EXOCRINE - Legend
CD 2024, Season of Mist
for english please scroll down
Někdy mi připadá, že stojím za velkým zrcadlem. Sleduji lidské hemžení, jsem našeptávačem, tichým stínem. Už jsem ve svém životě něco zažil a poslední roky mě lidský druh příliš nebaví. Nevím, jestli dojde v nejbližší době k restartu nebo jsme jenom v divné době, co ale vím jistě je, že stále vznikají nové desky, které stojí za pozornost. Pořád existují kapely, které se snaží death metal někam posunout. Někdy se jim to daří, jindy nikoliv. Každý asi známe profláklá jména. Většinou mi nic moc neříkají. Jsou ale skupiny, které hrají technicky a progresivně a mám pro ně slabost.
Francouzští EXOCRINE rozhodně patří mezi ně. Nové album "Legend" je toho jasným důkazem. Hned od první skladby jsem si připadal jako při návštěvě koncertu vážné muziky. Všechny skladby jsou neskutečně propracované a intenzivní. A hlavně, nejedná se jen o takové to, dnes tolik časté, preludování a dokazování, kdo hraje rychleji a brutálněji. Naopak. Pánové se nebojí popustit uzdu své fantazii. Umí být vznešení, syroví, chladní i živočišní. Zpočátku je to možná těžký materiál k poslechu, ale pokud máte dobrou představivost, tak budete určitě spokojeni.
"Legend" je jako nějaký živoucí organismus, který neustále mění svoji strukturu. Časté změny tempa, chvílemi majestátní opus, jindy zase surovost. Dostanete všechno, jen musíte mít otevřenou mysl. Moje oblíbené přirovnání (nejen u muziky, ale i u knih), je představa velkého trychtýře, který je zatlučen do vašeho mozku. Skrz něj prýští temná energie. Nasbíraná ve vesmíru, možná v představách muzikantů. Nevím. Jistý jsem si ale s tím, že tahle skupina má velký talent a zároveň umí složit dobré skladby, které se poslouchají tak nějak samy. O zvuku (Sylvain Octor-Perez), ani o obalu (Andreas Christanetoff) není nutné diskutovat. Vše je neskutečně povedené a já si tak můžu užívat hudbu samotnou. Zajímavé je, že jsem na novou desku dostával dost často chuť v autě. Nebo doma, když nastala noc a všude byl klid. Líbí se mi přístup kapely, jejich styl, způsob, jakým píše skladby. Jsou pestré, zajímavé, neotřelé. Někdy bolí, zadírají se hluboko do hlavy, jindy se zase usmívám, protože jsou doslova lahodné. EXOCRINE jsou z krásné oblasti Bordeaux a přirovnávat hudbu k dobrému vínu by bylo jen obyčejným klišé. Jenže ono tomu tak je. Pánové dali svým skladbám náležitou péči, nechali je uležet, uzrát a jsou každou další deskou lepší a lepší. Pokud jste fanoušci skupin jako BEYOND CREATION, ARCHSPIRE, OBSCURA, CYNIC, GORGUTS, AHTEIST, GOROD, CRYPTOPSY, měli byste zbystřit svoji pozornost. Hraje se tu i pro vás. Recenzi nelze ukončit jinak, než doporučením. Tohle je totiž velmi návyková záležitost. K dokonalosti vybroušený technický progresivní death metal! Symfonie z jiných sfér!
Asphyx says:
Sometimes I feel like I'm standing behind a big mirror. I'm a whisperer, a silent shadow. I've been through some things in my life, and for the last few years, I've not been too fond of the human species. I don't know if there's going to be a reboot anytime soon or if we're just in a weird time, but what I do know is that there are still new records being made that are worth paying attention to. There are still bands out there trying to push death metal somewhere. Sometimes they succeed, sometimes they don't. I think we all know the famous names. Most of the time they don't mean much to me. But there are bands that play technically and progressive and I have a soft spot for them.
French EXOCRINE is definitely one of them. The new album "Legend" is a clear proof of that. Right from the first track I felt like I was attending a classical music concert. All songs are incredibly sophisticated and intense. And most importantly, it's not just the prelude and proving who plays faster and more brutal that is so common nowadays. On the contrary. The gentlemen are not afraid to let their imagination run wild. They can be sublime, raw, cold and animalistic. It may be difficult material to listen to at first, but if you have a good imagination, you will definitely be satisfied.
"Legend" is like a living organism that is constantly changing its structure. Frequent changes of pace, at times a majestic opus, at other times brutality. You get everything, you just have to keep an open mind. My favourite simile (not just for music, but for books too) is the idea of a big funnel being hammered into your brain. Dark energy oozes through it. Collected in the universe, perhaps in the imaginations of musicians. I don't know. But what I am sure of is that this band has a lot of talent, and they can write good songs that sort of listen to themselves. There is no need to discuss the sound (Sylvain Octor-Perez) or the cover (Andreas Christanetoff). Everything is incredibly well done and I can enjoy the music itself. Interestingly enough, I've been craving the new album quite often in the car. Or at home, when night fell and all was quiet. I like the band's approach, their style, the way they write songs. They're varied, interesting, fresh. Sometimes they hurt, they dig deep into my head, sometimes they make me smile because they are literally delicious. EXOCRINE are from the beautiful region of Bordeaux and to compare their music to fine wine would be a mere cliché. But it is. The gentlemen have given their compositions due care, let them age and mature and they get better and better with each album. If you're a fan of bands like BEYOND CREATION, ARCHSPIRE, OBSCURA, CYNIC, GORGUTS, AHTEIST, GOROD, CRYPTOPSY, you should focus your attention. There's music for you too. We cannot end this review except with a recommendation. This is a very addictive affair. Technical progressive death metal polished to perfection! A symphony from other realms!
about EXOCRINE on DEADLY STORM ZINE:
Tracklist:
01. Presage/Legend
02. Life
03. Eidolon
04. The Altar Of War
05. Dust In The Naught
06. Warlock
07. Dragon
08. The Oath
09. By The Light Of The Pyre
10. Cryogenisation (Bonus Track)
Exocrine is:
Sylvain Octor Perez - Lead Guitars
Nicolas La Rosa - Guitars
Jordy Besse - Bass / vocals
Theo Gendron - Drums
