DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#Purgatorial. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#Purgatorial. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 4. ledna 2025

Interview - PURGATORIAL - A misty and dark black death metal ritual!


Interview with black death metal band from United Kingdom - PURGATORIAL. 

Answered Kris Mayers (vocals, guitars, bass), thank you!

Recenze/review - PURGATORIAL - Fading Whispers of Voidbound Souls (2024):

Ave PURGATORIAL! I'm listening to your new release "Fading Whispers of Voidbound Souls" right now and I'm thinking that this is what the music they will play at the end of the world will sound like. I think you've done a really masterful job. What are your feelings about the new album? Have you gotten any feedback from fans yet? Have you played the new songs live yet? And how do they work?

Thank you so much for your kind words. It’s great to hear you think it sounds like the end of the world, because that’s exactly what I was going for! I’m quite proud of this album, it is the first collection of music I have produced myself and professionally released so to hear people enjoying it really means a lot to me. Plenty of friends and fans have expressed their liking to it and it leaves me speechless each time. I wasn't expecting many people to get in touch and tell me that. I don’t have people to play these songs with live for the moment, but I have played along to them with my friends Ryan and James in a practice room before. I have ideas for potential live shows, but I am just keeping them secret for now. I’m not sure if/when they’ll be.

How do you actually create new songs for PURGATORIAL? Are you a traditional band that locks yourself in a rehearsal room and composes there or do you use the internet, which is so popular nowadays, and email ideas to each other? I'm interested in the creative process itself.

I’m a little bit precious with music. I write all the music myself and then hire my friend Neil to help out with the drums. Neil does amazing work with Blackbraid and as soon as I heard that band I just knew I had to work with him. He’s also an amazing guy and we get on really well. If we lived closer this would definitely be a 2-man project officially. I’ve tried doing things the traditional band way but it never works out. It probably makes me look like I have a huge ego but I definitely don’t, I just know what I want.


Lyrics are a separate chapter in PURGATORIAL. What are they about on the new album and where did you get the inspiration for them? On "Fading Whispers of Voidbound Souls" they fit the music perfectly. What came first, the music or the lyrics?

The lyrics are mostly me venting my frustration at the things going on in the world. I think some of them are obvious and some of them are not. I have a lot of anger and sadness surrounding the wars currently going on and I blame our political leaders entirely for allowing it all. A few of the songs have personal themes though. For example, “Pelagic” touches on how uneasy open water makes me. Even just watching it on a screen makes me feel anxious and panicked. I put myself through hell a little when I was gathering the whale click samples at the end of that song - I had to watch videos of sperm whales approaching divers to understand what it would sound like and it made me pretty uncomfortable the whole time.

I have to admit that the cover for "Fading Whispers of Voidbound Souls" is excellent - it fits the music perfectly! It's mysterious, mysterious, sad. How did you choose the cover and why did you choose Tryfar? Did you hear new songs beforehand for inspiration?

I have to give most of the credit for this to Mauro who runs These Hands Melt and Tryfar who regularly works with the label, as he did a brilliant job of the CD layout. I originally had a cool bit of artwork made up by somebody else, but it just didn’t feel right when I tried to use it as album art. I’ve archived it for now and plan to use it for merch instead, but this also made me unsure of what direction to go in for the front cover. Mauro reminded me of the cover for the final Altar of Plagues album and he was spot on with that idea. I did a lot of digging online and eventually found the perfect photo. It was taken by photographer Reynaldo Yodia, who is now a great friend of mine, along with his wife Tessa who is the model in the picture. I chose this picture because it fits the vibe I had set. It has a mysterious aura to it and also a bit of sadness, like you mentioned. It’s perfect and I’m glad I came across it.


The sound of the whole record is great. It's dark, cold and sharp at the same time. What studio did you record the album in? Did you as a band have a say in the final sound, the mastering?

You might be a little surprised to hear this, but it was all recorded in my study at home. Neil made the drums up at his place and did the mastering afterwards, but I mixed the whole thing on Reaper on my laptop. Very much a DIY album, just like Darkthrone did in the old days, except with a more modern approach. Even though it might sound a bit crude in some parts, I like it this way. I get full control over the sound and don’t have to argue with anyone about it. I think I will keep it like this for future releases too - it works very well for me and I saved a lot of money not having to hire out a studio. I have a newer, more powerful computer now too so the next album will definitely sound better!

The new album was released on Italian label These Hands Melt. Why did you choose this label and how satisfied are you with their work?

A few bands I know already used These Hands Melt for their releases so they came highly recommended. I like the aesthetic of their products and the fact that there are no elitist or sketchy ties - it’s just great music by great people. I didn’t honestly expect Mauro to be interested in Purgatorial as it’s a fair bit heavier than his usual roster, but my friend Lucia does graphic work for them and said I should show him. I did exactly that and here we are! They’re a great label - I’m impressed and appreciative of everything they’ve done. The release wouldn’t have been the same without their help.

The history of the band is not very long. How did the idea of playing death metal come about? Who was your role model? Please reminisce for us! If I'm not mistaken, PURGATORIAL was originally Kris Mayers' project. It was only after that that the others joined. Or am I wrong?

You’re right that Purgatorial is formed by me (Kris) but I’ve probably caused some confusion with the other members. Originally I was going to build up to 5 members (including myself) but it just hasn’t worked out this time around unfortunately. For now it’s going to be a solo project where I hire in help with drums and any other instrumentals I want but I’m too rubbish to perform. I have another project that I run called Eowa which focuses on a much more black metal sound but I was beginning to write songs that sounded a lot more in line with death metal, so I decided to keep them seperate. Eowa is going through a bit of a reset at the moment as I wasn’t fully satisfied with the album I released, so to clear my head a bit I formed Purgatorial to see if releasing these detuned death metal songs under a new name was worthwhile. It seems like it was a good idea, because now I have 2 extreme metal bands that I enjoy writing for in two seperate styles. My main role model is Gojira. Most of my guitar work is heavily inspired by Joe’s riffs. Purgatorial is not quite as progressive as them but I might get there one day. Other metal bands that helped me shape my sound includes Blood Incantation, Ulcerate, Knoll, Altarage, The Black Dahlia Murder, Abduction (UK) and Portal. I’m also a huge fan of Sleep Token and Nine Inch Nails - I’d love to get some elements like that into my music someday. Just maybe not the clean singing. Not yet anyway.


It's very obvious in your band how much you enjoy your music. Do you have a goal that you want to achieve? For some people it's a famous label, others want to play a big festival.

I think the ultimate goal for Purgatorial is to get as many people listening and work towards becoming a proper live act some day. I don’t know if that will ever happen, but if I keep trying then maybe it will. I’d love to be able to bypass the use of major labels too and have a big enough following to be more self-sufficient. When bands move to the bigger labels I find the quality of their music tends takes a dive eventually, and the focus on very average looking merch becomes their main priority. I really don’t want that - I think fans deserve better if they are sinking their hard-earned cash into something.

What's it like playing death metal in the UK? Do people come to your gigs? Do they support you, do they buy CDs? If you do an event, how many people come?

So far a few people that are local to me have expressed enthusiasm and are keen for me to get playing live. I’ve also sold a good amount of CDs from my batch of personal copies so it feels like the UK definitely has a liking towards death metal. I will be honest though, I am not very clued up on the underground death metal scene here. My previous focus was on the black metal scene, so I really need to do my homework…

Death/black metal is a tough hobby and an even tougher lifestyle. What does it mean to you? What do you enjoy most about it and how do you perceive it? How did you get into it?

Again, I’m probably going to surprise you a bit here - I love making and listen to black metal and death metal for sure, but I don’t really consider myself a “true” metal head in that respect. I’m not a fan of corpse paint, bullet belts, battle jackets and all of that jazz. It works for some people but it’s just not for me. I’ve been into heavy music since I was 14 and I started out with Lamb of God. Shortly after that I became obsessed with Slipknot for many years and they probably shaped my music taste the most. Joey Jordison made me love blast beats and fast drumming and I think that is why I ended up making the music that I do now. That combined with Paul Gray and Jim Root’s powerful but simple riffs. I was able to play along to their music in my early days of guitar since they weren’t overly technical. Because of Slipknot I discovered the likes of Slayer, Cannibal Corpse, Death and Mayhem which opened up a whole new can of worms. I’ve been enjoying a lot of different stuff recently though, just so extreme metal doesn’t burn me out.

I deliberately ask this question to all the bands so they can do a bit of promotion for the future. Please tell us what PURGATORIAL are planning in the near future? What can we look forward to?

To put it bluntly, more music! I don’t want to give away too much just in case I change my mind on how I want to do things but you can definitely expect new music in 2025. There might even be a cover or two that are close to completion. Who knows?

Thank you very much for the interview and I wish PURGATORIAL a lot of sold-out records and sold-out venues. May you have a good personal life as well. I'm looking forward to the next death/black metal apocalypse!

Thank you so much for having me and for all your kind words. It is very much appreciated. It was great answering these questions for you - I hope our paths cross again! 🙏


Recenze/review - PURGATORIAL - Fading Whispers of Voidbound Souls (2024):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - PURGATORIAL - Mlhavý a temný black death metalový rituál!


Rozhovor s black death metalovou skupinou z Velké Británie - PURGATORIAL. 

Odpovídal Kris Mayers (zpěv, kytara, basa), děkujeme!

Recenze/review - PURGATORIAL - Fading Whispers of Voidbound Souls (2024):

Ave PURGATORIAL! Právě poslouchám vaši novinku „Fading Whispers of Voidbound Souls“ a říkám si, že takhle nějak bude znít hudba, kterou budou hrát při konci světa. Myslím, že se vám povedl opravdu mistrovský kousek. Jaké jsou tvoje pocity z novinky? Máš už nějaké zpětné vazby od fanoušků? Hráli jste už nové skladby naživo? A jak fungují?

Děkuji vám za vaše milá slova. Je skvělé slyšet, že to zní jako konec světa, protože přesně o to mi šlo! Jsem na to album docela hrdý, je to první kolekce hudby, kterou jsem sám produkoval a profesionálně vydal, takže slyšet, že se lidem líbí, pro mě opravdu hodně znamená. Spousta přátel a fanoušků mi vyjádřila, že se jim líbí, a pokaždé mě to nechává beze slov. Nečekal jsem, že se mi ozve tolik lidí a řeknou mi to. Momentálně nemám lidi, se kterými bych ty písničky mohl hrát naživo, ale už jsem je hrál s kamarády Ryanem a Jamesem ve zkušebně. Mám nápady na případná živá vystoupení, ale zatím je držím v tajnosti. Nejsem si jistý, jestli/kdy budou.

Jak vlastně vznikají nové skladby pro PURGATORIAL? Jste tradiční kapelou, která se zavře do zkušebny a tam skládá nebo využíváte v dnešní době tolik oblíbený internet a posíláte si nápady emailem? Zajímá mě samotný tvůrčí proces.

Na hudbu jsem trochu precizní. Veškerou hudbu si píšu sám a pak si najímám kamaráda Neila, aby mi pomohl s bicími. Neil dělá úžasnou práci s Blackbraid a jakmile jsem tu kapelu slyšel, prostě jsem věděl, že s ním musím pracovat. Je to taky úžasný člověk a vycházíme spolu opravdu dobře. Kdybychom bydleli blíž, určitě by to byl oficiálně dvoučlenný projekt. Zkoušel jsem dělat věci tradičním kapelním způsobem, ale nikdy to nevyšlo. Asi to vypadá, že mám obrovské ego, ale tak to rozhodně není, jen vím, co chci.


Samostatnou kapitolou jsou u PURGATORIAL texty. O čem pojednávají na novém albu a kde jsi pro ně bral inspiraci? Na „Fading Whispers of Voidbound Souls“ perfektně sedí k muzice. Co bylo dřív, muzika nebo texty?

V textech většinou vyjadřuji svou frustraci z toho, co se děje ve světě. Myslím, že některé z nich jsou zřejmé a některé ne. Jsem hodně vzteklý a smutný z válek, které v současnosti probíhají, a zcela viním naše politické vůdce, že to všechno umožňují. Několik písní má však osobní témata. Například „Pelagic“ se dotýká toho, jak mě znepokojuje otevřená voda. Dokonce i pouhý pohled na ni na obrazovce ve mně vyvolává úzkost a paniku. Trochu jsem si prošel peklem, když jsem na konci té písně sbíral ukázky velrybího klikání - musel jsem se dívat na videa, na kterých se vorvani blíží k potápěčům, abych pochopil, jak to bude znít, a celou dobu mi to bylo dost nepříjemné.

Musím se přiznat, že cover pro „Fading Whispers of Voidbound Souls“ je vynikající – sedne perfektně k hudbě! Je záhadný, tajemný, smutný. Jak jste obal vybírali a proč jste zvolili zrovna Tryfar? Slyšel třeba dopředu nové skladby pro inspiraci?

Největší zásluhu na tom má Mauro, který vede These Hands Melt, a Tryfar, který s vydavatelstvím pravidelně spolupracuje, protože se skvěle postaral o grafickou úpravu CD. Původně jsem si nechal od někoho vytvořit skvělý obal, ale když jsem se ho snažil použít jako obal alba, nepřipadal mi správný. Prozatím jsem ho archivoval a plánuju ho místo toho použít na merch, ale díky tomu jsem si také nebyl jistý, jakým směrem se vydat při tvorbě předního obalu. Mauro mi připomněl obal posledního alba Altar of Plagues a s tím nápadem byl na místě. Hodně jsem pátral na internetu a nakonec jsem našel perfektní fotku. Pořídil ji fotograf Reynaldo Yodia, který je nyní mým velkým přítelem, spolu se svou ženou Tessou, která je na obrázku modelkou. Vybral jsem tuto fotografii, protože odpovídá atmosféře, kterou jsem si stanovil. Má tajemnou auru a také trochu smutku, jak jste zmínil. Je dokonalá a jsem rád, že jsem na ni narazil.


Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu?

Možná vás to trochu překvapí, ale vše bylo nahráno v mé domácí pracovně. Neil si u sebe doma vyrobil bicí a následně provedl mastering, ale já jsem to celé smíchal v Reaperu na svém laptopu. Do značné míry DIY album, stejně jako to dělali Darkthrone za starých časů, jen s modernějším přístupem. I když to v některých částech může znít trochu syrově, mně se to takhle líbí. Mám plnou kontrolu nad zvukem a nemusím se kvůli tomu s nikým dohadovat. Myslím, že to tak nechám i pro budoucí vydání - funguje mi to velmi dobře a ušetřil jsem spoustu peněz, když jsem si nemusel najímat studio. Mám teď také novější, výkonnější počítač, takže příští album bude znít určitě lépe!

Nové album vyšlo u italských These Hands Melt. Proč jste si vybrali právě tento label a jak jste s jeho prací spokojeni?

Několik kapel, které znám, už These Hands Melt použilo pro svá vydání, takže mi je vřele doporučili. Líbí se mi estetika jejich produktů a to, že v nich nejsou žádné elitářské nebo skečové vazby - je to prostě skvělá hudba od skvělých lidí. Upřímně jsem nečekal, že by Mauro měl o Purgatorial zájem, protože je to o dost těžší než jeho obvyklý seznam, ale moje kamarádka Lucia pro ně dělá grafiku a řekla, že bych mu to měl ukázat. Přesně to jsem udělal a je to tady! Je to skvělý label - jsem ohromen a vážím si všeho, co udělali. Bez jejich pomoci by vydání nebylo takové, jaké bylo.

Historie kapely není příliš dlouhá. Jak vůbec vznikl nápad, hrát death metal? Kdo byl vaším vzorem? Zavzpomínej pro nás prosím! Jestli se nepletu, tak PURGATORIAL byl původně projekt Krise Mayerse. Teprve potom se přidali ostatní. Nebo se pletu?

Máš pravdu, že Purgatorial jsem založil já (Kris), ale asi jsem způsobil zmatek u ostatních členů. Původně jsem chtěl vytvořit skupinu do 5 členů (včetně mě), ale tentokrát to bohužel nevyšlo. Zatím to bude sólový projekt, kde si najímám výpomoc s bicími a dalšími nástroji, které bych chtěl, ale na které nejsem moc dobrý. Mám ještě jeden projekt, který vedu, jmenuje se Eowa a je zaměřený na mnohem blackmetalovější zvuk, ale začínal jsem psát písně, které zněly mnohem víc v souladu s death metalem, takže jsem se rozhodl je oddělit. Eowa momentálně prochází tak trochu resetem, protože jsem nebyl úplně spokojený s vydaným albem, takže abych si trochu vyčistil hlavu, založil jsem Purgatorial, abych zjistil, jestli má cenu vydávat tyhle odladěné deathmetalové písně pod novým názvem. Zdá se, že to byl dobrý nápad, protože teď mám dvě extrémní metalové kapely, pro které mě baví psát ve dvou různých stylech. Mým hlavním vzorem je Gojira. Většina mé kytarové práce je silně inspirována Joeovými riffy. Purgatorial nejsou tak progresivní jako oni, ale třeba se k tomu jednou dostanu. Mezi další metalové kapely, které mi pomohly formovat můj zvuk, patří Blood Incantation, Ulcerate, Knoll, Altarage, The Black Dahlia Murder, Abduction (UK) a Portal. Jsem také velkým fanouškem Sleep Token a Nine Inch Nails - rád bych jednou do své hudby dostal nějaké podobné prvky. Jen možná ne ten čistý zpěv. Každopádně zatím ne.


Na vaší kapele je hrozně vidět, jak vás vaše muzika baví. Máte nějaký cíl, kterého byste chtěli dosáhnout? Pro někoho to je slavné vydavatelství, jiný si chce třeba zahrát na velkém festivalu.

Myslím, že konečným cílem Purgatorial je dostat k poslechu co nejvíce lidí a pracovat na tom, aby se z nich jednoho dne stal pořádný koncertní projekt. Nevím, jestli se to někdy stane, ale když se budu snažit, tak možná ano. Taky bych byl rád, kdyby se mi podařilo obejít využívání velkých vydavatelství a mít dostatečně velký okruh fanoušků, abych byl soběstačnější. Když kapely přejdou k větším vydavatelstvím, kvalita jejich hudby má podle mě nakonec tendenci klesat a hlavní prioritou se stává zaměření na velmi průměrně vypadající merch. To opravdu nechci - myslím, že fanoušci si zaslouží něco lepšího, pokud do něčeho investují své těžce vydělané peníze.

Jaké to vlastně je, hrát death metal ve Velké Británii? Chodí u vás lidi na koncerty? Podporují vás, kupují CD? Když třeba uspořádáte nějakou akci, kolik přijde lidí?

Několik lidí z mého okolí zatím projevilo nadšení a chtějí, abych začal hrát naživo. Také jsem prodal slušné množství CD z mé osobní várky, takže mám pocit, že Velká Británie má death metal rozhodně v oblibě. Budu ale upřímný, nejsem příliš zběhlý ve zdejší undergroundové deathmetalové scéně. Dříve jsem se věnoval blackmetalové scéně, takže si opravdu musím udělat domácí úkoly...

Death/black metal je náročný koníček a ještě těžší životní styl. Co znamená pro tebe? Co tě na něm nejvíc baví a jak jej vnímáš? Jak si se k němu vlastně dostal?

Opět vás asi trochu překvapím - rád tvořím a poslouchám black metal a death metal, ale za „pravého“ metalistu se v tomto ohledu nepovažuji. Nejsem fanouškem corpse paintingu, kulových pásů, bojových bund a všeho toho jazzu. Někomu to vyhovuje, ale pro mě to prostě není. Heavy hudba mě baví od čtrnácti let a začínal jsem s Lamb of God. Krátce nato jsem se stal na mnoho let posedlý Slipknot, kteří asi nejvíce formovali můj hudební vkus. Díky Joeymu Jordisonovi jsem si zamiloval blast beaty a rychlé bubnování, a proto jsem asi skončil u hudby, kterou dělám teď. V kombinaci s Paul Grayem a Jimem Rootem to byly silné, ale jednoduché riffy. V mých kytarových začátcích jsem byl schopen hrát spolu s nimi, protože nebyli přehnaně techničtí. Díky Slipknot jsem objevil Slayer, Cannibal Corpse, Death a Mayhem, což mi otevřelo úplně nové obzory. V poslední době si ale užívám hodně různých věcí, jen aby mě extrémní metal nevypálil.

Tuhle otázku dávám záměrně všem kapelám, aby si udělali trošku propagaci do budoucna. Prozraď nám prosím, co chystají PURGATORIAL v nejbližší době? Na co se můžeme těšit?

Jednoduše řečeno, více hudby! Nechci prozrazovat příliš mnoho pro případ, že bych změnil názor na to, jak to chci dělat, ale v roce 2025 můžete rozhodně očekávat novou hudbu. Možná se objeví i jeden nebo dva obaly, které jsou blízko dokončení. Kdo ví?

Děkuji moc za rozhovor a přeji PURGATORIAL spoustu prodaných nosičů a samé vyprodané sály. Ať se vám daří i v osobním životě. Budu se těšit na další death/black metalovou apokalypsu!

Moc vám děkuji za pozvání a za všechna vaše milá slova. Velmi si toho vážím. Bylo skvělé odpovídat vám na tyto otázky - doufám, že se naše cesty opět zkříží! 🙏

Recenze/review - PURGATORIAL - Fading Whispers of Voidbound Souls (2024):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 19. prosince 2024

Recenze/review - PURGATORIAL - Fading Whispers of Voidbound Souls (2024)


PURGATORIAL - Fading Whispers of Voidbound Souls
CD 2024, These Hands Melt

for english please scroll down

Říznutí nožem do tmy. Strach a bolest, otištěné do chladných zdí. Další z děsivých snů, které se stále vrací. Potkáváš v nich přízraky toužící po krvi. Najednou, když posloucháš nové album britských maniaků PURGATORIAL, jsi zcela mimo tento zkažený svět. Už dávno si vstoupil za oponu, do nekonečných močálů nicoty. Jsou kapely, které mě osloví již při prvním poslechu.

Nevěděl jsem o této skupině vůbec nic. K jejich letošnímu debutovému albu jsem přistupoval hezky postaru. Sedl jsem si v temném pokoji, postupně přidával hlasitost a nechal jsem na sebe novou desku "Fading Whispers of Voidbound Souls" působit. Bylo zcela přirozené, že se kolem začali procházet démoni, že jsem několikrát potkal vlastní smrt. Riffy jsou velmi ostré, vokál chorobně naléhavý a bicí drtivé. Stačí jenom zaplatit převozníkovi vlastním svědomím a nechat se převést přes řeku Styx. 


Kapela si dala velký pozor na celkové provedení. Novinka je zvukově velmi dobře ošetřená. Ze skladeb doslova mrazí v kostech (Kris Mayers - recording, mixing, Neil Schneider - mastering). Zaujal mě i obal od italského autora Tryfara, jinak také člena kapely TRYFAR. Stylově lze potom nalézt v hudbě odkazy jak na starý, surový death metal, tak i chlad a zimu severských black metalových klasiků. Celou nahrávkou se vznáší takový zvláštní neklid, krvavě doomová aura, chcete-li. PURGATORIAL na to jdou opravdově, uvěřitelně a nové album mě baví opravdu poslouchat. Líbí se mi, že mají svůj vlastní výraz, rukopis, že je poznáte během několika prvních tónů. Jasně, není to nic nového, ani převratného, ale rozhodně se nejedná jenom o dobře odvedené řemeslo. Naopak, skladby hoří jasným plamenem, tepají pod povrchem. Nejdříve se kolem mě plazily jako jedovatí hadi, aby mě postupně uhranuly a zcela pohltily. Už jste někdy navštívili dávno opuštěné pohřebiště nebo místa, kde byly prováděny krvavé obětní rituály? Ani nemusíte, z "Fading Whispers of Voidbound Souls" mám totiž velmi podobné dojmy. Jedná se o hudbu, která je zahraná od srdce, s jasnými a zřetelnými motivy, se spoustou do šedých barev zahalených nálad, s drsností, která vás rozdrásá do krve. Pro mě osobně, se jedná o velké překvapení a příslib do budoucna. Britové totiž dokáží být suroví i vznešení, majestátní i záhadní. Nová deska je jako nějaká starodávná mantra, jako zaříkávání, které vás nakonec uhrane a prokleje. Říznutí nožem do tmy. Strach a bolest, otištěné do chladných zdí. Další z děsivých snů, které se stále vrací. Potkáváš v nich přízraky toužící po krvi. Mlhavý a temný black death metalový rituál! Démoni se vrátili! Záhadné ozvěny z onoho světa! 


Asphyx says:

A knife cut in the dark. Fear and pain imprinted on cold walls. Another of the terrifying dreams that keep coming back. In them, you meet ghosts out for blood. Suddenly, listening to the new album from British maniacs PURGATORIAL, you're completely out of this wicked world. You've long since stepped behind the curtain, into the endless swamps of nothingness. There are bands that speak to me at the first listen.

I didn't know anything about this band. I approached their debut album this year in a very old-fashioned way. I sat down in a dark room, gradually turned up the volume and let the new album "Fading Whispers of Voidbound Souls" work its magic on me. It was only natural that demons started to walk around, that I met my own death a few times. The riffs are very sharp, the vocals are morbidly urgent and the drums are crushing. All you have to do is pay the ferryman with your own conscience and let yourself be ferried across the River Styx.


The band paid great attention to the overall performance. The novelty is very well treated sonically. The songs literally chill your bones (Kris Mayers - recording, mixing, Neil Schneider - mastering). I was also intrigued by the cover artwork by Italian author Tryfar, otherwise also a member of the band TRYFAR. Stylistically, then, one can find in the music references to both old, raw death metal, as well as the coldness and coldness of Nordic black metal classics. There is a strange uneasiness floating through the whole record, a bloody doom aura, if you will. PURGATORIAL go at it in a real, believable way and I really enjoy listening to the new album. I like that they have their own expression, their own signature, that you get to know them within the first few notes. Sure, it's nothing new or groundbreaking, but it's definitely not just good craftsmanship. On the contrary, the songs burn with a bright flame, beating beneath the surface. At first they slithered around me like venomous snakes, only to gradually enchant and completely consume me. Have you ever visited long-abandoned burial grounds or sites where blood sacrificial rituals were performed? You don't have to, because I got a very similar impression from "Fading Whispers of Voidbound Souls". This is music that is played from the heart, with clear and distinct themes, with lots of moods shrouded in grey colours, with a harshness that will tear you to blood. For me personally, this is a great surprise and a promise for the future. For the British can be both brutal and sublime, majestic and mysterious. The new record is like an ancient mantra, an incantation that will eventually sweep you away and curse you. A knife cut in the dark. Fear and pain imprinted on cold walls. Another of the terrifying dreams that keep coming back. In them, you meet ghosts out for blood. A misty and dark black death metal ritual! The demons have returned! Mysterious echoes from the other world!



tracklist:
1. Harvesting Nightmares
2. Blind Fervour
3. The False Ones
4. Wings Of Wax Melting
5. Pelagic
6. Always Watching
7. Call Of The Void
8. Doomed To Repeat

band:
Kris Mayers - Vocals, Guitars, Bass
Ryan Eastham - Guitars
Neil Schneider - drums



TWITTER