Rozhovor s death metalovou skupinou z Brazílie - COSMOPHAGE.
Odpovídal Matheus Alpino (kytara), děkujeme!
Recenze/review - COSMOPHAGE - Sidereal Malignancy (2025):
Ave COSMOPHAGE! Zdravím do Brazílie. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Na vaši novinku „Sidereal Malignancy“ jsem se neskutečně těšil, už ukázky zněly skvěle. A když se ke mně EP dostalo, doslova mě roztrhalo na kusy. Jak novinka vznikala?
Zdravím vás, Deadly storm zine! Tady je Matheus, rytmický kytarista Cosmophage, a jsme rádi, že se vám naše debutové EP líbilo.
No, Sidereal Malignancy je první deska naší kapely a obsahuje všechny první skladby, které jsme složili. Dvě ze skladeb byly ve skutečnosti složeny během pandemie, tedy ještě před zahájením činnosti kapely, a byly přepracovány tak, aby odpovídaly stylu kapely (Devourment of the Ur-Plagued a Decaying Entropy). Ale pro Sidereal Malignancy, popravdě řečeno, neexistoval žádný velký plán, jsou to prostě skladby, které jsme byli schopni složit, když jsme zjišťovali, co chceme s naší hudbou dělat. Jedna věc nám pomohla, že většina z nás už několik let před založením Cosmophage hrála společně jako Utterance, takže jsme měli nějaké zkušenosti a pevné představy o tom, co chceme dělat. Kvůli pandemii jsme museli na dva roky přestat hrát a během těch dvou let jsme ukončili Utterance a založili Cosmophage. Bylo to něco jako nová kapela, nový styl, stejní lidé.
Musím říct, že u novinky mě doslova rozsekal zvuk. Je hutný, masivní, temný a zároveň studený jako ruka mrtvoly. Přesně takhle to mám rád! Pod soundem je podepsán Diogo Dantas. S jakými pocity jste šli do studia a jak se vám povedlo docílit tak zabijácký materiál?
Diogo je naším zpěvákem a stal se posledním členem kapely. Po jeho příchodu, když už nás nebavilo čekat na další lidi, kteří by nám pomohli nahrát EP, Diogo navrhl, že by nás mohl zkusit nahrát sám (což už udělal pro svůj předchozí projekt), a my jsme souhlasili. Nahrávání probíhalo hladce, ale bylo hrubé a zahrnovalo několik sezení, kdy Diogo přinesl svůj počítač ke mně domů, abychom s Viniciusem mohli natočit naše smyčce. Roberto absolvoval několik sezení, kdy nosil svou kytaru k Diogovi domů, aby mohl trackovat své sólové kytary. Pak si Diogo půjčil pěkný mikrofon od svého kamaráda, aby nahrál vokály, a Manoel nahrál bicí u našeho kamaráda, který vlastní pěknou bicí soupravu a bydlí nedaleko. Poté jsme provedli několik sezení mixu, abychom dosáhli finální podoby. Na konci procesu jsme měli dvacet různých mixů, kterými jsme prošli, jak jsme se učili míchat a jaký zvuk jsme chtěli.
Takže jsme kupodivu nikdy nešli do skutečného profesionálního hudebního studia. Všechno jsme si nahrávali sami s amatérským vybavením a učili se za pochodu. S nahráváním jsme předtím neměli moc zkušeností, dokonce ani Diogo ne, ale s výsledky jsme byli spokojení. Věřím, že ve městě, jako je Brasília, kde není moc lidí kvalifikovaných pro nahrávání skutečného death metalu, je pro undergroundové výklenkové umělce, jako jsme my, možná lepší nahrát a smíchat si hudbu sami než se snažit vysvětlit někomu, kdo nemá s undergroundovým metalem zkušenosti, jak má death metal „znít“. Neměli jsme technickou zdatnost, abychom se sami nahráli co nejlépe, ale měli jsme alespoň zájem naučit se cokoli, aby to znělo lépe, místo abychom jen narychlo udělali generický zvuk nahrávky za výplatu, což bychom dostali v profesionálním studiu tady v Brasílii. K tomu bych chtěl podotknout, že bylo působivé vidět, kolik se toho Diogo za tak krátkou dobu naučil o nahrávání. Radosti mládí!
Vždy beru nahrávky jako celek a vy jste nepodcenili jenom zvuk, ale i obal. Mariana Bergo je skvělá malířka. Jak jste se dali dohromady a jak obal vznikal? Měli jste nějaké požadavky nebo jste vybírali z již připravených obrazů? A jak probíhala spolupráce?
Mariana je moje žena, je tatérka, ilustrátorka a malířka. Naši kapelu zná jako své boty a už dělala grafiku pro EP Utterance, Conflagration, takže jsme od začátku věděli, že bude výtvarnicí i pro Sidereal Malignancy. Vtipné na tom je, že tenhle art nebyl vytvořen speciálně pro Cosmophage, byl to art, který vytvořila, aby mohla soutěžit v umělecké soutěži pořádané Demilichem. Pokud si dobře vzpomínám, chtěli najít umělecké dílo, které by použili pro merch svého tehdejšího nového turné. Soutěž nevyhrála, ale my jsme vyhráli náš obal. Mariana je nejlepší umělkyně, jakou znám, a má mou naprostou důvěru, aby si na obalech našich alb dělala, co chce. Zná naše písničky, texty a ví, o čem naše kapela je. Právě teď, když píšu tyto řádky, dělá náčrtky obalu našeho prvního řadového alba!
Nedílnou součástí desky jsou i texty. Zvolili jste tradiční stylová témata jako smrt a utrpení nebo ne? O čem jsou texty na „Sidereal Malignancy“, kdo je jejich autorem? Kde jste pro ně brali inspiraci?
Texty jsem napsal já. Texty Cosmophage se snaží vyvážit hrůznou a násilnou povahu tradiční deathmetalové lyriky s esoterickými/okultními tématy, která vycházejí z pořádné dávky kosmického hororu. Lovecraft, Chambers, Machen a Ligotti a někteří brazilští básníci jako Cruz e Souza a Augusto dos Anjos jsou jedněmi z hlavních literárních vlivů, které inspirují mé texty. Nicméně všechny naše dosavadní texty obsahují nějaký druh dimenzionálního cestování nebo astrální projekce, které otevírají cestu do jiné roviny existence, v níž jsme svědky nejrůznějších způsobů hrůzy a smrti.
A co koncerty? Jak je to s nimi momentálně v Brazílii? Fungují kluby? Chodí fanoušci na koncerty nebo už jenom sedí u internetu? Já potřebuji klub, pivo, holky!
V našem městě Brasília je v současné době velmi živo. Koná se tu spousta koncertů místních kapel. Řekl bych, že na koncerty se dá chodit každý víkend, ale deathmetalových kapel je málo. V našem městě má velkou tradici Thrash Metal a Hardcore Punk, takže na většině undergroundových koncertů se objevují právě tyto hudební styly. Máme za sebou slušnou řádku koncertů, na kterých jsme sdíleli pódium většinou s místními thrashmetalovými kapelami jako Axion, Transtorno Nuclear nebo Evil Corpse, ale někdy i s jinými deathmetalovými kapelami, jako jsou naši bratři z Burial Temple. Neřekl bych, že jsou tyto koncerty plné fanoušků, ale na většině z nich se sejde slušný počet lidí, tipoval bych, že na zdejší undergroundové koncerty přijde obvykle kolem stovky lidí. Dost lidí na to, aby se dalo důstojně hrát. Doufáme, že se tu objeví více deathmetalových kapel, takže se můžeme pokusit uspořádat nějaké koncerty se stoprocentně deathmetalovou tematikou.
A co undergroundová scéna u vás všeobecně? Žije to v Brazílii? Jste z Brasílie, to je velké město, scházíte se třeba někde na death metal? Kdybych město navštívil, kam bych měl zajít na koncert? A co fanoušci? Podporují kapely?
Undergroundová scéna je v Brazílii stále živá. Země je velká, máme hodně obyvatel a spoustu velkých měst se spoustou metalových fanoušků. V Brasílii, pokud se chcete setkat s dalšími lidmi, kteří mají rádi death metal, je jeden bar, kam obvykle chodíme, jmenuje se Barkowski. Majitel je velký metalový fanoušek a každý večer je tam plno lidí ze všech oblastí undergroundu, ať už jsou to fanoušci black metalu, death metalu, thrash metalu, punku atd.
Neexistuje jediné místo, kam by se dalo jít na koncert, kde by se zaručeně každý víkend konala nějaká akce. Jelikož zdejší scénu udržují samotné kapely a amatérští producenti, místa, kde se koncerty konají, se neustále mění. Je třeba mít na paměti, že Brasília je z geografického hlediska velmi velká a způsob její urbanizace připomíná spoustu menších měst spojených dálnicemi, která jsou většinou od sebe vzdálená. Takže pokud si uděláte koncert na jedné straně Brasílie, je většinou těžké se dostat na druhou stranu federálního distriktu.
Fanoušci nás velmi podporují (za jeden den jsme prodali všechna naše brazilská cédéčka Sidereal Malignancy!), ale obávám se, že jejich počet pomalu klesá s tím, jak ubývá nových generací fanoušků. Doufám, že se ukáže, že se mýlím, protože věřím, že undergroundová metalová scéna je jedním z mála autentických projevů lidské kultury, který nebude nahrazen nějakou internetovou sračkou.
Máte s kapelou nějaké sny? V undergroundu máte dobré jméno, ale chcete se posunout někam výš? Myslím tím, láká vás třeba turné s nějakým velkým jménem, zahrát si na velkém festivalu, vydat další desku u známého labelu? Jaké sny a vizi mají COSMOPHAGE?
Mít deathmetalovou kapelu a zároveň pocházet z chudé země, jako je Brazílie, je finančně náročné. Je to spousta času, který bychom mohli věnovat finančnímu budování, který jde do kapely, takže si neodepřeme příležitost, abychom si to ulehčili.
Už teď jsme nadmíru spokojení s vydavatelstvím, které nás přijalo do svých řad (Me Saco Un Ojo), ale určitě bychom chtěli hrát na velkých festivalech a mít prostředky na to, abychom mohli cestovat po světě a hrát naši hudbu. Ale základní vize COSMOPHAGE se týká čistě naší hudby: chceme hrát death metal, který slyšíme a máme rádi, a v tom nebudeme dělat kompromisy. Než abychom hráli styl death metalu, kterému nevěříme, raději přestaneme hrát úplně.
Co pro tebe znamená death metal? Proč sis zvolil zrovna tento styl? Jak ses k němu dostal a jací muzikanti byli tvým vzorem, když si začínal? Vnímáš metal „jen“ jako hudbu nebo je pro tebe i životním stylem? Klidně se můžeš na tuto stránku podívat i filozoficky.
Metal pro mě není jen hudba. Je to spíš životní styl. Ale chci zdůraznit, že životní styl pro mě má stále smysl jen proto, že mě hudba pořád hodně baví, hudba musí být dobrá a autentická, vždycky, jinak se životní styl stává falešným.
Death metal je pro mě to nejlepší z obou světů. Death metal je umělecká touha v tom smyslu, že je adekvátní reakcí na svět, v němž je násilí, smrt, rozklad a hniloba normou. Ale Death Metal je také můj nejoblíbenější hudební žánr. Líbí se mi, jak komplexní a groovy dokáže být, líbí se mi, jak fyzický je zážitek z poslechu živého deathmetalového vystoupení, a hlavně jak je brutální a hutný. Takže death metal je pro mě jak berlička, jak se pohybovat po této prokleté planetě, tak zdroj hudebního potěšení.
Metalovým fanouškem jsem se stal, když mi bylo devět let a poprvé jsem si poslechl Iron Maiden... od té doby jsem se dostal téměř ke všem metalovým stylům (které si naplno užívám dodnes). Death metal byl konečným důsledkem celé této dráhy. Přikláním se k názoru, že death metal je poslední hranicí té linie tradičního metalu, v níž heavy metal ovlivnil thrash metal, který ovlivnil death metal. Zatímco například Black Metal byl v opozici k tomu aktem vzpoury proti tradičnímu metalu, Death Metal tento oheň udržoval.
(Nechápejte mě však špatně, jsem velkým fanouškem black metalu. Black metal byl mou první vášní ještě před death metalem...).
Máte ve svém okolí nějakou kapelu, kterou bys nám doporučil. Na co se chodí v klubech v Brazíli?
V okolí je spousta zábavných kapel, ale abych to zkrátil, doporučím Primitive Death, Burial Temple a Axion. Tyto kapely jsou od talentovaných lidí, kteří se snaží dělat kvalitní hudbu.
Většina z nás v současné době žije daleko od obvyklých koncertních míst, takže v dnešní době bohužel moc koncertů nenavštěvujeme. V roce 2024 jsme odehráli spoustu koncertů, takže sdílení pódia s ostatními kapelami pro nás bylo hlavní příležitostí, jak se udržet v obraze s ostatními kapelami.
Na co se můžeme od COSMOPHAGE těšit v nejbližších měsících?
Právě píšeme naše první dlouhohrající album, které vyjde ještě letos u Me Saco un Ojo a Memento Mori. Psaní nové desky je teď naším jediným cílem, protože ani nepřijímáme koncerty, abychom se mohli soustředit na nahrávání.
Děkuji moc za rozhovor. Jdu si novinku „Sidereal Malignancy“ znovu pustit. Je totiž skvělá! Ať se vám daří a doufám, že se brzy potkáme někde na koncertě a dáme si spolu pivo!
Recenze/review - COSMOPHAGE - Sidereal Malignancy (2025):
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
