DEADLY STORM zine: #MentalTorment

MENTAL TORMENT - Dead Shot Revival

CD 2024, Metallurg Music

for english please scroll down

Někdy mám pocit, že se všechno kolem nás hroutí. Potkávám jenom samé zachmuřené tváře. Mezi domy se procházejí stíny bez duše. Mraky jsou zase jednou hodně blízko země a slunce už dlouhé dny nevyšlo. Utíkám často z šedého města do lesů a klaním se svým předkům na hřbitově. Nevím, odkud smutek přichází. Možná z mlhy a smogu kolem, možná z mého nitra. Odstřižen od okolního podivného světa, pohroužen ve vlastních myšlenkách, poslouchám nové album ukrajinských MENTAL TORMENT.

Někteří z nás dávno ztratili schopnost rozeznávat zlo. Jsem rád, že ještě existují kapely, které přistupují ke své hudbě poctivě, opravdově. Píšu to často, funerální doom metal, kombinovaný se smrtícím kovem, je hodně těžká disciplína. Pánové a dáma z Kyjeva se zhostili nových skladeb s talentem, vášní a smutkem. Padá na mě při poslechu splín a moje nálada má barvu v odstínech černé.

Venku pomalu začíná zima a stromy jsou ozdobené mrazem. Toulám se městem se sluchátky na uších a poslouchám pečlivě. S novým, v pořadí již třetím dlouhohrajícím albem "Dead Shot Revival" jsem pokaždé skončil na hřbitově. Fascinuje mě nálada celé nahrávky. Jako bych měl spolu s kapelou podobný pohled na svět, na věčnost i nicotu. Vše zde sedí perfektně na svých místech. Do mrazivé hry vás uvede temný obal (Maria Vynohradska) a myslím si, že si užijete i chladný, podmanivý a dobře čitelný zvuk (Mixed by Mykhailo Chuha). Co se týká textů, tak ty jsou v jejich rodné řeči, v ukrajinštině a doporučuji je k bližšímu prostudování. Určitě v sobě mají hloubku (i když jsem samozřejmě musel použít překladač). Jakoby byl do hudby otištěn nekonečný smutek. Album opravdu působí těžce, pochmurně, nihilisticky. Žádná naděje již dávno neexistuje. I když možná, někde na konci tmy lze spatřit záblesk světla. Přiznám se vám k jedné věci. Rád a často si po svých procházkách čtu. Nová deska byla nejdříve kulisou a postupně se i odrůdou mojí krve. Těžko se to vysvětluje a popisuje, ale stala se součástí, usadila se v mém podvědomí. Mám pro funeral doom metal slabost. Myslím si totiž, že v dnešním uspěchaném, mnohdy nenávistném světě, jsou chvilky, kdy se zastavíte a budete jen tak přemýšlet, velmi vzácné. Pokud máte tenhle syrový, pomalý a táhlý styl rádi, určitě si poslechněte alespoň ukázky. Pro mě jsou MENTAL TORMENT takovým soukromým objevem letošního roku. Jedná se přesně o ten druh hudby, kterou je lepší poslouchat, než o ní psát. Někdy mám pocit, že se všechno kolem nás hroutí. Potkávám jenom samé zachmuřené tváře. Mezi domy se procházejí stíny bez duše. Mraky jsou zase jednou hodně blízko země a slunce už dlouhé dny nevyšlo. Utíkám často z šedého města do lesů a klaním se svým předkům na hřbitově. Teď už vím, odkud smutek přichází. Ano, z téhle nahrávky. Pochmurný, smutný, nekonečně bolestivý funeral doom death metal, který vás strhne do hlubin nicoty! Samota těla, bolest duše!

Asphyx says:

Sometimes I feel like everything is falling apart around us. All I see are gloomy faces. Shadows without souls walk between the houses. The clouds are once again very close to the ground and the sun hasn't risen for days. I often run from the grey city into the woods and bow to my ancestors in the cemetery. I don't know where the sadness comes from. Maybe from the fog and smog around me, maybe from inside me. Cut off from the strange world around me, immersed in my own thoughts, I listen to the new album by Ukrainian MENTAL TORMENT.

Some of us have long since lost the ability to recognize evil. I'm glad there are still bands that approach their music with honesty, with realness. I write this often, funeral doom metal combined with death metal is a very difficult discipline. The gentlemen and lady from Kiev tackle the new songs with talent, passion and sadness. A full moon falls on me while listening and my mood is colored in shades of black.

Outside, winter is slowly beginning and the trees are decorated with frost. I wander the city with my headphones on and listen carefully. With the new, third long-playing album "Dead Shot Revival", I end up in the cemetery every time. I'm fascinated by the mood of the whole record. It's as if I and the band share a similar view of the world, of eternity and nothingness. Everything here fits perfectly in its place. You are introduced to the chilling game by the dark cover art (Maria Vynohradska) and I think you will also enjoy the cool, captivating and well-read sound (Mixed by Mykhailo Chuha). As for the lyrics, they are in their native language, Ukrainian, and I recommend them for closer study. They certainly have depth to them (though of course I had to use a translator). It's as if an infinite sadness has been imprinted on the music. The album really feels heavy, gloomy, nihilistic. There is no hope anymore. Although maybe, somewhere at the end of the darkness, a glimmer of light can be seen. I'll confess one thing to you. I like and often read after my walks. A new record was first the backdrop and gradually the variety of my blood. It's hard to explain and describe, but it has become part of me, settled in my subconscious. I have a thing for funeral doom metal. Because I think that in today's hectic, often hateful world, moments when you stop and just think are very rare. If you like this raw, slow and draggy style, be sure to at least listen to the samples. For me, MENTAL TORMENT are such a private discovery of this year. This is exactly the kind of music that is better to listen to than to write about. Sometimes I feel like everything is collapsing around us. All I see are gloomy faces. Shadows without souls walk between the houses. The clouds are once again very close to the ground and the sun hasn't risen for days. I often run from the grey city into the woods and bow to my ancestors in the cemetery. Now I know where the sadness comes from. Yes, from this recording. Gloomy, sad, endlessly painful funeral doom death metal that takes you to the depths of nothingness! Loneliness of the body, pain of the soul!