Sukuby - Edward Lee
2023, Carcosa
Jedna moje stará tetička, která si prošla koncentrákem, uměla vždycky dobře vyprávět. Byla to moc chytrá žena, ne, nebál bych se napsat moudrá. I když díky pokusům, co na ní dělali, nemohla mít děti, tak měla celý život ráda mládí a i do pozdního věku si zachovala velmi zdravý pohled na svět. Chodíval jsem za ní i v době, když už byla dávno upoutána na lůžko. Pokaždé jsem přišel, koupil jí její oblíbené pivo. Nikdy si nestěžovala, i když musela mít hrozné bolesti. Usmívala se a povídala. Jednou, pamatuji si, že byl podzim a k sychravému počasí se to tak nějak hodilo, mi vyprávěla o démonech. O tom, jak je viděla v očích některých lidí, v koncentráku, ale i běžně na ulici. Myslel jsem si, že už ji nemoc ochromila natolik, že není schopná reálně uvažovat. Jenže jsem se mýlil. Měla mysl čistou jako horské jezero. Vyprávěla mi i o místech, která navštívila. Prováděly se na nich pradávné rituály.
Všechno jsem vypustil na dlouhé roky z hlavy, s tím, že i když povídala všechno moje tetička velmi uvěřitelně, přeci jen, byla to stará žena, která si hodně vytrpěla. Bral jsem to tak, že se její mysl brání další bolesti. Že už se ztrácí ve snech. Myslel jsem si to. Až do doby, než jsem si přečetl Sukuby od Edwarda Leeho. Jsem založením spíše technický typ, potřebuji mít věci podložené, logické. Mě jen tak nenachytáte, jsem skeptický a často se směju všem pomýleným. Všechny ty placaté země, mýty o očkování, mě nechávají chladným. Ale s démony je to přeci jen trošku jiné. Možná jsme tak v minulosti označovali lidi s duševními poruchami, netuším. Co vím ale jistě, tak je to, že zlí lidé existují. Viděl jsem je na vlastní oči, s některými se i bohužel setkal. Možná byste byli překvapeni, koho všeho během dne potkáváte. Jaká má temná tajemství. Stačilo by prohledat historii jejich prohlížečů. Pro začátek.
Ann Slavikovou navštěvují ve snech démoni, má s nimi dlouhé sexuální orgie. Všude je krev a bolest. Autor je velmi sugestivní, uvěřitelný, hltal jsem každé slovo. Je to hodně syrové, ošklivé, mokvající, je to marast. Četl jsem zase jedním dechem a nemohl se odtrhnout. Většinou mi takové to přehnané, zbytečné násilí vadí, ale zde je spíše prostředkem. Zkuste kolem sebe po několika kapitolách zhasnout všechna světla. Ano, i ta venku na ulici. Zahalte město do mlhy a vydejte se za tmy do lesa. Až se dostanete na místo, poznáte to sami. Autor používá všechny hororové propriety a zachází s nim velmi zkušeně a citlivě. Atmosféra je budována postupně, zlo je všude přítomné a napětí by se dalo krájet. Noční můry vás nakonec vždycky vrátí do dětství, na místa, která vás stejně nejvíc ovlivnila. Stane se to i Ann, která musela vyhledat psychiatra. Z nedaleké léčebny mezitím utečou dva chovanci.
A vy najednou všemu věříte. Stejně jako moje tetička, která si prošla hrozným peklem války. Obětujte téhle knize alespoň dvě noci a pochopíte ji. Přes den možná, stejně jako většina hororů, neobstojí. Nebo ano? Za mě rozhodně. Starodávná společnost, která se stále schází a provádí rituály. Neříká vám to něco? Takových lidí stále existují stovky. Stačí si občas přečíst zprávy o sektách a celý příběh Sukuby není zase tolik neuvěřitelný. Stále to máme v sobě, prastaré pudy, jsme šelmami a obětmi. Když nás ohlodáte od mnohdy falešné humanity, tak jsou z nás jenom trošku chytřejší zvířata, alespoň z některých. Při čtení je nutné si to uvědomit. Nedávno jsem šel zase do lesa a vydal se trošku jiným směrem. Našel jsem pár kamenů, vyskládaných do podivného kruhu. Dočetl jsem se potom, že zde bylo pohřebiště. Nějak jsem místo vnímal tentokrát tak nějak jinak. Jakoby mě bolelo něco uvnitř mě.
Moje tetička umřela před několika lety. Mrzí mě, že mi nestihla říct úplně všechno. Její život by vydal na román. Jak stárnu, tak nechápu, jak mohla zůstat stále tak pozitivní. Po tom, co si prožila je to až neuvěřitelné. Musela být, ta malá drobná žena, neskutečně silná. Sukuby jsou velmi zvrhlá, brutální kniha. Fakt by mě zajímalo, co by na ní moje tetička řekla. Možná by se jen usmála nebo taky ne. Už to nezjistím. Co ale vím je, že bych vám tuhle knížku doporučil. Je pro silné povahy, ale to vy určitě jste. Přeji příjemné světlo, málo démonů v životě a zase za týden. Děkuji moc za pozornost.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Právničce Ann Slavikové se zdají děsivé sny s temným sexuálním nábojem. Vrací se v nich do minulosti: na svět přivádí svou dceru Melanii a zároveň je středem pozornosti záhadných postav v pláštích, které si chlípně pohrávají s jejím tělem… V současné realitě slaví Ann úspěchy v práci, s dnes již sedmnáctiletou Melanií a svým partnerem básníkem Martinem plánuje výlet do Paříže. Jenže radostná očekávání jí kalí ona opakující se noční můra, která ji nakonec dožene k návštěvě psychiatra… a minulost o sobě dá vědět i tím, že zmatenou Ann nečekaně přivolá do jejího rodného městečka Lockwoodu, ztraceného kdesi v lesích, v hájemství vidláků a podivného matriarchálního společenství.
Souběžně s tímto vším se v končinách nedaleko Lockwoodu chce dostat na svobodu dvojice nebezpečných chovanců léčebny pro choromyslné. Jakou má jejich urputná snaha souvislost s Ann? A jak se vším souvisí blížící se rovnodennost a fakt, že v noci na vše shlíží narůžovělý měsíc?
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
