DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#VANHELGD. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#VANHELGD. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 20. července 2024

Interview - VANHELGD - Mysterious, magical, atmospheric black death metal chanting!


Interview with black death metal band from Sweden - VANHELGD.

Answered Mattias Frisk (guitars, vocals), thank you!

Recenze/review - VANHELGD - Atropos Doctrina (2024):

Ave VANHELGD! It's been a while since your label Dark Descent Records sent me an album to review. And immediately with "Atropos Doctrina" you got to the imaginary top of my personal black death metal chart. The first time I encountered the new album was in the cold weather, when it got very cold. It was very pleasant for me to just listen, read and let the time pass. How was the album made and how do you think it differs from the previous album "Deimos Sanktuarium"?

It took a while to make since the pandemic got us out of track. We were back in writing mood after a small tour supporting At the gates when Sweden shut down and we were unable to rehearse on a regular basis. When we finally started to rehearse again we lost interest in the few songs we had done so far so we started up again with the demos I made during the pandemic. I think it took almost 2 years to write the album, rehearse everything and prepare for the studio . We entered Endarker Studios in the spring of 2023 and it was mixed and mastered sometime around august.

I think it's a bit different from Deimos Sanktuarium. First of all it's overall a bit faster and has little more energy. It's also less complicated when it comes to arrangement and song structures. Ok “Atropos Hymnarium” and “I ovigd jord” could fit Deimos Sanktuarium as well but the rest of the songs on ATROPOS DOCTRINA are a bit more straightforward in my opinion.We also spent a lot more time fine tuning this album. Westman was also quite new in the band when recording DS so I guess he feels more comfortable with AD.

In hindsight I kind of overlooked the back-up vocals for AD, it would have been nice with som more parts from Jimmy.


Let's go back in history a bit. VANHELGD was formed in 2007. The band is composed of all experienced musicians. Nowadays it's not easy to start again. How did you get together in the first place and why did you choose black death metal?

Me and Jimmy ( guitars) were in a band called Ceremonial Execution + me and Björn ( drums 2007- 2016) were in another band called the Jam Session. we shared rehearsal space and both bands were put on ice about the the same time so Björn got the idea for us three to start a new band. We wanted things to be simple so we decided that I shpuld do the vocals and guitars ( only did back-ups previous to Vanhelgd) After a few months or so Viktor joined ( bass 2008-2013) It’s so many years ago now but we see ourselves as a new band still but it is the longest I’ve been in the same band!

Jonas, bass ( ex thy Primordial, Retaliation, King of asgard) joined in 2013 and Westman, drums ( ex Throne of Heresy , King of Asgard) joined in 2016. I guess we always had some kind of nordic misery, strokes of black metal and folk songs in our songs but it has become more apparent on the last albums. When we started the band was more punkish and had a lot more Autopsy and old school death metal stuff going on. We have since then evolved more into a slower form leaning more towards hopelessness and misery rather than gore, zombies and beer. I think that a lot of songs from our first two album still works but I’m also glad we took the steps in this direction since the other way would have been a dead end for me creatively.

The new stuff has exactly the kind of cool, clear sound that I like a lot. It's signed by the master Magnus "Devo" Andersson. We all know his work for MARDUK and many other bands. I'm curious to know how you guys worked together and why him? With what feelings did you leave the studio?

Jonas and Westman had recorded there many times before so it was not hard to convince me and Jimmy to try it out. Devo was very easy to work with and had a lot of respect for our DNA as a band but still gave a lot of great input. When I leave the studio I’m always alternating between saying that our albums are just strange and not very good and that we did a hell of an album, the truth is often that we did ok :-)


When I look at the cover, it reminds me terribly of a scene from an old mural, from the catacombs. Beautiful work. Who's the artist and why did you choose this particular motif?

I work part time as an illustrator, a career I started making covers and merch for the bands I was in and for my friends' bands. So I have made all the merch and all the album covers for Vanhelgd. Atropos is the oldest of the three fates, the Moirai, in Greek mythology. She is the one cutting the thread of life after her sisters spun and measured it. She is the metaphor of death. Her attributes are among others the scissors and the veil.

The lyrics on your records are about death, anti-religion, pain. You're not afraid of horror themes either. Where do you get inspiration for them? And what are the lyrics on the new album about?

I get inspiration from different sources, mostly art and literature but also things in my personal life and things happening in these turbulent times. The lyrics on ATROPOS DOCTRINA are about misery, defeat, rebellion, suffering, war, death and famine.


VANHELGD are a band that when I listen to them, I immediately know who they are. You have your own unmistakable signature, expression. A strange dark mood that has a very urgent effect on me. How do you explain that? Do you have a secret formula, a recipe? How do you create new material? I'm talking about the process now.

We focus a lot on the expression, we don't care much about the technical aspect, riffs can be really boring and simple, the important thing is that it fits the song and has the right feeling. We work a lot in the rehearsal space trying out different aspects and perspectives on the riffs such as dynamics, tempo, drum beats. We re-arrange, play a black metal riff as if it would be a doom riff and stuff like and trust our gut-feeling. It is a frustrating slow process but very rewarding when you solve the puzzle. We can wrestle with a song for hours at a rehearsal and be about to turn the amps off, put the drumsticks down and go home when someone gets an idea or a perspective on the song or a riff that turns things around and gets everybody excited again. There are a lot of “what would happen if…” and “ can we try to...” followed by “ no, but maybe if we try to…” at our rehearsals. So writing songs is a very organic and kind of an investigative process for us and at the same time an uphill battle.

Does Swedish nature influence you in any way? Every time I hear a band from your country, I think that you can put such a special mood, melancholy in your songs. A lot of times I would take the album to the woods near my home, just outside the city, and it felt like I was somewhere up north.

Yes I think it does, the nordic melancholy that comes with the short summers and nature have a more or less subconscious impact on the song writing. The nordic folk music often has this vibe too and we have some influences from that in our melodies. The song “I ovigd jord” ( in unconsecrated soil ) have a lot to do with nature, the elements, man made borders, ideology and religion. Both when we wrote and recorded the album I went on long walks listening to the demos to figure out the vocals and later to listen to the mixes. I often did this in the evenings and the mixes were during the late summer period so for me personally the album is very associated with the landscape and the summer evening light.


According to wikipedia, Sweden has 10.59 million inhabitants. The Czech Republic has ten. We have a lot of metal bands here too, but definitely not as many as you. Does that mean you have a musician in every family? I wonder why you have so many bands? And I'm not talking about the mainstream, I'm talking about the underground. How do you explain that?

I think it has to do with that there were a lot of cheap or free rehearsal places ( often with instruments to loan) in Sweden for kids back in the 80ies and 90ies .You just had to start a study circle and report to one of the many public education organizations that got money from the state. There were also a lot of shows at youth centers in every town. So many kids started bands those days, first metal and punk bands in the 80ies, then a lot of death metal, black metal and hardcore bands in the 90ies.

How do you perceive your scene? Gigs, fans, labels? There are quite a lot of gigs here, but only some of them are well attended. Plus, it seems to me that young fans are already listening to something a bit different.

I think we don't get as many touring acts here as in the rest of europe since we are a bit off geographically. There are quite a lot of metal gigs going on but I live in a small village so I have to travel to see shows. We don´t do many shows a year so we are not really well connected to the scene in that way but we have contact with some bands and listeners of course.

 

Personally, I find "Atropos Doctrina" to be such a perfectly polished stylistic gem, but it can also appeal to fans outside of black death metal. The album is raw, but it also has a lot of memorable melodies. Where do you want to take the band? What is your goal? Someone is attracted by big festivals, someone wants a famous label. What are your dreams?

Personally, I just want to continue to write music and record albums. It is nice to do shows and we are happy to play when it works but the goal is not to tour a lot and so on, probably because it takes so much energy to plan and book shows and tours on our own. My goal for Vanhelgd is to keep evolving and make a superb death metal album.

How did you get into music in the first place? Who was your role model? First gig? First gig as a musician? How about some wild experiences, readers are always interested in that:)).

Oh I don't have many wild experiences since I've never done many tours and my memory always fails me so I´m the worst at talking about the past. As for role models, I would say Entombed and Paradise Lost since they were the bands that got me into death metal in the early 90-ies, soon followed by At the Gates, Death and Edge of Sanity

Me and Jimmy and Viktor did our first gig as a musicians with our metal band BLUMP in the afternoon at a fair in our hometown back in 94. We played a 15-20 min set of bad covers and one or two original songs. We started out together with Hans on drums. I remember drawing Obituary influenced death metal logos for the band that I wanted to be named Sauron but the first songs we did were punk songs and we soon got Stefan on vocals and became a metal band. Back then the Hardcore scene was huge in Sweden and many of our friends were involved in one way or another. I wasn't a big fan, I was into heavy metal, black and death. I always wanted to play death metal and did some rehearsals in two or three local death/black metal bands during the 90-ies but there were only 2-3 songs made with each of them before the interest faded… so I didn´t play extreme music for real until I joined a grind/hc/punk/doom band called THE JAM SESSION in 1998 or 1999 where Björn was playing the drums. We did a lot of strange songs and drunk shows for a couple of years, rehearsing two times a week and drinking together as often as we could and got to do shows together with bands like The Locust, Switchblade, Trapdoor Fucking Exit, From Ashes Rise, Catharsis and Totalt Jävla Mörker. It was a great time. When BLUMP split up in 2001 after releasing 5 demos me and Jimmy formed CEREMONIAL EXECUTION together with Robert from THE JAM SESSION on vocals. We got David on drums and Tommy followed by Jonas on Bass for a while and after him Björn Ahlqvist joined. We played some kind of US-influenced death metal with a bit of an old-school vibe and released 1 demo, a split 7, an album and another 7” before splitting up in 2007 at the same time as THE JAM SESSION was put on ice. We started Vanhelgd in 2007 and our first gig was probably the one we did in a non-offical club in our hometown together with King of Asgard ( where Jonas were playing bass) back in 2008.

 

I'd be interested in your relationship to music. What does it mean to you? Is it a hobby? A lifestyle?

It's a part of my daily life for sure and specifically it's about a passion for death metal. I´ve been in bands since 1994 and rehearsed weekly or monthly and in some periods even up to 4 times a week since then. Even though I find it hard to call myself a musician. I realized that I'm only interested in playing music if I can write my own stuff and that my technical skills are poor for playing guitar for so long, I only play guitar at home when trying to figure out an old song that we will start playing again or when writing. I wish I've spent more time practicing but don't find it interesting. I would never join a band without being part of the writing process and I can't understand why anyone would be in a cover band. I also realized that I can't do things half hearted when it comes to being creative. I love being in the rehearsal space with the others creating songs together and releasing the aggression you build up in your everyday life. It's been about a year now since ATROPOS DOCTRINA was finished and as much as I want to play those songs live I also want to start making new material. So I guess it's all about passion for me.

What is VANHELGD going to do in the near future?

We are having a release show at Palatset in Linköping on the 16th of august, then we are booked for Malmö Massacre at the end of august and a show in Umeå in october. I hope we can do some shows and festivals in Europe in 2025.

Thank you very much for the interview, I appreciate it. I guess you can guess what I'm going to do. Yeah, I'm going to go out into the woods and take your new book "Atropos Doctrina" with me.

Thank you! Sounds like a good plan!

Recenze/review - VANHELGD - Atropos Doctrina (2024):



Rozhovor - VANHELGD - Tajemné, magické, atmosférické black death metalové zaříkávání!


Rozhovor s black death metalovou skupinou ze Švédska - VANHELGD.

Odpovídal Mattias Frisk (kytara, zpěv), děkujeme!

Recenze/review - VANHELGD - Atropos Doctrina (2024):

Ave VANHELGD! Je to už nějaký čas, co mi poslal váš label Dark Descent Records album na recenzi. A ihned jste se se s „Atropos Doctrina“ dostali na pomyslnou špičku mého osobního black death metalového žebříčku. Poprvé jsem se s novinkou setkal v sychravém počasí, kdy se hodně ochladilo. Bylo pro mě velmi příjemné jen tak poslouchat, číst si a nechat plynout čas. Jak album vznikalo a v čem se podle tebe odlišuje od předešlé desky „Deimos Sanktuarium“?

Chvíli trvalo, než jsme ho nahráli, protože nás pandemie vyvedla z míry. Po malém turné na podporu At the gates jsme se vrátili ke skládání, když se Švédsko zavřelo a my nemohli pravidelně zkoušet. Když jsme konečně začali zase zkoušet, ztratili jsme zájem o těch pár písniček, které jsme do té doby udělali, a tak jsme začali znovu s demosnímky, které jsem udělal během pandemie. Myslím, že napsat album, všechno nazkoušet a připravit do studia trvalo skoro dva roky. Do studia Endarker jsme vstoupili na jaře 2023 a někdy v srpnu bylo album smícháno a zmasterováno.

Myslím, že je trochu jiné než Deimos Sanktuarium. Především je celkově trochu rychlejší a má trochu víc energie. Je také méně komplikované, co se týče aranžmá a struktury písní. Dobře, "Atropos Hymnarium" a "I ovigd jord" by se hodily i na Deimos Sanktuarium, ale zbytek písní na ATROPOS DOCTRINA je podle mě trochu přímočařejší. také jsme strávili mnohem víc času dolaďováním tohoto alba. Westman byl navíc při nahrávání DS v kapele docela nový, takže se asi cítí s AD pohodlněji.


Pojďme trošku do historie. VANHELGD vznikli v roce 2007. Kapele je složena ze samých zkušených muzikantů. V dnešní době není lehké začínat znovu. Jak jste se dali vůbec dohromady a proč jste si zvolili black death metal?

Já a Jimmy (kytary) jsme hráli v kapele Ceremonial Execution + já a Björn (bicí 2007-2016) jsme hráli v další kapele Jam Session. Sdíleli jsme zkušebnu a obě kapely byly ve stejnou dobu u ledu, takže Björn dostal nápad, abychom my tři založili novou kapelu. Chtěli jsme, aby to bylo jednoduché, a tak jsme se rozhodli, že já budu dělat zpěv a kytary ( předtím jsem dělal jenom back-upy pro Vanhelgd) Asi po pár měsících se přidal Viktor ( basa 2008-2013) Je to už tolik let, ale pořád se považujeme za novou kapelu, ale je to nejdéle, co jsem byl v jedné kapele!

Jonas, basa (ex thy Primordial, Retaliation, King of asgard) se připojil v roce 2013 a Westman, bicí (ex Throne of Heresy , King of Asgard) se připojil v roce 2016. Myslím, že jsme v našich písních vždycky měli nějakou severskou mizérii, vlivy black metalu a folku, ale na posledních albech se to projevilo víc. Když jsme začínali, kapela byla víc punková a měla v sobě víc Autopsy a old school death metalových věcí. Od té doby jsme se vyvinuli spíše do pomalejší formy, která se přiklání spíše k beznaději a utrpení než ke gore, zombíkům a pivu. Myslím, že spousta písní z našich prvních dvou alb stále funguje, ale zároveň jsem rád, že jsme udělali kroky tímto směrem, protože opačná cesta by pro mě byla z tvůrčího hlediska slepou uličkou.

Novinka má přesně takový ten chladný, čitelný zvuk, který mám moc rád. Podepsán je pod ním mistr Magnus "Devo" Andersson. Všichni známe jeho práci pro MARDUK a spoustu dalších kapel. Mě by zajímalo, jak se vám spolupracovalo, jak jste se dali dohromady a proč právě on? S jakými pocity jste odcházeli ze studia?

Jonas a Westman tam nahrávali už mnohokrát, takže nebylo těžké přesvědčit mě a Jimmyho, abychom to vyzkoušeli. S Devo se pracovalo velmi snadno a měli velký respekt k naší DNA jako kapely, ale přesto poskytli spoustu skvělých podnětů. Když odcházím ze studia, vždycky si střídavě říkám, že naše alba jsou prostě divná a nic moc, a že jsme udělali sakra dobrou desku, pravda je často taková, že jsme udělali dobře :-) A taky jsem si říkal, že je to v pořádku.


Když se dívám na obal, hrozně mi připomíná jednu scenérii ze starých nástěnných maleb, z katakomb. Krásná práce. Kdo je autorem a proč jste zvolili právě tento motiv?

Pracuji na částečný úvazek jako ilustrátor, což je profese, ve které jsem začal dělat obaly a merch pro kapely, ve kterých jsem působil, a pro kapely svých přátel. Takže jsem pro Vanhelgd vytvořil veškerý merch a obaly všech alb. Atropos je v řecké mytologii nejstarší ze tří sudiček, Moirů. Je to ona, kdo přetíná nit života poté, co ji její sestry upředly a odměřily. Je metaforou smrti. Jejími atributy jsou mimo jiné nůžky a závoj.

Texty na vašich deskách jsou o smrti, antináboženství, o bolesti. Nebojíte se ani hororových témat. Kde pro ně berete inspiraci? A o čem jsou texty na novém albu?

Inspiraci čerpám z různých zdrojů, hlavně z umění a literatury, ale také z osobního života a z událostí, které se dějí v této neklidné době. Texty na albu ATROPOS DOCTRINA jsou o bídě, porážce, vzpouře, utrpení, válce, smrti a hladomoru.


VANHELGD jsou kapelou, kterou když poslouchám, tak ihned vím, o koho se jedná. Máte svůj vlastní, nezaměnitelný rukopis, výraz. Zvláštní temné nálady, které na mě působí velmi naléhavě. Čím si to vysvětluješ? Máte nějakou tajnou formuli, recept? Jak tvoříte nový materiál? Myslím tím teď samotný proces.

Hodně se soustředíme na výraz, technická stránka nás moc nezajímá, riffy mohou být opravdu nudné a jednoduché, důležité je, aby se hodily k písni a měly ten správný feeling. Hodně pracujeme ve zkušebně a zkoušíme různé aspekty a pohledy na riffy, jako je dynamika, tempo, údery do bicích. Přearanžováváme, hrajeme blackmetalový riff, jako by to byl doomový riff a podobně, a věříme svému vnitřnímu pocitu. Je to frustrující pomalý proces, ale velmi obohacující, když skládačku vyřešíte. Můžeme se s písní na zkoušce potýkat hodiny a už se chystáme vypnout zesilovače, odložit paličky a jít domů, když někdo dostane nápad nebo pohled na píseň nebo riff, který všechno otočí a všechny znovu nadchne. Na našich zkouškách se často objevuje "co by se stalo, kdyby..." a "můžeme zkusit..." a pak "ne, ale možná kdybychom zkusili...". Takže psaní písniček je pro nás velmi organický a tak trochu badatelský proces a zároveň nerovný boj.

Ovlivňuje vás nějak švédská příroda? Já pokaždé, když slyším kapelu z vaší země, tak mě napadne, že umíte do skladeb vložit takovou zvláštní náladu, melancholii. Hodně často jsem si bral album do lesů u nás, kousek za městem a připadalo mi, jako bych byl někde na severu.

Ano, myslím, že ano, severská melancholie, která přichází s krátkým létem a přírodou, má víceméně podvědomý vliv na psaní písní. Severská lidová hudba má často také tuto atmosféru a my z ní máme v našich melodiích určité vlivy. Píseň "I ovigd jord" (v neposvěcené půdě) má hodně společného s přírodou, živly, hranicemi vytvořenými člověkem, ideologií a náboženstvím. Když jsme album psali i nahrávali, chodil jsem na dlouhé procházky a poslouchal demosnímky, abych přišel na to, jak budou znít vokály, a později jsem poslouchal mixy. Často jsem to dělal po večerech a mixy vznikaly v období pozdního léta, takže pro mě osobně je album hodně spojené s krajinou a letním večerním světlem.


Podle wikipedie má Švédsko 10,59 miliónů obyvatel. Česká republika jich má deset. Máme tu taky spoustu metalových kapel, ale tolik jako vy rozhodně ne. Znamená to, že u vás máte v každé rodině muzikanta? Zajímalo by mě, proč se u vás daří tolika kapelám? A to teď nemluvím o mainstreamu, ale o undergroundu. Čím si to vysvětluješ?

Myslím, že to souvisí s tím, že v 80. a 90. letech bylo ve Švédsku spousta levných nebo bezplatných zkušeben (často s nástroji k zapůjčení) pro děti. Stačilo založit studijní kroužek a hlásit se u jedné z mnoha veřejných vzdělávacích organizací, které dostávaly peníze od státu. V každém městě se také konala spousta přehlídek v mládežnických centrech. Tolik dětí tehdy zakládalo kapely, v 80. letech nejprve metalové a punkové, v 90. letech pak spoustu deathmetalových, blackmetalových a hardcorových kapel.

Jak vnímáš vaši scénu? Koncerty, fanoušky, labely? U nás je koncertů poměrně hodně, ale jen některé jsou solidně navštěvované. Navíc mi připadá, že mladí fanoušci už poslouchají trošku něco jiného.

Myslím, že se u nás nejezdí tolik koncertů jako ve zbytku Evropy, protože jsme geograficky trochu stranou. Metalových koncertů se tu koná docela dost, ale já bydlím na malé vesnici, takže za koncerty musím cestovat. Nemáme moc koncertů ročně, takže v tomto směru nejsme se scénou příliš propojeni, ale s některými kapelami a posluchači samozřejmě kontakt máme.


Mě osobně připadá „Atropos Doctrina“ jako takový dokonale vybroušený stylový drahokam, který ale může oslovit i fanoušky mimo black death metal. Album je sice syrové, ale má i spoustu dobře zapamatovatelných melodií. Kam až chcete kapelu posunout? Co je vaším cílem? Někoho lákají velké festivaly, někdo chce zase slavný label. Jaké máte sny?

Já osobně chci dál psát hudbu a nahrávat alba. Je hezké koncertovat a jsme rádi, že si můžeme zahrát, když to vyjde, ale naším cílem není jezdit hodně na turné a podobně, asi proto, že plánování a objednávání koncertů a turné na vlastní pěst nás stojí hodně energie. Mým cílem pro Vanhelgd je dál se vyvíjet a udělat vynikající deathmetalové album.

Jak si se vlastně dostal k muzice? Kdo byl tvým vzorem? První koncert? První vystoupení jako muzikant? A co nějaké divoké zážitky, to vždycky čtenáře zajímá?:)).

Nemám moc divokých zážitků, protože jsem nikdy moc zájezdů neabsolvoval a paměť mi vždycky selže, takže o minulosti mluvím nejhůř. Co se týče vzorů, řekl bych Entombed a Paradise Lost, protože to byly kapely, které mě na začátku 90. let přivedly k death metalu, brzy následovaly At the Gates, Death a Edge of Sanity.

Já, Jimmy a Viktor jsme v roce 94 poprvé vystoupili jako muzikanti s naší metalovou kapelou BLUMP odpoledne na pouti v našem rodném městě. Hráli jsme 15-20 minutový set složený ze špatných coverů a jedné nebo dvou původních písní. Začali jsme společně s Hansem na bicí. Vzpomínám si, jak jsem pro kapelu kreslil deathmetalová loga ovlivněná Obituary, která jsem chtěl pojmenovat Sauron, ale první písničky, které jsme udělali, byly punkové a brzy jsme získali Stefana na zpěv a stali se metalovou kapelou. Tehdy byla hardcorová scéna ve Švédsku obrovská a mnoho našich přátel se v ní tak či onak angažovalo. Já jsem nebyl velký fanoušek, bavil mě heavy metal, black a death. Vždycky jsem chtěl hrát death metal a v devadesátých letech jsem udělal pár zkoušek ve dvou nebo třech místních death/black metalových kapelách, ale s každou z nich vznikly jen dvě až tři písničky, než zájem opadl... takže jsem se extrémní hudbě věnoval doopravdy až v roce 1998 nebo 1999, kdy jsem se přidal ke grind/hc/punk/doom kapele THE JAM SESSION, kde hrál na bicí Björn. Několik let jsme dělali spoustu podivných písní a opileckých koncertů, zkoušeli jsme dvakrát týdně a pili spolu tak často, jak to jen šlo, a dostali jsme se na společné koncerty s kapelami jako The Locust, Switchblade, Trapdoor Fucking Exit, From Ashes Rise, Catharsis a Totalt Jävla Mörker. Byly to skvělé časy. Když se BLUMP v roce 2001 po vydání pěti demosnímků rozpadli, založili jsme s Jimmym CEREMONIAL EXECUTION, ve kterých zpíval Robert z THE JAM SESSION. Po Davidovi na bicí a Tommym jsme na chvíli získali Jonase na basu a po něm se přidal Björn Ahlqvist. Hráli jsme jakýsi death metal ovlivněný USA s trochou oldschoolové atmosféry a vydali jsme jedno demo, splitko, album a další 7", než jsme se v roce 2007 rozpadli ve stejné době, kdy byli THE JAM SESSION uloženi k ledu. Vanhelgd jsme založili v roce 2007 a naším prvním koncertem byl pravděpodobně ten, který jsme odehráli v jednom neofficiálním klubu v našem rodném městě společně s King of Asgard (kde Jonas hrál na basu) v roce 2008.

 

Zajímal by mě tvůj vztah k muzice. Co pro tebe znamená? Je to koníček? Životní styl?

Určitě je to součást mého každodenního života a konkrétně jde o vášeň pro death metal. V kapelách jsem od roku 1994 a od té doby zkouším každý týden nebo každý měsíc a v některých obdobích dokonce až čtyřikrát týdně. I když je pro mě těžké nazývat se hudebníkem. Uvědomil jsem si, že mě hudba zajímá jen tehdy, když si můžu psát vlastní věci, a že moje technické schopnosti jsou na to, že hraju na kytaru už tak dlouho, chabé, že na kytaru hraju jen doma, když se snažím vymyslet nějakou starou písničku, kterou začneme hrát znovu, nebo když píšu. Přál bych si věnovat cvičení víc času, ale nepřijde mi to zajímavé. Nikdy bych nevstoupil do kapely, aniž bych se nepodílel na procesu psaní, a nechápu, proč by někdo měl být v cover kapele. Také jsem si uvědomil, že nemůžu dělat věci napůl, pokud jde o kreativitu. Baví mě být ve zkušebně s ostatními, společně vytvářet písničky a uvolňovat agresi, která se ve vás hromadí v každodenním životě. Už je to asi rok, co jsme dokončili ATROPOS DOCTRINA, a stejně jako chci ty písně hrát naživo, chci také začít tvořit nový materiál. Takže myslím, že je to pro mě všechno o vášni.

Co chystají VANHELGD v nejbližší době?

16. srpna nás čeká release show v Palatsetu v Linköpingu, na konci srpna jsme objednaní na Malmö Massacre a v říjnu na koncert v Umeå. Doufám, že se nám v roce 2025 podaří odehrát nějaké koncerty a festivaly v Evropě.

Děkuji moc za rozhovor, vážím si ho. Asi tušíš, co půjdu dělat. Jasně, vyrazím ven, do lesa a vaši novinku „Atropos Doctrina“ si vezmu s sebou. Je totiž vynikající! Přeji vám, aby se dobře prodávala a ať jste spokojení i v osobních životech.

Děkujeme! Zní to jako dobrý plán!

Recenze/review - VANHELGD - Atropos Doctrina (2024):



čtvrtek 11. července 2024

Recenze/review - VANHELGD - Atropos Doctrina (2024)


VANHELGD - Atropos Doctrina
CD 2024, Dark Descent Records

for english please scroll down

Našlapoval jsem opatrně. Objímala mě tma a v kostech se usadil chlad. Tuhle kobku jsem objevil náhodou, při svých nekonečných toulkách podzemím. Po stěnách stékal hnis a když jsem přišel k rakvi, měl jsem strach. Jakoby se na mě díval démon, hypnotizoval mě a šeptal děsivá slova. Pomalu se rozpadám v prach, hniju zaživa a svět kolem nás stále hoří. V truhle, kterou drží mrtvola v ruce, je nové album švédských tmářů VANHELGD. Jedná se návrat po šesti letech. Za tu dobu se změnilo ve světě mnohé, ale jejich hudba má stále velkou sílu, tlak i melancholii.

Velice umně skloubené death a black metalové vlivy, ale hlavně vlastní rukopis, výraz. Tuhle smečku poznáte během několika tónů. Je jako prokletí, jako jed, který se vám postupně dostane do žil. Mám při poslechu pocit, že v truhle nebyla jenom letošní nahrávka, ale také starodávná choroba. Dívám se znovu a znovu do tmy a novou desku si neskutečně užívám. Je totiž po okraj narvaná silnými melodiemi. Jsem uhranutý!


Někteří lidé mají zlý pohled a zkaženou duši. Nikdy nenajdou klid. Jsou neustále nuceni páchat špatné věci. Nechávají průchod svým temným myšlenkám. Když zemřou, tak se toulají navěky mezi naším a oním světem. Když budete poslouchat "Atropos Doctrina" pozorně, tak je určitě potkáte jako já. Mají protáhlé obličeje, jedovatý jazyk a dokáží škodit i po smrti. Švédi sází na mlhavě ledovou atmosféru, na neotřelé postupy i ostré riffy. Dali si záležet na tom, aby byl zvuk nejen plesnivý, ale i čitelný a bolestivý (Recorded, mixed and mastered in Endarker Studios by Magnus "Devo" Andersson). Skvělou, děsivou a magickou práci odvedl i Mattias Frisk, který si vzal na starosti velmi povedený obal. Zkrátka a dobře, po formální stránce bylo vše doladěno k dokonalosti. Posluchač se tak může soustředit na hudbu samotnou, která je velmi podmanivá, svým způsobem zvláštní. Působí na mě spíše jako nějaké starodávné zaříkávání, rituál, než jenom obyčejné skladby. Rád a často jsem si brával nahrávku na stará pohřebiště nebo jen tak, když jsem vyrazil do lesa. Jen musela být noc, mraky blízko země. Cítím ze songů stejnou energii, jako když má přijít bouřka. Za mě osobně nemají Švédové ve své diskografii žádný slabší počin. Novinka moje slova jenom potvrzuje. Je pro mě velmi příjemné, i když neklidné a drásavé, se nechávat znovu a znovu unášet na krvavých vlnách řeky smrti. Někdy mám pocit, že nepotřebuji jíst, ani pít, že nemusím spát. Jediné, z čeho žiju, je hudba. Vybírám si pečlivě, musím být prokletý a zapletený do pavučin. VANHELGD tohle všechno umí a přidávají ještě něco navíc. Nálady plné smutku, beznaděje i doomových momentů. Našlapuji opatrně. Objímá mě tma a v kostech se mi usadil chlad. Tuhle kobku jsem objevil náhodou, při svých nekonečných toulkách podzemím. Po stěnách stéká hnis a když stojím u rakve, mám strach. Jakoby se na mě díval démon, hypnotizoval mě a šeptal děsivá slova. Pomalu se rozpadám v prach, hniju zaživa a svět kolem mě stále hoří. Tajemné, magické, atmosférické black death metalové zaříkávání! Šepot nemrtvých! Nářek prokletých!


Asphyx says:

I tread carefully. Darkness enveloped me and a chill settled in my bones. I discovered this dungeon by accident, in my endless underground wanderings. Pus dripped down the walls, and when I came to the coffin, I was afraid. It was as if a demon was watching me, hypnotizing me and whispering terrifying words. Slowly I crumbled into dust, rotting alive, the world around us still burning. In the chest held by the corpse is the new album by Swedish darkies VANHELGD. It is a return after six years. A lot has changed in the world in that time, but their music still has great power, pressure and melancholy.

Very skillfully combined death and black metal influences, but most importantly their own handwriting, expression. You can recognize this pack in a few notes. It's like a curse, like a poison that gradually gets into your veins. Listening to it, I have the feeling that not only this year's record was in the chest, but also an ancient disease. I look into the darkness again and again and enjoy the new record immensely. It's packed to the brim with powerful melodies. I'm spellbound!


Some people have a wicked outlook and a corrupt soul. They never find peace. They are constantly forced to do bad things. They give vent to their dark thoughts. When they die, they wander forever between this world and the next. If you listen carefully to the "Atropos Doctrine", you'll meet them like I did. They have elongated faces, poisonous tongues, and can do harm even after death. The Swedes rely on a vaguely icy atmosphere, on novel techniques and sharp riffs. They made sure that the sound is not only musty, but also clear and painful (Recorded, mixed and mastered in Endarker Studios by Magnus "Devo" Andersson). Great, eerie and magical work was also done by Mattias Frisk, who took charge of the very hilarious cover. In short, everything was formally fine-tuned to perfection. The listener can concentrate on the music itself, which is very captivating, in its own special way. It strikes me more like an ancient incantation, a ritual, than just an ordinary piece of music. I liked and often took the recording to old burial grounds or just when I went out into the woods. It just had to be night, the clouds close to the ground. I feel the same energy from the songs as when a storm is about to come. For me personally, the Swedes don't have a weaker track in their discography. The new album only confirms my words. It is very pleasant for me, even if restless and jarring, to let myself drift again and again on the bloody waves of the river of death. Sometimes I feel that I don't need to eat or drink, that I don't need to sleep. The only thing I live on is music. I choose carefully, I must be cursed and entangled in cobwebs. VANHELGD can do all that, and they add a little something extra. Moods full of sadness, despair and doom moments. I tread carefully. Darkness embraces me and a chill settles in my bones. I discovered this dungeon by accident, on my endless underground wanderings. Puss drips down the walls, and standing by the coffin, I'm afraid. It's as if a demon is watching me, hypnotizing me and whispering terrifying words. I'm slowly crumbling into dust, rotting alive, and the world around me is still burning. Mysterious, magical, atmospheric black death metal chanting! The whispers of the undead! The wail of the damned!



about VANHELGD on DEADLY STORM ZINE:



TRACKLIST
1. Saliga äro de dödfödda
2. Kom dödens tysta ängel
3. Ofredsår
4. I ovigd jord
5. Atropos Hymnarium
6. Galgdanstid
7. Kerernas törst
8. Gravjordsfrid

LINE-UP
Mattias Frisk - Guitar / Vocals
Jimmy Johansson - Guitar / Vocals
Jonas Albrektsson - Bass
Mathias Westman - Drums


https://www.ddmsuo.eu (European webstore)

TWITTER