ALTAR OF OBEDIENCE - Morbid Devoties
CD 2023, vlastní vydání
for english please scroll down
Tvář bez očí, přesto mám pocit, že mě stále sleduje. Mrazí mě v zádech, nikdy jsem si úplně nezvykl. Obrátím tělo a najdu spoustu podivných ran. Jak si zemřela? Kdo ti ublížil? Kosti, které leží kolem a jsou poskládány v pentagramu, nepatří tobě? Nalezl jsem staré pohřebiště, které je plné otázek. Sednu si a poslouchám šepot nemrtvých. Vyprávíš mi o své bolesti, o utrpení, o řezných ranách, o mučení. Tolik strachu, tolik chladu a beznaděje. Tolik temnoty. Je to zvláštní, ale nakonec zjistím, že tvoje mrtvé tělo pochází z devadesátých let minulého století.
Mrtvá a přesto velmi živá, divoká a šílená je i hudba ALTAR OF OBEDIENCE. Druhé dlouhohrající album plné prašivého death metalu. Tohle je hudba ze smradlavých katakomb, tohle jsou ozvěny ze záhrobí. Velmi dobře zahrané a uvěřitelné. Nechte si chutnat, podáváno bude shnilé maso.
O kapele toho příliš zjistit nelze, ale to vlastně vůbec nevadí. Hlavní je hudba, která je pro mě velmi zajímavá. Na podobných skladbách jsem vyrůstal. Líbí se mi zvuk, obal, ale hlavně atmosféra, která je náležitě prašivá a šílená. Cítím pach smrti, rozkládajících se mrtvol, čerstvě otevřených hrobů. Jednotlivé melodie se mi zadřely přímo do hlavy, hluboko do mého mozku a rád jsem se s chutí a často k "Morbid Devoties" vracel. Je totiž po okraj narvaná špínou, hnisem a prašivými nápady. Možná jsem starý pes, kterého už zvedne jenom dobrá hudba. Musí mít drive, musí smrdět sírou a musím mít chuť rozdrtit další kosti. Tohle všechno ALTAR OF OBEDIENCE umí a dělají to na výbornou. Jedná se samozřejmě o hluboký underground, o kruté a ošklivé ozvěny z onoho světa. Songy jsou pokryté pavučinami a mě dělá moc dobře, když s nimi trávím dlouhé hodiny v márnicích, na pitevnách i na místech, kde se stal nějaký zlý násilný čin. Mám rád hudbu, která dokáže probudit moji fantazii, které ve mě rozdrásá emoce. Švédská smečka tohle dělá velmi zkušeně, elegantně a uvěřitelně. Je to samozřejmě stará škola, ale velmi dobře zahraná, složená a zničující. Chvílemi nevím, jestli se jedná o realitu nebo děsivou noční můru. Další důkaz, že se album opravdu povedlo. Tohle je záležitost pro všechny šílené maniaky, kteří uctívají staré kulty! Tolik bolesti, tolik chladu a beznaděje. Tolik temnoty. Je to zvláštní, ale nakonec zjistím, že tvoje mrtvé tělo pochází z devadesátých let minulého století. Starý, plesnivý a temný death metalový odkaz z prašivých hrobů! Morbidní exhumace!
Asphyx says:
A face without eyes, yet I feel like he's still watching me. It gives me chills, I never quite got used to it. I turn my body over and find a lot of strange wounds. How did you die? Who hurt you? The bones lying around in a pentagram don't belong to you? I found an old burial ground that's full of questions. I sit and listen to the whispers of the undead. You tell me of your pain, your suffering, your cuts, your torture. So much fear, so much coldness and hopelessness. So much darkness. It's strange, but eventually I find out that your dead body is from the 1990s.
ALTAR OF OBEDIENCE's music is dead and yet very alive, wild and crazy. The second full-length album full of dusty death metal. This is music from the stinking catacombs, these are echoes from the beyond. Very well played and believable. Enjoy, rotten meat will be served.
There's not much to find out about the band, but that doesn't really matter. The main thing is the music, which I find very interesting. I grew up on similar songs. I like the sound, the cover art, but mostly the atmosphere, which is properly dusty and crazy. I can smell death, decomposing corpses, freshly opened graves. The individual melodies hit me right in the head, deep into my brain, and I like to come back to "Morbid Devoties" with gusto and often. For it's packed to the brim with filth, pus and scabrous ideas. Maybe I'm an old dog who can only be lifted by good music. It's gotta have drive, it's gotta smell like brimstone, and it's gotta make me want to crush more bones. ALTAR OF OBEDIENCE can do all that and they do it well. This is of course a deep underground, cruel and ugly echoes from the other world. The songs are covered in cobwebs and it makes me feel good to spend long hours with them in morgues, autopsy rooms and places where some evil act of violence has taken place. I like music that can awaken my imagination, that can stir my emotions. The Swedish pack does this with great skill, elegance and believability. It's old school, of course, but very well played, composed and devastating. At times I don't know if this is reality or a horrifying nightmare. More proof that the album really did well. This is an affair for all the crazy maniacs who worship old cults! So much pain, so much coldness and hopelessness. So much darkness. It's weird, but I'll find out eventually that your dead body is from the '90s. An old, moldy and dark death metal legacy from the dusty graves! Morbid exhumation!
Tracklist:
01. Undead Plauge
02. Morbid Devoties
03. Eyes of Dead Flesh
04. Darkness Enthroned
05. Vermin
06. Bodypart Puzzle
07. Infested
08. Necrotic
09. Voyage to Eternal Death
10. Crypts of Obscurity
