DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 14. února 2026

Recenze/review - WINTER ETERNAL - Unveiled Nightsky (2026)


WINTER ETERNAL - Unveiled Nightsky
CD, LP, TAPE 2026, Hells Headbangers Records

for english please scroll down

Ztraceni v současném podivném světě marně hledáme směr, kterým se vydat. Touláme se temnotou, lekáme se vlastního stínu. Rodíme se a umíráme a naše životy připomínají začarovaný kruh. Děláme stále stejné chyby. Padáme do hlubiny, abychom se nakonec rozpustili v nekonečné temnotě. Je to právě hudba, která je pro mě jakýmsi pevným, záchytným bodem ve vesmíru. Rád se jen tak zavřu do své ulity a poslouchám nahrávky, které mě dokáží přenést na onen svět.

WINTER ETERNAL hrají melodickou odrůdu chladného black metalu. Původně řecká kapela přesídlila do Skotska. V jejích skladbách se tak potkávají vlivy jak divoké a nespoutané historie středozemních legend, tak i chlad severu. Alespoň tak vnímám letošní nahrávku já. Přiznám se bez mučení, tenhle styl nepatří mezi ty, které bych rád a často poslouchal, ale tohle album se mi dostalo přímo do krve. Je totiž velmi přesvědčivé, opravdové, ryzí, autentické. Zkrátka a dobře, věřím kapele každou notu, riff, melodii, úder bicích. Nic s tím neudělám a ani nechci. Jsem prokletý!


Nikdy jsem neměl rád povrchní recenze pánů kritiků. Jsem obyčejný fanoušek, který se toulá v podzemí a pokaždé, když objeví nějakou kapelu, která se mu líbí, tak o ní napíše pár pokorných slov. Hudba je dle mého skromného názoru hlavně o srdci, o radosti i bolesti, o temnotě, o chladu, o ledovém větru z pobřeží, o starých pohřebištích, o pradávných rituálech, o strachu i naději, otištěných do jednotlivých skladeb jako nějaké děsivé svědectví. Mám rád, když ve mě dokáže kapela probudit nějaké emoce a moje myšlenky létají v hlavě i vesmírem jako zběsilé. Kapela se volně inspirovala u kapel z řecké melodické black metalové scény a přidala navíc velkou spoustu svých vlastních neotřelých a zajímavých nápadů. Opravdu mě hrozně baví se procházet zimním lesem, nasávat pach hniloby, potkávat dlouhé stíny a pokaždé objevovat nové pasáže, momenty, nuance. Usmívám se jako stařec, který již viděl a zažil skoro všechno a který konečně objevil něco, co ho baví, co si užívá. Pokud bychom se potom měli bavit o formálních věcech, jako je motiv na obalu nebo zvuk nahrávky, nezbylo by nám nic jiného, než dát palec nahoru. Vše sedí perfektně na svých místech. A hlavně! "Unveiled Nightsky" je přesně tím druhem alba, které donutilo se zastavit, přemýšlet a dívat se do nekonečné tmy. Ztracený v současném podivném světě marně hledám směr, kterým se vydat. Toulám se temnotou, lekám se vlastního stínu. Narodil jsem se a několikrát umřel a můj život připomíná začarovaný kruh. Dělám stále stejné chyby. Padám do hlubiny, abych se nakonec rozpustil v nekonečné temnotě. Chladné, nespoutané a nekonečně temné melodické black metalové album, které se vám dostane do žil i do podvědomí! 


Asphyx says:

Lost in today's strange world, we search in vain for a direction to take. We wander through darkness, frightened by our own shadows. We are born and we die, and our lives resemble a vicious circle. We keep making the same mistakes. We fall into the abyss, only to dissolve into endless darkness. It is music that is a kind of fixed point of reference for me in the universe. I like to just shut myself away in my shell and listen to recordings that can transport me to that world.

WINTER ETERNAL plays a melodic variety of cold black metal. Originally a Greek band, they relocated to Scotland. Their songs combine influences from the wild and untamed history of Mediterranean legends with the cold of the north. At least that's how I perceive this year's recording. I admit without hesitation that this style is not one that I would normally enjoy listening to, but this album got right under my skin. It is very convincing, genuine, pure, and authentic. In short, I believe every note, riff, melody, and drum beat the band plays. I can't do anything about it, nor do I want to. I am cursed!


I have never liked superficial reviews by critics. I am just an ordinary fan who wanders around the underground scene, and whenever I discover a band I like, I write a few humble words about them. In my humble opinion, music is mainly about the heart, about joy and pain, about darkness, about cold, about the icy wind from the coast, about old burial grounds, about ancient rituals, about fear and hope, imprinted in individual songs like some terrifying testimony. I like it when a band can awaken emotions in me and my thoughts fly around my head and through the universe like crazy. The band was loosely inspired by bands from the Greek melodic black metal scene and added a lot of their own original and interesting ideas. I really enjoy walking through the winter forest, breathing in the smell of decay, encountering long shadows, and discovering new passages, moments, and nuances every time. I smile like an old man who has seen and experienced almost everything and who has finally discovered something he enjoys, something he relishes. If we were to discuss formal aspects such as the cover art or the sound quality of the recording, we would have no choice but to give it a thumbs up. Everything fits perfectly in its place. And most importantly, "Unveiled Nightsky" is exactly the kind of album that makes you stop, think, and gaze into the endless darkness. Lost in today's strange world, I search in vain for a direction to take. I wander through the darkness, frightened by my own shadow. I was born and died several times, and my life resembles a vicious circle. I keep making the same mistakes. I fall into the depths, only to dissolve into endless darkness. A cold, unrestrained, and infinitely dark melodic black metal album that will get under your skin and into your subconscious!


Tracklisting and themes
1. Born of Winter's Breath – Wendigo, inspired by the terrifying legend from Algonquian folklore
2. Omen of the Cosmic Order – a reflection on the structured balance of the universe
3. Nurtured by the Night – La Llorona, a haunting retelling of the famous Latin American ghost story
4. Unveiled Nightsky – a nod to the band's origins, exploring celestial and existential themes
5. Descent Into Hades Embrace – Orpheus and Eurydice, the tragic Greek myth of love and loss in the underworld
6. The Deceiver's Tale – Anansi, the cunning spider trickster from West African mythology
7. Echoes of a Fallen Crown – Niobe, a tale from Greek mythology about grief and divine punishment
8. Drifting Into the Depths of Oblivion – instrumental

WINTER ETERNAL are:
Soulreaper: guitars, bass, vocals
Drums by V. Nuctemeron
Cello by Varvara Tsotra
Violins by Dimitris Charisis



pátek 13. února 2026

Recenze/review - SPIRIT OF REBELLION - Transcendent Chaos (2025)


SPIRIT OF REBELLION - Transcendent Chaos
CD 2025, CDN Records

for english please scroll down

O tom, že současný svět směřuje k totálnímu chaosu, který nás zničí, už nikdo nepochybuje. Člověk se stal postupně člověku vlkem. Na jedné straně se každý den usmíváme na sociálních sítích, ale uvnitř cítíme nekonečný smutek. Války, jedovaté deště, mrtvé oceány, hladovějící děti. Nějak jsme zapomněli na soucit, na odpuštění. Death metal poslouchám od jeho počátků a dnes si kapely, o kterých budu psát, již velmi vybírám. Musí mě něčím zaujmout, dostat se mi do hlavy. Přikovat mě na zeď. Kanadským SPIRIT OF REBELLION se tohle všechno povedlo.

Bylo to setkání, které mi připomínalo moje počátky. Přišel jsem domů, odstřihl se od současného divného světa a najednou jsem existoval jenom já, můj přehrávač a nahrubo nasekaná tma a chlad. Kanaďané na to jdou surově, bez kompromisů, ale nezapomínají ani na zajímavé a dobře zapamatovatelné melodie. Novinka se pro mě tak stala soundtrackem k apokalypse, která brzy přijde. Poslouchejte nahlas a v naprosté tmě!


SPIRIT OF REBELLION vzešli z temnoty poprvé v roce 2001 a loňské album je jejich šestým dlouhohrajícím v řadě. Nutno rovnou dodat, že když jsem si o kapele dohledával informace, tak jsem si je všechny poctivě poslechl a nemohu jinak, než vám je také doporučit. Pánové totiž volně čerpají inspiraci u smeček jako MORBID ANGEL, IMMOLATION, DEICIDE. A dělají to s citem a elegancí. Mají dostatek svých nápadů a invence a tak je pro mě každé společné setkání zajímavým mrtvolným zážitkem. Za velmi povedený považuji  jak zvuk, který je masivní, zabijácký i velmi dobře čitelný, tak i motiv na obalu, který mi připomíná v mnohém stará díla klasických mistrů (ano, Rudi Yanto odvedl opravdu skvělou práci). Možná jsou v současnosti naše těla i duše ovládány na dálku a stali jsme se jen kusy masa pochodujícími na porážku, ale pokaždé, když "Transcendent Chaos" poslouchám, tak mám pocit, že jsem roztrhl řetězy. Navíc, a to je pro mě jako vždy asi nejdůležitější, mě nahrávka opravdu baví a rád se k ní vracím. Nejčastěji v pátek večer,  kdy jsem z práce už úplně semletý. Zkrátka a dobře, tahle smečka uctívá staré, klasické a tradiční postupy, ale snaží se do své tvorby vměstnat i své morbidní postupy. Mohu potvrdit, že se jim to opravdu daří na výbornou. Jsem starý pes, hudbu poslouchám dávno už jen srdcem a Kanaďané ve mě zanechali hlubokou krvavou stopu. Jejich hudba je velmi dobře složená, má v sobě potřebný drive i sílu. Hoří zevnitř a na povrchu je chladná a temná jako ruka mrtvoly. Jako současný svět. Intenzivní, surový death metal, který vás strhne do hlubiny vašich vlastních myšlenek! Masakr!

Asphyx says:

No one doubts that the world today is heading toward total chaos that will destroy us. Man has gradually become a wolf to man. On the one hand, we smile every day on social media, but inside we feel endless sadness. Wars, toxic rain, dead oceans, starving children. Somehow, we have forgotten compassion and forgiveness. I have been listening to death metal since its inception, and today I am very selective about the bands I write about. They have to grab my attention, get into my head. Pin me to the wall. Canadian band SPIRIT OF REBELLION has managed to do all of this.

It was an encounter that reminded me of my beginnings. I came home, cut myself off from the strange world around me, and suddenly there was only me, my player, and the roughly chopped darkness and cold. The Canadians go at it raw, uncompromising, but they don't forget about interesting and memorable melodies. The new album has become the soundtrack to the apocalypse that is coming soon. Listen to it loud and in complete darkness!


SPIRIT OF REBELLION emerged from the darkness for the first time in 2001, and last year's album is their sixth full-length release. I must admit that when I was researching information about the band, I listened to all of their albums thoroughly, and I can't help but recommend them to you as well. These gentlemen draw inspiration from bands such as MORBID ANGEL, IMMOLATION, and DEICIDE. And they do so with sensitivity and elegance. They have plenty of ideas and inventiveness, so every encounter with them is an interesting, deadly experience for me. I consider both the sound, which is massive, killer, and very clear, and the cover art, which reminds me in many ways of the old works of classical masters (yes, Rudi Yanto did a really great job), to be very successful. Perhaps our bodies and souls are currently controlled remotely and we have become mere pieces of meat marching to slaughter, but every time I listen to "Transcendent Chaos", I feel like I've broken my chains. What's more, and this is probably the most important thing for me, as always, I really enjoy the recording and like to come back to it. Most often on Friday evenings, when I'm completely exhausted from work. In short, this pack reveres old, classic, and traditional methods, but also tries to incorporate their morbid methods into their work. I can confirm that they are really good at it. I'm an old dog, I've been listening to music with my heart for a long time, and the Canadians have left a deep bloody mark on me. Their music is very well composed, it has the necessary drive and power. It burns from the inside and on the surface it is cold and dark like the hand of a corpse. Like the world today. Intense, raw death metal that will pull you into the depths of your own thoughts! Massacre!


tracklist:
01. The Redemptive Force of Rejection 
02. Sublimation of Lower Nature 
03. Seeds of Revenge 
04. Pernicious Supremacy 
05. Dormant Nothingness 
06. Pour Abattre L’Inéluctable 
07. The Cold Indifference of the Universe 
08. Transmigration of Soul 
09. Nyctophilia



KNIŽNÍ TIPY - Ptáčátko - Søren Sveistrup (2025)


Ptáčátko - Søren Sveistrup
2025, Kniha Zlín

Občas trnu nad tím, co se děje v některých rodinách a mezi dětmi. Mám to z první ruky, manželka je učitelka. Mnohokrát by některé příběhy vystačily klidně na jednu z knih, které tak rádi čteme. Bývá mi smutno, zla je mezi lidmi tolik, že to je až neuvěřitelné. Začíná to na základních školách, pokračuje na středních. Drobné posměšky, které pak v některých hlodají celý život. Děti dokáží být hodně kruté. Vzpomínám si na svá mladá léta, kdy jsem byl jako jeden z mála brýlatý. Co já si kvůli tomu zkusil. Nečti, už takhle nic nevidíš, říkávali mi spolužáci i mnozí dospělí. Nějak jim nedocházelo, že jsem se s oční vadou už narodil, že jsem trávil dlouhé hodiny s rozkapanými oky, s hnusným okluzorem na brýlích. Zmatený a poloslepý jsem klopýtal při sportu. Ale nedal jsem se. Byl jsem jak mladý indián, bez bázně a hany jsem bojoval za spravedlnost. Když mě někdo urazil nebo se posmíval už moc, tak jsem se popral. Vyhrával jsem ale i prohrával, asi jako tenkrát každý. 

Každopádně, Ptáčátko, abychom se k němu taky dostali, je od autora vám určitě známého Kaštánka. Pokud jste knihu četli a nebo viděli alespoň skvělý seriál na Netflixu, tak asi tušíte,  jakým stylem autor píše. Ano, i letošní počin je napínavý, temný a chytne vás rovnou za pačesy. V Kodani řádí sériový vrah. Je bestiální a tentokrát velmi využívá kyberprostor. Ihned jsem si vzpomněl na pokusy o sebevraždy mladých dívek od manželky ze třídy, kterým řekl někdo něco hnusného na sociálních sítích. Normální holky, které by za nás byly v pohodě, jsou dnes uzlíky plnými nervů. Prožíváme divnou dobu, s obrazovkami neustále před obličeji. Vidím to u vlastní neteře a můžu vám říct, že je v tom něco hodně děsivého. Většina jejích vrstevníků je snad v pohodě, ale ti slabší nebo ti, kteří mají horší startovací podmínky k životu, jsou jak ovládaní na dálku. Myslím si, že si tu hrajeme s něčím hodně nebezpečným. Když se totiž dostanou (a že se to stává častěji než si myslíte) nové technologie do rukou někoho zlého, následky bývají nezměrné. 

Søren Sveistrup dokáže velmi dobře budovat napínavou atmosféru. Kaštánka jsem miloval, knihu si i po letech hodně pamatuji a u Ptáčátka to mám nastavené hodně podobně. Znáte to, člověk přijde domů, už ze všech těch počítačů a neustálého ruchu v otevřené kanceláři sotva chodí (někdy fakt závidím řemeslníkům, i když moc dobře vím, že každé má svoje). Zahlcen zbytečnými informacemi, usedám ke knize a naplno se ponořím do příběhu. Už nejsem v Plzni, ale toulám se Kodaní, ve které jsem nikdy nebyl (pochválena budiž umělá inteligence a mapy, které mi byly tentokrát průvodcem ve chvílích, kdy jsem potřeboval trošku poradit se zeměpisem a reáliemi). Nevím o světě kolem sebe. Neodpovídám na otázky, jsem ve svém krásném světě knih. Je to hodně temný příběh, je to fakt jízda od začátku do konce. Tohle je přesně odrůda severské krimi, kterou mám tolik rád. Mrazilo mě v zádech, tuhla krev v žilách a ano, chvílemi jsem si i trošku bál. 

Krvavé kořeny a frustraci hledejme spolu s agentem Europolu Markem Hessem a Naiu Thulinovou hluboko v minulosti, na jednom školním výletě. Proto jsem o tom mluvil i v úvodu dnešního knižního tipu. Měl jsem asi velkou kliku, že na druhém stupni základní školy jsme měli skvělou partu. Hlavně holky byly úžasné a na nás, uhrovaté puberťáky byly hodné a milé. Tak, jak jsem se s nimi nasmál, jsem se pak už asi v žádném jiném kolektivu neřechtal. Přechod na chlapeckou střední školu, která byla spíše komunistickou vojnou, než studiem, nevzpomínám moc rád. Měl jsem tam jen pár kamarádů a nebavila mě. Uzavřel jsme se tenkrát do své metalové ulity a trávil víc času s partou venku. Stalo se tenkrát spousta i zlých věcí, ale nic tak hrozného, jako v téhle knížce. Chci tím říct, že frustrace se rodí v dětství a i když se mnohdy snažíme děti chránit jako oko v hlavě, tak se některým problémům nevyhnete. Ono je pak vždycky spíš důležitější, jak se zachováte, než jaké máte zaručeně dobré záměry a rady. Děti přebírají naše modely chování. 

Zvláštní nebo spíš již tradiční je, že jsem nad knihou dlouho přemýšlel. Dočetl jsem ji přesně ve chvíli, kdy začalo sněžit. Díval jsem se na temnou ulici a přemýšlel, co se asi odehrává v osvícených oknech naproti v domě. Určitě se mnozí (a doufám, věřím, že většina) smějí, žijí, milují se, spí, koukají na filmy nebo si čtou jako já. Snad tam nesedí v koutě moc ublížených, frustrovaných jedinců. Zítra je sobota, už několik hodin mám telefon hozený v koutě. Chci se projít do lesa, jen tak pokecáme, probereme tuhle knížku a budeme rádi, že jsme, že se máme rádi, že je nám fajn. Jsem moc vděčný za vaši přízeň. Víte co je pak úplně nejlepší? Když potkám nějakého knihomola/lku i naživo. To byste nás pak měli vidět. Ptáčátko se fakt povedlo. Doporučuji a děkuji za pozornost. Mějte se co nejlépe. 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V Kodani řádí bestiální sériový vrah. Nemá jinou zbraň než telefon, přesto své oběti dokáže dovést až na pokraj šílenství. Jeho ohavné zločiny opět svedou dohromady agenta Europolu Marka Hesse a Naiu Thulinovou, která opustila oddělení vražd, aby se mohla věnovat nové práci v oblasti kyberkriminality. Stopy směřují k dosud nevyřešené vraždě, ale skutečná odpověď leží hluboko v minulosti, kdy se jeden nevinný školní výlet změnil v noční můru… Zdá se, že zlo nezmizelo – a to nejhorší má teprve přijít.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 12. února 2026

Recenze/review - SLAUGHTERDAY - Dread Emperor (2026)


SLAUGHTERDAY - Dread Emperor
CD 2026, Testimony Records

for english please scroll down

Stal jsem se svým vlastním stínem. Probouzel jsem se z divokých a děsivých nočních můr a musel jsem ven. Bosý jsem se toulal na starých pohřebištích, v jeskyních, ve kterých spávaly krvelačné bestie. Tančil jsem za svitu měsíce mezi náhrobky, užíval si prašivou a temně chladnou atmosféru. Nejraději jsem ale navštěvoval mokvající močály plné mrtvých těl v různém stádiu rozkladu. Tady, v krvavé mlze, s tvářemi utopenců, jsem se cítil nejlépe. SLAUGHTERDAY přicházejí s novým albem a já jsem si na sto procent jistý, že muselo být nahráváno na podobných místech.

Historie kapely je tak trošku i historií našich webových stránek. Sleduji dráhu těchto temných Němců od jejich počátků (recenze na minulé nahrávky i rozhovor jsou odkazovány dole pod dnešním článkem). Pánové i letos pokračují ve své morbidní cestě rovnou do pekla. Inspirováni H. P. Lovercraftem i dalšími mistry hororu, opět přicházejí s deskou, u které tuhne krev v žilách. 


Fanouškem kapely jsem se stal někdy kolem roku 2014, když jsem ji objevil při jedné z mých nekonečných toulek podzemím. Zaujala mě mrtvolná atmosféra, kterou dovede kapela pokaždé vytvořit. Surový, prašivý death metal v tradičním, klasickém provedení, se zde potkává s doomově mrazivou atmosférou. Novinka je stylově vybroušeným drahokamem. Troufám si tvrdit, že všichni, kteří mají rádi smečky jako AUTOPSY, ASPHYX, MASTER, CELTIC FROST, BLACK SABBATH, POSSESSED, se stejně jako já zavřou do svého pokoje, otočí volume až doprava a najednou se budou také procházet mezi náhrobky a užívat si chlad i temnotu, které ze skladeb odkapávají jako černá krev z dlouho neléčeného vředu. Mohu vám to klidně podepsat, ale pořád si stojím za tím, že SLAUGHTERDAY patří mezi jedny z nejlepších současných old  school death metalových kapel na scéně i v podzemí. Nálady jsou tajemně fascinující, uhrančivé, jednotlivé motivy se vám dostanou do žil i hluboko do podvědomí. Vždycky se mi na téhle smečce líbilo, že je opravdová, reálná, surová, nekompromisní, přesto mrtvolně melodická a autentická. "Dread Emperor" je také albem, které má velmi povedený zvuk i motiv na obalu (Pär Olofsson). Zkrátka a dobře, moje srdce starého psa, který hlídá vstup do podzemí skoro už 35 let, tepe ve stejném rytmu. Stal jsem se svým vlastním stínem. Probouzel jsem se z divokých a děsivých nočních můr a musel jsem ven. Bosý jsem se toulal na starých pohřebištích, v jeskyních, ve kterých spávaly krvelačné bestie. Tančil jsem za svitu měsíce mezi náhrobky, užíval si prašivou a temně chladnou atmosféru. Hnilobou nasáklé, staré death metalové močály vydaly další děsivé svědectví! Nahrávka, u které budete pohřbeni zaživa!

Asphyx says:

I became my own shadow. I woke up from wild and terrifying nightmares and had to get outside. Barefoot, I wandered through old burial grounds and caves where bloodthirsty beasts slept. I danced among the gravestones in the moonlight, enjoying the foul and darkly cold atmosphere. But what I liked best was visiting the oozing swamps full of dead bodies in various stages of decomposition. Here, in the bloody mist, with the faces of drowned men, I felt best. SLAUGHTERDAY are coming out with a new album, and I am one hundred percent sure that it must have been recorded in similar places.

The history of the band is also a bit like the history of our website. I have been following the career of these dark Germans since their beginnings (reviews of previous recordings and interviews are linked below today's article). This year, the gentlemen continue on their morbid journey straight to hell. Inspired by H. P. Lovecraft and other masters of horror, they are back with an album that will make your blood run cold. 


I became a fan of the band sometime around 2014, when I discovered them during one of my endless wanderings through the underground. I was captivated by the deathly atmosphere that the band manages to create every time. Raw, mangy death metal in a traditional, classic style meets a doom-laden, chilling atmosphere. The new album is a stylistically polished gem. I dare say that everyone who likes bands such as AUTOPSY, ASPHYX, MASTER, CELTIC FROST, BLACK SABBATH, POSSESSED, will, like me, lock themselves in their rooms, turn the volume all the way up, and suddenly find themselves walking among the gravestones, enjoying the cold and darkness that drips from the songs like black blood from a long-untreated wound. I can easily sign off on that, but I still stand by my opinion that SLAUGHTERDAY is one of the best current old school death metal bands on the scene and in the underground. The moods are mysteriously fascinating, captivating, and the individual motifs get under your skin and deep into your subconscious. I've always liked this band because they are genuine, real, raw, uncompromising, yet deadly melodic and authentic. "Dread Emperor" is also an album with a very well-done sound and cover art (Pär Olofsson). In short, my heart, that of an old dog who has been guarding the entrance to the underground for almost 35 years, beats to the same rhythm. I have become my own shadow. I woke up from wild and terrifying nightmares and had to get out. Barefoot, I wandered through old burial grounds, caves where bloodthirsty beasts slept. I danced in the moonlight among the tombstones, enjoying the mangy and darkly cold atmosphere. The rot-soaked, old death metal swamps have released another terrifying testimony! A recording that will bury you alive!




about SLAUGHTERDAY on DEADLY STORM ZINE:











TRACKLIST
01. Enthroned
02. Obliteration Crusade
03. Rapture of Rot
04. Astral Carnage
05. Subconscious Pandemonium
06. Dread Emperor
07. The Forsaken Ones
08. Necrocide
09. Dethroned
10. Golem (Protector cover)

LINE-UP
Jens Finger – Guitars, Bass
Bernd Reiners – Vocals, Drums

LIVE LINE-UP
Jens Finger – Guitars
Bernd Reiners – Vocals
Tobias Koops – Guitar
Ulf Imwiehe – Bass
Tom Hoffmann – Drums


Recenze/review - EVIL DAMN - Eons of Horror (2026)


EVIL DAMN - Eons of Horror
12" MLP, Hells Headbangers Records

for english please scroll down

Sedával u starého hrobu a proséval mezi prsty prach. Přemýšlel o tom, kolikrát se vlastně vydal na lov. Vždycky čekal, až se setmí a potom se toulal ulicemi. Oběti si vybíral náhodně, neměl žádný řád, ani předsudky. Koneckonců, ve smrti jsme si všichni rovni. Přes den se na všechny usmíval a působil jako milý chlápek ze sousedství. Uvnitř něj ale spalo absolutní zlo a temnota. Jsou kapely, které je dokáží vytáhnout na povrch a vypálit na hudební nosič. EVIL DAWN z Peru ctí bezezbytku všechny staré, prokleté postupy. I letos nastavují zrcadlo našim hnusným činům.

Mraky se skoro dotýkají země a kněz v nedalekém kostele opět káže své lži. Hrdina našeho příběhu se znovu vydává na lov. Atmosféra je velmi ponurá, chladná a bolestivá. Z krvavé mlhy vystupují přízraky nemrtvých obětí. Touží se pomstít. Nálady na novém EP jsou velmi podobné. Death metal  je zde ušpiněný starodávnými blackovými postupy a nová nahrávka je tak na povrchu velmi chladná a surová. Hoří zevnitř. Vítejte na rituálu smrti!


Skoro devatenáct minut morbidních melodií, ostrých riffů, bestiálního vokálu a zabijáckých bicích. To vše zabalené do pavučin a masivního, divokého zvuku. S obalem, který připomíná ty nejděsivější noční můry. Vše tu sedí perfektně na svých místech. Skladby v sobě mají potřebný drive, takovou tu pradávnou sílu a jsou ušpiněné sírou. Připomínají kusy zahnívajícího masa, které kapela hází do ksichtu všech padlým kněžím, všem prokletým, všem, kteří zradili. Osobně se mi nejvíc líbí, že jsou EVIL DAMN opravdoví, reální, nespoutaní, divocí, reální a autentičtí. Věřím jim každý tón, každou notu. Připadám si jako by mě peruánští tmáři pokaždé zavřeli do staré kobky se sériovým vrahem z úvodu dnešní recenze. Dali mi do rukou nůž a nechali mě vykonat spravedlnost. Stanu se také obětí nenávisti? Vyvolají moji duši jednou při nějakém okultním rituálu? Kolik zlých lidí je kolem nás pohřbeno? "Eons of Horror" považuji za velmi povedenou záležitost, kterou ocení nejvíce všichni pravověrní fanoušci. Je to vlastně jednoduché. Sedl jsem si do svého pokoje, zapnul play na přehrávači a najednou jsem nebyl doma, ale na jednom starém hřbitově. Naproti mě seděl  u starého hrobu muž s podivným úsměvem na tváři a proséval mezi prsty prach. Přemýšlel o tom, kolikrát se vlastně vydal na lov. Vždycky čekal, až se setmí a potom se toulal ulicemi. Oběti si vybíral náhodně, neměl žádný řád, ani předsudky. Koneckonců, ve smrti jsme si všichni rovni. Surové, okultní death metalové album, u kterého se probouzejí ty nejděsivější démoni! Budete navěky prokleti! 

Asphyx says:

He sat by an old grave and sifted dust through his fingers. He wondered how many times he had actually gone hunting. He always waited until dark and then wandered the streets. He chose his victims at random, with no order or prejudice. After all, we are all equal in death. During the day, he smiled at everyone and acted like a nice guy from the neighborhood. But inside him lay absolute evil and darkness. There are bands that can bring it to the surface and burn it onto a music carrier. EVIL DAWN from Peru honors all the old, cursed practices to the letter. This year, they are once again holding up a mirror to our ugly deeds.

The clouds are almost touching the ground, and the priest in the nearby church is preaching his lies again. The hero of our story sets out on the hunt once more. The atmosphere is very gloomy, cold, and painful. The ghosts of undead victims emerge from the bloody fog. They long for revenge. The mood on the new EP is very similar. Death metal is tainted here with ancient black metal techniques, and the new recording is thus very cold and raw on the surface. It burns from within. Welcome to the ritual of death!


Almost nineteen minutes of morbid melodies, sharp riffs, beastly vocals, and killer drums. All wrapped up in cobwebs and a massive, wild sound. With cover art reminiscent of the most terrifying nightmares. Everything fits perfectly in its place here. The songs have the necessary drive, that ancient power, and are stained with sulfur. They resemble pieces of rotting meat that the band throws in the faces of all fallen priests, all the damned, all those who have betrayed. Personally, what I like most is that EVIL DAMN are real, unrestrained, wild, genuine, and authentic. I believe every tone, every note. I feel like the Peruvian obscurantists have locked me in an old dungeon with the serial killer from the beginning of today's review. They put a knife in my hands and let me carry out justice. Will I also become a victim of hatred? Will my soul be summoned during some occult ritual? How many evil people are buried around us? I consider "Eons of Horror" to be a very successful project that will be most appreciated by all true fans. It's actually quite simple. I sat down in my room, pressed play on the player, and suddenly I was no longer at home, but in an old cemetery. Opposite me, sitting by an old grave, was a man with a strange smile on his face, sifting dust through his fingers. He was thinking about how many times he had actually gone hunting. He always waited until dark and then wandered the streets. He chose his victims at random, with no order or prejudice. After all, in death we are all equal. A raw, occult death metal album that awakens the most terrifying demons! You will be cursed forever!



Recenze/review - EVIL DAMN - Necronomicon (2021):


tracklist:
1. Eons of Horror 
2. God of Chaos 
3. Summon Thy Presence 
4. Evil Dwells Out There 
5. Guerreros de Satan



středa 11. února 2026

TRIČKA DEADLY STORM ZINE - výročí 10 let v podzemí! / DEADLY STORM ZINE T-SHIRTS - 10 years underground anniversary!







TRIČKA DEADLY STORM ZINE - výročí 10 let v podzemí! / DEADLY STORM ZINE T-SHIRTS - 10 years underground anniversary!

for english please scroll down

Uteklo to jako voda v řece Styx. S DEADLY STORM ZINE jsme v listopadu 2025 oslavili 10 let v podzemí. K této příležitosti jsme vydali nová trička.

Autorem mrtvolného motivu je Jakub Rusek: https://www.facebook.com/jakubnrusek/

Výrobcem triček jsou: PROMO WORKS: https://www.promoworks.cz/  


Značka trička:

Trička jsou od značky Ascolour, což je prémiová značka z Nového Zélandu. Tkanina: Gramáž 220 g/m² ,100% česaná bavlna

Konstrukce: Žebrovaný výstřih, boční švy, páska od ramene k rameni, dvojité švy, předem vysrážená tkanina pro minimalizaci srážlivosti.

UPF hodnocení: 50+

(UPF 50+ => látka propustí méně než 2 % ultrafialového záření – tedy blokuje přibližně 98 % škodlivých UVA i UVB paprsků. Je to nejvyšší standard ochrany, který se u textilií běžně používá.)

Vydáno ve velikostech: S - 3XL (případné další velikosti na objednávku)



Barvy: černá a bílá

Trička lze objednal u NEONARCIS zde: 

Děkujeme vám všem za přízeň a podporu. Moc si toho vážíme! Extrémní metal nesmí nikdy zemřít!

Old school death metal až za hrob!


english:

DEADLY STORM ZINE T-SHIRTS - 10 years underground anniversary!

It flew by like water in the River Styx. In November 2025, DEADLY STORM ZINE celebrated 10 years underground. To mark the occasion, we released new T-shirts.

The author of the corpse motif is Jakub Rusek: https://www.facebook.com/jakubnrusek/

The T-shirts are manufactured by: PROMO WORKS: https://www.promoworks.cz/  

T-shirt brand:

The T-shirts are from Ascolour, a premium brand from New Zealand. Fabric: Weight 220 g/m², 100% combed cotton

Construction: Ribbed neckline, side seams, shoulder-to-shoulder tape, double seams, pre-shrunk fabric to minimize shrinkage.

UPF rating: 50+

(UPF 50+ => the fabric allows less than 2% of ultraviolet radiation to pass through, blocking approximately 98% of harmful UVA and UVB rays. This is the highest standard of protection commonly used in textiles.)

Available sizes: S - 3XL (other sizes available to order)




Colors: black and white

T-shirts can be ordered from NEONARCIS here/ trička můžete objednávat zde: 

ČERNÉ TRIKO/ BLACK T-SHIRT:

BÍLÉ TRIKO/ WHITE T-SHIRT:


Thank you all for your loyalty and support. We really appreciate it! Extreme metal must never die!

Old school death metal to the grave!

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - DEATHMARCH - Violent Retaliation (2026)


DEATHMARCH - Violent Retaliation
CD 2026, vlastní vydání

for english please scroll down

Úkol zněl jasně. Rozdrtit všechny staré rakve, které jsme během několika posledních měsíců exhumovali. Hřbitov hluboko v lesích, na které byli kdysi dávno pohřbeni prokletí. Jakmile se setmí, tak beru do rukou kladivo a v chladné márnici mlátím do prašivých kostí a smějících se lebek. Naslouchám šepotu nemrtvých, připadám si, jako bych byl svíraný pevnými pavučinami děsivých snů. Umírám a znovu se rodím. Nejdříve jsem nové album holandských maniaků DEATHMARCH poslouchal jako kulisu. Po několika společných seancích se mi dostala pod kůži i do podvědomí.

Je to nářez přesně podle mého gusta. Valící se death metal, nahrubo nasekané kousky crustu, sem tam na povrch vylezou i punkové a black metalové pasáže. Novinka na mě působí jako řev bestie, která dlouhé roky spala v záhrobí. Letos se probudila a touží po čerstvé krvi. Nezbývá mi nic jiného, než opět přidat volume na svém přehrávači a znovu vzít do rukou kladivo. Čeká mě další rakev, další plesnivé prokleté tělo. 


Je mi jasné, že všichni pohřbení se setkali s krutou a hnusnou nespravedlností našeho podivného světa. Šeptají slova o hnusných násilných činech, o zbytečných válkách, o bolesti a utrpení. Jakoby se do těch starých rakví promítlo absolutní zlo a temnota. Líbí se mi, že DEATHMARCH řežou do živého, i co se týká textů. Osobně musím pochválit špinavý, masivní, zcela zničující zvuk. Líbí se mi i motiv na obalu. Po formální stránce je vše v absolutním pořádku. V hospodě řeknu svým kamarádům: "Hej brácho, posloucháš pořád staré ENTOMBED, CENTINEX, ASPHYX? Líbí se ti klasická švédská škola, ale třeba i nespoutaný punk a crust? Tak to si potom narvi pod tlakem do hlavy i nové album "Violent Retaliation"!" Troufám si tvrdit, že tahle nahrávka zůstane ještě dlouho v mém přehrávači. Pokaždé, když budu vzteklý ze sledování večerních zpráv, pokaždé, když půjdu kolem kostela, pokaždé, když uvidím někde nějakou nespravedlnost, tak se rád a znovu nechám strhnout od téhle smečky do hlubiny. Jsem možná starý pes, šedivý a někdy pěkně unavený, ale dobrou hudbu dokážu stále poznat. To vám klidně podepíšu vlastní krví. Deska je velmi dobře napsaná, má v sobě potřebný drive, sílu, takový ten nakumulovaný zdravý vztek, který musí zkrátka někdy ven, abychom se z toho, co se kolem nás děje, nezbláznili. Je to vlastně jednoduché. Jakmile se setmí a ve městě nastane konečně klid, beru do rukou kladivo a vydávám se na hřbitov, do staré márnice. Zde, mezi mrtvými je mi stejně nejlépe. Zapínám znovu play a beru do rukou kladivo. Úkol zní jasně. Rozdrtit všechny staré rakve. Starý, prašivý, surový death metal ušpiněný crustem, který vám vyrve všechny vnitřnosti z těla! Album, které vás rozemele na prach! 


Asphyx says:

The task was clear. Crush all the old coffins we had exhumed over the past few months. A cemetery deep in the woods, where the cursed were once buried long ago. As soon as it gets dark, I pick up a hammer and smash the rotten bones and laughing skulls in the cold morgue. I listen to the whispers of the undead, feeling as if I were trapped in the tight cobwebs of terrifying dreams. I die and am reborn. At first, I listened to the new album by Dutch maniacs DEATHMARCH as background music. After several joint sessions, it got under my skin and into my subconscious.

It's exactly my kind of thrashing. Rolling death metal, roughly chopped pieces of crust, with punk and black metal passages popping up here and there. The new album strikes me as the roar of a beast that has been sleeping in the underworld for many years. This year, it woke up and is craving fresh blood. I have no choice but to turn up the volume on my player and pick up my hammer again. Another coffin awaits me, another moldy, cursed body. 


It is clear to me that all those buried here have encountered the cruel and hideous injustice of our strange world. They whisper words about heinous acts of violence, pointless wars, pain, and suffering. It is as if absolute evil and darkness have been projected onto those old coffins. I like that DEATHMARCH cuts to the quick, even when it comes to lyrics. Personally, I have to praise the dirty, massive, completely devastating sound. I also like the cover art. Formally, everything is absolutely fine. At the pub, I'll say to my friends: "Hey bro, are you still listening to old ENTOMBED, CENTINEX, ASPHYX? Do you like the classic Swedish school, but also unrestrained punk and crust? Then get the new album "Violent Retaliation" into your head!" I dare say that this recording will remain in my player for a long time to come. Every time I get angry watching the evening news, every time I walk past a church, every time I see some injustice somewhere, I will gladly let myself be dragged into the depths by this pack again. I may be an old dog, gray and sometimes pretty tired, but I can still recognize good music. I'll gladly sign that with my own blood. The album is very well written, it has the necessary drive, power, that kind of accumulated healthy anger that just has to come out sometimes so we don't go crazy from what's going on around us. It's actually quite simple. As soon as it gets dark and the city finally calms down, I pick up a hammer and head to the cemetery, to the old morgue. Here, among the dead, I feel most at home. I press play again and pick up the hammer. The task is clear. Smash all the old coffins. Old, mangy, raw death metal stained with crust that will rip your insides out! An album that will grind you to dust!


tracklist:
1. Intro 
2. Experience My Hate 
3. Revenge of an Outcast 
4. Lying Scum 
5. I Am Your Nightmare 
6. Riot
7. Sick, Battered and Bruised 
8. Environment in Decay 
9. Defile the Pure 

DEATHMARCH is
Olav Bus - Vocals
Sebastiaan Limburg - Guitar
Olle Olle - Drums
Walter van Kalsbeek - Bass


Recenze/review - BONE WEAPON - Chaos Marked by Death of Sun (2026)


BONE WEAPON - Chaos Marked by Death of Sun
CD 2026, Transylvanian Recordings, Morbid Chapel Records

for english please scroll down

Stará jeskyně hluboko v lesích. Ve skalách, kam raději nikdo nechodí. Pradávné legendy vyprávějí o děsivých činech, které se zde staly. O démonech, bestiích, o symbolech, které když spatříte, tak budete navěky prokletí. Stejně mě to přitahovalo. Budil jsem se z nočních můr a byl jsem neklidný. Nějaká vyšší síla mi řekla, abych šel. Neměl jsem na výběr. Už u vchodu mě začalo mrazit v kostech. Nemohl jsem dýchat a měl jsem pocit, že umírám. Kolem mě se válely vybělené lebky, mrtvoly v různém stádiu rozkladu. Hniloba, špína, nahrubo nasekaná tma a nekonečné zlo, tak by se dala popsat atmosféra místa. 

BONE WEAPON jsou kapela z Pensylvánie, která svojí hudbou dokáže vytvořit úplně stejné nálady, které jsem vám právě popsal v úvodu dnešní morbidní recenze. Hnilobný, surový, prašivý death metal ze staré školy se zde potkává s doomově krvavým chladem. Jsem při poslechu opravdu ve staré jeskyni v lesích, ze které není návratu. Novinka těchto tmářů mě zcela pohltila. Toulal jsem se krvavou mlhou a ztrácel se zase jednou ve věčnosti. 


Určitě nesmím zapomenou na formální věci, bez kterých se dobré nahrávky neobejdou. Nové album má velmi povedený, morbidní, špinavý a přesto velmi dobře čitelný zvuk. Mám při poslechu opravdu pocit, jako bych měl své ruce po lokty ponořené do vnitřností čerstvě exhumované mrtvoly. Rudě černý obal vás nenechá v klidu a za sebe mohu napsat, že se k předkládané hudbě opravdu velmi dobře hodí a perfektně ji doplňuje. Pokud se vám líbí kapely typu COFFINS, CIANIDE, DISMA, ANATOMIA, INCANTATION, potom jste zde správně. BONE WEAPON samozřejmě promítlo do své hudby velkou spoustu svých nápadů a invence. Novinka je kusem mokvajícího masa, které vám hodí pánové přímo do obličeje. Riffy jsou ohlodané na kost, vokál připomíná bestii ze starých časů a bicí zabíjejí. Ale hlavně, u tohoto alba praskají víka od rakví tlakem. Je totiž velmi dobře napsané a složené. Má v sobě pradávný drive, sílu, tlak i energii. A také velkou spoustu zkažené krve. "Chaos Marked by Death of Sun" jsem si nejvíc užíval velmi brzy ráno, když byly ulice prázdné a potkával jsem jenom přízraky. Chodívám kolem jednoho místa, na kterém se před několika lety stala brutální a nechutná vražda. Jakoby se vše odehrávalo znovu a znovu. Pokaždé, když zapnu play, zase se objeví noční můry. Stará jeskyně hluboko v lesích. Ve skalách, kam raději nikdo nechodí. Pradávné legendy vyprávějí o děsivých činech, které se zde staly. O démonech, bestiích, o symbolech, které když spatříte, ta budete navěky prokletí. Jsem ztracený! Děsivé ozvěny ze starých temných jeskyní! Hnilobný, syrový death doom metal, u kterého se ztratíte v krvavé mlze! 

Asphyx says:

An old cave deep in the woods. In the rocks, where no one likes to go. Ancient legends tell of terrifying deeds that took place here. Of demons, beasts, symbols that, if you see them, will curse you forever. Still, it drew me in. I woke up from nightmares and was restless. Some higher power told me to go. I had no choice. Already at the entrance, I began to feel cold to the bone. I couldn't breathe and felt like I was dying. Bleached skulls and corpses in various stages of decomposition lay around me. Rot, filth, thick darkness, and endless evil—that's how I would describe the atmosphere of the place. 

BONE WEAPON is a band from Pennsylvania whose music creates the exact same mood I just described in the introduction to today's morbid review. Rotten, raw, mangy old-school death metal meets the bloody coldness of doom. Listening to it, I really feel like I'm in an old cave in the woods from which there is no return. The new release from these dark lords completely engrossed me. I wandered through the bloody fog and lost myself once again in eternity. 


I mustn't forget the formal aspects that are essential to a good recording. The new album has a very well-done, morbid, dirty, yet very clear sound. When I listen to it, I really feel as if my hands were submerged up to my elbows in the entrails of a freshly exhumed corpse. The red and black cover will not leave you indifferent, and I can say for myself that it really suits the music very well and complements it perfectly. If you like bands such as COFFINS, CIANIDE, DISMA, ANATOMIA, INCANTATION, then you've come to the right place. BONE WEAPON has obviously put a lot of their ideas and inventiveness into their music. The new album is a piece of rotting flesh that the gentlemen throw right in your face. The riffs are stripped down to the bone, the vocals resemble a beast from ancient times, and the drums are killer. But most importantly, the pressure from this album makes coffin lids burst open. It is very well written and composed. It has an ancient drive, power, pressure, and energy. And also a lot of rotten blood. I enjoyed "Chaos Marked by Death of Sun" most early in the morning when the streets were empty and I only encountered ghosts. I often walk past a place where a brutal and disgusting murder took place a few years ago. It's as if everything is happening over and over again. Every time I press play, the nightmares return. An old cave deep in the woods. In the rocks, where no one likes to go. Ancient legends tell of terrifying deeds that took place here. Of demons, beasts, symbols that, if you see them, you will be cursed forever. I am lost! Terrifying echoes from old dark caves! Putrid, raw death doom metal that will make you lose yourself in a bloody fog!


tracklist:
01. Blood War 
02. Death Of The Sun 
03. Blood Rock: Ritual Of Katash Amun 
04. Retching Poison: Divide And Purge 
05. Dawn Of The New Blood Sun

úterý 10. února 2026

Recenze/review - SKULLHAMMER - Where Skulls Pile High (2026)


SKULLHAMMER - Where Skulls Pile High
EP 2026, vlastní vydání

for english please scroll down

Strávil jsem zase jednou několik nocí ve staré kostnici. Rozmlouval jsem s mrtvými, nasával zkažený pach rozkládajících se těl. Přemýšlel jsem, co se stane jednou, až zemřeme. Přejdeme do jiného světa, zažijeme peklo nebo ráj? Těžko říct, třeba jen shnijeme v chladné zemi a sežerou nás červi. Možná ale naše ostatky také zavřou do starých katakomb a staneme se děsivým svědectvím. Zrovna poslouchám nové EP německých SKULLHAMMER a zde, ve staré kostnici, vynikne jejich hudba nejlépe.

Kapelu jsem objevil víceméně náhodou, při jedné ze svých toulek podzemím. Zaujal mě motiv na obalu a potom jsem k jejich hudbě přistupoval úplně stejně, jako kdysi, když jsem v devadesátých letech s touto muzikou začínal. Jen jsem si sedl k reproduktorům a nechal na sebe jejich nové EP působit. Najednou jsem neseděl v pokoji, ale byl jsem již několikátý den zavřený ve staré kostnici. Ano, jsme stejné krve, to vám klidně podepíšu. 


Na "Where Skulls Pile High" se bezezbytku uctívají staré, klasické a tradiční death metalové pořádky. Vše je předkládáno velmi elegantně, zkušeně, je slyšet, že pod hudbou jsou podepsáni muzikanti, kteří moc dobře ví, co a jak chtějí hrát. Temnota se zde potkává s chladem. Riffy jsou ostré, melodie naléhavé a prašivé jako ruka staré mrtvoly. Připadám si, jako bych právě exhumoval nějaký starý hrob. V rakvi leží prokletý, který nejen, že má ve tváři děs, ale také svírá v rukou tohle EP: Pánové na to jsou ostře, nekompromisně, hudba je zde opředena pevnými prašivými pavučinami, ale nezapomíná se ani na melodie. Každý riff, motiv, melodie, nejen, že perfektně sedí na svých místech, ale je také ostrým hřebem, který jednou bude zatlučen i do vaší rakve. Přesně takovou odrůdu smrtícího kovu mám nejraději. Ožívají přede mnou brutální, staré, děsivé příběhy, jsem najednou součástí hudby. Užívám si nejen zvuk, ale i zmiňovaný motiv na obalu. Agresivita, uvěřitelnost, opravdovost, sázka na spíše tradiční postupy, zároveň vlastní invence a spousta zajímavých nápadů. Tak by mohla znít definice SKULLHAMMER. Jako starý, prašivý pes, který hlídá vstup do podsvětí již skoro 35 let, dávám téhle smečce vysokou známku kvality. Pro poslech doporučuji zhasnout všechna světla a volume úplně doprava. Teprve potom vyniknou naplno jednotlivé morbidní nuance. Strávil jsem zase jednou několik nocí ve staré kostnici. Rozmlouval jsem s mrtvými, nasával zkažený pach rozkládajících se těl. Přemýšlel jsem, co se stane jednou, až zemřeme. Těžko říct, třeba jen shnijeme v chladné zemi a sežerou nás červi. Starý, prašivý, surový death metal, který vám rozdrtí všechny kosti v těle! Temnota a chlad! 

Asphyx says:

I spent several nights in an old ossuary again. I talked to the dead, inhaled the rotten smell of decomposing bodies. I wondered what would happen when we die. Will we go to another world, experience hell or paradise? It's hard to say, maybe we'll just rot in the cold ground and be eaten by worms. But maybe our remains will also be locked away in old catacombs and we will become a terrifying testimony. I'm listening to the new EP by German band SKULLHAMMER right now, and here, in the old ossuary, their music stands out the most.

I discovered the band more or less by accident during one of my wanderings underground. I was intrigued by the cover art, and then I approached their music in exactly the same way as I did when I first started listening to this kind of music in the nineties. I just sat down by the speakers and let their new EP wash over me. Suddenly, I wasn't sitting in my room, but had been locked in an old ossuary for several days. Yes, we are of the same blood, I can assure you of that. 


"Where Skulls Pile High" pays homage to the old, classic, and traditional death metal order. Everything is presented very elegantly and skillfully, and it is clear that the musicians behind the music know exactly what they want to play and how they want to play it. Darkness meets coldness here. The riffs are sharp, the melodies urgent and rotten like the hand of an old corpse. I feel like I've just exhumed an old grave. In the coffin lies a cursed man who not only has terror on his face, but also clutches this EP in his hands: The gentlemen are sharp and uncompromising, the music is shrouded in solid, rotten cobwebs, but the melodies are not forgotten either. Every riff, motif, and melody not only fits perfectly in its place, but is also a sharp nail that will one day be hammered into your coffin. This is exactly the kind of deadly metal I like best. Brutal, old, terrifying stories come to life before me, and I suddenly become part of the music. I enjoy not only the sound, but also the aforementioned motif on the cover. Aggression, credibility, authenticity, a focus on traditional methods, combined with originality and lots of interesting ideas. That could be the definition of SKULLHAMMER. Like an old, mangy dog that has been guarding the entrance to the underworld for almost 35 years, I give this pack high marks for quality. To listen to them, I recommend turning off all the lights and turning the volume all the way up. Only then will the individual morbid nuances come into their own. Once again, I spent several nights in an old ossuary. I talked to the dead, inhaled the rotten smell of decomposing bodies. I wondered what would happen once we died. It's hard to say, maybe we'll just rot in the cold ground and be eaten by worms. Old, mangy, raw death metal that will crush every bone in your body! Darkness and cold!



tracklist:
01. Intro 02. Principium 
03. Where Skulls Pile High 
04. Unstoppable March 
05. Berzerker Fury 
06. Abysmal 
07. Slaves To Despair 
08. Hammered


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine