DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#demoniac. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#demoniac. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 6. srpna 2023

Recenze/review - DEMONIAC - Nube negra (2023)


DEMONIAC - Nube negra
CD 2023, Edged Circle Productions, Black Legion Records

for english please scroll down

Když rozříznete ránu rezavým nožem, zanítí se znovu. Dost často přemýšlím, proč mě vlastně tolik baví poslouchat black a thrash metal. Fascinuje mě na něm pradávná, surová síla. Tlak a energie. Mám to zakódované někde v hlavě, ve svých genech. Je to jako prokletí. Každý den ráno, když vstanu, tak potřebuji další dávku. Musím vzít do ruky nůž, nařezat na malé kousky tmu a sníst ji spolu se zkaženou krví. A taky si pustit nějaké dobré album. DEMONIAC jsou z Chile a jejich letošní zásek je jejich třetím dlouhohrajícím albem.

Venku byla ještě tma a já nemohl spát. Démoni mě neustále zvali k tanci a já se nechal jako vždy přemluvit. Pustil jsem si "Nube negra" a ihned od začátku jsem si začal užívat neskutečně uvěřitelnou a šílenou atmosféru. Chodil jsem po pokoji a neustále dokola jsem si říkal - ano, to je přesně ono! Taková hudba koluje i v mých žilách. 


Základy, na kterých tahle smečka stavěla, lze vystopovat až do osmdesátých let minulého století. Pokud máte rádi VENOM, norskou i švédskou black metalovou školu, německý thrash metal i americké thrashové mágy, potom jste zde správně. DEMONIAC navíc přidávají velkou porci vlastní invence a nápadů. Rozhodně se nejedná o dnes tolik častou kopii starých kapel. Naopak, pánové se volně inspirovali, ale mají vlastní zvuk (Fabián Valdés - mixing, Claudio Salinas - mastering), který doslova zabíjí i celkový výraz. Osobně se mi líbí různé vyhrávky, zvolnění tempa, změny tempa. Na hraný styl jsou Chilané skoro až progresivní. Rychlost, vztek, agrese, jsou zde kombinovány s chladem a temnotou. Doporučuji podávat na víku od rakve. Texty jsou španělsky, přesto mám pocit, že jim rozumím. Kolem skladeb se vznáší taková zvláštní aura, odér, chcete-li. Podobný pocit jsem měl vždy na pohřbech, na místech, kde se stalo něco zlého. Věříte na posmrtný život? Nebo si myslíte, že se rozpadneme v prach? Sám v tom nemám jasno. Co ale vím naprosto přesně je, že tuhle desku budu poslouchat stále dokola ještě hodně dlouho. Má v sobě totiž obrovské množství černé energie, síly, načerpané na starých pohřebištích. Zároveň jsou songy velmi dobře složeny. Když rozříznete ránu rezavým nožem, zanítí se znovu. Dost často přemýšlím, proč mě vlastně tolik baví poslouchat black a thrash metal. Fascinuje mě na něm pradávná, surová síla. Tlak a energie. Mám to zakódované někde v hlavě, ve svých genech. Je to jako prokletí. Tak se mi nedivte, že tohle album považuji za vynikající! Absolutně zničující, black thrash metalový útok z onoho světa! Pradávný rituál smrti!


Asphyx says:

If you cut a wound with a rusty knife, it will re-infect. I often wonder why I enjoy listening to black and thrash metal so much. I'm fascinated by the ancient, raw power of it. The pressure and the energy. It's encoded somewhere in my head, in my genes. It's like a curse. Every morning when I get up, I need another dose. I have to take a knife, cut the darkness into small pieces and eat it along with the tainted blood. And put on a good album. DEMONIAC are from Chile and this year's hit is their third full-length album.

It was still dark outside and I couldn't sleep. The demons kept inviting me to dance and as always I let them talk me into it. I put on "Nube negra" and immediately from the beginning I started enjoying the incredibly believable and crazy atmosphere. I walked around the room and kept saying to myself - yes, this is it! That's the kind of music that runs through my veins.


The foundations on which this pack built can be traced back to the 1980s. If you like VENOM, the Norwegian and Swedish black metal school, German thrash metal and American thrash magicians, then you are right here. DEMONIAC also add a big portion of their own inventiveness and ideas. This is definitely not a copy of the old bands so common nowadays. On the contrary, the gentlemen are freely inspired, but they have their own sound (Fabián Valdés - mixing, Claudio Salinas - mastering), which literally kills the overall expression as well. Personally, I like the different passages, the slowing down of the tempo, the changes of pace. For the style played, the Chileans are almost too progressive. Speed, anger, aggression, are combined here with coldness and darkness. I recommend serving on a coffin lid. The lyrics are in Spanish, yet I feel like I understand them. There is a strange aura, an odor if you will, that hovers around the songs. I've always had a similar feeling at funerals, places where something bad has happened. Do you believe in an afterlife? Or do you think we'll crumble into dust? I'm not sure myself. What I do know is that I'm going to be listening to this record over and over again for a long time. It's got a huge amount of black energy in it, a power drawn from old burial grounds. At the same time, the songs are very well composed. When you cut a wound with a rusty knife, it gets infected again. I often wonder why I enjoy listening to black and thrash metal so much. I'm fascinated by the ancient, raw power of it. The pressure and the energy. It's encoded somewhere in my head, in my genes. It's like a curse. So don't be surprised that I think this album is excellent! An absolutely devastating, otherworldly black thrash metal assault! An ancient death ritual!


tracklist:
1. Nube Negra
2. Marchageddon
3. Ácaro
4. La Caída
5. Synthèse d'accords
6. Granada
7. Veneno
8. El Final



TWITTER