DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#RecklessManslaughter. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#RecklessManslaughter. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 2. listopadu 2024

Interview - RECKLESS MANSLAUGHTER - The ancient death metal crushing of moldy bones! Death comes from absolute darkness!


Interview with death metal band from Germany - RECKLESS MANSLAUGHTER.

Answered Leimy (vocals), thank you!

Recenze/review - RECKLESS MANSLAUGHTER - Sinking into Filth (2024):

Ave RECKLESS MANSLAUGHTER! Greetings to Germany. I hope everything is all right with you. I was really looking forward to your new album "Sinking into Filth", I always enjoyed the previous albums and I like to come back to them. How did the new album come about and why did it take five long years?

Hey Jakub! Great that you also enjoyed our new album. The first Songs were written directly after our last release "Caverns Of Perdition" in 2019 but because of the pandemic, lockdowns and health issues of our Drummer it took four years to finish all Songs. But sometimes it is better to take all time you need, because we are convinced that “Sinking Into Filth“ is our strongest and most dynamic album so far.


I have to say that I was literally blown away by the sound. It's dense, massive, dark and at the same time as cold as a dead man's hand. That's how I like it! The mix is by Jörg Uken. Did you record directly with him or did you just mix the album? With what feelings did you go into the studio and how did you manage to achieve such killer material?

Many thanks for those kind words, these were exactly the feelings we wanted to create with our sound. We tuned down the guitars and also the bass is more brutal than ever before. It should have sounded raw, authentic and in your face but also transparent and not too muddy and Jörg Uken did a gerat Job with it. We recorded with him in his Soundlodge studio, which was again a great time (he also did the Mix and Mastering afterwards). He has a flat for the band directly neighboring to the studio were we could sleep, so we could start with the recording at 10 o‘clock in the morning until 6 o’clock in the evening, so we also had a lot of time for partying, haha. This time we were really well prepared, so we had the time to work out all details like we wanted and I have the feeling that’s the reason for the best lead-guitar-work we ever had. “Ruf der Leere“ was supposed to be a bonus-track for a splitrelease, but it turned out so great with alls those desolate melodies and fitted so well to the album, that we changed it and “Fürchte nicht die Tiefe“ became the song for the split with Depression, which came out at the beginning of the year.

I always take the recordings as a whole and you didn't underestimate just the sound, but also the cover. Lucas Korte is definitely one of my favourite painters. How did you guys get together and how did the cover art come about? Did you have any requirements or did you choose from already prepared paintings? And how did the collaboration work.

For us the artwork is just as important as the music. I don’t like it when the music is top-class but the artwork looks cheap, inappropriate or childish. The music and the artwork must form a complete work of art, thats why we always work with renown artist. But after a Seagrave Artwork it is really difficult to bring it to a even higher level, so we decided to go to a different direction and were in search for a great black-and-white-artist. In 2019 the demo of Malignant Altar totally blew me away, because the combination of the music, production and the awesome artwork of Lucas was just perfect! I’m friend with Kari from Solothus and as he told me, that Lucas created the artwork for the CD-reissue of the debut-album of Solothus. So I wanted to know how it is to work with Lucas. He told me that he is a total nice and down to earth guy who responds to your own ideas what sounded appealing to me. So I contacted him in early 2023 and told him about my idea of a vertical gatefold-artwork. He was on fire and flame for that idea and after I send him a bumbling sketch of my ideas he started to create sketches and after only a few weeks the stunning artwork together with the revised logo (I wanted a logo which perfectly fits to the artwork!) was finished. It was his first Gatefold-artwork and he told me that it was really a lot of work but he seemed to be pretty proud about what he created and so are we! It fits perfectly to the title, the production and the songwriting :)


The lyrics are an integral part of the album. You are quoted as dealing with death by war, the apocalypse. So classic death metal themes. What are the lyrics on "Sinking into Filth" about, who is their author? Where did you get the inspiration for them?

I am responsible for most of the lyrics. I'm not a poet, but the lyrics should have a meaningful content that fits the music and so I always put a lot of work into it. Here you have some lyric-liner-notes for each song :)

Caverns Of Perdition: In keeping with tradition, the fourth album also begins with a song that bears the title of the last album. The lyrics are inspired by the breathtaking artwork of legendary artist Dan Seagrave and describe volcanic activity, the abominable depths and stone-carved tombs of long-gone civilizations.

Befouled Commandments: Guitarist Dennis once wrote the lyrics under the title 'Mythdirected', which were actually intended for a Depravity song. I rewrote some passages under the working title 'Spoiled By Faith' and only christened the song the snappy 'Befouled Commandments' at the very end. In less than three minutes, the hypocrisy of Christianity is denounced and it is shown that supposedly good things stink to high heaven and are based on rotten lies.

Awaiting My Demise: Thematically, it is about the neglect of prosperity in the modern, western world of material abundance and the accompanying absence of euphoria and genuine happiness. An old, embittered, pessimistic man who has (supposedly) seen everything and possessed everything looks back and longs for the end, as he can no longer bear the emptiness and triviality of dreary everyday life.

Retreat Into Nothingness: The nihilistic, depressive text is about the longing for emptiness, loneliness and eternal peace. A return to nothingness, in which the carnal shell no longer has any meaning.

Aktion 1005: Each album features a song about a historically significant military operation. This time, the choice fell on a particularly dark chapter in German history, which was to deal with the exhumation and cremation of the victims of the Nazis' Aktion Reinhardt. This incomprehensible undertaking aimed to cover the traces of genocide and was also known as Sonderaktion 1005 or Enterdungmission and was carried out from 1942 to 1944, mainly in Ukraine and Poland. The vocabulary of the lyrics was deliberately kept sober, cold, almost cynical, but still shows a clear attitude towards this barbarism of our ancestors. Musically, a particularly bleak, threatening mood was therefore chosen, which reaches its eerily epochal climax in the doomy, melancholic middle section. A barbaric song about a barbaric event that will hopefully never happen again. Resist the beginnings. Never again is now!

Ruf der Leere: It is German and means call of the void. In a time where the world stands at the edge of the abyss of extinction the tempting calls to jump are getting louder and louder. Nietzsche once said: "He who fights with monsters should look to it that he himself does not become a monster...when you gaze long into the abyss the abyss also gazes into you". Resisting this call of the void is more difficult than ever these days and this feeling, which is difficult to describe, has been set to music in a fitting way. An almost six-minute fall to the bottomless - eerie and beautiful at the same time...

Risen From The Mass Grave: Here we found lyrical inspiration in the short-story "Bleistiftumriss eines Auferstandenen" from the book "Den Löwenzahn zermalmt nicht die Kesselpauke" by Bernhard Schulz. In this story, he tells of his experiences during the Russian campaign in the Second World War in a visually powerful language and makes it clear how much this terrible experiences shaped him throughout his life and how he actually only returned half-alive. A story that was practically made for desolate death/doom!


My favourite question and I think the readers' too. How does RECKLESS MANSLAUGHTER create new songs? Please let us take a peek into your kitchen. Who is the author of the basic themes? Is everything created in the rehearsal room? I would be interested in the actual process of composing new songs.

Oh yes, we actually are creating everything together in the rehearsal room and that’s the reason why it always takes so long to release new albums, haha. We try to rehearse every week (which is sometimes quite difficult because of work and family-issues) and than we search together for cool riffs and try to arrange new songs. Sometimes one of our guitar-players brings some recordings of hooks, melodies or riffs and the we combine them together. This takes always a lot of time, since eveyone has to be satisfied, but usually we don’t waste too much riffs. When we have a raw idea of a song, Dennis our guitar-player writes down the tabulatures and programs the ideas into tab editor software, so we can optimize speed and iterations and also can add the click, so our drummer Micha can better bring into his ideas. When we have a rough idea finished, we record every track, so we can rehearse those songs even when one member can’t attend a rehearsal which was really helpful, when Micha wasn’t able to play for a few months because of an injury.

You come from the city of Herne, in the industrial Ruhr, just outside of Dortmund. What's it like with your gigs? Do you play a lot? If you were to invite us to play underground metal somewhere, where would it be? Do you have a "base"? Do you like to play often? What are live shows for you?

No one of us actually lives in Herne, it’s only the place of our rehearsal room, which literraly is in the middle of the ruhr-area since we all live spread across the entire ruhr-area. Usually we only play a few weekend-gigs per year, since we all have family and demanding jobs. Our favourite place to be is the AJZ Bahndamm in Wermelskirchen where we played a few times and which is the best place for underground Death Metal with a strong Death Metal-base which is like a little family. We love it to play live and we would wish it would happen more often. Our songs are made to play live and we enjoy every second of those gigs. The gig at the Dortmund Deathfest this year was one of our biggest and most successful gigs so far and we hope to experience such great gigs in the future too.


And what about the underground scene in general? Do the fans come to the shows? Do they support bands? And now I don't mean just sharing on social media, but buying physical media, t-shirts.

Since the ruhr-area is a really big metropolitan region there is a real big Death Metal-scene here. underground concerts are also usually well attended and we are happy to say, that we always have loyal fans who are buying physical media and T-Shirts. We always try to keep the prices as low as possible, so that also the younger people have the chance to buy a CD, Vinyl or shirt. It’s really ridicoulus how expensive the stuff became when you look at all those well-known bands...

Do you have any dreams for the band? Do you have a good name in the underground, but do you want to move up? I mean, are you tempted to maybe tour with a big name, play a big festival, release another record on a well-known label? What dreams and vision do RECKLESS MANSLAUGHTER have?

Speaking for myself we reached more than I ever could imagine. We recorded with our hero Dan Swanö, played with well-known bands, met so many new friends and worked with great artists (Seagrave was always on my bucket list!). For me a dream would come true to play some day at the Party.San Open Air or the Kill-Town Deathfest. Two great festivals I attended and enjoyed often. Also a dream would come true to work with Wes Benscoter or Andreas Marshall for an artwork, I hope this will happen some day :) A little tour in support of a big band we all love would be amazing too, but it has to be planned for many months before that, because of our busy schedules. But never say never :) Oh and I could die immediately if one of the guys of Cannibal Corpse or Immolation would wear one of our shirts at a show, haha.

 

What does death metal mean to you? Why did you choose this style? How did you get into it and what musicians were your role models when you started? Do you see death metal "just" as music or is it also a lifestyle for you? Feel free to look at this page philosophically.

Oh man, that’s the question where I could write so much, but I try to keep it short. For me personally Death Metal means everything. I discovered it in 1996 when I was 13 and the virus infected me until today and I spend all my money for new records or shirts of the best Death Metal-bands, because for me it is the most emotional and powerful music on earth. I was always fascinated by the morbid side of life and how Death Metal is fixated on death, but that it is ironically turned so much towards life. I met so many great people through the music and I have seen so many nice places that I would not have traveled to otherwise. I also often think about death and consider it very important to deal with it. After all, it is precisely the awareness of mortality that defines us and gives life so much more value. In Death Metal are no boundaries at all and creativity is truly unlimited. I couldn’t imagine a life without Death Metal and there is no day where I am not wearing a Death Metal-shirt or where I don’t listen to that music. So it was always a dream for me to play in a Death Metal-band and since I can’t play any instrument I choose the microphone, haha. But on my bucket-list is written to learn to play guitar, so I hope to attend the music-school together with my son some day, haha. But I would never consider myself a musician or journalist (I also work for the German Metal-magazine DEAF FOREVER) and will always be just a fanatical fan of the best subgenre in the world: Death Fuckin’ Metal!

 

Please tell us more about what RECKLESS MANSLAUGHTER is going to do in the next few months? Give the fans a little hint.

At the moment we prepare a cool setlist for future live-shows and also entered the songwriting-mode right now. It will for sure take some time to write a full album, but we are still hungry and not tired! Stay tuned!

Thank you very much for the interview. I'm going to listen to "Sinking into Filth" again. It's great! Good luck and I hope to see you again soon at a gig somewhere and have a beer together!

Many thanks, too! A beer together would be great, since the czech republic has the best beer in the world! :)


---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - RECKLESS MANSLAUGHTER - Starodávné death metalové drcení plesnivých kostí! Smrt přichází z absolutní temnoty!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Německa - RECKLESS MANSLAUGHTER.

Odpovídal Leimy (zpěv), děkujeme!

Recenze/review - RECKLESS MANSLAUGHTER - Sinking into Filth (2024):

Ave RECKLESS MANSLAUGHTER! Zdravím do Německa. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Na vaši novinku „Sinking into Filth“ jsem se neskutečně těšil, předchozí desky mě vždycky hrozně bavily a rád jsem se k nim vracel. Jak novinka vznikala a proč to vlastně trvalo dlouhých pět let?

Čau Jakube! Skvělé, že se vám také líbilo naše nové album. První písně byly napsány přímo po našem posledním vydání „Caverns Of Perdition“ v roce 2019, ale kvůli pandemii, uzamčení a zdravotním problémům našeho bubeníka trvalo čtyři roky, než byly dokončeny všechny písně. Ale někdy je lepší vzít si všechen čas, který potřebujete, protože jsme přesvědčeni, že „Sinking Into Filth“ je zatím naše nejsilnější a nejdynamičtější album.


Musím říct, že u novinky mě doslova rozsekal zvuk. Je hutný, masivní, temný a zároveň studený jako ruka mrtvoly. Přesně takhle to mám rád! Pod mixem je podepsán Jörg Uken. Vy jste u něj přímo nahrávali nebo desku jen mixoval? S jakými pocity jste šli do studia a jak se vám povedlo docílit tak zabijácký materiál?

Mnohokrát děkujeme za tato milá slova, přesně takové pocity jsme chtěli vytvořit naším zvukem. Vyladili jsme kytary a také basy jsou brutálnější než kdykoli předtím. Mělo to znít syrově, autenticky, ale také průhledně a ne příliš zabláceně a Jörg Uken udělal velký kus práce. Nahrávali jsme s ním v jeho studiu Soundlodge, což byla opět skvělá doba (poté dělal i Mix a Mastering). Má byt pro kapelu přímo sousedící se studiem, kde jsme mohli spát, takže jsme mohli začít s nahráváním v 10 hodin ráno do 6 hodin večer, takže jsme měli také spoustu času na party, haha. Tentokrát jsme byli opravdu dobře připraveni, takže jsme měli čas vyladit všechny detaily, jak jsme chtěli, a mám pocit, že to je důvod pro nejlepší práci s kytarou, jakou jsme kdy měli. „Ruf der Leere“ měla být bonusová skladba pro splitrelease, ale se všemi těmi bezútěšnými melodiemi dopadla tak skvěle a tak dobře zapadla do alba, že jsme ji změnili a píseň se stala „Fürchte nicht die Tiefe“ na splitko s DEPRESSION, který vyšel na začátku roku.

Vždy beru nahrávky jako celek a vy jste nepodcenili jenom zvuk, ale i obal. Lucas Korte patří určitě k mým oblíbeným malířům. Jak jste se dali dohromady a jak obal vznikal? Měli jste nějaké požadavky nebo jste vybírali z již připravených obrazů? A jak probíhala spolupráce.

Umělecká tvorba je pro nás stejně důležitá jako hudba. Nelíbí se mi, když je hudba prvotřídní, ale kresba vypadá lacině, nepatřičně nebo dětinsky. Hudba a umělecké dílo musí tvořit kompletní umělecké dílo, proto vždy spolupracujeme s renomovanými umělci. Ale po uměleckém díle od Seagrave je opravdu těžké ho dostat na ještě vyšší úroveň, takže jsme se rozhodli jít jiným směrem a hledali skvělého černobílého umělce. V roce 2019 mě demo Malignant Altar naprosto nadchlo, protože kombinace hudby, produkce a úžasného uměleckého díla Lucase byla prostě dokonalá! Jsem kamarád s Kari ze Solothus a tak mi řekl, že Lucas vytvořil kresbu pro CD-reedici debutového alba Solothus. Tak jsem chtěl vědět, jaké to je pracovat s Lucasem. Řekl mi, že je to celkem milý a dobrý chlap, který reaguje na vaše vlastní nápady, což mi znělo lákavě. Začátkem roku 2023 jsem ho tedy kontaktoval a řekl mu o své představě o vertical gatefold-artwork. Zaujalo ho to a poté, co jsem mu poslal náčrt svých nápadů, začal vytvářet nápady a po několika týdnech úžasné umělecké dílo spolu s upraveným logem (chtěl jsem logo, které se perfektně hodí k celému uměleckému dílu!) bylao vše dokončeno. Bylo to jeho první dílo Gatefold a řekl mi, že to bylo opravdu hodně práce, ale zdálo se, že je docela hrdý na to, co vytvořil, a my také! Dokonale se hodí k názvu, produkci a písním :)


Nedílnou součástí desky jsou i texty. U vás je uváděno, že se v nich zaobíráte smrtí válkou, apokalypsou. Tedy klasická death metalová témata. O čem jsou texty na „Sinking into Filth“, kdo je jejich autorem? Kde jste pro ně brali inspiraci?

Jsem zodpovědný za většinu textů. Nejsem básník, ale texty by měly mít smysluplný obsah, který se hodí k hudbě a tak si s tím vždy dávám hodně práce. Zde máte ke každé písni nějaké poznámky k textům a vložkám :)

Caverns Of Perdition: V souladu s tradicí začíná i čtvrté album písní, která nese název alba posledního. Texty jsou inspirovány úchvatným uměleckým dílem legendárního umělce Dana Seagravea a popisují vulkanickou činnost, ohavné hlubiny a do kamene vytesané hrobky dávno zaniklých civilizací.

Befouled Commandments: Kytarista Dennis kdysi napsal text pod názvem 'Mythdirected', který byl ve skutečnosti určen pro píseň Depravity. Některé pasáže jsem přepsal pod pracovním názvem 'Spoiled By Faith' a skladbu jsem až na úplný závěr pokřtil svižnou 'Befouled Commandments'. Za necelé tři minuty je odsuzováno pokrytectví křesťanství a ukazuje se, že údajně dobré věci páchnou do nebes a jsou založeny na prohnilých lžích.

Awaiting My Demise: Tematicky jde o zanedbávání prosperity v moderním, západním světě materiální hojnosti a s tím spojenou absenci euforie a opravdového štěstí. Starý, zahořklý, pesimistický muž, který (prý) všechno viděl a všechno vlastnil, se ohlíží zpět a touží po konci, protože už nemůže snést prázdnotu a triviálnost ponuré všednosti.

Ústup do nicoty: Nihilistický, depresivní text je o touze po prázdnotě, osamělosti a věčném míru. Návrat do nicoty, v níž tělesná skořápka už nemá žádný význam.

Aktion 1005: Každé album obsahuje píseň o historicky významné vojenské operaci. Tentokrát padla volba na obzvlášť temnou kapitolu německých dějin, která se měla zabývat exhumací a kremací obětí nacistického Aktion Reinhardt. Tento nepochopitelný podnik měl za cíl zakrýt stopy genocidy a byl také známý jako Sonderaktion 1005 nebo Enterdungmission a byl prováděn v letech 1942 až 1944 především na Ukrajině a v Polsku. Slovní zásoba textů byla záměrně udržována střízlivá, chladná, téměř cynická, ale přesto ukazuje jasný postoj k tomuto barbarství našich předků. Hudebně byla proto zvolena obzvláště ponurá, hrozivá nálada, která svého děsivě epochálního vrcholu dosahuje v doomově melancholické střední části. Barbarská píseň o barbarské události, která se snad už nikdy nebude opakovat. Odolávejte začátkům. Teď už nikdy!

Ruf der Leere: Je to německy a znamená volání prázdnoty. V době, kdy svět stojí na okraji propasti vyhynutí, jsou lákavé výzvy ke skoku stále hlasitější. Nietzsche kdysi řekl: „Ten, kdo bojuje s nestvůrami, by měl dbát na to, aby se sám nestal netvorem...když hledíš dlouho do propasti, propast hledí také do tebe“. Odolávat tomuto volání prázdnoty je v dnešní době těžší než kdy jindy a tento pocit, který se těžko popisuje, byl zhudebněn vhodným způsobem. Téměř šestiminutový pád do bezedného - děsivého a krásného zároveň...

Risen From The Mass Grave: Zde jsme našli lyrickou inspiraci v povídce „Bleistiftumriss eines Auferstandenen“ z knihy „Den Löwenzahn zermalmt nicht die Kesselpauke“ od Bernharda Schulze. V tomto příběhu vizuálně silným jazykem vypráví o svých zážitcích během ruského tažení ve druhé světové válce a dává jasně najevo, jak moc ho tyto hrozné zážitky formovaly na celý život a jak se vlastně vrátil jen napůl živý. Příběh, který byl prakticky vytvořen pro pustou smrt/zkázu!


Má oblíbená otázka a myslím, že čtenářů taky. Jak tvoří RECKLESS MANSLAUGHTER nové skladby? Nech prosím nahlédnout do vaší kuchyně. Kdo je autorem základních motivů? Vzniká vše ve zkušebně? Zajímal by mě samotný proces skládání nových songů.

Ach ano, vlastně všechno tvoříme společně ve zkušebně a to je důvod, proč vydání nových alb vždy trvá tak dlouho, haha. Snažíme se každý týden zkoušet (což je někdy docela těžké kvůli práci a rodinným záležitostem) a pak společně hledáme cool riffy a snažíme se aranžovat nové písničky. Občas některý z našich kytaristů přinese nějaké nahrávky melodií nebo riffů a my je spojíme dohromady. To vždycky zabere spoustu času, protože každý musí být spokojený, ale většinou neplýtváme riffy. Když máme hrubou představu o písni, Dennis, náš kytarista, zapíše tabulky a naprogramuje nápady do softwaru pro úpravu, takže můžeme optimalizovat rychlost a iterace a také můžeme přidat kliknutí, takže náš bubeník Micha může lépe zapojit jeho nápady. Když máme hotový hrubý nápad, nahrajeme každou skladbu, takže můžeme zkoušet písně, i když se jeden člen nemůže zúčastnit zkoušky, což bylo opravdu užitečné, když Micha nemohl několik měsíců hrát kvůli zranění.

Pocházíte z města Herne, z průmyslového Porůří, kousek od Dortmundu. Jaké je to u vás s koncerty? Hrajete hodně? Kdybys nás měl někam pozvat na undergroundový metal, kam by to bylo? Máte nějakou „základnu“? Hrajete rádi a často? Čím jsou pro vás živá vystoupení?

V Herne vlastně nikdo z nás nebydlí, je to pouze místo naší zkušebny, která je doslova uprostřed Porúří, protože všichni žijeme roztroušeně po celém Porúří. Obvykle hrajeme jen pár víkendových koncertů za rok, protože všichni máme rodinu a náročnou práci. Naše oblíbené místo je AJZ Bahndamm ve Wermelskirchenu, kde jsme párkrát hráli a které je nejlepším místem pro undergroundový death metal se silnou death metalovou základnou, která je jako malá rodina. Milujeme hrát živě a přáli bychom si, aby se to dělo častěji. Naše písně jsou stvořeny tak, aby se hrály naživo a užíváme si každou vteřinu těchto koncertů. Koncert na Dortmund Deathfest letos byl jedním z našich největších a nejúspěšnějších koncertů a doufáme, že takové skvělé koncerty zažijeme i v budoucnu.


A co undergroundová scéna u vás všeobecně? Chodí fanoušci na koncerty? Podporují kapely? A teď nemyslím jenom sdílení na sociálních sítích, ale koupi fyzických nosičů, triček.

Vzhledem k tomu, že Porúří je opravdu velký metropolitní region, je zde skutečně velká death metalová scéna. Undergroundové koncerty jsou také většinou hojně navštěvované a s radostí můžeme konstatovat, že máme vždy věrné fanoušky, kteří kupují fyzická nosiče a trička. Vždy se snažíme držet ceny co nejnižší, aby i mladší lidé měli možnost si CD, Vinyl nebo triko koupit. Je opravdu směšné, jak drahé se věci staly, když se podíváte na všechny ty známé kapely...

Máte s kapelou nějaké sny? V undergroundu máte dobré jméno, ale chcete se posunout někam výš? Myslím tím, láká vás třeba turné s nějakým velkým jménem, zahrát si na velkém festivalu, vydat další desku u známého labelu? Jaké sny a vizi mají RECKLESS MANSLAUGHTER?

Když budu mluvit za sebe, dosáhli jsme víc, než jsem si kdy dokázal představit. Nahrávali jsme s naším hrdinou Danem Swanem, hráli se známými kapelami, poznali tolik nových přátel a pracovali se skvělými umělci (Seagrave bylo vždy na mém bucket listu!). Pro mě by se splnil sen zahrát si jednoho dne na Party.San Open Air nebo Kill-Town Deathfest. Dva skvělé festivaly, kterých jsem se účastnil a často jsem si je užíval. Také by se splnil sen pracovat s Wesem Benscoterem nebo Andreasem Marshallem na uměleckém díle, doufám, že se to jednou stane :) Malé turné na podporu velké kapely, kterou všichni milujeme, by bylo také úžasné, ale musí se naplánovat mnoho měsíců předtím, kvůli našemu nabitému programu. Ale nikdy neříkej nikdy :) Oh, a mohl bych zemřít okamžitě, kdyby jeden z kluků z Cannibal Corpse nebo Immolation měl na sobě jedno z našich triček na show, haha.

 

Co pro tebe znamená death metal? Proč sis zvolil zrovna tento styl? Jak ses k němu dostal a jací muzikanti byli tvým vzorem, když si začínal? Vnímáš death metal „jen“ jako hudbu nebo je pro tebe i životním stylem? Klidně se můžeš na tuto stránku podívat i filozoficky.

Páni, to je otázka, kam bych toho mohl tolik napsat, ale pokusím se to zkrátit. Pro mě osobně znamená Death Metal všechno. Objevil jsem jej v roce 1996, když mi bylo 13 a virus mě nakazil až do dneška a všechny peníze utrácím za nové desky nebo trička nejlepších death metalových kapel, protože je to pro mě ta nejemotivnější a nejsilnější hudba na světě. Vždy mě fascinovala morbidní stránka života a to, jak je Death Metal fixován na smrt, ale že je ironicky obrácený tolik k životu. Díky hudbě jsem poznal tolik skvělých lidí a viděl jsem tolik pěkných míst, kam bych jinak necestoval. Často také přemýšlím o smrti a považuji za velmi důležité se s ní vyrovnat. Vždyť je to právě vědomí smrtelnosti, co nás definuje a dává životu mnohem větší hodnotu. V Death Metalu neexistují žádné hranice a kreativita je skutečně neomezená. Nedokázal jsem si představit život bez death metalu a není dne, kdy bych neměl na sobě death metalové triko nebo kdy bych neposlouchal tuto hudbu. Takže pro mě bylo vždy snem hrát v death metalové kapele a protože neumím hrát na žádný nástroj, volím mikrofon, haha. Ale na mém bucket-listu je napsáno, abych se naučil hrát na kytaru, takže doufám, že někdy budu chodit do hudební školy společně se svým synem, haha. Ale nikdy bych se nepovažoval za hudebníka nebo novináře (pracuji také pro německý Metal-magazine DEAF FOREVER) a vždy budu jen fanatickým fanouškem nejlepšího subžánru na světě: Death Fuckin‘ Metal!

 

Ještě nám prosím prozraď, co chystají RECKLESS MANSLAUGHTER v nejbližších měsících? Navnaď trošku fanoušky.

V tuto chvíli připravujeme skvělý setlist pro budoucí live-show a také jsme právě teď vstoupili do režimu psaní písní. Napsání plného alba bude jistě nějakou dobu trvat, ale stále máme hlad a nejsme unavení! Zůstaňte naladěni!

Děkuji moc za rozhovor. Jdu si novinku „Sinking into Filth“ znovu pustit. Je totiž skvělá! Ať se vám daří a doufám, že se brzy zase potkáme někde na koncertě a dáme si spolu pivo!

Také mnohokrát děkuji! Společné pivo by bylo skvělé, protože Česká republika má nejlepší pivo na světě! :)


---------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 20. října 2024

Recenze/review - RECKLESS MANSLAUGHTER - Sinking into Filth (2024)


RECKLESS MANSLAUGHTER - Sinking into Filth
CD 2024, Memento Mori / Fucking Kill

for english please scroll down

Nevím, kolik ještě najdu dalších těl. Nekonečný zástup nemrtvých, naříkajících, řvoucích, toužících po krvi, čeká na osvobození. Kdysi mučeni, znásilňováni, páleni žhavým železem, drceni na prach, touží po pomstě, po krvi. Strážcem temnoty jsem se stal na konci osmdesátých let minulého století a stále vyhledávám kapely, o kterých si myslím, že dokáží svojí hudbou znázornit mrtvolnou a chladnou atmosféru starých pohřebišť. 

S německými RECKLESS MANSLAUGHTER jsme se na našich stránkách již setkali v roce 2019, u příležitosti vydání jejich alba "Caverns of Perdition". Již tenkrát se mi líbil způsob, jakým kapela přistupuje ke své morbidní práci. Nové album jenom potvrzuje nastavený směr. Do ještě větší temnoty, do záhrobí, do samotného pekla. 


I letos naleznete ve skladbách surový rytmus, riffy ohlodané na kost, temnotu i chlad, ale hlavně doom a death metal v jejich děsivé podobě. Pokud máte rádi kapely jako BOLT THROWER, MORBID ANGEL, DISMEMBER, GRAVE, ENTOMBED, ASPHYX, SINISTER, DEMIGOD, BENEDICTION, potom jste zde správně. Zkrátka a dobře, Němci přesně pochopili, o čem starý prašivý death metal je, nechali se inspirovat u těch nejpovolanějších a ještě navíc přidali spoustu svých nápadů a invence. Povedl se i zvuk, který je náležitě masivní, prašivý a zároveň čitelný (Jörg Uken - recording, mastering, mixing). Miluji černobílé obaly a tak se mi líbí i motiv od Lucase Korteho. Krásně morbidně doplňuje celkovou atmosféru tohoto povedeného alba. Jestli mi u minulé nahrávky chyběl trošku větší drive a energie, tak tentokrát jsem vše dostal naservírované na víku od rakve. Je pro mě velmi příjemné se nechat zavřít do starých katakomb, ohledávat další mrtvoly, rozmlouvat s démony, sledovat, jak živí přecházejí na druhou stranu. Hraje mi u toho "Sinking into Filth", kývám se spokojeně do rytmu, kopu další mělký hrob. Možná mě jednou sežerou červi a shniju ve studené zemi, ale než se tak stane, tak budu tuhle desku poslouchat stále dokola. Skladby jsou napsány velmi uvěřitelně, opravdově, přesvědčivě. Kapele se povedlo mě rozsekat na malé kousky. Je na čase se znovu vydat na cestu bez konce. Do ještě větší temnoty, do záhrobí, do samotného pekla. Starodávné death metalové drcení plesnivých kostí! Smrt přichází z absolutní temnoty! 


Asphyx says:

I don't know how many more bodies I'm gonna find. An endless host of undead, wailing, screaming, bloodthirsty, waiting to be freed. Once tortured, raped, burned with hot iron, crushed to dust, they yearn for revenge, for blood. I became a keeper of the darkness in the late 1980s and I still seek out bands that I think can portray the dead and cold atmosphere of old burial grounds with their music. 

We have already met Germany's RECKLESS MANSLAUGHTER in our pages in 2019, on the occasion of the release of their album "Caverns of Perdition". Even then, I liked the way the band approached their morbid work. The new album only confirms the set direction. Into even greater darkness, into the beyond, into hell itself. 


Again this year you will find raw rhythm, riffs gnawed to the bone, darkness and coldness, but mainly doom and death metal in their terrifying form. If you like bands like BOLT THROWER, MORBID ANGEL, DISMEMBER, GRAVE, ENTOMBED, ASPHYX, SINISTER, DEMIGOD, BENEDICTION, then you are here. In short, the Germans have understood exactly what the old dusty death metal is all about, they have been inspired by the most authoritative ones and they have added a lot of their own ideas and inventiveness. The sound is also properly massive, dusty and at the same time legible (Jörg Uken - recording, mastering, mixing). I love the black and white covers and so I like the Lucas Korte motif as well. It beautifully morbidly adds to the overall atmosphere of this hilarious album. If I missed a bit more drive and energy with the last record, this time I got everything served on a coffin lid. It's very pleasant for me to be locked in the old catacombs, looking for more corpses, talking to demons, watching the living cross over to the other side. "Sinking into Filth" plays, I sway contentedly to the beat, digging another shallow grave. Maybe one day I'll be eaten by worms and rot in the cold earth, but until that happens, I'll listen to this record over and over again. The songs are written in a very believable, real, convincing way. The band managed to cut me into small pieces. It's time to embark on a journey without end again. Into even greater darkness, into the beyond, into hell itself. The ancient death metal crushing of moldy bones! Death comes from absolute darkness!


Recenze/review - RECKLESS MANSLAUGHTER - Caverns of Perdition (2019):

tracklist:
1. Caverns Of Perdition
2. Befouled Commandments
3. Awaiting My Demise
4. Retreat Into Nothingness
5. Aktion 1005
6. Ruf Der Leere
7. The Sacred Lie (Diabolical Imperium Cover)
8. Risen From The Mass Grave

RECKLESS MANSLAUGHTER are:
Dennis - Guitars
Chris - Bass
Leimy - Vocals
Pneumator - Drums
Sebi - Guitars



TWITTER