CHAPEL OF SAMHAIN - Black Onyx Cave
CD, cassette 2024, Nuclear Winter Records, Helldprod Records
for english please scroll down
Napětí by se dalo krájet rezavým nožem. Včera jsem otevřel další z prokletých hrobů. Dnes mě čeká exhumace staré, prašivé rakve. Netuším, kdo by mohl být uložený uvnitř. Víko je pevně přibité a cítím nejen pach rozkládajícího se masa, ale i síru. Jakoby uvnitř ani neležel člověk, ale nějaký pradávný, zlý a krvelačný tvor. Moje domněnky se potvrdí, když se konečně dostanu k tělu. Vyděšená tvář, zkroucené ruce. V nich kazeta portugalských tmářů CHAPEL OF SAMHAIN. Musel být pohřebný zaživa, napadne mě jako první. Zapnu play na přehrávači, který mi dělá společnost již dlouhé roky v márnici a obklopí mě nepropustná tma.
Mám rád starodávné death metalové rituály, s chutí vždy ochutnám zkažené maso. Toulám se temnotou již dlouhé roky a nahlížím do kobek a hrobů, o kterých si myslím, že v nich naleznu pravý, nefalšovaný a ryzí black a death metal. Jeden jsem si pro sebe opět objevil. Má na náhrobku nápis CHAPEL OF SAMHAIN.
Je to velmi hnilobná hudba, je to ozvěna ze starých chrámů, ve kterých pořádali prokleté rituály padlí kněží. Pokaždé, když najdu podobné pohřebiště, pokaždé, když slyším takovou hudbu, tak se ocitnu v jiném světě, za oponou. Na druhé straně, za řekou Styx. V močálech, ze kterých není návratu. Dívám se zase jednou do tmy a užívám si prašivý zvuk, přemýšlím o motivu na obalu, ale hlavně, vnímám celým svým tělem jednotlivé melodie, nápady, riffy. Vše je staré, plesnivé, nihilistické. Pokud máte rádi kapely jako PROFANATICA, ACHERON, VITAL REMANINS, TEITANBLOOD, MORGOTH, ACHERON, IMPRECATION, tak se vám určitě bude líbit i tento obřad. Je totiž nasáklý špínou, zkaženou krví a negací všeho dobrého. Rád a často jsem za sebou zavíral dveře od márnice, s chutí jsem se k "Black Onyx Cave" vracel. Je velmi dobře napsaná, má v sobě i něco navíc. Takovou tu černou energii, těžkost a syrovost. Vše plyne kupředu jako stoka pod vaším městem. Na pochod se vydal další pohřeb. Postavy v kápích, obličeje bez tváří. O nebožtíkovi se říkalo, že je uhranutý, že je posedlý ďáblem. Jeho tělo ani rakev nejdou spálit. Najde je až po letech, jeden starý archeolog, který se zaobírá starým kovem smrti a líbí se mu, když jsou skladby ušpiněné strachem a nenávistí. Nelze jinak, než vám letošní desku doporučit. Je v ní totiž vše potřebné pro opravdovou exhumaci starých hrobů. Smrt si nakonec vždy najde cestu k vašemu srdci. V případě téhle smečky to platí na sto procent. Také slyšíte šepot nemrtvých? Já ano. Napětí by se dalo krájet rezavým nožem. Včera jsem otevřel další z prokletých hrobů. Dnes mě čeká exhumace staré, prašivé rakve. Hnilobný zápach prokletého, čerstvě exhumovaného hrobu! Black death metal, který smrdí sírou!
Asphyx says:
The tension could be cut with a rusty knife. Yesterday I opened another of the cursed graves. Today I'm going to exhume an old, dingy coffin. I have no idea who might be buried inside. The lid is nailed tight and I can smell not only the stench of decomposing flesh, but also sulphur. It's as if there's not even a man inside, but some ancient, evil, bloodthirsty creature. My suspicions are confirmed when I finally get to the body. A frightened face, twisted hands. In them, a cassette tape of the Portuguese darkies CHAPEL OF SAMHAIN. He must have been buried alive, my first thought. I turn on the player that has kept me company for years in the morgue and an impenetrable darkness surrounds me.
I love the ancient rituals of death metal, always tasting the rotten flesh with relish. I have been wandering the darkness for many years, peering into dungeons and graves where I think I will find true, unadulterated and pure black and death metal. I've found one for myself again. It has the inscription CHAPEL OF SAMHAIN on the tombstone.
It's very rotten music, an echo of the old temples where the fallen priests held their cursed rituals. Every time I find a burial ground like this, every time I hear this music, I find myself in another world, behind the curtain. On the other side, beyond the River Styx. In a swamp from which there is no return. I look once again into the darkness and enjoy the dusty sound, thinking about the motif on the cover, but most importantly, I feel the individual melodies, ideas, riffs with my whole body. Everything is old, moldy, nihilistic. If you like bands like PROFANATICA, ACHERON, VITAL REMANINS, TEITANBLOOD, MORGOTH, IMPRECATION, then you will definitely like this ritual. It is soaked in filth, corrupted blood and negation of all that is good. I have gladly and often closed the morgue door behind me, returning to "Black Onyx Cave" with gusto. It's very well written, and has a little something extra to it. That kind of black energy, heaviness and rawness. Everything flows forward like a sewer under your town. Another funeral on the march. Characters in hoods, faces without faces. The dead man was said to be bewitched, possessed by the devil. His body and coffin cannot be burned. He finds them only years later, an old archaeologist who deals in the old metal of death and likes it when the tracks are stained with fear and hatred. I can't help but recommend this year's album. For it has everything you need for a true exhumation of old graves. Death will always find its way to your heart in the end. In the case of this pack, that's 100% true. Do you hear the whispers of the undead? I do. You could cut the tension with a rusty knife. I opened another of the cursed graves yesterday. Today I'm going to exhume an old, dingy coffin. The putrid stench of a cursed, freshly exhumed grave! Black death metal that reeks of brimstone!
Chapel Of Samhain's Black Onyx Cave Tracklist:
Side A:
1. Charnel [04:59]
2. Flesh [05:18]
3. Pale [04:14]
Side B:
4. Delirium [05:21]
5. Portal [07:03]
6. Ether [05:31]
Line-up:
BLACK ONYX - artistic concept, veil composer, throat channeler, mineral conductor, and ignominious producer from the plainness infinity.
PHOROS - mass ritual ensemble holistic architect and black hole summoner for all fiery production baptized in volcanic ashes.
