DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#Cosmophage. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#Cosmophage. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 15. března 2025

Interview - COSMOPHAGE - Dead, rotten, raw death metal that will brutally tear you apart!


Interview with death metal band from Brazil - COSMOPHAGE.

Answered Matheus Alpino (guitars), thank you!

Recenze/review - COSMOPHAGE - Sidereal Malignancy (2025):

Ave COSMOPHAGE! Greetings to Brazil. I hope all is well with you. I was really looking forward to your new release "Sidereal Malignancy", already the previews sounded great. And when the EP reached me, it literally tore me apart. How did the new album come about?

Greetings Deadly Storm! This is Matheus, Cosmophage’s rhythm guitarist and we’re glad to hear that you enjoyed our debut EP.

Well, Sidereal Malignancy is the 1st release of our band and it contains all the first songs we composed. Two of the tracks were actually composed during the pandemic, before the band started its activities, and were reworked to fit the band’s style (Devourment of the Ur-Plagued and Decaying Entropy). But for Sidereal Malignancy, truth be told, there was no grand plan, these are just the songs we were able to compose as we were figuring out what we wanted to do with our music. One thing that helped is that most of us were already playing together as Utterance for a few years before starting Cosmophage so we had some experience and some solid ideas of what we wanted to do. With the pandemic we had to stop playing for two years and in those two years we ended Utterance and started Cosmophage. It was something of a new band, new style, same people deal.


I have to say that I was literally torn apart by the sound of the new album. It's dense, massive, dark and at the same time as cold as a dead man's hand. That's how I like it! The sound is by Diogo Dantas. With what feelings did you go into the studio and how did you manage to achieve such killer material?

Diogo is our vocalist and he was the latest member to join the band. After he joined, as we were tired of waiting for other people to help us record the EP, Diogo suggested he could try recording us himself (which he had already done for a previous project of his) and we accepted. The recording process went smoothly but it was crude and involved several sessions of Diogo bringing his computer to my house so me and Vinicius could track our strings. Roberto had some sessions of bringing his guitar to Diogo’s house to track his solo guitars. Then Diogo borrowed a nice mic from a friend of his to record the vocals and Manoel recorded the drums on the house of a friend of ours that owns a nice drumkit and lives close by. After that we did several sessions of mixing to achieve the final mix. At the end of the process we had twenty different mixes we had gone through as we learned to mix and what sound we wanted.

So, funnily enough, we never really went into an actual professional music studio. We recorded it all by ourselves with amateur equipment and learning as we go. We didn’t have much experience recording before, even Diogo didn’t, but we were happy with the results. I believe that in a city like Brasília that doesn’t have a lot of people qualified to record actual Death Metal, for underground niche artists like ourselves, it might be better to record and mix your music yourself then trying to explain to someone that doesn’t have experience with underground metal what Death Metal is “supposed“ to sound like. We didn’t have the technical prowess to record ourselves in the best manner but we at least had the interest to learn whatever we could to make it sound better instead of just hastily doing a generic recording sound for a paycheck which is what we would have gotten in a professional studio here in Brasília. With that being said I want to mention that it was impressive to see how much Diogo learned about recording in such a short time. The joys of youth!

I always take the recordings as a whole and you didn't just underestimate the sound but also the cover. Mariana Bergo is a great painter. How did you guys get together and how did the cover come together? Did you have any requirements or did you choose from already prepared paintings? And how did the collaboration work?

Mariana is my wife, she’s a tatto artist, illustrator and painter. She knows our band like the palm of her hand and she had already done the artwork for Utterance’s EP, Conflagration, so we knew from the get-go she was gonna be the artist for Sidereal Malignancy as well. One funny thing is that this art wasn’t made specifically for Cosmophage, this was the art she created to compete in an art contest held by Demilich. If I remember correctly they wanted to find an artwork to use for the merch of their new tour at the time. She didn’t win the contest but we won our cover art. Mariana is the best artist I know and she has my complete faith to do whatever she wants in our album covers. She knows the songs, the lyrics, and what our band is about. She’s in the process of sketching the art for our first full length album as I type this!


The lyrics are an integral part of the album. Did you choose traditional style themes like death and suffering or not? What are the lyrics on "Sidereal Malignancy" about, who is the author? Where did you get the inspiration for them?

The lyrics are written by me. Cosmophage’s lyrics are an attempt to balance the gruesome and violent nature of traditional Death Metal lyricism with esoteric/occult themes that stem from a hefty dose of cosmic horror. Lovecraft, Chambers, Machen and Ligotti and some brazilian poets like Cruz e Souza and Augusto dos Anjos are some of the main literary influences that inspire my lyrics. Nevertheless, all of our lyrics thus far, contain some sort of dimensional travel or astral projection that opens the way to a different plane of existence in which varied manners of horror and death are witnessed.

What about the concerts? How is the situation with them in Brazil at the moment? Are the clubs working? Do fans go to concerts or do they just sit in front of the internet anymore? I need a club, beer, girls!

The scene in our city, Brasília, is pretty lively at the moment. There are plenty of concerts from local bands. I’d say there are concerts to go to every weekend but there are not many Death Metal bands. Our city has a big tradition with Thrash Metal and Hardcore Punk so most of the underground concerts features these styles of music. We have done our fair share of gigs here sharing the stage most of the times with local Thrash Metal bands like Axion, Transtorno Nuclear or Evil Corpse but sometimes with other Death Metal bands like our brothers of Burial Temple. I wouldn’t say these concerts are packed with fans but most of them have a fair share of people, I’d guess the underground concerts here have usually around 100 people showing up. Enough people to play with dignity. We are hoping to see more Death Metal bands cropping up here so we can try to organize some concerts with a 100% Death Metal theme.


What about the underground scene in general? Is it alive in Brazil? You're from Brasília, it's a big city, do you meet somewhere for death metal? If I visit the city, where should I go to a gig? What about the fans? Do they support the bands?

The underground scene is always alive in Brazil. The country is big, we have a big population and a lot of big cities with a lot of metal fans. In Brasília, if you want to meet other people that enjoy Death Metal there is one bar we usually go to called Barkowski. The owner is a huge metal fan and the place is crowded with people from all walks of the underground every night, be it Black Metal fans, Death Metal fans, Thrash Metal fans, Punks and etc.

There is not one place to go to a gig that is guaranteed to be hosting an event every weekend. Since the scene here is mantained by the bands themselves and by amateur productors the places where gigs happen are constantly changing up. One thing to keep in mind is that Brasília is very big geographically speaking and the way it was urbanized is like a lot of smaller cities connected by highways and they’re mostly far away from each other. So if you make a concert in one side of Brasília, it’s usually hard to reach for the other side of the Federal District.

The fans are very supportive (we sold all our brazilian Sidereal Malignancy Cds in one day!) but I fear their numbers are slowly dwindling with the newer generations of fans being smaller. I hope to be proven wrong as I believe the underground metal scene is one of the few authentic displays of human culture that will not be replaced by some internet bullshit.

Do you have any dreams with the band? Do you have a good name in the underground, but do you want to move up? I mean, are you tempted to maybe tour with a big name, play a big festival, release another record on a well-known label? What dreams and vision does COSMOPHAGE have?

Having a Death Metal band while being from a poor country like Brazil is financially tough. It’s a lot of time we could be devoting to building ourselves financially that goes into the band so we’re not gonna deny an opportunity to make it easier on us.

We already are supremely satisfied with the label that has accepted us into their ranks (Me Saco Un Ojo) but we would definitely like to play in big festivals and to have the means to tour the world playing our music. But the core vision of COSMOPHAGE is purely related to our music: we want to play the Death Metal that we want to hear and we will not compromise on that. We’d stop playing altogether before playing a style of Death Metal that we don’t believe in.


What does death metal mean to you? Why did you choose this style? How did you get into it and what musicians were your role models when you started? Do you see metal "just" as music or is it also a lifestyle for you? Feel free to look at this page philosophically.

For me, metal is not just music. It’s more of a lifestyle for sure. But I do want to point out that the lifestyle only keeps making sense for me because I still enjoy the music a lot, the music has to be good and authentic, always, or else the lifestyle becomes false.

To me Death Metal is the best of both worlds. Death Metal is an artistical craving in the sense that it is an appropriate response to a world in which violence, death, decay and rot is the norm. But Death Metal is also my favorite genre of music. I like how complex and groovy it can get, I like how physical the experience of listening to a live Death Metal act is and most of all how brutal and dense it is. So Death Metal is both a crutch to navigate this cursed planet and a source of musical pleasure to me.

I became a metal fan when I was 9 years old and listened to Iron Maiden for the first time... from there I got into almost all styles of metal (which I fully enjoy to this day). Death Metal was the final consequence of that whole trajectory. I tend to believe Death Metal is the final frontier of that lineage of traditional metal in which Heavy Metal influenced Thrash Metal that influenced Death Metal. While Black Metal for example, in opposition to that, was an act of rebellion against traditional metal, Death Metal kept that fire burning.

(Don’t get me wrong though, I’m a huge Black Metal fan. Black Metal was my first passion even before Death Metal...)



Do you have any bands in your area that you would recommend. What do you go to see in the clubs in Brazil?

There are a lot of fun bands in the vicinity but to keep it short I’ll recommend Primitive Death, Burial Temple and Axion. These bands are from talented people that are doing their best to make quality music.

Most of us currently live far away from the usual concert venues so we unfortunately don’t go to many concerts these days. We played a lot of gigs in 2024 so sharing the stage with other bands was our main opportunity to keep updated with the other bands.

What can we look forward to from COSMOPHAGE in the coming months?

We’re in the process of writing our first full length album to be released later this year through Me Saco un Ojo and Memento Mori. Writing the new record is our only focus right now since we’re not even accepting gigs to stay focused on the record.

Thank you very much for the interview. I'm going to listen to the new "Sidereal Malignancy" again. It's great! Good luck and I hope to meet you at a gig somewhere soon and have a beer together!

Recenze/review - COSMOPHAGE - Sidereal Malignancy (2025):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - COSMOPHAGE - Mrtvolný, hnilobný, surový death metal, který vás brutálně rozerve na kusy!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Brazílie - COSMOPHAGE.

Odpovídal Matheus Alpino (kytara), děkujeme!

Recenze/review - COSMOPHAGE - Sidereal Malignancy (2025):

Ave COSMOPHAGE! Zdravím do Brazílie. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Na vaši novinku „Sidereal Malignancy“ jsem se neskutečně těšil, už ukázky zněly skvěle. A když se ke mně EP dostalo, doslova mě roztrhalo na kusy. Jak novinka vznikala?

Zdravím vás, Deadly storm zine! Tady je Matheus, rytmický kytarista Cosmophage, a jsme rádi, že se vám naše debutové EP líbilo.

No, Sidereal Malignancy je první deska naší kapely a obsahuje všechny první skladby, které jsme složili. Dvě ze skladeb byly ve skutečnosti složeny během pandemie, tedy ještě před zahájením činnosti kapely, a byly přepracovány tak, aby odpovídaly stylu kapely (Devourment of the Ur-Plagued a Decaying Entropy). Ale pro Sidereal Malignancy, popravdě řečeno, neexistoval žádný velký plán, jsou to prostě skladby, které jsme byli schopni složit, když jsme zjišťovali, co chceme s naší hudbou dělat. Jedna věc nám pomohla, že většina z nás už několik let před založením Cosmophage hrála společně jako Utterance, takže jsme měli nějaké zkušenosti a pevné představy o tom, co chceme dělat. Kvůli pandemii jsme museli na dva roky přestat hrát a během těch dvou let jsme ukončili Utterance a založili Cosmophage. Bylo to něco jako nová kapela, nový styl, stejní lidé.


Musím říct, že u novinky mě doslova rozsekal zvuk. Je hutný, masivní, temný a zároveň studený jako ruka mrtvoly. Přesně takhle to mám rád! Pod soundem je podepsán Diogo Dantas. S jakými pocity jste šli do studia a jak se vám povedlo docílit tak zabijácký materiál?

Diogo je naším zpěvákem a stal se posledním členem kapely. Po jeho příchodu, když už nás nebavilo čekat na další lidi, kteří by nám pomohli nahrát EP, Diogo navrhl, že by nás mohl zkusit nahrát sám (což už udělal pro svůj předchozí projekt), a my jsme souhlasili. Nahrávání probíhalo hladce, ale bylo hrubé a zahrnovalo několik sezení, kdy Diogo přinesl svůj počítač ke mně domů, abychom s Viniciusem mohli natočit naše smyčce. Roberto absolvoval několik sezení, kdy nosil svou kytaru k Diogovi domů, aby mohl trackovat své sólové kytary. Pak si Diogo půjčil pěkný mikrofon od svého kamaráda, aby nahrál vokály, a Manoel nahrál bicí u našeho kamaráda, který vlastní pěknou bicí soupravu a bydlí nedaleko. Poté jsme provedli několik sezení mixu, abychom dosáhli finální podoby. Na konci procesu jsme měli dvacet různých mixů, kterými jsme prošli, jak jsme se učili míchat a jaký zvuk jsme chtěli.

Takže jsme kupodivu nikdy nešli do skutečného profesionálního hudebního studia. Všechno jsme si nahrávali sami s amatérským vybavením a učili se za pochodu. S nahráváním jsme předtím neměli moc zkušeností, dokonce ani Diogo ne, ale s výsledky jsme byli spokojení. Věřím, že ve městě, jako je Brasília, kde není moc lidí kvalifikovaných pro nahrávání skutečného death metalu, je pro undergroundové výklenkové umělce, jako jsme my, možná lepší nahrát a smíchat si hudbu sami než se snažit vysvětlit někomu, kdo nemá s undergroundovým metalem zkušenosti, jak má death metal „znít“. Neměli jsme technickou zdatnost, abychom se sami nahráli co nejlépe, ale měli jsme alespoň zájem naučit se cokoli, aby to znělo lépe, místo abychom jen narychlo udělali generický zvuk nahrávky za výplatu, což bychom dostali v profesionálním studiu tady v Brasílii. K tomu bych chtěl podotknout, že bylo působivé vidět, kolik se toho Diogo za tak krátkou dobu naučil o nahrávání. Radosti mládí!

Vždy beru nahrávky jako celek a vy jste nepodcenili jenom zvuk, ale i obal. Mariana Bergo je skvělá malířka. Jak jste se dali dohromady a jak obal vznikal? Měli jste nějaké požadavky nebo jste vybírali z již připravených obrazů? A jak probíhala spolupráce?

Mariana je moje žena, je tatérka, ilustrátorka a malířka. Naši kapelu zná jako své boty a už dělala grafiku pro EP Utterance, Conflagration, takže jsme od začátku věděli, že bude výtvarnicí i pro Sidereal Malignancy. Vtipné na tom je, že tenhle art nebyl vytvořen speciálně pro Cosmophage, byl to art, který vytvořila, aby mohla soutěžit v umělecké soutěži pořádané Demilichem. Pokud si dobře vzpomínám, chtěli najít umělecké dílo, které by použili pro merch svého tehdejšího nového turné. Soutěž nevyhrála, ale my jsme vyhráli náš obal. Mariana je nejlepší umělkyně, jakou znám, a má mou naprostou důvěru, aby si na obalech našich alb dělala, co chce. Zná naše písničky, texty a ví, o čem naše kapela je. Právě teď, když píšu tyto řádky, dělá náčrtky obalu našeho prvního řadového alba!


Nedílnou součástí desky jsou i texty. Zvolili jste tradiční stylová témata jako smrt a utrpení nebo ne? O čem jsou texty na „Sidereal Malignancy“, kdo je jejich autorem? Kde jste pro ně brali inspiraci?

Texty jsem napsal já. Texty Cosmophage se snaží vyvážit hrůznou a násilnou povahu tradiční deathmetalové lyriky s esoterickými/okultními tématy, která vycházejí z pořádné dávky kosmického hororu. Lovecraft, Chambers, Machen a Ligotti a někteří brazilští básníci jako Cruz e Souza a Augusto dos Anjos jsou jedněmi z hlavních literárních vlivů, které inspirují mé texty. Nicméně všechny naše dosavadní texty obsahují nějaký druh dimenzionálního cestování nebo astrální projekce, které otevírají cestu do jiné roviny existence, v níž jsme svědky nejrůznějších způsobů hrůzy a smrti.

A co koncerty? Jak je to s nimi momentálně v Brazílii? Fungují kluby? Chodí fanoušci na koncerty nebo už jenom sedí u internetu? Já potřebuji klub, pivo, holky!

V našem městě Brasília je v současné době velmi živo. Koná se tu spousta koncertů místních kapel. Řekl bych, že na koncerty se dá chodit každý víkend, ale deathmetalových kapel je málo. V našem městě má velkou tradici Thrash Metal a Hardcore Punk, takže na většině undergroundových koncertů se objevují právě tyto hudební styly. Máme za sebou slušnou řádku koncertů, na kterých jsme sdíleli pódium většinou s místními thrashmetalovými kapelami jako Axion, Transtorno Nuclear nebo Evil Corpse, ale někdy i s jinými deathmetalovými kapelami, jako jsou naši bratři z Burial Temple. Neřekl bych, že jsou tyto koncerty plné fanoušků, ale na většině z nich se sejde slušný počet lidí, tipoval bych, že na zdejší undergroundové koncerty přijde obvykle kolem stovky lidí. Dost lidí na to, aby se dalo důstojně hrát. Doufáme, že se tu objeví více deathmetalových kapel, takže se můžeme pokusit uspořádat nějaké koncerty se stoprocentně deathmetalovou tematikou.


A co undergroundová scéna u vás všeobecně? Žije to v Brazílii? Jste z Brasílie, to je velké město, scházíte se třeba někde na death metal? Kdybych město navštívil, kam bych měl zajít na koncert? A co fanoušci? Podporují kapely?

Undergroundová scéna je v Brazílii stále živá. Země je velká, máme hodně obyvatel a spoustu velkých měst se spoustou metalových fanoušků. V Brasílii, pokud se chcete setkat s dalšími lidmi, kteří mají rádi death metal, je jeden bar, kam obvykle chodíme, jmenuje se Barkowski. Majitel je velký metalový fanoušek a každý večer je tam plno lidí ze všech oblastí undergroundu, ať už jsou to fanoušci black metalu, death metalu, thrash metalu, punku atd.

Neexistuje jediné místo, kam by se dalo jít na koncert, kde by se zaručeně každý víkend konala nějaká akce. Jelikož zdejší scénu udržují samotné kapely a amatérští producenti, místa, kde se koncerty konají, se neustále mění. Je třeba mít na paměti, že Brasília je z geografického hlediska velmi velká a způsob její urbanizace připomíná spoustu menších měst spojených dálnicemi, která jsou většinou od sebe vzdálená. Takže pokud si uděláte koncert na jedné straně Brasílie, je většinou těžké se dostat na druhou stranu federálního distriktu.

Fanoušci nás velmi podporují (za jeden den jsme prodali všechna naše brazilská cédéčka Sidereal Malignancy!), ale obávám se, že jejich počet pomalu klesá s tím, jak ubývá nových generací fanoušků. Doufám, že se ukáže, že se mýlím, protože věřím, že undergroundová metalová scéna je jedním z mála autentických projevů lidské kultury, který nebude nahrazen nějakou internetovou sračkou.

Máte s kapelou nějaké sny? V undergroundu máte dobré jméno, ale chcete se posunout někam výš? Myslím tím, láká vás třeba turné s nějakým velkým jménem, zahrát si na velkém festivalu, vydat další desku u známého labelu? Jaké sny a vizi mají COSMOPHAGE?

Mít deathmetalovou kapelu a zároveň pocházet z chudé země, jako je Brazílie, je finančně náročné. Je to spousta času, který bychom mohli věnovat finančnímu budování, který jde do kapely, takže si neodepřeme příležitost, abychom si to ulehčili.

Už teď jsme nadmíru spokojení s vydavatelstvím, které nás přijalo do svých řad (Me Saco Un Ojo), ale určitě bychom chtěli hrát na velkých festivalech a mít prostředky na to, abychom mohli cestovat po světě a hrát naši hudbu. Ale základní vize COSMOPHAGE se týká čistě naší hudby: chceme hrát death metal, který slyšíme a máme rádi, a v tom nebudeme dělat kompromisy. Než abychom hráli styl death metalu, kterému nevěříme, raději přestaneme hrát úplně.


Co pro tebe znamená death metal? Proč sis zvolil zrovna tento styl? Jak ses k němu dostal a jací muzikanti byli tvým vzorem, když si začínal? Vnímáš metal „jen“ jako hudbu nebo je pro tebe i životním stylem? Klidně se můžeš na tuto stránku podívat i filozoficky.

Metal pro mě není jen hudba. Je to spíš životní styl. Ale chci zdůraznit, že životní styl pro mě má stále smysl jen proto, že mě hudba pořád hodně baví, hudba musí být dobrá a autentická, vždycky, jinak se životní styl stává falešným.

Death metal je pro mě to nejlepší z obou světů. Death metal je umělecká touha v tom smyslu, že je adekvátní reakcí na svět, v němž je násilí, smrt, rozklad a hniloba normou. Ale Death Metal je také můj nejoblíbenější hudební žánr. Líbí se mi, jak komplexní a groovy dokáže být, líbí se mi, jak fyzický je zážitek z poslechu živého deathmetalového vystoupení, a hlavně jak je brutální a hutný. Takže death metal je pro mě jak berlička, jak se pohybovat po této prokleté planetě, tak zdroj hudebního potěšení.

Metalovým fanouškem jsem se stal, když mi bylo devět let a poprvé jsem si poslechl Iron Maiden... od té doby jsem se dostal téměř ke všem metalovým stylům (které si naplno užívám dodnes). Death metal byl konečným důsledkem celé této dráhy. Přikláním se k názoru, že death metal je poslední hranicí té linie tradičního metalu, v níž heavy metal ovlivnil thrash metal, který ovlivnil death metal. Zatímco například Black Metal byl v opozici k tomu aktem vzpoury proti tradičnímu metalu, Death Metal tento oheň udržoval.

(Nechápejte mě však špatně, jsem velkým fanouškem black metalu. Black metal byl mou první vášní ještě před death metalem...).


Máte ve svém okolí nějakou kapelu, kterou bys nám doporučil. Na co se chodí v klubech v Brazíli?

V okolí je spousta zábavných kapel, ale abych to zkrátil, doporučím Primitive Death, Burial Temple a Axion. Tyto kapely jsou od talentovaných lidí, kteří se snaží dělat kvalitní hudbu.

Většina z nás v současné době žije daleko od obvyklých koncertních míst, takže v dnešní době bohužel moc koncertů nenavštěvujeme. V roce 2024 jsme odehráli spoustu koncertů, takže sdílení pódia s ostatními kapelami pro nás bylo hlavní příležitostí, jak se udržet v obraze s ostatními kapelami.

Na co se můžeme od COSMOPHAGE těšit v nejbližších měsících?

Právě píšeme naše první dlouhohrající album, které vyjde ještě letos u Me Saco un Ojo a Memento Mori. Psaní nové desky je teď naším jediným cílem, protože ani nepřijímáme koncerty, abychom se mohli soustředit na nahrávání.

Děkuji moc za rozhovor. Jdu si novinku „Sidereal Malignancy“ znovu pustit. Je totiž skvělá! Ať se vám daří a doufám, že se brzy potkáme někde na koncertě a dáme si spolu pivo!

Recenze/review - COSMOPHAGE - Sidereal Malignancy (2025):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 30. ledna 2025

Recenze/review - COSMOPHAGE - Sidereal Malignancy (2025)


COSMOPHAGE - Sidereal Malignancy
CD 2025, Blood Harvest / Me Saco Un Ojo

for english please scroll down

Katakombami se šíří jedovatý, hnisavý pach. Můžou za to nová mrtvá těla, již ve značném stádiu rozkladu. Postupuji postupně dopředu, ale jde to pomalu. Mám pocit, že mě někdo sleduje, že stojí za mnou, že má v ruce nůž. Bojím se a zároveň jsem zvědavý. Připadám si jako přímý účastník děsivého hororového filmu, jako bych právě zažíval hnusný sen, ze kterého se nikdy neprobudím. Důvod se sám nabízí. Již nějakou dobu poslouchám nové EP brazilských maniaků COSMOPHAGE.

Je to vlastně jednoduché. Pokud jste vyrůstali hudebně na death metalu devadesátých let a líbí se vám jeho surovost, temnota, hniloba a smrad, potom jste zde správně. Pánové hrají odhodlaně, opravdově, od srdce. Už jste někdy exhumovali starý, prašivý hrob? A našli jste v něm rakev plnou temnoty, strachu a děsivých vzpomínek? Potom přidejte hlasitost a nechte se unášet na vlnách řeky Smrti. 


"Sidereal Malignancy" je ze své podstaty surovou, maniakální nahrávkou. Obsahuje v sobě veškeré potřebné ingredience k tomu, abyste byli pohřbeni zaživa. Smrt má, jak známo, nekonečné množství podob a tu kterou nám přinášejí Brazilci, lze definovat jako totálně zničující, krutou, ošklivou a zahalenou do krvavé mlhy. Máte rádi staré SINISTER, DEICIDE, MALEVOLENT CREATION, VADER? Těmi se nechali pánové volně inspirovat a nadále velice zkušeně rozvíjejí jejich původní myšlenky a nápady. Dělají to s nadšením a takovou tou ryzí opravdovostí, poctivostí, kterou mám u podobných kapel tolik rád. Zvuk se také povedl, stejně jako motiv na obalu. Když si to vezmu kolem a kolem, tak si není na nic stěžovat. Naopak, i když se jedná o mé první setkání s touto smečkou, tak jej považuji za velmi povedené. Navíc, a píšu to velmi často, mě baví nové EP poslouchat a rád se k němu vracím. Venku je zrovna nepropustná mlha a stíny se toulají ulicemi. Lákají mě ven a samozřejmě podléhám. Mé kroky vedou, ostatně jako každou noc, na hřbitov. Nejdříve si jen tak sednu a poslouchám hlasům ze záhrobí. Potom, když se moje mysl uklidní, tak znovu zapínám play a vstupuji dovnitř. Katakombami se šíří jedovatý, hnisavý pach. Můžou za to nová mrtvá těla, již ve značném stádiu rozkladu. Postupuji postupně dopředu, ale jde to pomalu. Mám pocit, že mě někdo sleduje, že stojí za mnou, že má v ruce nůž. Bojím se a zároveň jsem zvědavý. Nad vchodem je napsáno jméno této kapely a mě nezbývá nic jiného, než vám ji doporučit. Mrtvolný, hnilobný, surový death metal, který vás brutálně rozerve na kusy! Budete pohřbeni zaživa! 


Asphyx says:

A poisonous, putrid smell spreads through the catacombs. It's due to the new corpses, already at a considerable stage of decomposition. I'm moving forward, but it's slow going. I have the feeling that someone is watching me, that they are behind me, that they have a knife in their hand. I am both afraid and curious. I feel like a direct participant in a terrifying horror movie, as if I've just experienced a horrible dream from which I will never wake up. The reason offers itself. I've been listening to the new EP from Brazilian maniacs COSMOPHAGE for a while now.

It's actually quite simple. If you grew up musically on 90's death metal and you like the rawness, darkness, rot and stink of it, then you've come to the right place. The gentlemen play with determination, with realness, from the heart. Have you ever exhumed an old, dusty grave? And found a coffin full of darkness, fear and terrifying memories? Then turn up the volume and let yourself be carried away on the waves of the River of Death.


"Sidereal Malignancy" is an inherently raw, manic record. It contains all the ingredients you need to be buried alive. Death, as we know, takes an infinite number of forms and the one brought to us by the Brazilians can be defined as totally devastating, cruel, ugly and shrouded in a bloody mist. Do you like the old SINISTER, DEICIDE, MALEVOLENT CREATION, VADER? These gentlemen were freely inspired by them and continue to develop their original thoughts and ideas very skilfully. They do it with enthusiasm and with that pure sincerity, honesty that I like so much in bands like this. The sound is also good, as well as the motif on the cover. All in all, there's nothing to complain about. On the contrary, even though this is my first encounter with this pack, I find it very hilarious. Plus, and I write this very often, I enjoy listening to the new EP and I like coming back to it. The fog outside is impenetrable at the moment and shadows are wandering the streets. They beckon me outside and of course I succumb. My steps lead, as they do every night, to the cemetery. First I just sit down and listen to the voices from beyond. Then, when my mind has calmed down, I turn the play back on and step inside. A poisonous, putrid smell spreads through the catacombs. It's due to the new corpses, already at a considerable stage of decomposition. I'm moving forward, but it's slow going. I have the feeling that someone is watching me, that they are behind me, that they have a knife in their hand. I am both afraid and curious. The name of this band is written above the entrance and I have no choice but to recommend it to you. Dead, rotten, raw death metal that will brutally tear you apart! You will be buried alive!


tracklist:
01. Arrival At Aphotic Depths 
02. Sidereal Malignancy 
03. Decaying Entropy 
04. Devourment Of The Ur-Plagued 
05. Precognition Into The Iris 
06. Inner Planes (Of Disfigured Entities)



TWITTER