with that. This is actually something we talk about in the Studio Diary on our YouTube channel as we are recording the vocals.


I have a „Drogulus“ in my MP3 player and I have to say that this album literally engulfed me. These are not just great ideas but also sound is simply devastating. I'm sitting in the tram, and suddenly I find myself shaking my legs. I have a feeling to start moshing. If I weren’t so old, I would probably start to. Where did you record and who is signed under mastering?

That makes me really happy to hear! I’m 41 myself but I find that I still want to write and perform the same fast and aggressive music as I did twenty years ago. A lot of people in my age shift towards softer and slower music and that’s fine but I simply can’t. If you can’t mosh to it, I don’t want to play it. We recorded the album in our own studio where we have recorded the two previous albums, but for mix and master we co-operated with Jonas Jönsson (BLACK BAY) who is a very talented yet unknown, local talent here in Sundsvall.

Who is the author of the lyrics on „Drogulus“? What are they talking about? Where do you get inspiration for themes?

On the two last albums, Magnus and I have written about 50% of the lyrics each. I wrote the lyrics to the title track. It started with me trying to find a title for the album that would encapsulate the vast lyrical theme. I stumbled upon the word Drogulus which means “Something that exists but whose existence cannot be verified because it is completely intangible” which to me is a perfect metaphor of what H.P. Lovecraft is conveying. In many of his books, he describes the monsters and beasts as hard to describe, explain, or fathom, so I found it to be the perfect title. Then when I wrote the lyrics for the title track I wanted to do the same: To write something that summarizes H.P. Lovecraft’s world of horrible beasts. For the chorus I used a line from the book The Case of Charles Dexter Ward which I found poetic and dark: “And of ye Seede of Olde shall One be borne”. Besides H.P. Lovecraft, for this album we also found inspiration in the works of Robert W. Chambers and Clark Ashton Smith.


Who is signed under the cover of „Drogulus“? I like his work very much. How did you choose the motif for the cover?

The cover was drawn by the artist known as Karmazid. I follow a lot of artists on Instagram and I always think a lot about what kind of esthetics would suit the music. I really like his raw and occult style so I contacted him and explained what we envisioned for the cover: some kind of Lovecraftian monster arising from the sea.

When we look back at the beginning ... What was the first impulse to found the band? And why the death metal? It's not the typical style which can would give you great "glory".

I grew up listening to Swedish Death Metal in the late 80’s, early 90’s. But for some reason when we formed our first Death Metal band MY OWN GRAVE we went for the more thrashy / Gothenburg style of Death Metal. So I’ve always had the desire to start a band playing Death Metal the old-school way and when MY OWN GRAVE disbanded in 2009 it turned out that Max (bass) and John (drums) felt the same way so GLUTTONY was formed. And you’re right, we didn’t start GLUTTONY and choose to play this type of music to get fame and fortune. I think with MY OWN GRAVE we had that rock star dream of making it big, but pretty soon we realized that there is a very select few Death Metal bands who do and I think they’ve all earned it. We wrote great Death Metal, especially the last album, Necrology, but we weren’t original in any way and did not deserve to make it big. So when starting GLUTTONY we decided we just wanted to start a band and play the type of music we love and grew up with. That has been the ambition from the start and I believe we have been consistent so far, staying true to our formula for how GLUTTONY should sound.


You come from Sweden and you play extreme death metal. Our readers would certainly wonder how the death metal scene works in Sweden. To tell you the truth, so lately I hear only the great new bands from there. Does this mean that the scene there is so strong at the moment? What about concerts, how many people coming to them?

I am very proud of the Swedish Death Metal heritage and that is what we try to honor with GLUTTONY. I would say that the scene has had its ups and downs but has always been strong with the old bands continuing and new great bands appearing each year. I think the pandemic hit the scene hard as with all live music but I’m seeing many of the gigs, tours and festivals re-emerging so I have high faith in the future of Swedish Death Metal. I’ve always liked the community and have met vey few rude fans or bands. When going to the shows, you meet people that you’ve met at concerts since you were 15 and that you share some kind of bond with for that reason. That’s one of the reasons I keep doing this and that’s what I like about the Death Metal community worldwide as well – it still feels like a strong subculture even though it’s not as active and steaming as it was in the early 90’s.

I have to ask. You live in Sweden, which is considered a strongly Lutheran country (61%). You play death metal. Do you have any problems with it? Do you get space in TV or in newspapers? How is life in your country affected by religion?

You have to understand that Sweden is a very non-religious country. It’s true that statistically a lot of people are registered with the Swedish church which is automatic when you’re born. But the number of people who are actually actively Christian is much, much smaller. Of course, during the years, often when I was young, there were situations with people commenting on our shirts and our lyrics but nothing more than that. We have a strong freedom of speech in Sweden and musically or lyrically I have never once stopped to wonder what people might say about the work we put out. Death and Black Metal are accepted musical genres so it would not be odd to see such bands in the media but it’s often the recognized bands like In Flames or Entombed who get the spotlight. Which I think they’ve earned, we’re comfortable with getting press in the underground media and have no strive to make it big. We only want to keep writing our music and get to play it live. Although I do miss touring in Europe, that was too long ago.


From your music it is possible to feel that you are influenced by strong Swedish old school death metal bands. How do you feel about it as a fan? Do you prefer the original death metal of the 1990s or do you get inspiration as well from the new albums? If yes so I am wondering which bands had the greatest impact on GLUTTONY.

I’m a bit traditional when it comes to Death Metal. Sometimes I say things like “but I do like the never stuff, like The Crown’s Deathrace King” only to realize that it was released 2000... I’ve realized that the Death Metal I listen to span somewhere from the mid 80’s till somewhere around the millennium. I try to listen to new bands sometime but I realize that the ones I like seem to play old-school Death Metal that sounds a lot like it could have been recorded in the early 90’s. As for influences, it’s not any particular band, it’s more like a mood or feeling that emanates from those bands. One record that for some reason always has stuck with me as inspiration is Ancient God of Evil by UNANIMATED. On that album I think they combined Death and Black Metal in a way that has inspired many songs I’ve written. And sound-wise there are of course albums like Left Hand Path and Slaughter of the Soul that you unintentionally define as a foundation. But my favorite band in the Swedish scene was always DISMEMBER. Since no song on any GLUTTONY album is intentionally inspired by any particular band or song I think it’s better for the fans to listen for themselves and let me know what they hear.


What about you and concerts in general? Are you a band that goes for concerts anytime you can or you are picky about where you will play? Do you have a dream, maybe a group you would like to go with for a tour or festival, a city where you would like to perform?

We really like playing live but living in the North of Sweden has limited us in many ways for instance when it comes to being booked in Europe. We have to charge more than a band from Malmö or Gothenburg for instance. But we’ve done several European tours with our previous bands MY OWN GRAVE, DIABOLICAL and SETHERIAL and we definitely want to do it again. So if there’s any organizers out there who are interested, please get in touch. We’re not picky. As for touring with any particular band I think BLOODBATH + GLUTTONY would be a great bill but there are so many other great bands as well. As for places to play on the bucket list, it would be fun to play in the U.S. since we have so many fans there and also in Japan or South Korea.

I'm going to listen again your new album „Drogulus“. I have to say that for me personally, this is basically a perfect death metal work. Totally inferno. I wish big success to your record and to get this album to as many people as possible. This album deserves it. I wish you all the best in your personal life. Whatever you do and the last words are yours. If you want to tell something to fans, labels, promoters, you have space here..... Thank you for the interview and I am looking forward to seeing you live!

Thanks Jakub, I’m very happy that you enjoy the album. As for any final words, keep an eye out next year for the LP release of Drogulus and if you want to book us, just reach out to info@gluttony.se

Keep on rotting!





------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - GLUTTONY - Pravý, ryzí švédský death metal ze starých pohřebišť!


Rozhovor s death metalovou skupinou ze Švédska - GLUTTONY.

Odpovídal Anders Härén (kytara), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - GLUTTONY - Drogulus (2022):

Ave GLUTTONY! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií GLUTTONY.

Nazdar, Jakube! GLUTTONY jsme založili v roce 2009 já, John a Max poté, co jsme rozpustili MY OWN GRAVE. Jedním z lidí, kteří opravdu rozumí počátkům švédského death metalu a byli zapojeni do rané scény, je Johan Jansson (INTERMENT, ex-DELLAMORTE, ex-CENTINEX, ex- REGURGITATE), takže jsem ho požádal, aby nazpíval první demo, což udělal. Demo “Coffinborn” jsme nahráli hlavně pro sebe, ale pár kopií se dostalo do oběhu a jedna skončila u Rogga Johanssona (PAGANIZER, RIBSPREADER, ex-DEMIURG), kterému se líbila a řekl o ní Roelovi z VIC RECORDS, kterému se také líbila, takže jsme s nimi podepsali smlouvu na dvě alba. Debutové album “Beyond the Veil of Flesh” dopadlo přesně podle našich představ díky skvělému mixu a masteringu od Dana Swanö (ex-BLOODBATH, ex-EDGE OF SANITY). Bylo opravdu těžké zůstat aktivní jako kapela, když Johan žil sedm hodin cesty od nás, a tak jsme se dohodli, že se naše cesty rozejdou. Přibrali jsme našeho kamaráda Magnuse Ödlinga (ex-DIABOLICAL, ex-SETHERIAL, ESCUMERGAMENT) na vokály. Debutové album mělo skvělé recenze a odehráli jsme několik koncertů. Pak jsme začali skládat druhé album, ze kterého se stalo “Cult of the Unborn”. Tohle album se psalo déle, protože jsme s Magnusem vytvořili hororový příběh a chtěli jsme z něj udělat tematické album, které by vyprávělo legendu o Vládci rakví, který oživuje mrtvé. Tentokrát jsme si jako producenta vybrali Daniela Mikaelssona (SYN:DROM), protože odvedl skvělou práci na našem splitku se SORDID FLESH. Pořád si myslím, že album je skladatelsky silné, ale nejsem tak spokojený se zvukem jako na prvním albu. Taky mělo smíšené ohlasy - celkově pozitivní recenze, ale zvuk byl zlomový, kdy někteří si mysleli, že je to hrozné, zatímco jiní si mysleli, že to zní lépe než debut. Když přišla pandemie, odehráli jsme pár koncertů a začali se připravovat na turné s MOB-47 a CRAWL. Protože jsme nemohli jet na turné, řekli jsme si, že bychom mohli začít skládat nové album a tak jsme to udělali a vzniklo z toho poslední album “Drogulus”.


Letos jste vydali stále čerstvou novinku „Drogulus“. Opět se jedná o temný, drsný a poctivý death metal. Přistupovali jste k nahrávání jinak než minule nebo jste zvolili ověřené postupy?

Toto album jsme vlastně nahráli úplně stejně jako “Cult of the Unborn”. Sešli jsme se na 2-3 hodiny, napsali kompletní skladbu a nahráli ji. V tom pokračujeme na každé zkoušce, dokud nemáme pocit, že nám došla inspirace. Pak si skladby poslechneme a rozhodneme se, které z nich jsou dost dobré a které potřebují úpravy (většinou je potřebují všechny). Pak začíná druhá iterace, kdy skladby přearanžujeme a znovu nahrajeme. Poté si je naposled poslechneme a rozhodneme, které z nich jsou dost dobré na to, aby se dostaly na album. Potom s Magnusem napíšeme texty a nahráváme je ve vlastním studiu, začínáme s bicími, pak s kytarami, pak s basou a nakonec zpěvy.

Nová deska mi přijde o nějaký řád komplikovanější, zpočátku možná méně přístupná, zároveň ale neskutečně temná a zlá. Byl to záměr? Jak vlastně album vznikalo a jakým způsobem jste skládali muziku?

Na novém albu je několik black metalových pasáží, ale myslím, že hudebně je vlastně velmi podobné našim předchozím albům, ale nové vokály to překrývají a vytvářejí dojem, že hudba je drsnější a zlejší, i když je docela stejná. Důvodem pro změnu vokálů bylo lyrické téma. Chtěli jsme nahrát album věnované vesmíru H. P. Lovecrafta a pozdějších, jím inspirovaných autorů. Když přišel čas nahrát vokály, texty prostě zněly lépe s vyšším growlem, takže jsme na to přistoupili. O tom vlastně mluvíme ve Studiovém deníku na našem YouTube kanálu, když nahráváme vokály.


Mám „Drogulus“ ve svém MP3 přehrávači a musím říct, že jsem jím doslova pohlcen. Nejsou to jen skvělé nápady, ale i zvuk, který je jedním slovem devastující. Sedím třeba v tramvaji a najednou se přistihnu, že si podupávám nohou. Mám sto chutí začít pařit. Nebýt už pán v letech, asi bych to i udělal. Kde jste desku nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem?

To mě opravdu těší! Mně samotnému je 41 let, ale zjišťuji, že mám stále chuť psát a hrát stejně rychlou a agresivní hudbu jako před dvaceti lety. Spousta lidí v mém věku se posouvá k měkčí a pomalejší hudbě a to je v pořádku, ale já prostě nemůžu. Pokud se na ni nedá moshovat, nechci ji hrát. Album jsme nahráli ve vlastním studiu, kde jsme nahrávali i předchozí dvě desky, ale na mixu a masteringu jsme spolupracovali s Jonasem Jönssonem (BLACK BAY), což je velmi talentovaný, ale neznámý místní umělec tady v Sundsvallu.

Kdo je autorem textů na „Drogulus“? A o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Na posledních dvou albech jsme s Magnusem napsali zhruba polovinu textů. Já jsem napsal text k titulní skladbě. Začalo to tím, že jsem se snažil najít pro album název, který by vystihl rozsáhlé lyrické téma. Narazil jsem na slovo “Drogulus”, což znamená "Něco, co existuje, ale co nelze ověřit, protože je to zcela neuchopitelné", což je pro mě dokonalá metafora toho, co vyjadřuje H. P. Lovecraft. V mnoha svých knihách popisuje nestvůry a příšery, jako těžko popsatelné, nevysvětlitelné nebo neuchopitelné, takže mi to přišlo, jako dokonalý název. Když jsem pak psal text k titulní skladbě, chtěl jsem udělat totéž - napsat něco, co by shrnovalo svět strašlivých bestií H. P. Lovecrafta. Pro refrén jsem použil verš z knihy “Případ Charlese Dextera Warda”, který mi přišel poetický a temný: "And of ye Seede of Olde shall One be borne". Kromě H. P. Lovecrafta jsme pro toto album našli inspiraci také v dílech Roberta W. Chamberse a Clarka Ashtona Smithe.


Kdo je podepsán pod obalem novinky „Drogulus“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali?

Obálku nakreslil umělec známý jako Karmazid. Na Instagramu sleduji spoustu umělců a vždycky hodně přemýšlím o tom, jaký vizuál by se k hudbě hodil. Moc se mi líbí jeho syrový a okultní styl, takže jsem ho kontaktoval a vysvětlil mu, co si pro obal představujeme - nějakou lovecraftovskou příšeru vynořující se z moře.

Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Vyrůstal jsem na švédském death metalu na přelomu 80. a 90. let. Ale z nějakého důvodu, když jsme založili naši první death metalovou kapelu MY OWN GRAVE, jsme se rozhodli pro thrashovější / Göteborgský styl death metalu. Vždycky jsem tedy toužil založit kapelu hrající death metal ve starém stylu a když se MY OWN GRAVE v roce 2009 rozpadli, ukázalo se, že Max (basa) a John (bicí) to cítí stejně, tak vznikli GLUTTONY. A máš pravdu, GLUTTONY jsme nezakládali a nerozhodli se hrát tenhle žánr kvůli slávě a bohatství. Myslím, že s MY OWN GRAVE jsme měli takový ten sen rockové hvězdy, že to dotáhneme daleko, ale celkem brzy jsme si uvědomili, že existuje jen pár vybraných death metalových kapel, kterým se to daří, a myslím, že si to všechny zaslouží. Skládali jsme skvělý death metal, hlavně na posledním albu Necrology, ale nebyli jsme nijak originální a nezasloužili jsme si, abychom se prosadili. Takže, když jsme zakládali GLUTTONY, rozhodli jsme se, že prostě chceme založit kapelu a hrát hudbu, kterou máme rádi a na které jsme vyrostli. To byla naše ambice od začátku a myslím, že jsme zatím byli konzistentní a zůstali jsme věrní našemu vzorci, jak by GLUTTONY měli znít.


Pocházíte ze Švédska a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje ve Švédsku death metalová scéna. Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé nové smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

Jsem velmi hrdý na švédské death metalové dědictví a to se snažíme ctít i s GLUTTONY. Řekl bych, že scéna měla své vzestupy a pády, ale vždy byla silná, staré kapely pokračovaly a každý rok se objevovaly nové skvělé kapely. Myslím, že pandemie zasáhla scénu tvrdě, stejně jako u veškeré živé hudby, ale vidím, že se mnoho koncertů, turné a festivalů znovu objevuje, takže mám velkou víru v budoucnost švédského death metalu. Vždycky jsem měl rád zdejší komunitu a potkal jsem jen velmi málo neurvalých fanoušků nebo kapel. Když chodíte na koncerty, potkáváte lidi, které na koncertech znáte od svých patnácti let a se kterými vás z toho důvodu pojí nějaké pouto. To je jeden z důvodů, proč v tom pokračuju, a to se mi líbí i na komunitě death metalistů po celém světě - pořád je cítit, že je to silná subkultura, i když už není tak aktivní a propařená jako na začátku 90. let.

Nedá mi to a musím se zeptat. Žijete ve Švédsku, které je považována za silně luteránskou zemi (61%). Hrajete death metal. Nemáte s tím nějaké problémy? Dostanete prostor třeba v televizi, v novinách? Jak je vůbec život ve vaší zemi ovlivněn náboženstvím?

Musíte si uvědomit, že Švédsko je velmi nenáboženská země. Je pravda, že statisticky je hodně lidí registrováno u švédské církve, což je automatické, když se narodíte. Ale počet lidí, kteří jsou skutečně aktivními křesťany, je mnohem, mnohem menší. Samozřejmě, během let, často když jsem byl mladý, docházelo k situacím, kdy lidé komentovali naše trička a texty, ale nic víc. Ve Švédsku máme silnou svobodu projevu a hudebně ani textově jsem se nikdy nepozastavil nad tím, co by lidé mohli říkat o tvorbě, kterou vydáváme. Death a black metal jsou uznávané hudební žánry, takže by nebylo divné, kdyby se takové kapely objevovaly v médiích, ale často se do centra pozornosti dostávají uznávané kapely jako IN FLAMES nebo ENTOMBED, které si to podle mě zaslouží. Nám vyhovuje, že se o nás píše v undergroundových médiích a nemáme žádnou snahu prorazit. Chceme jen dál psát naši hudbu a hrát ji naživo. I když mi chybí turné po Evropě, ale to už je moc dávno.


Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni silnou starou švédskou death metalovou školou. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na GLUTTONY největší vliv.

Co se týče death metalu, jsem trochu tradiční. Někdy říkám věci jako "ale mám rád novější věci, třeba The Crown's Deathrace King", abych si záhy uvědomil, že to vyšlo v roce 2000... Uvědomil jsem si, že death metal, který poslouchám, se rozprostírá někde od poloviny 80. let až někam do konce tisíciletí. Snažím se někdy poslouchat nové kapely, ale uvědomuju si, že ty, které mám rád, zřejmě hrají old schoolový death metal, který zní hodně podobně, jako by mohl být nahraný na začátku 90. let. Co se týče vlivů, není to žádná konkrétní kapela, spíš nálada nebo pocit, který z těch kapel vyzařuje. Jedna deska, která mi z nějakého důvodu vždycky utkvěla jako inspirace, je "Ancient God of Evil" od UNANIMATED. Myslím, že na tom albu zkombinovali death a black metal způsobem, který mě inspiroval k mnoha skladbám, které jsem napsal. A zvukově jsou tu samozřejmě alba jako "Left Hand Path" a "Slaughter of the Soul", která nechtěně definují základy. Ale mojí nejoblíbenější kapelou na švédské scéně byli vždy DISMEMBER. Vzhledem k tomu, že žádná skladba na žádném albu GLUTTONY není záměrně inspirovaná nějakou konkrétní kapelou nebo skladbou, myslím, že je lepší, když si to fanoušci poslechnou sami a dají mi vědět, co slyší.


Co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?

Opravdu rádi hrajeme naživo, ale život na severu Švédska nás v mnoha ohledech omezuje, například pokud jde o booking v Evropě. Musíme si účtovat víc než kapela z Malmö nebo Göteborgu. Ale s našimi předchozími kapelami MY OWN GRAVE, DIABOLICAL a SETHERIAL jsme absolvovali několik evropských turné a rozhodně to chceme zopakovat. Takže pokud by se našel nějaký pořadatel, který by měl zájem, ozvěte se. Nejsme vybíraví. Co se týče turné s nějakou konkrétní kapelou, myslím, že BLOODBATH + GLUTTONY by byl skvělý line up, ale je tu i spousta dalších skvělých kapel. Co se týče míst, která máme na seznamu, bylo by fajn zahrát si v USA, protože tam máme spoustu fanoušků a také v Japonsku nebo Jižní Koreji.

Jdu si vaši novou desku „Drogulus“ znovu pustit. Musím říct, že pro mě osobně se jedná v podstatě dokonalé death metalové dílo. Totální inferno. Přeji vám, aby se nahrávce dařilo, aby se dostala k co největšímu počtu fanoušků. Zaslouží si to. Přeji vám vše nejlepší i v osobním životě. Ať se vám daří a poslední slova jsou tvoje. Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům, máš prostor. Děkuji za rozhovor a už teď se těším, až vás uvidím někdy naživo!

Díky, Jakube, jsem moc rád, že se ti album líbí. Co se týče nějakých slov na závěr, příští rok očekávejte vydání LP “Drogulus” a pokud si od nás budete chtít cokoliv objednat, stačí se ozvat na info@gluttony.se

“Keep on rotting!”

úterý 25. října 2022

Recenze/review - GLUTTONY - Drogulus (2022)


GLUTTONY - Drogulus
CD 2022,
Gravework Media

for english please scroll down

Věděl jsem, že se uvnitř děje něco divného. Přesto jsem vstoupil. Do staré, dávno opuštěné hrobky, o které se vyprávěly děsivé legendy. Byla hluboká noc a smrt číhala za každým rohem. Už jsem měl plné zuby současného světa. Chtěl jsem na druhou stranu, do království stínů. Otevřu rezavé dveře a poslouchám novou desku švédských maniaků GLUTTONY. Perfektně sedne k mé momentální náladě. Je temná, mrazivá, šílená, jako těla ležící v otevřených rakvích. Zdravím se s nemrtvými a přidávám volume.

S touhle smečkou jsem se už několikrát setkal při svých toulkách v podzemí. Naposledy minule, u nahrávky "Cult of the Unborn" (2018 - recenze odkazována dole pod článkem). Stala se tenkrát na dlouho mým průvodcem záhrobím. Novinka má v sobě stejnou sílu. Praskají u ní víka od rakví. 


Většina muzikantů, která v kapele působí, spolu hrála již v thrash death metalových MY OWN GRAVE, pamětníci určitě vědí. V GLUTTONY předkládají tradiční, syrový a surový švédský death metal. Klasiku, která mě nikdy neomrzí. Pánové jej totiž drtí velmi dobře, s takovou tou pověstnou temnou jiskrou v oku. S totálním nasazením a jasným a zřetelným cílem - všechny nás hudbou zničit, pohřbít zaživa a spálit na popel. Fanoušci třeba takových INTERMENT, ENTOMBED, NIHILIST, ENTRAILS, DISMEMBER, GRAVE budou spokojení jako já. Tohle je krvavá lázeň, ve které se hrozně rádi utopíte. Vztek, nenávist, rozzuřené zombie, kterým jde jen o jediné. Sníst vaše dávno shnilé maso. Tohle je přesně odrůda smrtícího kovu, která koluje v mých žilách. Špinavý zvuk, typický chřestivý náboj, připomínající pytel plný zpuchřelých kostí. Vše je v nejlepším pořádku. Jedná se samozřejmě o underground, o hudbu ze starých katakomb, ze hřbitovů, na kterých byly kdysi zakopáni prokletí. Troufám si tvrdit, že se "Drogulus" opravdu povedlo. Tohle album, které vás bude strašit uprostřed divokých snů, do vás vstoupí jako noční můra, jako démon temnoty. Nechte si chutnat! Podáváno je syrové maso, které smrdí zatuchlinou. Pravý, ryzí švédský death metal ze starých pohřebišť! 


Asphyx says:

I knew something strange was going on inside. Yet I entered. Into an old, long-abandoned tomb, about which terrible legends were told. It was deep night and death lurked around every corner. I was sick of the modern world. I wanted to go to the other side, to the kingdom of shadows. I open the rusty door and listen to the new album by Swedish maniacs GLUTTONY. It fits my current mood perfectly. It's dark, chilling, crazy, like bodies lying in open coffins. Say hello to the undead and turn up the volume.

I've met this band a few times in my underground wanderings. The last time was with the recording "Cult of the Unborn" (2018 - review linked below the article). It became my guide to the underworld for a long time. The new one has the same power. It cracks coffin lids. 

Most of the musicians in the band have played together in the thrash death metal band MY OWN GRAVE, as I'm sure the veterans know. In GLUTTONY they present traditional, raw and rough Swedish death metal. A classic that I never get tired of. The gentlemen crush it very well, with that legendary dark sparkle in their eyes. With total commitment and a clear and distinct goal - to destroy us all with music, bury us alive and burn us to ashes. Fans of INTERMENT, ENTOMBED, NIHILIST, ENTRAILS, DISMEMBER, GRAVE will be as happy as I am. This is a bloodbath you'll love to drown in. Rage, hatred, angry zombies with only one thing on their minds. To eat your long-rotten flesh. This is exactly the variety of death metal that runs through my veins. The dirty sound, the typical rattling charge, reminiscent of a bag full of rotten bones. Everything's in perfect order. This is underground, of course, music from the old catacombs, from the graveyards where curses were once buried. I dare say that "Drogulus" has really succeeded. This album, which will haunt you in the midst of wild dreams, will enter you like a nightmare, like a demon of darkness. Enjoy! It's served raw meat that smells rancid. True, pure Swedish death metal from the old burial grounds!


Recenze/review - GLUTTONY - Cult of the Unborn (2018):


Tracklist:
01. The Pallid Mask
02. Feed Off The Flesh
03. Legions Of Eternal Death
04. Drogulus
05. Of Blasphemous Infinity
06. Old In Wrath And Woe
07. Under Rotting Portraits
08. Temples Of Tsathoggua
09. Towers Of Friost

band:
Anders Härén - Guitars (My Own Grave)
Magnus Ödling - Drums (Setherial, ex-Diabolical)
Max Bergman - Bass (My Own Grave)
Magnus Ödling - Vocals


TWITTER