IGNIS MORTIS - Haeresis Maleficarum
EP 2024, Hammer of Hate Records
for english please scroll down
Již několikátou noc sleduješ krvavé stopy ve sněhu. Pokaždé tě dovedou na dávno opuštěný lesní hřbitov. Kolem mrtvého těla jsou v kruhu zapáleny svíce. Proříznuté hrdlo, další oběť v řadě. Zvedá se vítr a noci jsou čím dál tím delší. Mraky padají k zemi a smrt, ta stará děvka, se zase toulá ulicemi. Kdo bude další na řadě? A kdo může dělat něco tak hrozného a ohavného? Odpovědi nepřicházejí. Trávíš čas hledáním bestie a poslechem nového EP finských black metalistů IGNIST MORTIS.
Jedná se o zkušené muzikanty, kteří působili a hrají v kapelách jako EVIL MIGHT, RIENAUS, GRIEVE, ARTHEMESIA. Pánové již od prvních společných setkání působí velmi ostře, chladně, temně. Skladby jsou napsány s jediným účelem - uhranout vás a proklít. Až na věky, amen!
Dobré nahrávky od špatných rozlišuji podle několika parametrů. Zásadní je vždy zvuk, přihlédnu i k obalu a celkové produkci. V případě této desky je vše náležitě špinavé, zastřené, pokryté pavučinami. Mám to takhle moc rád. Nejdůležitější jsou pro mě ale vždy nápady, způsob, jakým na mě hudba působí. Jestli ve mě dokáže probudit nějaké emoce, rozsekat mě, rozdrásat. IGNIS MORTIS tohle všechno umí a přidávají ještě něco navíc. Inspiraci pánové hledali ve švédské, norské a finské black metalové klasice devadesátých let. Není to ale jenom dnes tolik časté, obyčejné a dobře zahrané retro. Naopak, debutové EP působí velmi živým (mrtvolným) dojmem. Vznešené pasáže se střídají s těmi zemitými. Hrozně mě baví nasadit si sluchátka a sledovat usínající les. Když vydržím až do tmy, potkám i přízraky. Ti, spolu s démony ze starých časů kývají spokojeně hlavou a užívají si velmi podmanivou atmosféru. V jednotlivých pasážích potkáte smutek, hněv, šílenství, ale i melancholii zasněžených plání. Finové nám vyprávějí své příběhy a i když jejich řeči nerozumím ani slovo, nějak podvědomě vím, vnímám, o čem zpívají. V jejich riffech je bolest a utrpení, vzdor i nahrubo nasekaná tma. Líbí se mi hypnotické vokály, opravdu si připadám jako na místě, kde se pořádaly pradávné rituály smrti. Již několikátou noc sleduji krvavé stopy ve sněhu. Pokaždé mě dovedou na dávno opuštěný lesní hřbitov. Kolem mrtvého těla jsou v kruhu zapáleny svíce. Proříznuté hrdlo, další oběť v řadě. Bestie se probudila! A touží po čerstvém mase. Mrazivý, syrový black metalový vichr s temně krvavou aurou! Pradávné rituály smrti!
Asphyx says:
You've been watching the bloody footprints in the snow for several nights now. Each time, they lead you to a long-abandoned forest graveyard. Candles are lit in a circle around the dead body. A slit throat, another victim in the line. The wind picks up and the nights grow longer and longer. The clouds fall to the ground and death, the old bitch, roams the streets again. Who's next? And who can do something so horrible and despicable? The answers are not coming. You spend your time searching for the beast and listening to the new EP of Finnish black metallers IGNIST MORTIS.
These are experienced musicians who have been in and played in bands like EVIL MIGHT, RIENAUS, GRIEVE, ARTHEMESIA. From their first meetings together, the gentlemen have a very sharp, cold, dark look. The songs are written with one purpose - to bewitch and curse you. Forever and ever, amen!
I distinguish good recordings from bad ones by several parameters. The sound is always essential, I also take into account the packaging and the overall production. In the case of this record everything is properly dirty, obscured, covered with cobwebs. I like it that way. But the most important thing for me is always the ideas, the way the music affects me. If it can awaken some emotion in me, tear me apart. IGNIS MORTIS can do all that and add something more. The gentlemen looked for inspiration in the Swedish, Norwegian and Finnish black metal classics of the nineties. But it's not just the nowadays so common, ordinary and well played retro. On the contrary, the debut EP gives a very lively (deadpan) impression. The sublime passages alternate with the earthy ones. I enjoy putting on my headphones and watching the forest fall asleep. If I can hold out till dark, I'll meet ghosts. They, along with the demons of old, nod their heads in satisfaction and enjoy the very captivating atmosphere. In individual passages you will find sadness, anger, madness, but also the melancholy of the snowy plains. The Finns tell us their stories, and even though I don't understand a word of their language, somehow I subconsciously know, feel, what they are singing about. There is pain and suffering, defiance and rough-hewn darkness in their riffs. I like the hypnotic vocals, I really feel like I'm in a place where ancient death rituals were held. I've been following the trail of blood in the snow for several nights now. Each time they lead me to a long-abandoned forest graveyard. Candles are lit in a circle around the dead body. A slit throat, another victim in the line. The beast has awakened! And it craves fresh meat. A freezing, raw black metal blast with a dark, bloody aura! The ancient rituals of death!
tracklist:
1. Noitasapatin irstaat syöjättäret 09:47
2. Kali Yuga Mysticus 04:31
3. Sanguine Luciferian Vampirism 05:15
band:
Faen - Drums
Ammutseba - Guitars (lead), Vocals (backing)
Valtias - Vocals, Synthesizers
Leo Lemmetty - Guitars (rhythm), Bass, Synthesizers
.JPG)