DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#fleshless. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#fleshless. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 10. listopadu 2023

Report, photos, video - REBAELLIUN, EXITIUM, FLESHLESS - HELLS BELLS ROCKIN‘ PUB, Prague - 9. 11. 2023


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Když se řekne Brazílie, tak si většina běžných smrtelníků představí pralesy, Amazonku, anakondy a nebo průvod samby. Natřásání prdelek ale není nic pro nás, staré death metalisty. Tedy, podívám se rád, ale s ještě větší chutí si poslechnu kapely jako KRISIUN, SARCÓFAGO, NERVOCHAOS a v neposlední řadě REBAELLIUN, které jsem opravdu hodně dlouho neviděl. Bohužel, je prostým faktem, že poslední rok nemám moc čas. Situace v mém životě je náročná. Mám rozlítáno mezi několika městy a starám se o své příbuzné. V neposlední řadě nás postihla nemoc mojí drahé polovičky. Přesto jsem vyrazil. Už jsem potřeboval na chvilku vypnout. Relaxovat, upustit ventil. Jen tak nasednout na vlak, dát pár piv v hospodě a v dobré náladě zavítat na undergroundový koncert. 

Na pátek jsem si vzal dovolenou. Už bych nevstal. Jdu rovnou z práce. Musím přes řeku a moje marteny jsou čím dál tím těžší. Křivák už dávno nedopnu a moje šedé vlasy již nevlají ve větru jako za dob mého mládí. Přesto se hrozně těším. Nasednu do vlaku a jedu ku Praze. Registruji, že svět kolem mě se opravdu mění. Pomalu se stírají rozdíly mezi pohlavími a připadá mi, že se rozevírají nůžky mezi lidmi, co se týká sociálního statusu (a teď fakt nemyslím ten na facebooku). Všude je cítit takový zvláštní neklid, vztek, chcete-li. Trošku to nechápu, mě když bylo v životě blbě, tak jsem si šel vždy zaplavat, do hospody a nebo na dobrý koncert, jako právě teď. Metro smrdí víc než kdy jindy. Ani to mi ale nedokáže zkazit radost. Dám si pivo a je mi fajn. Po ulici chodí zombie. Dívají se do obrazovek. Vzpomínám na časy, kdy se kluci dívali holkám na zadek. Pak ale raději svoje hříšné myšlenky zaženu. Co kdyby mě někdo napráskal? 


Slezeme se v hospodě U Perónu. Je to jako vždy epesní setkání. Je vždycky příjemné potkat kamarády, kteří se dívají na svět podobně jako já a se kterými je sranda. Možná už jsme staří, ale stále za to umíme vzít. Jsou to právě tyto chvíle před koncerty, kvůli kterým je stále dobré "být obyčejným fanouškem metalu". Bylo mi opět velkou ctí!

Hells Bells Rockin´pub je pro mě místem, kde občas skončím po koncertě, když se mi nechce domů. Mám tohle místo moc rád. Cítím se tu jako doma. Ono je to pro mě hrozně důležité. Já už do klubů, kde mě naštvou, prostě nechodím. Jsou to hlavně barmani, jejich pivko, pohoda. Stejně je to zvláštní. Přemýšlím o tom celý život. Proč jsou na ulicích všichni ti hezcí úspěšní lidé nasraní a frustrovaní a na extrémním metalu se všichni pořád tlemí? Možná si necháme svoje bolístky pod pódiem, vyřveme se z toho. Nechme ale filozofování, na to máme mudrlanty na sociálních sítích. Pojďme si skočit do rytmu a vychutnat si líbé tóny tří skvělých kapel. Dámy a pánové, zadejte si! Death metalová samba začíná!

FLESHLESS - zrovna nedávno jsme se s kamarádem bavili, kdy jsme tuhle partu viděli poprvé. Já myslím, že moje maličkost kdysi v roce 1997 a to přesně 1. listopadu v dnes již dávno zbouraném kulturním domě Svornost v Plzni. Předskakovali tenkrát před SIX FEET UNDER. A byli ve skvělé společnosti PANDEMIE a KRABATHOR. A taky GOD DETHRONED. Tahle smečka táhne káru plnou polámaných kostí tedy už pěkně dlouho. Viděl jsem je tolikrát, že už bych měl mít permanentku. A stále mě baví. Opět jsem z vystoupení cítil vztek, odhodlání a touhu ničit. A taky death grindcore velmi dobré kvality. Nezbývá než se opět poklonit za vytrvalost a hlavně za pořádný nářez. Hergot, kde se v nich bere tolik energie? Málem mi to urvalo hlavu.



Just the other day, a friend and I were talking when we saw this crew for the first time. I think it was my little one back in 1997, exactly on the 1st of November in the now long demolished Svornost cultural house in Pilsen. They were opening for SIX FEET UNDER. And they were in great company of PANDEMIA and KRABATHOR. And also GOD DETHRONED. This pack has been pulling a cart full of broken bones for a long time. I've seen them so many times, I should have a season ticket by now. And I'm still enjoying it. Once again, I could feel the rage, determination and desire to destroy from the performance. And also death grindcore of a very good quality. Once again I have to take a bow for their perseverance and most importantly for a proper smash. Damn, where do they get so much energy? It almost blew my head off.

EXITIUM - italské black death metalisty jsem objevil při svých toulkách v podzemí teprve nedávno. Sepsal jsem recenzi, ale hlavně jsem jejich nové album poslouchal a často se k němu vracel. Na živé vystoupení jsem byl tedy velmi zvědavý. Chvílemi jsem si musel otírat obličej, měl jsem totiž pocit, že jej mám od krve. Bylo to majestátní, mocné, zároveň živočišné a organické. Koncert mě moc bavil, já mám podobný magicky vystavěný smrtící kov ušpiněný černotou moc rád. Pánové navíc umí velmi dobře hrát a dali nám to náležitě najevo. Vše se sypalo kupředu jako lavina z kostí a lebek. Bylo to zlověstné, chladné a mysteriózní. Obřad k vyvolávání temných sil jsem si opravdu užil. Několikrát jsem viděl ve stínu i samotného Satana. Rituál smrti!





I discovered Italian black death metallers only recently during my underground wanderings. I wrote a review, but mostly I listened to their new album and came back to it often. So I was very curious to see them live. At times I had to wipe my face, because it felt like it was covered in blood. It was majestic, powerful, animalistic and organic at the same time. I enjoyed the concert very much, I like this kind of magically built death metal stained with blackness very much. Moreover, the gentlemen know how to play very well and they gave us a proper show of it. Everything poured forward like an avalanche of bones and skulls. It was ominous, cold and mysterious. I really enjoyed the ceremony to summon the dark forces. I saw Satan himself in the shadows several times. The death ritual!

Recenze/review - EXITIUM - Imperitous March for Abysmal Glory (2023):
https://www.deadlystormzine.com/2023/05/recenzereview-exitium-imperitous-march.html

REBAELLIUN - obrátili jsme všechny kříže směrem dolů, zapálili černé ohně. Chyběl jenom oltář a krvavá oběť. Co se týká hudby, dostal jsem přesně to, co jsem chtěl. Prvotřídní, skvěle zahraný smrtící kov jihoamerického typu. Masakr, který mokval a byl doslova nasáklý špínou, hnisem a černou, zkaženou energií. Sandro Moreira drží dál prapor smrti a předvedl nám spolu se svými kolegy z pekla koncert, na který budu ještě dlouho vzpomínat. Jako kdyby se kolem nás procházela samotná Smrt. Držela v ruce kosu a kývala se do rytmu. Mezi skladbami jsem slyšel její skřehotavý smích. Není divu, hrálo se tu hlavně pro ní i pro všechny rohaté. Prokletí moc dobře vědí, o čem píšu. Neviděl jsem kapelu už pěkně dlouho. A musím znovu potvrdit, že jejich koncerty jsou stále skvělé a smrdí sírou. Ne, myslím, že nemá cenu dodávat nic dalšího. Pokud jste chtěli poznat pravé, nefalšované reálné a zničující peklo, měli jste tu být s námi. Death metalové inferno, které nás spálilo na popel!

 









We turned all the crosses downwards, lit black fires. All that was missing was the altar and the blood sacrifice. As for the music, I got exactly what I wanted. First-class, well-played death metal of the South American type. A massacre that was literally drenched in filth, pus and black, corrupted energy. Sandro Moreira held forth the banner of death and gave us, along with his colleagues from hell, a show that I will remember for a long time. It's as if Death itself is walking around us. Holding a scythe and swaying to the beat. Between songs, I could hear her screeching laughter. No wonder, it was mostly for her and all the horns. The damned know what I'm writing about. I haven't seen the band in a long time. And I have to reaffirm that their shows are still great and smell of brimstone. No, I don't think there's anything else to add. If you wanted to experience true, unadulterated real and devastating hell, you should have been here with us. A death metal inferno that burned us to the ground!

Recenze/review - REBAELLIUN - Under the Sign of Rebellion (2023):

Zvuk byl v pořádku, návštěvnost velmi malá a všichni jsme se víceméně znali. Pivo mi chutnalo a končilo se brzy. V klidu jsem stihl vlak a celkově bylo všechno tak nějak fajn.

Manželka mi vždycky říká, že když přijedu z koncertu, tak je na mě krásný pohled. Někdy nemůžu mluvit, někdy ani moc chodit, ale pokaždé vždy zářím. Ve čtvrtek jsem byl jako sen všech ekologistů. Měl jsem v sobě velké množství energie, načerpal jsem sílu do dalších dní a spoustu jí rozdal dál, všem potřebným. Nikdo mi nikdy netvrdil, že život bude lehký. Ale já jsem a budu bojovník. Musím, nic jiného mi nezbývá. A právě podobné akce potřebuji k tomu, abych si zachoval v současné divné době zdravý rozum. Já vím, dnes jsou moderní takové ty osobní rozvoje, meditace a já nevím, co ještě. Na to nemám čas. Ale na kapely, které hrály dnes, jsem si je udělat musel. Vlak drncá směrem na Plzeň a mě se hlavou honí spousta myšlenek. Pomalu se ale třídí, ty špatné shoří a zůstává po nich jenom pachuť. Ty hezké zůstávají. Na tenhle večer budu ještě dlouho vzpomínat. Opravdu se povedl. Těm, kteří se o něj zasloužili, patří velký dík. 

Je pátek ráno. Kolem mě je ticho. Píšu tyhle řádky a usmívám se. Jsem rád, že jsou ještě místa a koncerty, na kterých je svět v pořádku. Pro někoho možná starej a přežitej, ale můj. Přistupuji s pokorou k dalšímu dni a děkuji vám za pozornost! A pamatujte, že jednou bude znít death metalová samba všude! Až to tady celé zničíme, tak tomu pevně věřím.


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 17. října 2022

Recenze/review - FLESHLESS - Kingdom of the Liars (2022)


FLESHLESS - Kingdom of the Liars
EP 2022, vlastní vydání

for english please scroll down

Porcování masa pokračuje. Krev cáká všude kolem. A všichni dělají, že se nic takového neděje. Zavíráme oči před realitou a raději trávíme svůj čas ve virtuálním krásném světě. Lži a zase jenom lži. Pravda už dávno nikoho nezajímá. Alespoň do doby, než se stanete sami obětí nebo budete poslouchat nové EP českých FLESHLEES. Kapela je věrna svému vlastnímu odkazu, vyvíjí se pomalu, postupně, v malých krocích. Také by se dalo napsat, že stále zlepšuje svoje morbidní řemeslo.

"Kingdom of the Liars" je tří skladbovým zásekem v diskografii, respektive dvou skladbovým (s jedním, znovu nahraným bonusem v podobě songu "I Will Grind Your Fingers" (z dema "Grinding" 1994)). Fanoušci dostanou přesně to, co mají na kapele rádi. Devastující death grind, brutalitu a spoustu nahrubo nasekané tmy. 

EP "Kingdom of the Liars" beru jako takovou ochutnávku, kousek shnilého masa, podávaného na víku od rakve. Kapela má nového bubeníka (Ondra Die) a musím rovnou napsat, že čerstvá krev je z hudby těchto šílenců cítit na sto kilometrů - bicí zabíjejí!  Novinku bych pouštěl všem lhářům a falešným zrůdám. Dokud jim nesleze kůže z obličeje a neodhalí, jací doopravdy jsou. Pokud bychom se soustředili na formality, tak zvuk je v pořádku, obal samozřejmě také. Není si na co stěžovat. Problém mohu mít snad jen s tím, že je skladeb zkrátka moc málo. Chtěl bych víc! Jsem samozřejmě starý fanoušek kapely a jako takový bych ocenil pořádnou krvavou lázeň v podobě dlouhohrajícího alba. Snad se brzy dočkáme. Letošní zákusek je totiž příslibem do budoucna. Již minule jsem psal, že se mi líbí temnota a chlad, které se začaly v nových songách objevovat jako nějaká stará choroba. Líbí se mi to. Pořád je základem devastující nářez, u kterého vám takhle smečka vymlátí všechny zuby z ksichtu, ale zároveň jsou nové nahrávky propracovanější, zběsilejší, syrovější. A co říci na závěr? Snad jen fuck off všem lhářům a vivat FLESHLESS! Surový death grind metal, který vás rozemele na prach!


Asphyx says:

The butchering of the meat continues. Blood splashes everywhere. And everyone pretends it's not happening. We turn a blind eye to reality and prefer to spend our time in a virtual beautiful world. Lies and more lies. Nobody cares about the truth anymore. At least until you become a victim yourself or listen to the new EP of Czech FLESHLEES. The band is true to its own legacy, evolving slowly, gradually, in small steps. You could also write that it is still improving its morbid craft.

"Kingdom of the Liars" is a three-track discography cut, or rather a two-track one (with one, re-recorded bonus track in the form of "I Will Grind Your Fingers" (from the 1994 "Grinding" demo)). Fans will get exactly what they love about the band. Devastating death grind, brutality, and plenty of coarsely chopped darkness.

I take the EP "Kingdom of the Liars" as a kind of a taste, a piece of rotten meat served on a coffin lid. The band has a new drummer (Ondra Die) and I have to write right away that fresh blood can be smelled from the music of these madmen a hundred kilometers away - the drums kill! I would play the new album to all liars and fake monsters. Until the skin comes off their faces and they reveal who they really are. If we concentrate on the formalities, the sound is fine, and the cover is fine, of course. Nothing to complain about. The only problem I might have is that there are simply too few songs. I would have liked more! I am of course an old fan of the band and as such would appreciate a proper bloodbath in the form of a full-length album. Hopefully, we'll see it soon. This year's treat is a promise for the future. I wrote last time that I like the darkness and coldness that has started to appear in the new songs like some old disease. I like it. There's still the underlying devastating wallop where a pack like this knocks all the teeth out of your face, but at the same time, the new recordings are more sophisticated, more frantic, rawer. And what to say in conclusion? Just fuck off to all the liars and welcome FLESHLESS! Raw death grind metal that will grind you to dust!


Tracklist:
01. One Truth Supremacy
02. The Kingdom Of The Liars
03. I Will Grind Your Fingers (Re-Recorded)

neděle 20. února 2022

Report, photos - HYPNOS, FLESHLESS, PIKODEATH - Death Metal Forever Tour 2022 - Teplice, club HVJEZDA - 19. 2. 2022


Author of photos - Jakub Asphyx.


Když je vám tolik jako mě, tak máte v podstatě dvě možnosti. Buď se z vás postupně stanou starý zakyslý dědci, kteří nadávají na všechno kolem a nebo si budete i přes nelehké věci, které střední věk přináší (mládí v prdeli, do důchodu daleko), život užívat a dívat se na svět z té lepší stránky. Mám skvělou ženu i děti, dobrou práci, přesto mám občas pocit, že mi něco chybí. Začnu se ošívat a moje toulavé nohy o sobě dávají vědět. V Teplicích mám kamaráda Bohouše a to bych nebyl já, abych návštěvu nespojil s nějakým dobrým koncertem. 

Už dlouhé roky mám raději komornější záležitosti. Pár kapel, jen fanoušci, kteří opravdu jdou na muziku. Nezbývalo než vstát brzy, sednout na vlak a vydat se na dlouhou cestu z Plzně. S novým albem Voivod na uších (Recenze/review - VOIVOD - Synchro Anarchy (2022)), s povídkami od pana Kinga na očích. Tak jedu k vám na sever, death metalový ambasador na výletě. Přemýšlím o tom, jak bylo moje metalové srdce ukováno kdysi na konci osmdesátých let. Příliš se toho u mě v tomto směru nezměnilo. Pořád se snažím bojovat proti většinové představě o zachmuřených metalistech trávících celý svůj život v temnotě.


Naopak přátelé. Ze všeobjímajících sítí se může zdát, že je mezi námi (stejně jako mezi všemi) spousta žluče, ale nenechte se mýlit. Úsměvy, pohoda, klídek, relax a spousta skvělých lidí, to jsou pro mě pořád ty největší důvody, proč na koncerty jezdím. Vymlátím si palici, vypiju nějaké to pivo, pak se z toho půl týdne léčím, ale moje mysl je čistá jako hladina horského jezera. Voivod dohráli, kapitola je dočtena. Je čas vystupovat. Teplice jsou z v některých částech fakt hezké město, v jiných ale smrdí jak kůže prašivého psa. Asi jako všude. Je to v závěru o lidech.



Je o mě velmi dobře postaráno. U Bohoušovců je fajn, díky moc! Kecáme o starých i nových časech. Pryč z nostalgie, vzpomínky jsou hezké, ale jako správný čtenář sci-fi se dívám raději dopředu. Usmívám se, užívám si nové technologie, ano, tlemím se, protože jsem vše zvládl a jsem tu. Jdeme do hospody, skvěle pokecáme, jak to jen my umíme. Budiž pochváleny podobné chvíle, o tomhle je život přátelé. Doporučuji všem, kteří raději leští obrazovky, než aby vyrazili do špinavých ulic. Odložte internet a jděte ven, fakt, je to skvělý:))). 



Klub HVJEZDA mě přesunul po časové ose zpět do mého mládí. V podobných klubech a hospodách se kdysi utvářel můj pohled na svět. Díváme na na sebe zase přes sklenice půllitrů a těšíme se na metal. Přijel jsem na HYPNOS a FLESHLESS. Tak tedy hurá na to. Zase jsem stál dole pod pódiem a neskutečně se těšil, až se mi do uší zaříznou první riffy. Určitě znáte ten krásný pocit očekávání. Pořád je vše ve mě a nedá se to přenést ani popsat. Možná napětí, chvění, těšení. Pojďme do plnejch, metal bude!

PIKODEATH - o rozcvičku se postarala kapela, kterou jsem už párkrát tady na severu viděl. Jsou na scéně tuším skoro 25 let a bylo to znát. Death a brutal metal, thrash, ale i grind. Zajímavá směs s třeskavým účinkem, říkal jsem si po několika skladbách. Kapela se toho nebála, vařila co to šlo, ale uměla se poprat i s melodiemi. Vystoupení bylo divoké, šílené, ale zároveň propracované a hlavně dobře zahrané. Extrémní metal s devastujícím účinkem!




FLESHLESS - s novým bubeníkem bylo na veteránech vidět, že mají hroznou chuť nás roztrhat na kusy. Death metal, grind, ale hlavně pořádná porce nadšení. Jednou jsem viděl krásný horor o člověku, který házel své nepřátele do obrovské drtičky na kosti. FLESHLESS na mě působili hodně podobně. Pánové jsou už dlouhé roky ve velmi dobré formě a znovu ji v Teplicích potvrdili. Stejně, mě se na starých pardálech nejvíc líbí to, že jsou opravdoví, na nic si nehrají. Bylo to mocné, masivní, nasypané jako sůl do čerstvé rány. Masakr!





HYPNOS - když jsem v nejhlubším a nejpřísnějším lock downu jezdil z práce a v prázdných ulicích Plzně se vznášel strach, poslouchal jsem velmi často album "The Blackcrow". Ten zvláštní pocit smíchaný z temnoty, chladu a tajemna se mi vrátil i při koncertu této legendy. Znám skladby nazpaměť, jsem starý věrný fanoušek a celý set jsem si neskutečně užil. Netřeba se bavit o provedení, pánové zvládají své černé řemeslo s elegancí i zručností starých mistrů. Mě se ale nejvíc líbila energie, která ke mě z pódia proudila. Jako bych měl do hlavy zatlučený obrovský trychtýř se smrtícím koktejlem uvnitř. Byl jsem mimo, v jiné, mrazivé dimenzi. Perfektní, dokonalé a zároveň divoké a živočišné vystoupení. Magický death metalový rituál!









V klubu se mi moc líbilo. Chutné pivo, pohoda, klídek. Vypíchnout musím i velmi dobrý zvuk. Kapely bylo vyloženě radost poslouchat. Přišlo opravdu hodně lidí. Netipnu si množství, ale pod pódiem bylo náležitě živo. 

Musím opět poděkovat jak organizátorům, tak všem, kdo se za mnou stavili, pokecali a třeba i pochválili moji mravenčí práci, kterou se snažím pro ten náš underground odvádět. Víte, jsou to právě podobné drobnosti, které mě vždy nakopnou do dalších dní. Díky moc přátelé, opravdu od srdce si toho vážím!

Postupně mi dochází, že už mi není dvacet. Únava ale není na pořadu dne. Když už jsem se vydal na tak dlouhou cestu, chci si to užít. Pivo. Pokec a zase úsměvy. Jak stárneme, tak si nemusíme nic dokazovat. Koncerty bývají většinou pohodovým setkáním osobností, které mají rádi muziku, ševel klubů, trika vyskládaná a vyvěšená v rohu, LP a CD, holky, který jsou pořád krásný. Je to náš svět a jsem v něm hrozně rád. V žádném jiném prostředí jsem nepotkal tolik milých a vstřícných lidí. Jasně, neplatí to o všech, ale jak říká jeden můj kamarád, na metalu pořád potkáš víc těch skvělejch kousků, než zmrdů. Pevně věřím, že tomu tak bude i nadále. Ale teď jsem už fakt unavenej, jakobych zestárl o deset let. Jde se spát.

To se vám to odpočívá, když můžete, co? Mě čeká ještě půl neděle na cestách. Studený vlak, tentokrát noví SAXON na uších, ale pořád Stephen King. Dívám se z okna a sleduji, jak se rozkousaná krajina severu pomalu mění v krásné lesy a chmelnice Žatecka. Asi chvilku usnu, protože se mi začne v hlavě přehrávat celý včerejšek. Vzpomínám na hlášky a je mi i přes únavu tak nějak děsně fajn. Vím, že mě bolí záda, koleno a spal bych až bych brečel, ale to jsou drobnosti. 

Doma mě vítají a musím vyprávět. "Hele, ty tam na ty koncerty stejně jezdíš hlavně čerpat energii, co?". Má skvělá žena má pravdu. Jako vždycky. Vždyť mě dobře zná. Jdu udělat fotky, sepsat pár řádek a jsem hrozně rád, že jsem nezahořkl, že se dívám na svět pozitivně. Buďte dobří! Poslouchejte metal a choďte na koncerty! Tam je totiž svět ještě v pořádku. Děkuji za pozornost. 

Author of photos - Jakub Asphyx.


about HYPNOS on DEADLY STORM ZINE:










about FLESHLESS on DEADLY STORM ZINE:






---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine