DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#catacomb. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#catacomb. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 17. srpna 2024

Recenze/review - CATACOMB - Acanthocyte II: Scorned Life (2024)


CATACOMB - Acanthocyte II: Scorned Life
CD 2024, Obelisk Polaris Productions

for english please scroll down

Občas na povrch vypluje mrtvola ve značném stádiu rozkladu. Chodím sem k řece každý den brzy ráno. Nejhorší to bývá před bouřkou. Zápach rozkládajícího se těla. Temná a chladná atmosféra. Přemýšlím, jak si zemřela a když na mě otočíš svoji tvář, jsem vyděšený jako ty. Stalo se tu něco zlého, tvé polámané kosti to potvrzují. Vypadáš jako příšera z jiného světa. Prokletá a shnilá. Bažiny vydaly další ze svých svědectví.

Rogga Johansson má svůj jasný rukopis, který aplikuje do nepřeberného množství kapel. Přiznám se, že i já, který prolezu kde jaký temný kout, jsem o téhle smečce neměl vůbec ponětí. Přitom letos pánové vydávají již třetí řadové album a mají na svém kontě i jednu demonahrávku. Pokud máte rádi chladné melodie, převalující se smradlavou řeku a neklidnou, morbidní atmosféru, neváhejte ani chvilku. Budete určitě spokojeni. 


Mohli byste namítnout, že už jste od Roggy spoustu motivů někde slyšeli. A měli byste pravdu. Vždy velmi záleží, s kým se tenhle maniak spojí dohromady, kteří muzikanti mu asistují. Tentokrát to jsou basák Peter Svensson, který se také angažuje ve velkém množství kapel a bubeník Lars Demoké (FURNACE). Výsledkem jejich spolupráce je samozřejmě severský death metal, který v sobě obsahuje potřebné množství melodií, surovosti i chladu. Přiznám se, že takhle k večeru, když bývám už unavený, jsem si "Acanthocyte II: Scorned Life" vždy vychutnal. Nečekal jsem nic a nakonec jsem překvapený. Jednotlivé skladby mě chytly do svých pařátů a už nepustily. Není to nic nového, ani převratného, ale deska je to poctivá a upřímná. Nějak se mi dostala do podvědomí, ani nevím jak. Možná je to tím, že se rád chodím dívat na smradlavou řeku smrti. Jako kulisa k mým toulkám podsvětím, do močálů, ze kterých není návratu, se nahrávka osvědčila. Co se týká obalu, zvuku a celkového provedení, tak pánové odvedli dobrou práci. Můžu se tak soustředit na jednotlivé motivy. Je mi jasné, že spoustě fanouškům bude album připadat velmi podobné jiným, na kterých se Rogga podílel, ale zrovna CATACOMB patří rozhodně k tomu lepšímu, co za poslední roky vydal. Občas na povrch vypluje mrtvola ve značném stádiu rozkladu. Chodím sem k řece každý den brzy ráno. Nejhorší to bývá před bouřkou. Zápach rozkládajícího se těla. Temná a chladná atmosféra. Přemýšlím, jak si zemřela a když na mě otočíš svoji tvář, jsem vyděšený jako ty. Stalo se tu něco zlého, tvé polámané kosti to potvrzují. Vypadáš jako příšera z jiného světa. Prokletá a shnilá. Bažiny vydaly další ze svých svědectví. Staroškolský death metal, po okraj narvaný severským chladem a temnotou! 


Asphyx says:

Occasionally, a corpse in a significant stage of decomposition will surface. I come here to the river every day early in the morning. It's worst before a storm. The smell of decomposing flesh. Dark and cold atmosphere. I think about how you died, and when you turn your face to me, I'm as scared as you are. Something bad happened here, your broken bones confirm it. You look like a monster from another world. Cursed and rotten. The swamps have given another of their testimonies.

Rogga Johansson has a clear signature that he applies to a plethora of bands. I confess that even I, who crawl in every dark corner, had no idea about this pack. Yet this year the gentlemen are releasing their third full-length album and have one demo to their credit. If you like cold melodies, rolling stinking river and restless, morbid atmosphere, don't hesitate a moment. You will be satisfied.


You might argue that you've heard a lot of themes from Rogga before. And you'd be right. It always depends a lot on who this maniac puts together, which musicians assist him. This time it's bassist Peter Svensson, who is also involved in a large number of bands, and drummer Lars Demoké (FURNACE). The result of their collaboration is of course Nordic death metal that contains the necessary amount of melody, rawness and coldness. I admit that I always enjoy "Acanthocyte II: Scorned Life" this way towards the evening when I tend to be tired. I wasn't expecting anything and I'm surprised in the end. The individual tracks grabbed me in their claws and never let go. It's nothing new or groundbreaking, but the record is honest and sincere. Somehow it got into my subconscious, I don't even know how. Maybe it's because I like going to see the stinking river of death. As a backdrop to my wanderings through the underworld, into the swamps of no return, the record works well. As far as the cover art, sound and overall performance are concerned, the gentlemen have done a good job. I can concentrate on the individual themes. I realize that many fans will find the album very similar to others Rogga has been involved with, but CATACOMB in particular is definitely one of the better albums he has released in recent years. Occasionally a corpse in a considerable state of decay surfaces. I come here to the river every day early in the morning. It's worst before a storm. The smell of decomposing flesh. Dark and cold atmosphere. I think about how you died, and when you turn your face to me, I'm as scared as you are. Something bad happened here, your broken bones confirm it. You look like a monster from another world. Cursed and rotten. The swamps have given another of their testimonies. Old school death metal, filled to the brim with Nordic cold and darkness!


Tracklist:
01. Teratoma 
02. The Voiddeath 
03. Scorned Life 
04. Hammer of Evolution 
05. Thalassemia 
06. At Night It Hunts 
07. Lymphoblastic Leukemia 
08. Cryptomnesia 
09. Shadow & Bone

band:
Rogga Johansson - guitars & vocals
Peter Svensson - bass
Lars Demoké - drums



neděle 2. dubna 2023

Recenze/review - CATACOMB - When the Stars Are Right (2023)


CATACOMB - When the Stars Are Right
CD 2023, Xtreem Music

for english please scroll down

Chvíli jsem nevěděl, jestli vstoupit. Už zvenčí vypadal celý chrám velmi nepřístupně, chladně a temně. Říká se o něm, že zde sídlí démoni, že se zde dějí podivné věci. Smrt je ale tolik lákavá. Obestřená tajemstvím. Otevírám velké rezavé dveře a ihned mě uhodí do obličeje masivní zápach rozkládajících se těl. Slyším šepot nemrtvých. Procházím se mezi studenými stěnami a přemýšlím, kdy jsem zde byl naposled. Možná v někdy v devadesátých letech minulého století.

Ano, francouzští veteráni CATACOMB jsou zpět, aby nás vzali na reálný death metalový výlet do hudební historie. Stačilo několik společných setkání s jejich novou deskou "When the Stars Are Right" a moje duše zažívala peklo. Majestátní melodie, temný a zuřivý zvuk. Poklekám před trůnem a klaním se až k zemi. Ďábel zase jednou ukázal svoji tvář. 


Pro staré fanoušky kovu smrti, kteří pamatují dávnou slávu death metalu, bylo uděláno vše. Kapela hraje od srdce, velmi uvěřitelně. Pohybuje se v záhrobí s elegancí a jistotou mistrů v oboru. V některých momentech lze vzpomenout na kolegy MORBID ANGEL, IMMOLATION, v jiných zase BEHEMOTH, ale vše je opatřeno originálním rukopisem. Ze skladeb odkapává zkažená krev a vy si tak můžete vychutnat magickou a podmanivou atmosféru. Zaujal mě (jako vždy) obal od Daemorph Art, na kterého je vždy spolehnutí. Skladby mě řežou a pálí, obsahují v sobě velké množství nakumulovaného vzteku. Otevírám další hrob a vzpomínám na své předky. Zde, ve starých, dávno opuštěných katakombách, vynikne "When the Stars Are Right" nejlépe. Doporučuji poslouchat ve tmě a absolutním tichu. Teprve pak poznáte opravdovou zlobu, která ze songů doslova odkapává, jako hnis z pulsujícího vředu. Je jasné a pochopitelné, že pánové nepřinášejí nic nového. Jsem tomu rád, od podobných skupin to očekávám a požaduji. Nenechte se ale mýlit, album není jen dobrým řemeslem skvělých muzikantů. Má v sobě i něco navíc, co vás přikove na zeď. Budete si podupávat nohou do rytmu a setkáte se s démony. Za mě se novinka opravdu povedla. Je mocnou odpovědí na ozvěny ze záhrobí. Slyším šepot nemrtvých. Procházím se mezi studenými stěnami a přemýšlím, kdy jsem zde byl naposled. Možná někdy v devadesátých letech minulého století. Majestátní, mocný a temný death metalový obřad z chrámu smrti!


Asphyx says:

I didn't know whether to enter for a while. Even from the outside, the whole temple looked very inaccessible, cold and dark. They say that demons dwell here, that strange things happen here. But death is so tempting. It's shrouded in mystery. I open the large rusty door and am immediately hit in the face by the massive stench of decomposing bodies. I hear the whispers of the undead. I walk between the cold walls and wonder when I was there the last time. Maybe sometime in the 1990s.

Yes, French veterans CATACOMB are back to take us on a real death metal trip into musical history. It only took a few sessions together with their new album "When the Stars Are Right" and my soul was experiencing hell. Majestic melodies, dark and furious sound. I kneel before the throne and bow to the ground. The devil has shown his face once again.


Everything has been done for the old death metal fans who remember the former glory of death metal. The band plays from the heart, very believable. They move in the afterlife with the elegance and confidence of masters in the craft. In some moments one can recall fellow MORBID ANGEL, IMMOLATION, in others BEHEMOTH, but everything is provided with an original signature. The songs drip with bad blood and you can enjoy the magical and captivating atmosphere. I was impressed (as always) by the cover art by Daemorph Art, who can always be relied upon. The tracks cut and burn for me, containing a great deal of accumulated rage. I open another grave and remember my ancestors. Here, in the old, long-abandoned catacombs, "When the Stars Are Right" stands out best. I recommend listening in darkness and absolute silence. Only then will you know the true anger that literally drips from the songs, like pus from a throbbing ulcer. It is clear and understandable that the gentlemen bring nothing new. I'm glad for that, I expect and demand it from bands like this. But make no mistake, the album is not just good craftsmanship by great musicians. It has something extra that will drive you up the wall. You'll be tapping your foot to the beat and meeting demons. For me, the new album is really good. It's a powerful answer to echoes from beyond the grave. I hear the whispers of the undead. I walk between the cold walls and wonder when I was last time here. Maybe sometime in the 1990s. A majestic, powerful and dark death metal ritual from the temple of death!




Tracklist:
01. The Kings of Edom
02. Ruler of this World
03. Servants of the Old Ones
04. Waiting For the Stars
05. The Great Dreamer
06. Black Goat
07. In Your Blasphemous Name
08. Crawling Chaos
09. Blind Idiot God
10. Chapel of Ghouls (Morbid Angel cover)



TWITTER