Rozhovor s death metalovou skupinou ze Spojených států amerických - CHAOS INCEPTION.
Odpovídal Matt Barnes (kytara, autor muziky), děkujeme!
Recenze/review - CHAOS INCEPTION - Vengeance Evangel (2025):
Ave CHAOS INCEPTION! Zdravím do Huntsville, Alabamy! Nevím, jestli si ještě vzpomeneš, ale v listopadu 2012 jsme spolu dělali rozhovor pro web Fobiazine. Tenkrát si v jedné odpovědi zmiňoval, že máš připravených 100 nových riffů pro další album. Přesto vám to trvalo dlouhých třináct let, než jste přišli s novou deskou? Proč vlastně? Moc o vás slyšet nebylo, co jste vlastně dělali?
Ahoj, kamaráde. Kapela se nikdy úplně nerozpadla a rytmické kytary na album jsem nahrál asi před šesti lety. Většinu alba jsem měl napsanou v roce 2013. Mix a mastering trvaly několik měsíců, obal trval přes rok, načasování vydání přidalo další rok. Ve zkoušení jsme nikdy neměli mezeru. Většinou šlo o smůlu a špatné načasování a pak už nebylo potřeba věci uspěchat. Podívejme se - taky jsem odehrál spoustu koncertů s Monstrosity a za tu dobu jsem nahrál pět alb: dvě s Monstrosity (jedno ještě nevyšlo), jedno album Diabolic, na kterém jsem se podílel jako spoluautor a hrál jsem všechny rytmy a 90 % hlavních nástrojů, tohle album Chaos Inception, kde jsem hrál na všechny kytary a všechno napsal, a album Quinta Essentia. Osobně jsem hudbou velmi zaneprázdněn a jsem vděčný za možnost toho tolik dělat.
Přiznám se bez mučení. Když jsem dostal echo od vašeho labelu Lavadome Productions, že budete mít novou nahrávku, těšil jsem se jako malej kluk. Předchozí album „The Abrogation“ mám dodnes ve své sbírce hodně vepředu a často se k němu vracím. Kam jste se chtěli posunout? Novinka mi připadá stále divoká, komplikovaná a surová, přesto se mi zdá trošku přístupnější. Lépe se mi vstřebává. Také má více zapamatovatelných skladeb. A to i přesto, že je to stále totální brutální masakr. Jak vnímáš vaši novou desku ty, jako autor? Měl si nějakou vizi, kam si se chtěl posunout?
Děkujeme za milá slova. Vyzkoušel jsem několik nových přístupů. Je pro nás důležité, abychom rozšiřovali hranice toho, co budeme dělat, ale abychom neporušovali zaběhnuté zvyklosti. Zdá se, že je teď cool dělat mash-up stylů, jako kombinovat trip hop, OSDM, SDBM, další buzzwords, akronymy, black-gaze, ale většinou když to děláte, je to pro mě podvod. Je těžší napsat něco nového ve stejném stylu. Je v tom hrůza, vztek na svět, frustrace a vyčerpání z procesu vzniku alba, ale na tomhle albu svítí víc světla než na kterémkoli jiném. Je náročné vyjádřit v hudbě něco jako radost a oslavu na sedmistrunnou zkreslenou kytaru s neustálým blast beatem a několika monstrózními vokálními chrchly. Zrovna včera jsem poslouchal skladbu Thymos Beast. Kdy už si někdo uvědomí, že ta píseň je něco jako song od Manowar nebo Maidenů typu Flight of Icarus a vůbec to není nenávistný, naštvaný a brutální výbuch? Je to ta nejšťastnější a nejtriumfálnější deathmetalová píseň, jakou si dokážu představit. Má sólo inspirované Chuckem Berrym a Billym Gibbonsem. Tak jsme to natáhli - uznávám, že některé věci znějí jako Azagthoth, ale Azagthoth nikdy nehráli sólo ZZ Top přes blast beat. Smáli jsme se pokaždé, když jsme tu písničku hráli na zkoušce. Opravdu jsem se snažil napsat nějaké feel-good písničky a vytvořit album, které by nebylo čistou disonancí a depresí. Možná jsem teď prostě šťastnější než před třinácti lety.
Pod zvukem minulého alba jsou podepsáni Lance Wright a Brian Elliot. Novinku měl na starosti Andrea Petucco z MSTR Sound Studia. Proč ta změna? Osobně vnímám posun ve zvuku k trošku lepší přehlednosti. Novinka zní staře, pekelně, neurvale. Je to masakr, který když se mi dostal poprvé do hlavy, málem jsem upadl. Zkrátka a dobře, Andrea Petucco odvedl skvělou práci. Přesto si říkám, proč jste změnili osvědčený team?
Jan z Lavadome s Andreou spolupracoval již dříve a zapojil ho. Studio v Huntsville bylo zavřeno a s Lancem už nebylo možné pracovat. Ten stále nahrává kapely, ale mimo studiové prostředí. Práce s Andreou mě hodně bavila, ale možná o tom bude mít nějaké zajímavé historky. Musel jsem tlačit na to, aby se na kytarách objevilo víc zkreslení, protože on chtěl být hodně průzračný. Musel jsem tlačit na zkreslení baskytary a nakonec jsem mu dal instrukce, aby basa zněla jako zombie, které kape sliz a krev a které visí oční bulva z očního nervu, nebo něco takového. Řekl jsem mu, že album má znít jako Covenant a Fire of Unknown Origin od Blue Oyster Cult, což je asi nemožná kombinace. Ani jeden z nás nedokázal najít jediné nové album, na kterém bychom se shodli, že se nám líbí, takže v tomto smyslu to mělo znít starobyle. Všechno teď zní jako taneční hudba. Před pár týdny jsem projížděl novinky na Spotify a black, death, nu, power, cokoliv - všechen metal zněl jako taneční hudba, Spice Girls nebo tak něco, s obrovskými basy, zahranými s metronomickou přesností a maximální čistotou. Není v tom žádná hrana, žádná krev, žádné šílenství. Ale každopádně Andrea je skutečný génius a zachránil nám zadek před několika velmi hrubými chybami při nahrávání a je cenově velmi dostupný, takže doporučuji každé kapele obrátit se na MSTR Sound Studio.
Matte, jsi výhradním autorem veškeré hudby, riffů, melodií. U minulého alba jsem se zapomněl zeptat, jak vlastně tvoříš muziku? Hraješ i v MONSTROSITY. Jak vlastně odlišuješ tvorbu pro obě kapely? Kdy si řekneš, tohle je pro CHAOS INCEPTION? Zajímá mě samotný proces. Chápu to tak, že se zavřeš do zkušebny, nebo jen tak doma a tvoříš. Musíš mít náladu? Být v nějakém stavu? Třeba když tě něco naštve, tak se jdeš realizovat a nasázíš spoustu nových divokých riffů? Znám kapely, které tvoří zásadně jenom v alkoholovém opojeníJ). Kde bereš inspiraci?
Pomáhá mi, že Chaos Inception je jediná kapela, ve které hraju a která používá sedmistrunné kytary. Když je to Chaos Inception, obvykle myslím na šílený brazilský death metal a mám v riffech divné kytarové šmouhy. Monstrosity je přímočařejší kapela s thrashovějšími riffy. Lee Harrison píše většinu skladeb v Monstrosity a já je trochu obléknu a přidám do nich více technických tónů. Ale snažím se psát riffy pro všechny své projekty a většinou se to moc nepřekrývá. Quinta Essentia je spíš mystický, temný metal s epickými skladbami. Chci, aby Chaos Inception nakonec měl tříminutové písně. Teď píšu nové riffy pro Chaos Inception, snažím se udělat nemožné a vytvořit album, které lidi zajímá, které není nejvíc disonantní, nejbrutálnější, nejextrémnější věc vůbec, ale je to rychlé deathmetalové album s osmi dobrými, originálními skladbami. Vyzývám k tomu největšího skladatele na světě! Většinou píšu na kofeinu, brzy ráno, když manželka a děti spí. Někdy píšu i ve zkušebně, protože mě napadají jiné věci, když mi do obličeje duní zesilovač, než když sedím u počítače se sluchátky. Používám plug-in Amplitube a všechny písničky si píšu v Powertabu, než nahraju nějaké demo. Musím přestat cvičit na kytaru a přejít do režimu psaní, abych mohl psát, a jakmile jsem v režimu psaní, začnu během dne slyšet věci, které si zkusím zapamatovat podle vzoru, nebo musím běžet pro kytaru, abych získal zvuk. Takhle vznikají ty nejlepší riffy - ty nejobecnější, odbyté riffy vznikají jen tak z prstů. Musí to vycházet z představivosti a většinou je to tam tak rozmazané, že ten zvuk nedokážu obnovit. Někdy to zní jako porucha strojů nebo jako motor auta, který mi běží v hlavě. Při psaní takových písní musíš použít všechny triky, které tě napadnou, všechny možné přístupy a jakoukoli inspiraci, a protože je to death metal, musí to mít nějakou inspiraci z hororu. Ale v Chaos Inception, jakmile mám riffy, vezmu je do zkušebny a nechám Garyho, aby přes ně zahrál pár beatů, abych zjistil, co si myslí a jestli budou fungovat. Je to tvrdý chlap a všechny špatné riffy okřikne - například jeden riff, který jsem napsal, nazval S.R.E., což znamená Shittiest Riff Ever. Ten jsem musel po několika týdnech, kdy jsem o něm slyšel, že je tak označován, změnit.
Mám rád, když si dá kapela pozor i na texty. Nějak se nedovedu soustředit, pokud je sice skvělá muzika, ale ruší mě „texty o ničem“. Na CHAOS INCEPTION se mi vždycky líbilo, že jste měli v textech nějakou myšlenku, názor. O čem jsou texty na „Vengeance Evangel“? Kde jste pro ně brali inspiraci? Kdo je jejich autorem? Jsi to také ty, Matte nebo jsi to nechal na zpěvákovi Gary Whiteovi?
Jsem rád, že jim někdo věnuje pozornost! Výrazným tématem alba jsou lži a škody, které způsobují. A také o síle překonat lži a zabít draky. Myslím, že jsme možná byli svědky bezprecedentních událostí v dějinách a žádné společnosti v dějinách se nelhalo s takovým zápalem a vytrvalostí jako nám od roku 2019 do dneška. Bylo nám řečeno, abychom nevěřili vlastním zkušenostem, nevěřili svým sousedům, nedělali si vlastní průzkum a jen prudce a okamžitě reagovali na to, co řeknou úřady. O těchto událostech pojednávají knihy Falsifikátor, Říše prevariace a Omegaddon.
Jsou tam i lehčí témata, která vyvažují vztek, jenž byl vyjádřen prostřednictvím těchto písní. Nápad na píseň „Vengeance Evangel“ vznikl díky knize, kterou jsem našel ve vetešnictví. Byla to kniha Penguin Classics od nějakého afrického autora, na kterého jsem mezitím zapomněl. Dialogy postav zněly jedinečně, často přirovnávaly chování nějakého člověka k něčemu trvalejšímu z přírody a já jsem je jen upravil do deathmetalového kontextu: „Podívejte se, jak hora sedí bez hnutí, jak my odpočíváme skrze vaše výkřiky zkázy...“. Ta píseň je feel-good, metalová bratrská píseň. Lhal bych, kdybych řekl, že některé texty nejsou o pomstě na vymyšlených lidech, kteří nemají rádi naši kapelu, něco jako stará myšlenka Black Flag nebo Circle Jerks. I kdybychom si to jen vymysleli, je motivující si myslet, že nějací ubožáci říkají, že vaše kapela stojí za hovno. Spousta nápadů na texty a riffy vychází z téhle perspektivy: „Slyšeli jste, že ti kreténi z Chaos Inception mají další album? Už bylo na čase. Zajímalo by mě, jak moc to bude stát za hovno tentokrát...“ Náhle je pozérův projev přerušen výstřelem kulometu do obličeje. „Mám tě, děvko!“
Když už jsme u těch vokálů.. chápu to dobře, že na minulém albu namlátil Gary bicí a zpíval jeho bratr? Jak se ale potom dostal k mikrofonu? Každopádně, vokál je hodně bestiální a musím říct, že posunul novou desku ještě dále do pekla. Jen si říkám, že pokud jsou oba pánové opravdu bratři, na nedělní oběd bych s nimi nešel. Pokud by se totiž pohádali, asi by mi z jejich řevu pukla hlava:)).
Gary a Chris mají stejné příjmení, ale nejsou bratři. Chris se podílel na prvních dvou albech a spolu s baskytaristou Cameronem odešli a založili Black Hole Deity. Už si přesně nepamatuji, jak probíhaly diskuze, když se to stalo, ale oběma to vyšlo. Nemyslím si, že bychom tuhle desku mohli natočit, kdyby byli v kapele, protože by tam možná byli další dva lidé, kteří by mi říkali, co mám dělat. Tentokrát jsem měl velkou svobodu. Chtěli jsme si na album najmout zpěváka, ale Gary už dělal vokály se svou předchozí kapelou Convergence From Within a byl nadšený z výzvy. Místo toho jsme tedy najali Kevina Paradise, aby zahrál bicí party, které Gary napsal, protože to bylo jednodušší a levnější, než kdybychom našli studio, které by nahrálo jeho bicí. Gary přidal spoustu experimentálnějších věcí a hrdelní vokály a při jejich nahrávání jsme si užili spoustu legrace. Bylo tam hodně návrhů na poslední chvíli, kdy jsem říkal: „Teď to možná bude znít šíleně, ale co kdybys udělal tenhle zvuk tady . . .“. On byl většinou v pohodě, když jsem měl nějaké divné návrhy. K několika písním napsal texty. Pokud psal text, psal i textové vzory a já jsem dělal totéž.
CHAOS INCEPTION byli kapelou o čtyřech členech. Zůstali jste ale jenom dva. Dokonce i bubeník je pouze studiový (Kévin Paradise – MITHRIDATIC, BENIGHTED). Znamená to, že v současné době nemáte sestavu na živá vystoupení? Proč vlastně došlo k takovým personálním změnám?
Problémem živých vystoupení je, že jsme nikdy nedostali žádnou dobrou nabídku, takže to vždycky byla tak trochu lokální záležitost. Před lety jsme jednali o hraní na Brutal Assault festu, ale stačilo si koupit čtyři letenky do Evropy, hrát dvacet minut v deset dopoledne a nic nám nezaplatit. Ne, díky! Hraní nás baví, ale na dobré koncerty s dobrým publikem a plnými sály máme jen velmi málo vzpomínek, jako třeba na šílenou show v New Orleans, kterou jsme odehráli s Epoch of Unlight. Na koncerty chodilo většinou dvacet až třicet nezaujatých lidí a časem to nebyla priorita. Nedávno jsem hrál koncert s Quinta Essentia, který byl ve starožitnictví a bylo tam asi 20 lidí. Teď je to opravdu underground a chvályhodné pro lidi, kteří se na tom podíleli, ale na konci večera je to stejně deprimující. Po odchodu Cama a Chrise jsme zkoušeli další členy, ale nikdo se nikdy neosvědčil, hlavně proto, že se snažili změnit identitu kapely. Kapela je Gary White a Matt Barnes a v jistém smyslu jí vždycky byla.
Před třinácti lety jsi psal, že co se týká death metalu, tak se to v Huntsville velmi zlepšuje. Jenže pak přišel covid, lidé postupně zestárli. Vidím to kolem sebe. Každý má problémy se uživit, pro mnohé je dnes koncert poměrně drahou záležitostí. U nás stále chodí na undergroundové kapely málo lidí. Navíc generace, co byla zvyklá kapely opravdu podporovat, postupně stárne. Někteří dokonce už nejsou mezi námi. Zůstali jen srdcaři a věrní. Máte to u vás podobně? Jaký je současný stav undergroundu v Alabamě?
Odpusťte mi, že jsem si znovu nepřečetl starý rozhovor, abych zjistil, o čem jsem mluvil, ale byl jsem šokován, když jsem se dozvěděl, že v současné době existuje několik undergroundových death metalových kapel tady v Huntsville a ještě více v Birminghamu v Alabamě. Myslím, že některé z nich ale ani nemají nahraná dema. S některými kluky z Wretched Angel jsem se setkal jen proto, abych jim dal nějaký merch Chaos Inception a Monstrosity a pogratuloval jim, že něco dokázali. Změnili název a já se v tom teď nevyznám, protože většinou nechodím na koncerty všech věkových kategorií ve všední dny. Jít na koncert bývalo rovným dílem vidět kapelu a ožrat se. Byla to velká zábava. Bylo mi dokonce přes třicet a dostával jsem se do první řady a do prostoru pitu. Teď vidím na festivalech davy lidí, kterým je většinou čtyřicet a padesát, a ti jen popíjejí IPA a zírají na kapelu, ale pak jsem tam nahoře já, zhruba ve stejném věku, a očekává se, že budu poskakovat a headbangovat? Monstrosity hráli v Německu koncert, který byl v tomto smyslu naprosto příšerný. Všichni stáli padesát metrů od pódia a v davu nebyli žádní opilí šílenci. Musíme povzbudit mladší lidi, aby se do téhle hudby pustili, a ne jen sedět a dissovat jejich styl nebo gatě, protože brzy nezbude žádné publikum. Myslím, že jsem už před více než dvaceti lety rezignoval na to, abych se živil hudbou. To, že to vůbec ještě děláme, je zázrak, protože nikdo z našich známých mimo metalový underground nechápe, proč to děláme. Ale pro lidi, které v metalu známe, je to prostě zdravý rozum, že nikdy nepřestaneme.
O změnách v sestavě jsme se již zmiňovali. Hrajete ještě vůbec naživo? A zeptám se trošku jinak. Chodíš ty sám na koncerty? Navštěvuješ festivaly? Já mám třeba hrozně rád takovou tu uvolněnou atmosféru, když čekáš dole pod pódiem, těšíš se na svoji oblíbenou kapelu. Nechodím už tolik, taky už jsem všechno viděl, ale když už vyrazím, tak si to pokaždé hrozně užiju. Navíc si dám pár piv nebo víc. Ale co ti budu vyprávět, to znáš sám. Máš u vás nějakou oblíbenou smečku, na kterou pokaždé rád zajdeš? Podporuješ?
Asi chodím na méně koncertů, protože jsem v Monstrosity a hodně hrajeme. Kdykoli vystupujeme, snažím se navštívit co nejvíc kapel. Nedávno jsme hráli v Texasu a poprvé jsem viděl Morbosidad, Imprecation a Nasty Savage. Hraní na festivalech je proto skvělé. Hráli jsme v Marylandu a viděl jsem mimo jiné Sacrifice a Dismember. Nedávno jsem byl na zkoušce v Tampě s Monstrosity a viděl jsem Nocturnus a Perdition Temple. Před pár měsíci jsem byl na koncertě Suffocation v Nashvillu. Některé kapely jsem viděl tolikrát, že si nedokážu ospravedlnit náklady na patnáctou návštěvu koncertu, ale kapely jako Suffocation, Origin a skutečné Morbid Angel si vždycky dám záležet, abych je viděl na turné. Nemůžu si pomoct, ale když jdu na koncert, vždycky se trochu napiju, takže teď musím k ceně lístku a piv připočítat i cenu za Uber - myslím, že piva na koncertě Suffocation stála 18 dolarů za kus, protože PBR už pít nemůžu! Doufám, že nějaká novější kapela zaujme, abych mohl dál chodit na koncerty. I když se mi některé novější kapely líbí, třeba Cemetery Lights a Concrete Winds, na turné je nikdy nevidím. Jen novější kapely, které nemám rád, se staly natolik populárními, že jezdí po USA na turné. Příliš disonantní, příliš mnoho křiku, příliš mnoho zmučených duší.
Uff, nějak jsem se rozepsal, ale to víš, dlouho jsme se „neviděli“. Co chystáte s CHAOS INCEPTION do budoucna? A neříkej mi, že brzy vydáte další albumJ). Už mi bylo padesát a za dalších třináct let, třeba už budu hluchý:)).
HAHA! Ano, mám 100 riffů. Ne, mám asi 3 riffy na nové album Chaos Inception. Myslím, že chci zkusit poslední experiment s Chaos Inception - šestistrunná kytara, tříminutové písničky a kytara, která zní jako motor auta. Je to teď hodně mlhavá představa, ale je to cíl. Máme teď dobrou metodu nahrávání a mnohem víc zkušeností z kalamity, kterou bylo nahrávání Vengeance Evangel, takže bychom jen museli napsat písničky a sehnat asi 6000 dolarů na nahrávání bicích, mix a mastering a taky v dostatečném předstihu před dokončením alba sehnat obal. Takže pokud prodáme 100 CD z tohoto alba, budeme mít na to 1200 dolarů a zbytek bude muset pocházet ze stresu a potu v denní práci. Monstrosity mají v plánu vydat nové album (už je hotové, až na obal) a pojedeme k němu turné. Žádné další koncerty neplánujeme. Budu dál nudlovat na kytaru a uvidíme, co se stane. Pokud bude další album Chaos Inception, řekl bych, abyste ho očekávali maximálně za 4 roky, ne za 12 let.
Na závěr moje oblíbená otázka. Co pro tebe znamená death metal? Je to koníček, relax? Pro mě je to třeba nutnost, mám rád tu temnotu, rychlost, tvrdost, to napětí, mystično. Pro mě je to prokletí. Jak to máš s death metalem a s hudbou všeobecně ty?
Každý si myslí, že v extrémní hudbě už všechno bylo, a pak někdo udělá něco nového nebo ne, ale nikdy to nemusí skončit, protože lidé prostě potřebují něco dělat. Proč je prioritou dělat hudbu, která tu ještě nebyla? Proč se to nepovažuje za originální, pokud to není něco hloupého a spíš vystřiženého z nesourodých žánrů - no páni, heavy metal s xylofonem. Vede to do slepé uličky, kdy nevytváříte příjemnou hudbu, ale děláte moderní umělecký projekt, kde nové album je banán přilepený na zdi, nebo nějaká jiná pitomost, která mě nezajímá. Potřebuju dobré písničky, které mě motivují k rannímu vstávání nebo k cestě do práce. Potřebuju si v duchu zpívat písničku, která mě dokáže dostat z těžkých časů. Proč by to mělo být něco, co jsem nikdy neslyšel? Je to jeden z nejstarších příběhů v historii. Je to lidská potřeba a nedává to žádný logický smysl. Bing-bong-boop. Potřebuji slyšet řadu zvuků. Mám husí kůži, když slyším určitou sekvenci zvuků nebo určitý typ zvuku. S Chaos Inception bych chtěl dělat death metal s tím, že metalová část zůstane nedotčená. Metalová část je vnitřní síla, motivace, snaha o překonání. To je to, co se z death metalu vytratilo. Je to depresivní, robotické, příliš experimentální, nebo je to cover kapela, která dělá nostalgický rehash nějaké staré kapely. V tomhle starém, opotřebovaném stylu je jen úzké okénko k tomu, aby se dalo udělat něco originálního a dobrého. Ideální deathmetalové album vydané v roce 2025 je jako chrastící bota - má svou funkci. Tou funkcí je někam se dostat, a když už jste u toho, nakopat vesmír do mrtvého zadku. Sám sesadit z trůnu císaře lží. Když posloucháte death metal, King Kong na vás nemá ani hovno.
Všiml jsem si, že když jsem na koncertě, pokud jsem v zákulisí, hrající kapela nikdy nezní tak dobře. Ale když se dostanete do davu a před repráky, vyrazí vám to dech. Je to jako s albem. Představujeme vám album, které vám mohu slíbit - ano, vám, člověku, který čte tento rozhovor! - že když se dostanete před reproduktory a dostanete se do něj, můžete ho použít a bude se vám líbit. Pokud si od něj zachováte odstup a budete ho poslouchat jako kritik, který hledá něco nového mimo detaily, možná najdete spoustu věcí ke kritice a nemusí se vám líbit. Pokud jste si album nekoupili, pak nemáte žádnou investici do toho, abyste do něj vložili úsilí, tak proč ho posloucháte na bezplatném streamu a cítíte se povinni ho recenzovat? Vždyť jste ho nikdy pořádně neslyšeli.
Děkuji za rozhovor, bylo mi velkou ctí. Rád jsem tě zase po dlouhých letech slyšel. Moc si toho vážím. Děkuji ale hlavně za skvělou muziku! Mám při poslechu „Vengeance Evangel“ vždy pocit, že se procházím samotným peklem. Přeji ti, aby se ti s CHAOS INCEPTION dařilo a ať je vše dobré i v tvém soukromém životě. Opravdu moc děkuji. Pokud chceš ještě něco vzkázat fanouškům, promotérům nebo klidně hezkým fanynkám, zde je prostor! CHAOS INCEPTION RULES!
Děkujeme za rozhovor a děkujeme, že jste vynaložili úsilí na pochopení kapely. Stačí hrstka opravdových fanoušků, kteří pochopí poselství, aby nám dodali chuť tvořit. Vydat tohle album a dotáhnout ho do konce byl jeden z nejtěžších úspěchů v mém životě, ale opravdu by neměl být. Za tu dobu jsme se toho o sobě hodně naučili a museli jsme každý den přemýšlet o tom, proč to pořád děláme. Našli jsme svůj smysl a snažili jsme se ten smysl vtisknout i do alba, což je podle mě na desce tohoto stylu unikátní. Zrodila se tu naše taneční hvězda. Deadly Storm Zine rules!
Recenze/review - CHAOS INCEPTION - Vengeance Evangel (2025):
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
