Rozhovor s death metalovou skupinou z Kanady - GRAVE INFESTATION.
Recenze/review - GRAVE INFESTATION - Carnage Gathers (2025):
Ave GRAVE INFESTATION! Zdravím do Hádovy říše! Mám doma na recenzi již nějaký čas vaše nové album „Carnage Gathers“ a musím říct, že je pro mě parádním výletem do doby, kdy jsem byl mladý a s death metalem jsem začínal. Vynikající zásek! Jak deska vznikala a kam jste se chtěli oproti minulým nahrávkám posunout?
To je přesně ono, zvukem pro kapelu je vytvářet alba a hudbu, kterou chceme poslouchat a která nás přiměla vzpomenout si na to, co nás k tomuto žánru vůbec přivedlo, předpokládám, že se vracíme k některým základům a kořenům tohoto žánru. Vážím si vašich komentářů k desce. Deska vznikla proto, že po našem prvním LP „Persecution of the Living“ jsme byli připraveni natočit druhou desku a u té jsme chtěli opravdu ztělesnit ryzí, specifickou produkci a syrový zvuk alba a také dát GC prostor vyzkoušet si některé nápady, které měl ohledně vokálů, konkrétně kolem zpracování a efektů. Takže tahle deska byla opravdu o vývoji naší produkce a zvuku a o zjištění, co přesně potřebujeme, abychom vydali desku, kterou jsme všichni chtěli. Hodně jsme se soustředili na vytvoření soudržné desky s určitým růstem v psaní, ale rozhodně jsme rozvíjeli naši produkci a zvuk.
Do morbidní hry mě uvedl už obal od Misanthropic-Art. Parádní práce! Jak jste motiv vybírali a jaký má vztah k hudbě a textům? Jak jste se dali s Chrisem Kieslingem dohromady a proč právě on?
Všichni už dlouho sledujeme Chrisovu tvorbu, má za sebou spoustu skvělých prací a výtvarných návrhů pro kapely a dává do své práce hodně úsilí. Měli jsme pro tuhle desku specifický koncept a po diskuzi v kapele jsme měli pocit, že by ho mohl dobře vystihnout. Napsali jsme mu a on se do toho opravdu pustil, a pak už to mezi námi probíhalo tam a zpátky, abychom dostali výtvarný koncept na správné místo, bylo to super snadné, byl velmi otevřený našim úpravám/požadavkům a nápadům.
Obal souvisí se skladbou na našem albu s názvem „The Anthropophagus“, je o francouzském kanibalském poustevníkovi ze 17. století. To je jeskyně, ve které žil. Lidé mu říkali Anthropophagus, což znamená kanibal, ale on byl v podstatě jen vyhladovělý poustevník, který vraždil a jedl lidi, aby se uživil. Na obálce je jeho svět v jeskyni.
Zvuk, o ten jde v death metalu především. Vám se podařilo docílit soundu, který je jak vystřižený z přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století? Působí na mě jako analog. Mám pravdu? Kde jste album nahrávali, kdo je podepsán pod mixem a masteringem?
Album bylo nahráno v Earhammer Studios v kalifornském Oaklandu s inženýrem Gregem Wilkinsonem, který hraje v kapelách Brainoil, Deathgrave a nyní i Autopsy. Ten desku nahrál a smíchal. Pro spolupráci s Gregem jsme se rozhodli, protože jsme chtěli někoho, kdo má zkušenosti s hraním, nahráváním a mixováním death metalu, a byla to jednoznačně správná volba. Greg je také náš kamarád, takže sezení bylo super přátelské a snadno se v něm orientovalo. Je zajímavé, že máte pocit, že to zní analogově, protože si myslím, že to je věc, kterou Greg do svých nahrávek vnáší, organický zvuk. Ale nahrávka je digitální, analogová je něco, co bychom jednou rádi udělali, ale zatím to není v rozpočtu/zdrojích.
Na spolupráci s Gregem je skvělé, že je zakořeněný v hudbě, kterou máme rádi a kterou hrajeme. Viděl naši vizi a pomohl nám ji uskutečnit. Měl deathmetalová řešení na deathmetalové problémy. Měl skvělé staré kabinety a zesilovače. Dokonce i samotné studio vyzařuje deathovou atmosféru. Rozhodně jsme měli v hlavě oldschoolové věci, když jsme se v procesu mixování vraceli tam a zpátky, a on opravdu úzce spolupracoval, aby slyšel naši vizi a uskutečnil věci, když jsme vyjádřili své nápady, jako například, že byl super vnímavý k našim nápadům, jak by například měl znít vokál, jak by měl být efektovaný, jak by měl být smíchaný a jak by měl být celkově zpracovaný - a to vyžadovalo hodně spolupráce. Bez toho by deska zněla úplně jinak.
Death metalové texty bývají často o ošklivých a zlých věcech. O čem jsou na „Carnage Gathers“? Kdo je jejich autorem a kde jste pro ně brali inspiraci? Co vás ovlivnilo?
GC píše všechny naše texty a na Carnage Gathers jsou o smrti. V tomto případě je každá píseň konkrétním případem vraždy nebo příběhem souvisejícím se smrtí či umíráním. Texty jsme zaměřili na témata, o kterých by možná psala metalová kapela z 80. let. Například Living Inhumation je o usínání a pohřbívání zaživa, Black Widow je o ženě vykradačce hrobů, která se uchýlí k vraždě, aby prodala čerstvější mrtvoly a vydělala peníze na obživu svých dětí. Většina textů vychází ze skutečných příběhů vypátraných z nedávné historie nebo až z doby před několika sty lety, jako by některé byly jakousi pozdně středověkou skutečnou krimi. Několik jich je z válečné literatury nebo hororu.
Jak je vnímán death metal u vás v Kanadě? Jste z Vancouveru a abych pravdu řekl, tak vaši scénu příliš neznám. Jak to u vás funguje, co fanoušci, kapely? Máte třeba nějaký klub, kde se scházíte? A co další smečky? Mohl bys nám někoho doporučit?
V Kanadě se death metalu hodně věnují, v době, kdy tohle píšeme, jsme na evropském turné s další kanadskou deathmetalovou kapelou SEDIMENTUM, která pochází z Quebecu, což je v podstatě na druhé straně Kanady, než odkud pocházíme my, ale je to opravdu neuvěřitelná kapela naživo a má skvělé desky. Ve Vancouveru je velmi death metal velmi silný.
Asi mi dáš za pravdu, že nejlepší jsou stejně koncerty. Dnes si může člověk poslechnout kapelu z druhého konce světa, ale když jde do klubu a vidí ji naživo, zapaří pod pódiem, koupí si CD, triko, tak si získá úplně jiný vztah. Hrajete často a rádi? Co nějaké turné, festivaly? Jak vnímáš živé hraní ty, jako muzikant?
Pravidelně hrajeme živě a alespoň několikrát ročně vyrážíme na turné. Souhlasím s tím, že je to opravdu jiné, když se člověk setkává s lidmi osobně, obzvlášť když se dostane do sféry mezinárodních turné a začne se setkávat s lidmi přes jazykové bariéry a kulturní rozdíly a uvědomí si, že všichni máme jednu věc společnou, a to death metal. Festivaly jsou samozřejmě úžasné, protože potkáváš spoustu lidí v kapelách i v publiku, je to super zhuštěné a vždycky je to velká masivní párty a smršť. Ale individuální koncerty, obzvlášť ty malé, jako byl ten, který jsme nedávno odehráli ve Slavonicích CZ během turné, na kterém jsme, jsou stejně vždycky hodně speciální, protože se s lidmi potkáš víc jeden na jednoho a můžeš si s nimi povídat a trávit čas, což na větších festivalech nejde. Někdy se stane, že s někým trávíš celé hodiny a ani spolu pořádně nekomunikujete stejným jazykem. Je to super.
Smrt je v death metalu často citované téma. Osobně si často vzpomenu právě na staré knihy a pověsti, na Hádovu říši. Jak vnímáš smrt ty? Myslíš, že existuje něco dál? Jiná dimenze, peklo?
Myslím, že si ji každý vykládáme jinak, ale na smrti je zajímavé to, že se jí mnozí bojí, ale přitom je to ta nejznámější věc - všechno umírá. Strach ze smrti je tedy strachem z neznáma, z prázdnoty nebo z propasti, ať už to popíšete jakkoli, takže tato neznámost je skutečně děsivá. A když se zamyslíte nad klasickými deathmetalovými texty nebo třeba nad textem naší skladby Living Inhumation nebo nad díly Edgara Allana Poea, je tam intenzivní strach z pohřbení zaživa nebo v jiném smyslu setkání se smrtí dřív, než cítíte, že nadešel váš čas, a uvěznění v tomto místě mezi životem a smrtí, jako v kómatu nebo tak něco. Tento neustálý rozklad je důležitým tématem pro celý death metal.
Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit GRAVE INFESTATION, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?
Máme spoustu vlivů, ale určitě jsou to švédské/finské kapely jako NIHILIST, ABHORRENCE, RIPPIKOULU, abych jmenoval alespoň některé, a samozřejmě kapely jako AUTOPSY, REPULSION a DEATH jsou pro nás obrovské. Hodně nás ovlivňují i kapely mimo náš přesný žánr, jako třeba BLASPHEMY, TEITAN BLOOD, a někdo na včerejším koncertě poukázal na vliv HELLHAMMER/CELTIC FROST, který byl slyšet, což je podle nás naprosto správné, protože to všechno do nás prosakuje.
Chceme prostě být schopni pokračovat v nahrávání desek a koncertování, jak jen to bude možné, v ideálním případě by bylo hezké, kdyby to bylo natolik udržitelné, aby nám v tom nebránila naše práce, ale prostě chceme být schopni dělat co nejvíc v rámci našich finančních možností. Všichni věnujeme kapele dovolenou z práce a vlastní peníze.
Velké festivaly jsou v pohodě, pokud se nám to hodí, nepotřebujeme si nic dokazovat a hrát na velkém festivalu nebo se připojit k velkému balíku turné. Pokud se to hodí, dává to smysl a byla by to pro nás jako muzikanty dobrá zkušenost a možnost. Ale hrát pro větší publikum jen proto, že JEN hrajeme pro větší publikum, aniž by pro nás cokoli jiného znamenalo, pro nás není zajímavé. Musíme mít něco, co nás při tom zajímá.
Osobně vnímám GRAVE INFESTATION jako skvělou old school death metalovou kapelu. Zajímalo by mě, jaký máte cíl, směr, metu, kam se chcete dostat. Je to nějaký velký label? Festival? Nebo třeba turné s POSSESSED?
Děkuji za tvoje slova. Naším cílem je, abychom mohli co nejvíce koncertovat a hrát na pohodových koncertech s podobně smýšlejícími kapelami pro publikum plné oddaných metalových maniaků. Cestování po světě a hraní hudby je šílená příležitost a my v tom chceme pokračovat. A chceme mít dostatek prostředků a času na to, abychom mohli dál dělat zabijácké desky. Takže...vlastně chceme jen dělat desky a hrát koncerty po celém světě s kapelami našich kamarádů a vidět lidi, které jsme všude potkali na festivalech a tak, na našich koncertech. Co se týče labelů, nejsem si jistý, co přesně je velký label pro kapelu, jako jsme my. Darragh (Invictus) a Matt (Dark Descent) vedou dva zabijácké undergroundové metalové labely a je něco opravdu skvělého na úzké spolupráci s labelem, který vedou jen metaloví maniaci. Je to opravdu pohodový a přátelský vztah a oni dělají vše pro to, aby nás podpořili. A samozřejmě chceme pořád hrát na festivalech, můžou být velké nebo malé, ale hlavně lineup zahrnující super kapely, které máme rádi, a kamarády je vždycky obrovský bonus.
Je zajímavé, že zmiňuješ Possessed, protože se v recenzích na Carnage Gathers neustále objevují jako srovnání, a samozřejmě by bylo super s nimi jet na turné. Rádi jezdíme na turné s fajn kapelami, které hrají dobrou muziku a je s nimi samozřejmě fajn trávit čas.
Jak si se vlastně k death metalu dostal? Kdy si vzal poprvé do rukou nástroj a začal hrát? Kdo byl tvým vzorem? A jaké to bylo vyrůstat v metalové Kanadě? První koncert?
Každý z nás se k death metalu dostal jiným způsobem, GC poslouchal death metal od svých teenagerských let, kdy v rádiu slyšel staré kapely s jejich novinkami, například Slowly We Rot od Obituary, a vlastně začínal jako baskytarista a nakonec přešel ke kytaře. Bubenice se s death metalem poprvé seznámila také v teenagerovských letech díky metalovým pořadům Much Music, kde se pouštěly metalové videoklipy online. V jejím rodném městě Torontu hrály kapely jako Morbid Angel a dělaly rozhovory v centru města, které se pak přehrávaly v pořadech s videoklipy. TS se k death metalu dostal přes hardcore punk, ale zároveň si všímá podobností v přístupu švédských a finských hardcore punkových kapel k deathmetalové scéně. A BC byl vždycky metalista a po celý život se věnoval různým formám metalu. Když se připojil ke Grave Infestation, svěřil se, že měl specifický zájem dělat deathmetalovou kapelu právě v tomto stylu a žánru. Vyrůstat s death metalem v Kanadě znamená být také součástí punkové, harsh noise a black metalové komunity, protože naše koncerty jsou často napříč žánry. V mnoha kanadských městech je to trochu málo na to, aby se dalo specifikovat na konkrétní žánry, takže žánrově smíšené akce, které ale stále sdílejí základní estetiku, jsou nejnavštěvovanější a nejpohodovější koncerty.
S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?
Pro nás je to příležitost k procvičování vyjadřování se zaměřením na to, jak na vás věci působí na úrovni nitra, aniž by se věci stávaly příliš mozkovými nebo intelektualizovanými. Takže přinášíme naše myšlenky a zájmy o organické, lidské a upřímné části života, včetně otázek, které máme kolem komplikací morálky (například v obsahu textů to není jen o tom, že smrt je špatná, ale spíše v některých případech některé příběhy sdílejí příběhy o tom, že smrt/vražda atd. je součástí přežití, sociální nemoci, duševní nemoci). Do popředí se dostávají nechutné části života, které můžeme pitvat a být jejich svědky.
Co chystají GRAVE INFESTATION v nejbližších měsících? Na co se mohou fanoušci těšit?
Momentálně jsme na evropském turné, ale poté budeme živě vystupovat v Seattlu na Disembowled God Festu, pak v Torontu a Montrealu, kde budeme propagovat naši desku, a chystáme se na další turné. Ale naší prioritou pro příštích pár měsíců je vrátit se ke skládání, protože všichni už se nemůžeme dočkat, až začneme pracovat na naší třetí desce.
Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Jdu si „Carnage Gathers“ znovu pustit. Je totiž vynikající! Děkuji moc i za vaši novou desku. Přeji vám co nejlepší prodeje a ať se vám daří i v soukromí!
Recenze/review - GRAVE INFESTATION - Carnage Gathers (2025):
Recenze/review - GRAVE INFESTATION - Persecution Of The Living (2022):
https://www.deadlystormzine.com/2022/07/recenzereview-grave-infestation.html
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
