DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#INTOLERANCE. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#INTOLERANCE. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 10. srpna 2024

Interview - INTOLERANCE - Rot-soaked, real, cruel and ugly death metal from the darkest catacombs!


Interview with death metal band from Spain - INTOLERANCE.

Recenze/review - INTOLERANCE - Waking Nightmares of an Endless Void (2024):

Ave INTOLERANCE! Hello to the Spanish underground. I hope all is well with you. It should be, you have the second long-playing great album of your career this year. I have to admit, it literally drove me up the wall. It's dark, it's energetic, it cuts with a knife edge. It's very telling that you've done a great job and a great deal of talent too. How do you feel about the new record in relation to your first EP "Laments from the Dripstone Cave"? Where did you want to go and how do you think the recordings are different?

Hello and thanks, we’re really glad you liked the album! We remain in the same path we started with our EP and followed with our first LP “Dark Pahts of Humanity”, but this is the first record after the new formation of the band and that means not only a change in vocals but also the addition of a second guitar, both undertaken by P. Two guitars give twice the opportunities for texture and arrangements, and there has been a change in lyrics and vocals. That adds of course to the obvious evolution any band experiences, both as a whole and as the sum of every individual member. So we think there has been a general improvement from previous work, but we are still fans of putrid, pestilent death metal and that essence keeps transpiring naturally as songs take form in the rehearsals.


"Waking Nightmares of an Endless Void" contains all the attributes of good death metal. For me personally, it is a record that I love to come back to. How was it made? How did they compose the new INTOLERANCE material?

The process was very simple and natural. W. wrote the guitar riffs for most songs and that helped give continuity to this album compared with the previous ones, while we were still adapting to the new formation. Then, in the rehearsal place, we added all other instruments and focused on making those riffs sound cohesive while at the same time looking at the whole of the song: duration and order of segments, putting all together, that sort of thing. During that process P. would come up with some arrangements (doubled guitars, melodies and texture), and the place-holders for solos would turn into definitive ones. After that D. was probably the one who put the most care into depurating the sound: changing small breaks, suggesting different rhythmic arrangements or proposing the addition of a solo here or there, even whistling melodies haha. Anyway, although each makes his part, at the end everything is a collaborative process and everything is debated and consensuated. There’s also plenty of beer…

Who is signed under the sound? I have to confirm that the sound literally kills. It still makes me turn up the volume on my hi-fi tower. You have a sound that is harsh, raw and dark and animalistic at the same time, it feels analogue. What studio did you record in and how did everything go?

We’re hugely thankful for that to Javier Félez from Moontower Studios. He did an amazing job (as we knew he would!), and not only recorded and mixed but also had a huge role in production. A lot of texture in this album is there thanks to him. We added keyboards, effects, layers of guitar arrangements or some vocal oddities that wouldn’t be there if not by his suggestion and ability. He even played a whammy bar section in the intro solo for Rite of Passage. It was a quick jam but we loved it and there it is, right before P. enters with the tapping haha.


An integral part and a kind of extra bonus for fans today is a music CD (cassette, vinyl). You released it on Godz of War Productions and it comes with a deadpan cover. Who is the author? How did you choose the theme and how does it relate to the music on the release?

Juan Alberto Hernández is the author of the cover and we couldn’t be any happier with the result. P. was a fan of his work and had worked with him previously since he is a scifi and horror author and Juan Alberto has grown into a big name in that scene illustrating book covers. So P. brought him up and we asked Juan Alberto to do the art. He read the lyrics, listened to some recordings, and that was it, we gave him full creative freedom. The result was better than anything we could have suggested, which is possible mainly thanks to Juan Alberto being a horror and fantasy fan himself. The album lyrics are prominently about cosmic horror and space is the main scenery, so the dialogue between the art and the music is evident. We love it and we think people are loving it too!

I've been roaming the underworld for over thirty years and I actually go to the Spanish underground for music just in case. I think we have similar moods and tastes when it comes to metal. I like your bands a lot and follow your scene very closely. Maybe I'm a bit jealous, we only have a few death metal bands that are worth it. How do you perceive your scene, fans, labels?

Luckily there are plenty of bands gigging and recording really great stuff. Oniricous, Ataraxy, Apparition, Aposento, Orthodoxy… the scene is alive for sure.


You play death metal influenced by the old school. Nowadays a band can't really avoid comparisons, but I would like to know how the idea to start INTOLERANCE came about, who was and is your role model and where do you want to take your band? Are you tempted by big festivals abroad, for example, are you willing to go on tour with a more famous pack?

Intolerance was born and evolved from hours of listening to Grave, Asphyx, Autopsy, Incantation, Bolt Thrower, and that remains being the case. We all listen to all kinds of music, but that common ground keeps sounding like ‘home’. So the band will probably not stray far from that in terms of the music. But about temptations and aspirations on where to go and where to take the project, we are pretty simple and we just don’t plan. We like what we do: we want to play loud death metal in front of a crowd, and listen to the bands playing before and after us. That’s where we are and what we are. That of course means we’d love to play with bands that we’ve listened to as fans, and we’d love to go abroad and connect with the people there, given the chance. Last year we closed the night in Viseu Death Fest, our first time in Portugal and our first time out of Spain, and both the crowd and the organization were just a perfect bunch of good, crazy people, it was a night to remember. That is what we like and want, but we are not interested in reaching a big crowd just because… or by means that sound more like a business. We already have jobs to hate!

When I started my site seven years ago, I had a vision of trying to support bands that I thought weren't as visible. Let the world know about them. I think I've been pretty successful, at least by the response. How do you approach promotion? Do you leave it up to the label or do you send out CDs yourself for various reviews? I buy albums that I really enjoy, for example. How are you? Are you also a fan who likes to support your colleagues often? Do you go to concerts? Do you party?

Labels probably have more promoting muscle than we do as a band, but you gotta make your part. From being present in social networks, whatever that means, to putting your sticker in the toilet of every crappy venue of the city. It’s of course easier thanks to people like you, who do an honest work with often few or none compensations. Always important to thank that!

About the scene, it’s tiresome to always hear complaints about the quality or the health of the scene. Even if they’re true! In the end what you CAN do is to contribute. Buy the merch, go to the gigs, drink at the pub, comment and recommend. That is how scenes are made and maintained, and we try to keep doing that as we always have. Because we would, even if Intolerance did not exist.


On the one hand, a band starting out today has a lot of opportunities to make their presence known, but on the other hand, there are a huge number of bands and fans get lost in them. A lot of people just download mp3s from the internet and spit venomous spittle on Facebook instead of going to a gig. How does modern technology affect you as INTOLERANCE? What do you think about downloading music, google metal, streaming music etc.?

It gives you mixed feelings how all has changed. It’s great that a lot of artists get to show their work, and the overall competition surely helps rising the bar. But it is also true that a lot of times the noise is just too much, and the channels of distribution are overflown. It’s harder to navigate that and quality is not a factor in the algorithms: interaction and money are. That’s just plain sad. But thankfully we are still human, we have the ability to filter, to build criteria, follow critics and alternative sources. You know, maybe only the means have changed, but in the end is all the same. Maybe now that there’s more fish, you spend less time waiting with the fishing rod and more time deciding what to drop back to the water, so it kind of compensates.

The debate on illegal downloads, intelectual property and so on... For us, as Intolerance, all that sounds just far from an underground band. If you like our stuff and want to own it, that’s great. If you don’t want it that much, that’s ok too. Memento Mori and Godz ov War are streaming the album, it’s in youtube, bandcamp and spotify… there should not be restrictions. We want it to be heard, and expecting an income that makes any difference from record sales is just unrealistic at the time, anyway, so we just take it as it comes and thank those who spend money (gigs, albums, merch) or time (reviews, comments) on us. But really, we just enjoy playing our music.

I like to ask musicians what death metal means to them. How would they define it, is it more of a philosophy and lifestyle for them or "just" relaxation. What does it mean to you? How do you perceive and experience it?

P.: This is a very personal question. I believe that if you have a lifestyle you can define you’re probably doing more thinking than living, and I also believe philosophy is something way more complex and serious than what we do on the stage. But this music is also a lot more than a “way out” or a “release”. I mean, it’s mostly about the music, yes, about finding a way to discharge anger or whatever in a context of darkness and horror that feels just THE natural way to do so… But it is also about being the kid who likes the goriest, ugliest monsters in the toy store. And about finding other kids who are the same after long years of thinking there is something wrong with your taste. Maybe there is something wrong with all of us, though! Hahaha.

 

Finally, a classic but important question. What is INTOLERANCE planning in the coming months? Where can we see you in concert and when can we see you on tour?

We’ve already closed a couple of dates for after the summer and will be presenting the album in our city, Zaragoza, in autumn. It’s soon to tell more, but we expect we will be hitting the road a lot, so keep an eye open!

Thank you very much for the interview. I wish not only the new album a lot of success and may the ranks of your fans expand as much as possible. I'll look forward to seeing you live somewhere and may you thrive both musically and on a personal level. I'm off to get "Waking Nightmares of an Endless Void" back in my head!

Thank you, it’s been our pleasure. Play it loud!


Recenze/review - INTOLERANCE - Waking Nightmares of an Endless Void (2024):

Recenze/review - INTOLERANCE - Dark Paths Of Humanity (2022):



---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - INTOLERANCE - Hnilobou nasáklý, reálný, krutý a ošklivý death metal z těch nejtemnějších katakomb!


Rozhovor s death metalovou skupinou ze Španělska - INTOLERANCE.

Recenze/review - INTOLERANCE - Waking Nightmares of an Endless Void (2024):

Ave INTOLERANCE! Zdravím do španělského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos druhé dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaším prvním EP „Laments from the Dripstone Cave“? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Dobrý den a děkujeme, jsme opravdu rádi, že se vám album líbilo! Zůstáváme na stejné cestě, kterou jsme začali naším EP a na kterou jsme navázali naší první deskou „Dark Pahts of Humanity“, ale tohle je první deska v  nové sestavě kapely a to znamená nejen změnu ve zpěvu, ale také přidání druhé kytary, obojího se ujal P. Dvě kytary dávají dvojnásobné možnosti pro textury a aranže a došlo i ke změně v textech a vokálech. To samozřejmě přispívá k samozřejmému vývoji, kterým prochází každá kapela, a to jak jako celek, tak jako součet každého jednotlivého člena. Takže si myslíme, že došlo k celkovému zlepšení oproti předchozí tvorbě, ale stále jsme fanoušky hnilobného, morového death metalu a tato podstata se stále přirozeně přenáší, jak se písně formují na zkouškách.


„Waking Nightmares of an Endless Void“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál INTOLERANCE?

Proces byl velmi jednoduchý a přirozený. W. napsal kytarové riffy pro většinu písní, což pomohlo dát tomuto albu kontinuitu ve srovnání s předchozími, zatímco jsme se stále přizpůsobovali nové sestavě. Pak jsme na zkušebně přidali všechny ostatní nástroje a soustředili se na to, aby ty riffy zněly soudržně, a zároveň jsme se dívali na celek písně: trvání a pořadí segmentů, skládání všeho dohromady a podobně. Během tohoto procesu P. vymýšlel nějaké aranže (zdvojené kytary, melodie a textury) a místa pro sóla se stávala definitivní. Poté byl D. asi tím, kdo věnoval největší péči depuraci zvuku: měnil drobné přestávky, navrhoval různá rytmická aranžmá nebo navrhoval přidat tu či onde sólo, dokonce i pískal melodie haha. Každopádně, i když každý dělá svůj díl, nakonec je všechno společný proces a o všem se debatuje a konsenzuálně se domlouvá. A taky se u toho hodně pije...

Kdo je podepsán pod zvukem? Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Máte zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný, působí analogově. V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Za to jsme nesmírně vděční Javieru Félezovi ze studia Moontower. Odvedl úžasnou práci (jak jsme věděli!) a nejenže nahrával a mixoval, ale měl také velký podíl na produkci. Spousta textur na tomhle albu je právě díky němu. Přidali jsme klávesy, efekty, vrstvy kytarových aranží nebo některé vokální zvláštnosti, které by tam nebyly, nebýt jeho podnětů a schopností. Dokonce si zahrál i sekci whammy baru v úvodním sóle k písni Rite of Passage. Byl to rychlý jam, ale líbilo se nám to a tady je to, těsně předtím, než P. vstoupí s tappingem haha.


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes hudební CD (kazeta, vinyl). Vy jste jej vydali u Godz of War Productions a je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Autorem obálky je Juan Alberto Hernández a z výsledku nemůžeme mít větší radost. P. byl fanouškem jeho práce a spolupracoval s ním již dříve, protože je autorem scifi a hororu a Juan Alberto se na této scéně stal velkým jménem, co se týče ilustrování obálek knih. P. ho tedy oslovil a my jsme Juana Alberta požádali, aby se ujal výtvarného zpracování. Přečetl si texty, poslechl si nějaké nahrávky a bylo to, dali jsme mu plnou tvůrčí svobodu. Výsledek byl lepší než cokoli, co jsme mohli navrhnout, což je možné hlavně díky tomu, že Juan Alberto je sám fanoušek hororu a fantasy. Texty alba se výrazně týkají kosmického hororu a hlavní kulisou je vesmír, takže dialog mezi výtvarnou stránkou a hudbou je zřejmý. Líbí se nám to a myslíme si, že se to líbí i lidem!

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do španělského podzemí si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Naštěstí je tu spousta kapel, které koncertují a nahrávají opravdu skvělé věci. Oniricous, Ataraxy, Apparition, Aposento, Orthodoxy... scéna určitě žije.


Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit INTOLERANCE, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Intolerance se zrodila a vyvinula z hodin poslechu Grave, Asphyx, Autopsy, Incantation, Bolt Thrower, a tak tomu je i nadále. Všichni posloucháme nejrůznější hudbu, ale ten společný základ nám pořád zní jako „doma“. Takže kapela se od toho, co se týče hudby, asi moc nevzdálí. Ale co se týče pokušení a aspirací na to, kam se vydat a kam projekt dovést, jsme dost prostí a prostě neplánujeme. Baví nás to, co děláme: chceme hrát hlasitý death metal před publikem a poslouchat kapely, které hrají před námi a po nás. To je to, kde jsme a čím jsme. To samozřejmě znamená, že bychom rádi hráli s kapelami, které jsme poslouchali jako fanoušci, a rádi bychom vyjeli do zahraničí a spojili se s tamními lidmi, pokud bychom měli tu možnost. Loni jsme uzavírali noc ve Viseu Death Festu, poprvé v Portugalsku a poprvé mimo Španělsko, a jak publikum, tak organizace byla prostě perfektní parta dobrých, bláznivých lidí, byla to noc, na kterou se nezapomíná. To je to, co máme rádi a co chceme, ale nemáme zájem oslovit velký dav jen tak... nebo prostředky, které znějí spíš jako byznys. Už teď máme práci, kterou nenávidíme!

Když jsem před sedmi lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Vydavatelství mají pravděpodobně větší propagační sílu než my jako kapela, ale musíš se na tom podílet. Od přítomnosti na sociálních sítích, ať už to znamená cokoli, až po vylepení samolepky na záchodě každého mizerného podniku ve městě. Je to samozřejmě jednodušší díky lidem, jako jste vy, kteří dělají poctivou práci často s malou nebo žádnou odměnou. Vždycky je důležité za to poděkovat!

Co se týče scény, je únavné pořád poslouchat stížnosti na kvalitu nebo zdraví scény. I když jsou pravdivé! Nakonec to, co MŮŽETE udělat, je přispět. Kupujte merch, choďte na koncerty, pijte v hospodě, komentujte a doporučujte. Tak se scény vytvářejí a udržují a my se to snažíme dělat dál, jako vždycky. Protože bychom to dělali, i kdyby Intolerance neexistovala.


Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako INTOLERANCE ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Člověk má smíšené pocity z toho, jak se vše změnilo. Je skvělé, že spousta umělců může ukázat svou práci, a celková konkurence jistě pomáhá zvyšovat laťku. Ale je také pravda, že mnohdy je toho hluku prostě příliš a distribuční kanály jsou přeplněné. Je těžší se v tom orientovat a kvalita není v algoritmech rozhodující: rozhodující je interakce a peníze. To je prostě smutné. Ale naštěstí jsme pořád lidé, máme schopnost filtrovat, vytvářet kritéria, sledovat kritiky a alternativní zdroje. Víte, možná se změnily jen prostředky, ale ve výsledku je všechno stejné. Možná teď, když je víc ryb, strávíte méně času čekáním s prutem a víc času rozhodováním, co pustit zpátky do vody, takže se to tak trochu kompenzuje.

Debata o nelegálním stahování, duševním vlastnictví a tak dále... Nám jako Intolerance to všechno zní prostě daleko od undergroundové kapely. Pokud se vám naše věci líbí a chcete je vlastnit, je to skvělé. Jestli o ně tolik nestojíte, taky je to v pořádku. Memento Mori a Godz ov War album streamují, je na youtube, bandcampu i spotify... nemělo by tam být žádné omezení. Chceme, aby to bylo slyšet, a očekávat příjem, který něco změní z prodeje desky, je prostě v tuhle chvíli stejně nereálný, takže to prostě bereme tak, jak to přijde, a děkujeme těm, kteří za nás utrácejí peníze (koncerty, alba, merch) nebo čas (recenze, komentáře). Ale ve skutečnosti nás prostě baví hrát naši hudbu.

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

P.:  To je velmi osobní otázka. Věřím, že pokud máš životní styl, který můžeš definovat, pravděpodobně víc přemýšlíš, než žiješ, a také věřím, že filozofie je něco mnohem složitějšího a vážnějšího než to, co děláme na jevišti. Ale tahle hudba je taky mnohem víc než jen „cesta ven“ nebo „uvolnění“. Chci říct, že je to hlavně o hudbě, to ano, o hledání způsobu, jak vybít vztek nebo cokoli jiného v kontextu temnoty a hrůzy, která se zdá být právě tím přirozeným způsobem, jak to udělat... Ale je to také o tom, že je to dítě, které má rádo ty nejhorší a nejošklivější příšery v hračkářství. A o tom, že po dlouhých letech, kdy jste si mysleli, že s vaším vkusem není něco v pořádku, najdete další děti, které jsou na tom stejně. Možná je ale něco špatně s námi všemi! Hahaha.


Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají INTOLERANCE v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a kdy vás uvidíme na turné?

Už jsme uzavřeli několik termínů po létě a na podzim představíme album v našem městě Zaragoza. Na další informace je ještě brzy, ale očekáváme, že budeme hodně vyrážet na cesty, takže mějte oči otevřené!

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Waking Nightmares of an Endless Void“ zase narvat do hlavy!

Děkujeme, bylo nám potěšením. Hrajte nahlas!

Recenze/review - INTOLERANCE - Waking Nightmares of an Endless Void (2024):

Recenze/review - INTOLERANCE - Dark Paths Of Humanity (2022):



---------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 21. července 2024

Recenze/review - INTOLERANCE - Waking Nightmares of an Endless Void (2024)


INTOLERANCE - Waking Nightmares of an Endless Void
CD 2024, Memento Mori / Godz ov War

for english please scroll down

Pohřební průvod plný děsivých tváří. Jakoby se sešli všichni démoni a prokletí z okolí, aby se rozloučili s lidskou bestií. Zvony hrají melodie potřísněné bolesti. Ve svěcené vodě se objeví krev a mraky jsou zase jednou hodně nízko. Malý hřbitov v horách, řada obrácených křížů. Kněz má jedovatý jazyk a Smrt se tu velmi často potkává se Satanem. Zbývá už jenom vybrat hudbu, která se bude hrát, až se rakev začne rozpadat v zemi. Španělští INTOLERNACE a jejich druhé dlouhohrající album jsou více než vhodným pokrmem ze syrového masa.

Klasický, tradiční death metal v jeho nejmorbidnější podobě. Nahrubo nasekaná tma, smíchaná se šílenstvím a chladem, který se vám jako nějaká zlá choroba usadí v kostech. Přesně taková je letošní deska "Waking Nightmares of an Endless Void". Pokud máte tenhle styl rádi, tak neváhejte ani chvilku. Budete navěky prokleti. 


Surové melodie, inspirované kapelami jako BOLT THROWER, ASPHYX, GRAVE, MORGOTH, CONVULSE, ENTOMBED, OBITUARY, DESULTORY, DISMEMBER. K tomu si připočtěte prašivý zvuk a máme tu nahrávku, která je doslova povinností pro všechny nemrtvé. Španělé na to jdou opravdově, uvěřitelně, krutě a já vám podepisuji vlastní krví, že pohřby, u kterých je jejich hudba děsivou kulisou, patří k nejlepším. Oheň zase jednou hoří černým plamenem, v márnici se dějí divné věci a staří hrobníci se kývají spokojeně do rytmu. Patřím mezi ně. Nové album si opravdu užívám. Má v sobě vše, co od dobré hudby žádám a potřebuji. Velkou porci morbidních nápadů, mlhavou atmosféru chladných rozbřesků na hřbitově. Ale hlavně temný a mrazivý otisk. Všichni máme pohřby zafixované v hlavě jako něco smutného, ale někdy, když zajíždí do země rakev s někým zlým, mohou být i oslavou. Myslete na to, až budete "Waking Nightmares of an Endless Void" poslouchat. Jedná se o reálnou, smradlavou exhumaci toho nejsyrovějšího kovu smrti. Pamatujte, že vykoupení nikdy nepřijde. Zaplatíte vlastní duší a Charón vás převeze přes řeku Styx. Potom následuje už jenom absolutní tma. A také hudba, která vás strhne do hlubin. I cesta může být cílem. Kolem se povalují bílé kosti, rozpadají se pomalu v prach. Shnijete zaživa! U téhle desky to platí na sto procent. Doporučuji všem maniakům, démonům, i nemrtvým. Pohřební průvod plný děsivých tváří. Jakoby se sešli všichni démoni a prokletí z okolí, aby se rozloučili s lidskou bestií. Zvony hrají melodie plné bolesti. Ve svěcené vodě se objeví krev a mraky jsou zase jednou hodně nízko. Hnilobou nasáklý, reálný, krutý a ošklivý death metal z těch nejtemnějších katakomb! Smrt je velmi blízko!


Asphyx says:

A funeral procession full of scary faces. It's as if all the demons and curses of the area have gathered to bid farewell to the human beast. The bells play melodies stained with pain. Blood appears in the holy water and the clouds are once again very low. A small cemetery in the mountains, a row of inverted crosses. The priest has a poisonous tongue, and Death meets Satan here very often. All that's left is to choose the music to play as the coffin begins to crumble into the ground. Spain's INTOLERNACE and their second full-length album are more than a suitable dish of raw meat.

Classic, traditional death metal at its most morbid. Coarsely chopped darkness, mixed with madness and coldness that settles in your bones like some evil disease. That's exactly what this year's album "Waking Nightmares of an Endless Void" is. If you like this style, don't hesitate a moment. You'll be cursed forever.


Raw melodies inspired by bands like BOLT THROWER, ASPHYX, GRAVE, MORGOTH, CONVULSE, ENTOMBED, OBITUARY, DESULTORY, DISMEMBER. Add to that a dusty sound and you have a record that is literally a must for all the undead. The Spaniards go for it in a real, believable, cruel way, and I sign with my own blood that funerals where their music is the eerie backdrop are among the best. The fire once again burns with a black flame, strange things happen in the morgue and the old gravediggers sway contentedly to the beat. I'm one of them. I'm really enjoying the new album. It has everything I want and need from good music. A big helping of morbid ideas, a hazy atmosphere of cold dawns in a cemetery. But above all, a dark and chilling imprint. We all have funerals fixed in our minds as something sad, but sometimes when a coffin goes into the ground with someone bad in it, they can be a celebration. Think about that when you listen to "Waking Nightmares of an Endless Void". It's a real, stinking exhumation of the most raw metal of death. Remember, redemption never comes. You pay with your soul and Charón will ferry you across the River Styx. After that, only absolute darkness follows. And the music that will take you to the depths. Even a journey can be a destination. White bones are lying around, slowly crumbling into dust. You're rotting alive! That's 100% true for this record. I recommend it to all maniacs, demons and the undead. A funeral procession full of scary faces. It's like all the demons and curses of the area have gathered to say goodbye to the human beast. The bells play melodies full of pain. Blood appears in the holy water and the clouds are once again very low. Rot-soaked, real, cruel and ugly death metal from the darkest catacombs! Death is very close!



Recenze/review - INTOLERANCE - Dark Paths Of Humanity (2022):

tracklist:
1. Towards Perdition
2. Fade Into Oblivion
3. The Dark Forest
4. Rite Of Passage
5. Hand Of Glory
6. Devourer Of Worlds
7. Spontaneous Self-Awareness Of The Void
8. Melting Skies

Line-up:
P. • Vocals & Guitars
W. • Guitars
J. • Bass
D. • Drums



pondělí 9. května 2022

Recenze/review - INTOLERANCE - Dark Paths Of Humanity (2022)


INTOLERANCE - Dark Paths Of Humanity
CD 2022, Godz Ov War Productions, Memento Mori

for english please scroll down

Občas se mi to stává. Jdu se večer projít, jen tak, abych unikl čím dál tím většímu chaosu všedních dní. Toulám se ulicemi a nakonec stejně vždycky skončím u hřbitova. Je tu zdánlivý klid. Tedy až do té doby, než potkám první postavu bez tváře. Cvakají ji zuby a odpadává maso od kostí. Nebojím se, dávno už vím, o čem je pravý death metal i reálná krutá smrt. Tentokrát se s prvním podáním ruky nemrtvému ocitnu ve Španělsku, kde nad čerstvě vykopaným hrobem stojí kapela INTOLERANCE a přehrává svůj debut "Dark Paths Of Humanity".

Připadám si najednou jako v roce 1992 nebo možná i dříve, když jsem začínal s tímto stylem poprvé koketovat. Jedná se klasické postupy, které nejsou samozřejmě v ničem nové, ani objevné. Záleží spíš na posluchači, zda mu podobný hnis koluje v krvi. Pokud ano, tak vítejte na starodávném obřadu. Katakomby vydaly další ze svých morbidních svědectví. 


INTOLERANCE jsou absolutně nehumánní, nihilističtí. Mají surový zvuk, s ničím se moc nepářou a černobílá verze obalu ve mě evokuje opravdu počátky death metalu jako takového. Vezměte si inspiraci od starých základních kapel žánru, promíchejte s tmou a chladem, ušpiňte prachem z rozpadlých mrtvol a máte tu před sebou album "Dark Paths Of Humanity". Historii je zde podřízeno úplně všechno. Nápady sice nejsou z nejoriginálnějších, ale o to tady vůbec nejde. Hlavní jsou vibrace, síla a energie. Zase jednou stojím v márnici a dívám se na stoly poseté zbytky těl. Přemýšlím, proč se někteří z nás změní v zombie a jiní ne. Odpovědí mi může být alespoň z části tahle deska. Je totiž plná zmaru a beznaděje, je narvaná hnusem a špínou. Kdysi jsem přemýšlel, že bych si koupil vlastní hrobku a napsal na ní - zde je pochovám pravý nefalšovaný a reálný smrtící kov. Novinku od INTOLERANCE bych si vzal samozřejmě s sebou. Už teď vím, že několik dalších večerů strávím v její společnosti. Budu ji poslouchat při svých nekonečných toulkách podzemím. Je potřeba být připravený, smrt číhá za každým rohem. Alespoň to tak podle posledních zpráv vypadá. Bylo a je pro mě velmi příjemné se zase jednou přehrabávat ve starých kostech za zvuků "Dark Paths Of Humanity". Stará death metalová kniha mrtvých vydala další svědectví!


Asphyx says:

If you like old, dusty death metal, which will make your brain jump out of your head, corrupted blood will start flowing in your veins and death will be very close, don't hesitate a moment. INTOLERANCE will show you the total blasphemy, rotten and morbid inferno that we old fans of true death metal love so much. Absolute carnage!

The riffs, the cover, the sound, the ideas, everything seems to have been cut from somewhere in the late 1980s and early 1990s. A time when bands were still finding their way. Mostly, as with INTOLERANCE, darkness, coldness and freshly opened graves won out in the end. The weaker individuals will run away in fear and only the strong will endure, those who understand exactly what pure death metal is supposed to be about. No superfluities, no compromises. Everything is gnawed to the core. What matters is the pressure, the energy, the speed, the devastation of the human mind. I must admit that I really enjoy the album. I know, you can find a lot of bands like this nowadays, but only some of them get under your skin. INTOLERANCE is one of them. It's as if the music and the bombs have awakened ancient dark forces in the beyond. Beasts that, like "Dark Paths Of Humanity", will tear you apart. This record will rip your heart out of your body and make you want to eat it. A festering, oozing boil that's just burst and oozing despair. The old death metal book of the dead has given further testimony!



Tracklist:
01. Embodiment Of Chaos
02. Death Before Slavery
03. Beyond The Axis Of Truth
04. Flagellation
05. Echoes From The Past
06. Tower Of Silence
07. Cataleptic Despair
08. Dark Paths Of Humanity

Line-up:
C. - Vocals
W. - Guitars
J. - Bass
D. - Drums



A few questions - interview with death metal band from Spain - INTOLERANCE.


A few questions - interview with death metal band from Spain - INTOLERANCE.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Well, we started the band at summer 2015. Play a few gigs, recorded a demo in 2016 and put the band on hold in 2017 till 2020, when we started to rehearsal again and record an EP. At summer 2021 we recorded our first album and play a few gigs aswell.

We play Death Metal mostly influenced by the late 80´s and 90´s bands.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We recorded it at Sin/Con pasiones, a studio from our hometown, Zaragoza, by Marc. It was mastered by Javi Felez at Moontower Studios in Barcelona.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

The CD version comes from Memento Mori (Not sure but about 300-500) Tape version by Godz Ov War (100 copies) and Vinyl version by Fucking Kill Records (200 copies)

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

The lyrics are written by our past Vocalist, C.

Sadly he left the band a month ago so now we´re working with a new line up.


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The first version of the logo was done by our drummer, D.

The new version was made by Carla ( CL.Artworks), she´s the girl who also made the cover artworks of the EP and the album aswell.

We don´t care too much about social media, of course is a big medium to spread the music, shows, new merchandising, etc... if you use it in the right way. I think it´s a bored and stupid medium if you use it only to upload stupid selfies at the rehearsal place all the damn time.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We are very happy with those labels I mentioned a few questions before and also with Life After Death, the label who edited our past EP. All of them are serious guys and it´s easy to work with them, the deals are fair and the copies they send to us are fair enough too so only good words for them!


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Well, there are too many to name all of them haha but for the EP we were inspired by the swedish scene and for the album we were mostly inspired by bands like Bolt Thrower, Morgoth or Convuse to name a few. We are now working on new songs but we are not focused on sound like this or that, I think we are starting to get a personal sound and that´s exactly what we were looking for.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

Sadly not too much till today because was difficult to had free time to play with the past formation. But hopefully with the new line up we will be able to play as much as we can!


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Well nowadays the future plans are starting to roll up with the new line up, look for some gigs and write new songs for a second album.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Sure, you can get the copies of our releases at our bandcamp:


Also you can follow the band at facebook and instagram as: Intolerance Death Metal.

Thanks for the support!

STAY ROT!

Thanx for the interview.

TWITTER