Kdysi tu žili lidé, ale to už je hodně dávno. Z ruin je cítit, že se zde stalo něco hrozného. Děsivé stíny, šepot nemrtvých. Říká se, že je někde blízko vstup do záhrobí. Stačí poslouchat poctivý death metal a brána se vám otevře. Stalo se, měl jsem s sebou totiž novou desku finských TRAMALIZER. Kapely, která ctí staré pořádky a hraje tak, že vám zmrzne krev v žilách. Otevřu rezavou bránu a vstoupím dovnitř. Do hlavy se mi zaryje další riff.
Rád se přehrabuji ve starých death metalových spisech. Čtu si o kapelách, které už dávno neexistují. A nebo s chutí podpořím nové, které hrají poctivě, syrově, reálně. TRAMALIZER mi ihned pronikli do žil. Víka od rakví začala praskat a já věděl, že tahle nahrávka bude dlouho mojí společnicí v temnotě. Inferno!
Finové se volně inspirovali ve švédské metalové škole (DISMEMBER, NIHILIST, ENTOMBED). Zazní ale i odkazy na BOLT THROWER, AUTOPSY, CANCER. Základem jejich hudby jsou pradávné postupy devadesátých letech minulého století nebo i dřívější ozvěny. Ovlivněni touto dobou, vložili do svých skladeb i klasický thrash metal. Vše je pak zabaleno v chladném, temném a devastujícím zvuku (K. Laanto). Parádní je i obal, pod kterým je podepsán mistr (Niko Partanen). Jedná se o debut, ale není to vůbec znát. Muzikanti mají ve svých životopisech již nějaké extrémní metalové zkušenosti a povedlo se jim je zúročit a určit nový směr - do pekla! Líbí se mi rukopis kapely, který je rozeznatelný od jiných. Což je v dnešní době nadprodukce velkou devízou. TRAMALIZER se s tím nepářou, rozsekají vás na kusy, ale nezapomínají ani na studené melodie. Dostanete tak nahrávku, ke které se budete rádi vracet. Alespoň tak to slyším já, starý metalový pes. Opravdu mám pocit, že se procházím po dávno opuštěném pohřebišti, nasávám atmosféru a čtu si jména na náhrobcích. "Fumes Of Funeral Pyres" nejlépe vynikne, když se setmí a mraky jsou nízko. Přijímám s chutí pozvání a vstupuji na onen svět. Takhle zní pravé peklo! Morbidní, čerstvě exhumovaný, death metalový hrob!
Asphyx says:
People used to live here, but that was a long time ago. You can smell from the ruins that something terrible happened here. Eerie shadows, whispers of the undead. They say there's an entrance to the beyond somewhere nearby. Just listen to honest death metal and the gate will open. It happened, because I had with me the new album of Finnish TRAMALIZER. A band that honours the old ways and plays in a way that freezes your blood. I open the rusty gate and step inside. Another riff gets stuck in my head.
I like to dig through the old death metal files. Reading about bands that don't exist anymore. Or I'll gladly support new ones that play honest, raw, real. TRAMALIZER immediately got into my veins. The coffin lid began to crack and I knew this record would be my companion in the dark for a long time. Inferno!
The Finns have been freely inspired by the Swedish school of metal (DISMEMBER, NIHILIST, ENTOMBED), but there will also be references to BOLT THROWER, AUTOPSY, CANCER. The basis of their music is the ancient practices of the nineties or even earlier echoes. Influenced by this era, they put into their songs also classic thrash metal. Everything is then wrapped in a cold, dark and devastating sound (K. Laanto). The cover art is also awesome, signed by the master (Niko Partanen). This is a debut, but it doesn't seem to be noticeable at all. The musicians already have some extreme metal experiences in their resumes and they managed to capitalize on them and set a new direction - to hell! I like the signature of the band, which is recognizable from others. Which is a great asset in these days of overproduction. TRAMALIZER chop you to pieces, but they don't forget about cold melodies either. You'll get a record you'll love coming back to. At least that's how I, an old metal dog, hear it. I really feel like I'm walking through a long-abandoned graveyard, soaking up the atmosphere and reading the names on the tombstones. "Fumes Of Funeral Pyres" is at its best when it's dark and the clouds are low. I accept the invitation with gusto and enter the other world. This is what hell sounds like! A morbid, freshly exhumed, death metal grave!
Interview with death metal band from Finland - TRAMALIZER.
Answered bassist T. Oranen, thank you!
Translated Duzl, thank you!
Questions prepared Jakub Asphyx.
Ave TRAMALIZER! I have never found any interview with you in Czech language. I will ask you first to introduce the band to the readers who do not know you yet. You can start from the beginning and take us through the whole history of TRAMALIZER.
Ave Jakub! I am T. Oranen, bassist and proud member of Tramalizer. No wonder that you havent read interviews of us because you happen to be second one who do so. Even if we have been together couple years already, we have only released couple song for the public. We have worked our first album in shadows and now when release date is coming, the word about Tramalizer is getting wider. About our history, me and M. Jokelainen been playing in other bands and projects sveral years. Sometime in 2021 we started to talk about doing music that we grew up with, death metal in the purest way. Since the first demo tracks we found our way and knew we had something important in our hands. Still we needed a drummer and a vocalist. Jokelainen knew guy from our town who he have been playing with years ago, R. Tarvonen. Didnt knew him well even if we lived in same town, were almost same age and had same musical backgrounds. Luckily Tarvonen was interested and liked our demo tracks, so we gave him a chance. My fucking god how amazed I was when he first time shouted to the microphone. Gives me chills even remembering that moment. Then knew that we have a bomb in our hands and we have to handle it carefully. But we still needed a drummer. All the drummers in our town were too overbooked so we had to think outside the box. Knew this guy, K. Laanto, from town next to us. He was really active with extreme music and he had been doing some sound engineering. Only problem was that he is a guitarist and not a drummer. But after introducing him idea of Tramalizer he got interested and promised to try the drumming. Love his way of drumming, its good but not too clean or overly technical. Its pure, authentic and has this natural flow. And with this perfect lineup we did three song promo, only to be sent to few selected labels. We got several offers and after some thinking decided that Soulseller Records is most suitable label for us. After signing a deal we finished our debut album „Fumes of Funeral Pyres“ and now in february 2023 it’s finally coming. So if you havent heard us before, its because we have been working in silence and not been in hurry.
This year, you have just released the new album „Fumes Of Funeral Pyres“. Again, it's a dark, harsh and honest death metal. Did you access the recording process differently than last time or did you choose verified practices?
We had this same lineup and recording methods as in our promo. K. Laanto is semiprofessional soundengineer and he knew exactly what he is doing. Have to say that he finalized this band to its right form. Was looking for a drummer but got also a perfect soundengineer. That wasnt intentional but after thinking it afterwards, it was like it was always meant to be. There aint any coincidents happening, everything happens for a reason. Just like founding R. Tarvonen. How ofter you hear someone who has thatkind voice? And what are the odds that you found him next to you? But back to the album. It sounds honest and perfect just because we got to produce it ourself, we knew exactly what we wanted and knew how to fullfill that vision.
The new album seems to me more complicated, perhaps initially less accessible, at the same time incredibly dark and evil. Was it intentional? How did the album originate and how did you compose the music?
We didnt want to take easiest way of doing „old school death metal“. Wanted it to sound bit like proto death metal. You know, like a death metal band which has its roots deep into the thrash metal. Like death metal pioneers who started their guitar playing careers learning Slayer riffs. I personally am so old that remember the times when thrash metal was new and it was hardest fucking music ever done. So of course I loved. But it didnt take many years until death metal started to rise from thrash metal scene. At that time I was something like 16-17years old and that specific time was best time of my life. So thatswhy some of my most loved albums and bands are from that time. Most likely the songs and melodies come from there; nostalgy. Usually Jokelainen does most of the thrashy riffs and I do the gloomier parts. So we bounce ideas and melodies with eachothers till we have a raw song ready. After that we introduce it to others and then song gets molded to its final shape. We all have our own skills and knowledge how to use them to build a perfect Tramalizer song.
I have a „Fumes Of Funeral Pyres“ in my MP3 player and I have to say that this album literally engulfed me. These are not just great ideas but also sound is simply devastating. I'm sitting in the tram, and suddenly I find myself shaking my legs. I have a feeling to start moshing. If I weren’t so old, I would probably start to. Where did you record and who is signed under mastering?
Like said, K. Laanto is our man. He runs Sonic Violence studio and he is great mixing and procuder. Not just because he has skills, but because he lives so deep in thrash and death metal. So he knows all the nuances. He had mixed music for Unhoped, Cryptborn, Phlegein and many other underground gems. I’ve worked with him since 2012 when he mastered album for my band, Förgjord. After that he have been one of my most trusted soundengineer.
Who is the author of the lyrics on „Fumes Of Funeral Pyres“? What are they talking about? Where do you get inspiration for themes?
I wrote all the lyrics for this album. At first we though that we all should do it, but when I got my inspiration going, soon every song had their lyrics written before others had even started. It wasnt intentional, it just happened that way quite logically. Lyrics are about darker side of human mind. There is songs about suicidal thoughts, songs about hurting your own flesh, then about serial killer, then about hunting humans and feasting with their bodies and stuff like that. I know, maybe I should get my head examined before something happens..
Who is signed under the cover of „Fumes Of Funeral Pyres“? I like his work very much. How did you choose the motif for the cover?
Its painted by talented finnish artist Niko Partanen. Stumbeld to his works online accidentally and asked if he wants to do cover for us. Knew that Niko listened extreme metal and let him hear our songs. He liked them and promised to do something. It was easy because he knew whatkind style we were after. We explained our idea roughly and he after that he had free hands. Gotta say that he didnt let us down. Cover painting reeks like death and burning corpses.
When we look back at the beginning ... What was the first impulse to found the band? And why the death metal? It's not the typical style which can would give you great "glory".
Me and Jokelainen have backgrounds in black metal bands, but like said earlier, thrash and death metal was music we grew with. So its like as circle is closing when you can live that golden times of early nineties again. Dont know about „glory“, I have done and lived with extreme metal so long that dont know where my personality ends and where metal music starts. This way of living wont make you rich, it wont even pay back what it got from you. But still it gives back something much more important than money, it keeps you sane.
You come from Finland and you play extreme death metal. Our readers would certainly wonder how the death metal scene works in Finland. To tell you the truth, so lately I hear only the great bands from there. Does this mean that the scene there is so strong at the moment? What about concerts, how many people coming to them?
In yearly nineties finnish death metal scene was one of the best ones. Bands like Sentenced, Amorphis, Demigod, Xysma, Mordicus, Convulse, Depravity and dozens of others ruled the world. Maybe they werent so „big business“ as swedish bands, but very honest and had their unique way. But when black metal came more popular after mid nineties, the death metal bands either vanished or „grew out“ of their death metal roots. Of course there were some pioneers who played true finnish death metal even when it wasnt trendy, like Slugathor. But it was like within last few years we have seen second coming of finnish death metal. And what is most interesting to notice, these guys are young, full of energy and hungry. Here is lots of death metal concerts in bigger cities and bands are travelling every weekend. Unfortunetaly we live in small town, so next bigger city is 100km’s away. So if you want to see something, you have to travel. But I’m old, too lazy to travel and my sleeping time is already gone before opening act starts playing, haha
I have to ask. You live in Finland, which is considered a strongly Lutheran country. You play death metal. Do you have any problems with it? Do you get space in TV or in newspapers? How is life in your country affected by religion?
Church has no power in here. So no matter what satanist stuff you do with black metal bands, no one lifts a eyebrown. Only NSBM and things that are related to it are disapproved by public. And because church nor religion has room in here, many black metal bands seems to be without their enemy. Its like they have already won their war. Being a satanist or openly against the church aint have shock value in here, not anymore.
From your music it is possible to feel that you are influenced by American death metal school and as well by the old Swedish bands. How do you feel about it as a fan? Do you prefer the original death metal of the 1990s or do you get inspiration as well from the new albums? If yes so I am wondering which bands had the greatest impact on TRAMALIZER.
From American bands we are most influenced of thrash bands, Slayer especially. But not so much of US death metal bands have influenced us. Maybe some Sadistic Intent, Possessed, first Cannibal Corpse and early Morbid Angel. But mostly our death metal has European roots. Of course Swedish bands like Carnage, Grave, Entombed and Dismember. That is quite obvious. But it also has lots of inspiration from British bands like Cancer and Benediction. But bands like Gorefest, Vader and Krabathor has been on my non-stop-playlist for awhile now..
What about you and concerts in general? Are you a band that goes for concerts anytime you can or you are picky about where you will play? Do you have a dream, maybe a group you would like to go with for a tour or festival, a city where you would like to perform?
We might start playing live in near future. But we need a second guitarist to fill the lineup. Maybe our drummer Laanto will take the other guitar and we just find ourself a session drummer. We shall see, we aint in hurry.
I'm going to listen again your new album „Fumes Of Funeral Pyres“. I have to say that for me personally, this is basically a perfect death metal work. Totally inferno. I wish big success to your record and to get this album to as many people as possible. This album deserves it. I wish you all the best in your personal life. Whatever you do and the last words are yours. If you want to tell something to fans, labels, promoters, you have space here..... Thank you for the interview and I am looking forward to seeing you live!
Thanks for the interview Jakub! Love your country. Its been couple years since visited there, but will surely come back to see ossuary of Kutna Hora, feel the old Prague and taste the dark Közel Velkopopovicky
Rozhovor s death metalovou skupinou z Finska - TRAMALIZER.
Odpovádal basák T. Oranen, děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Ave TRAMALIZER! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií TRAMALIZER.
Ave Jakube! Jsem T. Oranen, baskytarista a hrdý člen kapely Tramalizer. Není divu, že jsi nečetl naše rozhovory, protože jsi teprve druhý, kdo ho s námi dělá. I když jsme spolu už několik let, vydali jsme pro posluchače jen pár skladeb. Na našem prvním albu jsme pracovali v tichosti a teď, když se blíží datum vydání, se o Tramalizer začíná mluvit čím dál víc. Co se týče naší historie, já a M. Jokelainen jsme několik let hráli v jiných kapelách a projektech. Někdy v roce 2021 jsme se začali bavit o tom, že budeme dělat hudbu, na které jsme vyrůstali, death metal v té nejčistší podobě. Od prvních demo nahrávek jsme si k sobě našli cestu a věděli jsme, že máme v rukou něco zásadního. Přesto jsme potřebovali bubeníka a zpěváka. Jokelainen znal chlápka z našeho města, se kterým před lety hrál, R. Tarvonena. Neznal jsem ho dobře, i když jsme bydleli ve stejném městě, byli téměř stejně staří a měli stejné hudební kořeny. Naštěstí Tarvonena naše demo skladby zaujaly a líbily se mu, tak jsme mu dali šanci. Můj bože, jak jsem byl ohromený, když poprvé zařval do mikrofonu. Běhá mi mráz po zádech, když si na ten okamžik vzpomenu. Tehdy jsem věděl, že máme v rukou bombu a musíme s ní zacházet opatrně. Ale pořád jsme potřebovali bubeníka. Všichni bubeníci v našem městě byli příliš vytížení, takže jsme museli přemýšlet jinak. Znal jsem jednoho kluka, K. Laanta, z vedlejšího města. Byl hodně aktivní v extrémní hudbě a dělal zvukaře. Jediný problém byl, že je kytarista a ne bubeník. Ale poté, co jsme mu představili myšlenku Tramalizer, zaujalo ho to a slíbil, že bicí zkusí. Líbí se mi jeho způsob bubnování, je dobrý, ale ne příliš čistý nebo přehnaně technický. Je čistý, autentický a má takovou přirozenou „flow“. A v této perfektní sestavě jsme udělali promo na tři skladby, které jsme poslali jen několika vybraným labelům. Dostali jsme několik nabídek a po chvíli přemýšlení jsme se rozhodli, že Soulseller Records je pro nás nejvhodnější label. Po podepsání smlouvy jsme dokončili naše debutové album "Fumes of Funeral Pyres" a teď v únoru 2023 konečně vychází. Takže pokud jste nás ještě neslyšeli, je to proto, že jsme pracovali v tichosti a nespěchali.
Letos jste vydali čerstvou novinku „Fumes Of Funeral Pyres“. Opět se jedná o temný, drsný a poctivý death metal. Přistupovali jste k nahrávání jinak než minule nebo jste zvolili ověřené postupy?
Měli jsme stejnou sestavu a metody nahrávání jako na našem promu. K. Laanto je poloprofesionální zvukař a přesně věděl, co dělá. Musím říct, že tuhle kapelu dotvořil do té správné podoby. Hledal jsem bubeníka, ale dostal jsem i perfektního zvukaře. Nebyl to záměr, ale po následném zamyšlení se, jako by to tak mělo být odjakživa. Neexistují žádné náhody, všechno se děje z nějakého důvodu. Stejně jako nalezení R. Tarvonena. Jak často slyšíte někoho, kdo má takový hlas? A jaká je pravděpodobnost, že ho najdete někde poblíž? Ale zpět k albu. Zní upřímně a dokonale už jen proto, že jsme si ho produkovali sami, přesně jsme věděli, co chceme, a věděli jsme, jak tu vizi naplnit.
Nová deska mi přijde o nějaký řád komplikovanější, zpočátku možná méně přístupná, zároveň ale neskutečně temná a zlá. Byl to záměr? Jak vlastně album vznikalo a jakým způsobem jste skládali muziku?
Nechtěli jsme se vydat tou nejjednodušší cestou "old school death metalu". Chtěli jsme, aby to znělo trochu jako death metal. Víte, jako deathmetalová kapela, která má kořeny hluboko v thrash metalu. Jako průkopníci death metalu, kteří svou kytarovou kariéru začínali učením riffů Slayer. Já osobně jsem tak starý, že si pamatuju doby, kdy byl thrash metal nový a byla to ta zasraně nejtvrdší hudba, jakou kdy kdo dělal. Takže jsem je samozřejmě miloval. Ale netrvalo dlouho, než se z thrashmetalové scény začal zvedat death metal. V té době mi bylo něco kolem 16-17 let a ta konkrétní doba byla nejlepším obdobím mého života. Proto některé z mých nejoblíbenějších alb a kapel pocházejí právě z té doby. Nejspíš odtud pocházejí i skladby a melodie, nostalgie. Jokelainen obvykle dělá většinu thrashových riffů a já ty pochmurnější části. Takže si navzájem předhazujeme nápady a melodie, dokud nemáme hotovou syrovou skladbu. Poté ji představíme ostatním a skladba se zformuje do finální podoby. Každý z nás má své vlastní dovednosti a znalosti, jak je využít k vytvoření dokonalé skladby Tramalizer.
Mám „Fumes Of Funeral Pyres“ ve svém MP3 přehrávači a musím říct, že jsem jím doslova pohlcen. Nejsou to jen skvělé nápady, ale i zvuk, který je jedním slovem devastující. Sedím třeba v tramvaji a najednou se přistihnu, že si podupávám nohou. Mám sto chutí začít pařit. Nebýt už pán v letech, asi bych to i udělal. Kde jste desku nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem?
Jak již bylo řečeno, K. Laanto je náš člověk. Provozuje studio Sonic Violence a skvěle mixuje a produkuje. Nejen proto, že má schopnosti, ale i proto, že žije pohlcen thrash a death metalem. Takže zná všechny niance. Mixoval hudbu pro Unhoped, Cryptborn, Phlegein a mnoho dalších undergroundových skvostů. Spolupracuji s ním od roku 2012, kdy masteroval album pro mou kapelu Förgjord. Poté se stal jedním z mých nejdůvěryhodnějších zvukových inženýrů.
Kdo je autorem textů na „Fumes Of Funeral Pyres“? A o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?
Všechny texty pro toto album jsem napsal já. Nejdřív jsme si mysleli, že bychom to měli udělat společně, ale když jsem dostal inspiraci, zanedlouho měla každá skladba napsaný text ještě dřív, než ostatní začali. Nebyl to záměr, prostě se to tak přihodilo. Texty jsou o temných stránkách lidské mysli. Jsou tam skladby o sebevražedných myšlenkách, skladby o ubližování vlastnímu tělu, pak o sériovém vrahovi, pak o lovu lidí a hodování s jejich těly a podobně. Já vím, možná bych si měl nechat vyšetřit hlavu, než se něco stane...
Kdo je podepsán pod obalem novinky „Fumes Of Funeral Pyres“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali?
Jeho autorem je talentovaný finský umělec Niko Partanen. Náhodou jsem se dostal k jeho dílům na internetu a zeptal se ho, jestli by pro nás nechtěl udělat obal. Věděl jsem, že Niko poslouchá extrémní metal, a tak jsem ho nechal poslechnout si naše skladby. Líbily se mu a slíbil, že něco udělá. Bylo to snadné, protože věděl, o jaký styl nám jde. Vysvětlili jsme mu zhruba naši představu a on měl potom volné ruce. Musím říct, že nás nezklamal. Malba obalu zavání smrtí a hořícími mrtvolami.
Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.
Já i Jokelainen máme zkušenosti z black metalových kapel, ale jak už jsme řekli, thrash a death metal byla hudba, na které jsme vyrostli. Takže jako by se kruh uzavíral, když můžete znovu prožít ty zlaté časy počátku devadesátých let. Nevím, jak je to s tou "slávou", já jsem dělal a žil extrémním metalem tak dlouho, že nevím, kde končí moje osobnost a kde začíná metalová hudba. Tenhle způsob života z vás neudělá boháče, ani vám nevrátí to, co od vás dostal. Ale přesto vám to vrací něco mnohem důležitějšího než peníze, udržuje vás to při smyslech.
Pocházíte z Finska a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje ve Finsku death metalová scéna. Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?
V devadesátých letech patřila finská death metalová scéna k těm nejlepším. Svět ovládaly kapely jako Sentenced, Amorphis, Demigod, Xysma, Mordicus, Convulse, Depravity a desítky dalších. Možná nebyly tak "velkým byznysem" jako švédské kapely, ale byly velmi poctivé a měly svůj jedinečný styl. Když se ale po polovině devadesátých let začal více prosazovat black metal, deathmetalové kapely buď zanikly, nebo "přerostly" své deathmetalové kořeny. Samozřejmě existovalo několik průkopníků, kteří hráli pravý finský death metal, i když to nebylo v módě, jako třeba Slugathor. Ale jako bychom v posledních letech zažili druhý příchod finského death metalu. A co je nejzajímavější, tihle kluci jsou mladí, plní energie a dychtiví. Tady je spousta deathmetalových koncertů ve větších městech a kapely cestují každý víkend. Bohužel žijeme v malém městě, takže nejbližší větší město je 100 km daleko. Takže když chceš něco vidět, musíš cestovat. Ale já už jsem starý, líný cestovat a chce se mi spát ještě dřív, než začne hrát předskokan, haha.
Nedá mi to a musím se zeptat. Žijete ve Finsku, které je považována za silně luteránskou zemi. Hrajete death metal. Nemáte s tím nějaké problémy? Dostanete prostor třeba v televizi, v novinách? Jak je vůbec život ve vaší zemi ovlivněn náboženstvím?
Církev zde nemá žádnou moc. Takže ať děláte s blackmetalovými kapelami jakékoliv satanistické věci, nikdo nehne brvou. Veřejnost neschvaluje pouze NSBM a věci, které s ním souvisejí. A protože církev ani náboženství tu nemají místo, zdá se, že mnoho blackmetalových kapel nemá nepřítele. Jako by už svou válku vyhrály. Být satanistou nebo otevřeně vystupovat proti církvi už tady není šokující.
Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými švédskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na TRAMALIZER největší vliv.
Z amerických kapel jsme nejvíce ovlivněni thrashovými kapelami, zejména Slayer. Americký death metal nás tolik neovlivnil. Možná Sadistic Intent, Possessed, první Cannibal Corpse a Morbid Angel. Ale většinou má náš death metal evropské kořeny. Samozřejmě švédské kapely jako Carnage, Grave, Entombed a Dismember. To je zcela zřejmé. Ale taky je v něm hodně inspirace od britských kapel jako Cancer a Benediction. Kapely jako Gorefest, Vader a Krabathor jsou na mém non-stop playlistu už nějakou dobu...
Co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?
V blízké budoucnosti možná začneme hrát živě. Ale potřebujeme druhého kytaristu, abychom doplnili sestavu. Možná se druhé kytary ujme náš bubeník Laanto a my si prostě najdeme bubeníka jen na koncerty. Uvidíme, nespěcháme.
Jdu si vaši novou desku „Fumes Of Funeral Pyres“ znovu pustit. Musím říct, že pro mě osobně se jedná v podstatě dokonalé death metalové dílo. Totální inferno. Přeji vám, aby se nahrávce dařilo, aby se dostala k co největšímu počtu fanoušků. Zaslouží si to. Přeji vám vše nejlepší i v osobním životě. Ať se vám daří a poslední slova jsou tvoje. Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům, máš prostor. Děkuji za rozhovor a už teď se těším, až vás uvidím někdy naživo!
Díky za rozhovor, Jakube! Mám rád vaši zemi. Už je to pár let, co jsem ji navštívil, ale určitě se tam vrátím, abych viděl kutnohorskou kostnici, zažil starou Prahu a ochutnal černého Velkopopovického Kozla.
