DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#Invernoir. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#Invernoir. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 16. listopadu 2024

Recenze/review - INVERNOIR - Aimin' for Oblivion (2024)


INVERNOIR - Aimin' for Oblivion
CD 2024, code666

for english please scroll down

V kostech se mi už dávno usadil chlad. Přesto jsem šel dál. Musel jsem. Slíbil jsem to. Znali jsme se dlouhé roky, vyrůstali jsme spolu. Nevím, jestli za to může osud, bůh a nebo démoni, ale když odešel do země stínů, byl jsem rozervaný zevnitř. Vyhledával jsem temné kouty, stal jsem se stínem. Byl jsem rád sám, jenom já a hudba. Tentokrát jsem zvolil italské doom metalisty INVERNOIR. Kapelu, která se stala mým průvodcem na poslední cestě. Vysypal jsem popel do řeky, tak jak jsem slíbil a když jsem se vrátil do města, všechno mi připadalo šedivé.

Základní definicí tohoto stylu býval vždy smutek. I hudba italských tmářů nejvíc vynikla až teď, když se den krátí a listí padá ze stromů. Jedná se o druhé dlouhohrající album kapely a také o nahrávku, která se musí poslouchat srdcem. Je depresivní, gotická, s lehkými náznaky death metalu. Pokud jste někdy poznali prázdnotu, tak určitě víte, o čem píšu. 


Italové ctí staré pořádky, ke své tvorbě přistupují poctivě a nejen z nových skladeb je cítit velké nadšení pro věc. Nové album vás rozerve uvnitř, zanechá ve vás rány, které se jen tak nezahojí. Hudba je zde volně inspirována kapelami jako KATATONIA, ANATHEMA, MY DYING BRIDE, PARADISE LOST. Přidávány jsou samozřejmě kousky vlastní invence a spousta nápadů. U doom metalu je více než kde jinde důležité, aby byl uvěřitelný. Rád jsem si brával novinku "Aimin' for Oblivion" na dlouhé výlety do lesů. Nejvíce vynikla, když byl rozbřesk a nebo nám dávalo slunce sbohem. Pro mě je vždy důležité, aby mě deska bavila, abych se k ní rád vracel. Určitě znáte ten krásný pocit, když se vrátíte zmrzlí z lesa, sednete si do křesla a otevřete nějakou dobrou knihu. V dnešním podivně chaotickém a tepajícím světě je pro mě důležité se umět i zastavit, uklidnit a vychutnat si studený vítr v korunách stromů. Všimli jste si, že se někteří lidé u hrobů usmívají? To jsou těkavé vzpomínky a asi to jediné, co tu po nás jednou zůstane. INVERNOIR tohle všechno ví a promítají to i do své hudby. Novinka je povedená po všech stránkách. Obal je stylový a zvuk dobře čitelný a náležitě bolestivý. Poslouchat tuhle desku je jako se procházet starými chrámy, vnímat jejich majestátnost, slyšet modlitby a prosby, které nebyly nikdy vyslyšeny. Kapela si hraje s náladami, dovede znázornit pnutí, tlak i spočinutí. Italové vzali to nejlepší z britské i skandinávské školy, opatřili to vlastním puncem a rukopisem a výsledkem je nahrávka, která je doslova povinností pro všechny nemrtvé. V kostech se mi už dávno usadil chlad. Přesto jdu dál. Musím. Slíbil jsem to. Naléhavý, temně mlhavý gothic doom death metal, u kterého budete uvnitř krvácet!


Asphyx says:

A coldness has long since settled in my bones. Still, I went on. I had to. I promised. We knew each other for years, we grew up together. I don't know if it was fate or God or demons, but when he left for the land of shadows, I was torn from the inside. I sought the dark corners, I became a shadow. I was happy to be alone, just me and the music. This time I chose Italian doom metallers INVERNOIR. A band that became my guide on my last journey. I dumped the ashes in the river as promised and when I returned to the city, everything seemed grey.

The basic definition of this style has always been sadness. Even the music of the Italian gloomers was at its best now that the day was shortening and the leaves were falling from the trees. This is the band's second full-length album and also a record that must be listened to with the heart. It's depressing, gothic, with slight hints of death metal. If you've ever known emptiness, you'll know what I'm writing about.


The Italians honour the old ways, they approach their work with honesty and not only from the new songs you can feel a great enthusiasm for the cause. The new album will tear you up inside, leaving you with wounds that won't heal easily. The music here is loosely inspired by bands like KATATONIA, ANATHEMA, MY DYING BRIDE, PARADISE LOST. Of course, bits of their own inventiveness and lots of ideas are added. With doom metal, more than anywhere else, it's important to be believable. I loved taking the new release "Aimin' for Oblivion" on long trips into the woods. It stood out the most when it was dawn or the sun was bidding us farewell. It's always important for me to enjoy a record so that I like coming back to it. I'm sure you know that lovely feeling when you come back from the woods, frozen, sit down in a chair and open a good book. In today's strangely chaotic and throbbing world, it's important for me to be able to even stop, calm down and enjoy the cold wind in the treetops. Have you noticed that some people smile at graves? Those are volatile memories and probably the only thing that will be left of us someday. INVERNOIR knows all this and they project it into their music. The novelty is hilarious in every aspect. The cover art is stylish and the sound is clear and appropriately painful. Listening to this record is like walking through old temples, taking in their majesty, hearing prayers and pleas that were never answered. The band plays with moods, knowing how to depict tension, pressure and rest. The Italians have taken the best of the British and Scandinavian schools, put their own stamp and handwriting on it, and the result is a record that is literally a must for all the undead. The chill has long since settled in my bones. Still, I'm moving on. I must. I promised. Urgent, darkly hazy gothic doom death metal that will make you bleed inside!



tracklist:
01. Shadow Slave (6:20)
02. Doomed (5:29)
03. Desperate Days (4:50)
04. Forgotten in Time (6:02)
05. Broken (5:16)
06. Few Minutes (7:12)
07. Unworthy (6:06)
08. Useless (6:31)

lineup
Alessandro Sforza - vocals, guitars, keys
Lorenzo Carlini - guitars
Valerio Lippera - bass
Flavio Castagnoli - drum



TWITTER