STENCHED - Purulence Gushing From the Coffin
CD 2024, Me Saco Un Ojo / Extremely Rotten
for english please scroll down
Rakev, vznášející se na špinavé hladině jako nějaké memento. Šramot, vzdálený nářek nemrtvých. Po stěnách stéká hnis a v kostech se mi usadil chlad. Prošel jsem nekonečně temnou chodbou a myslel si, že na jejím konci bude světlo. Mýlil jsem se. Existuje jenom absolutní tma a zlo. Lhali nám, nebe dávno shořelo v plamenech. Nezbývá nic jiného, než nekonečné utrpení a také syrový, prašivý death metal v podobě, v jaké nám jej přinášejí STENCHED.
Pozorný čtenář ví, že jsme o téhle kapele/projektu mexického hudebníka Adriana již jednou psali. Bylo to loni, když vydal svoji první demo nahrávku (recenze je odkazována dole pod článkem). Letos se jedná o volné pokračování morbidních melodií, chorobného vokálu a smradlavé atmosféry. Jako bych se díval na postupný rozklad mrtvého těla.
Mezi náhrobky se převaluje krvavá mlha. Vzpomínám spolu s kapelou na pradávné death metalové postupy, na nálady, které se vznášely jako nějaké děsivé memento při poslechu smeček jako DEMILICH, ROTTREVORE, UNDERGANG, CEREBRAL ROT. Těmi se Adrian volně inspiroval. Pokračuje v jejich odkazu a přidává velké množství svých vlastních nápadů. Rozvíjí původní záhrobní myšlenky a dělá to velmi zkušeně a inteligentně. Připadám si při poslechu jako starý hrobník, který právě exhumoval jeden opuštěný hrob plný vzpomínek. Prosévám mezi prsty prach předků, užívám si prašivý zvuk, takový ten smradlavý odér, který se vznáší kolem pokaždé, když se setkám s dobrou nahrávkou. Nové, debutové dlouhohrající album STENCHED jsem si oblíbil. Stávám se při něm básníkem temnoty, přecházím pokaždé na druhou stranu, za řeku Styx. Skladby jsou napsány velmi uvěřitelně, opravdově, plynou kolem mě tak nějak samozřejmě a pokaždé se mi zadřou hluboko pod kůži. "Purulence Gushing From the Coffin" má v sobě vše potřebné pro to, abych se rád vracel a vše si náležitě užil. Pokud máte jako já rádi staré opuštěné pitevny, márnice s děsivými příběhy i katakomby, ve kterých byla kdysi pohřbena těla prokletých kněží, tak neváhejte ani chvilku. Hraje se zde i pro vás. Rakev, vznášející se na špinavé hladině jako nějaké memento. Šramot, vzdálený nářek nemrtvých. Po stěnách stéká hnis a v kostech se mi usadil chlad. Prošel jsem nekonečně temnou chodbou a myslel si, že na jejím konci bude světlo. Mýlil jsem se. Existuje jenom absolutní tma a zlo. Velmi dobře uleželá, mokvající, prašivá death metalová mrtvola! Hnilobou nasáklé ozvěny z onoho světa!
Asphyx says:
A coffin, floating on the dirty water like some kind of memento. A murmur, the distant wail of the undead. Pus dripping down the walls and a chill settling in my bones. I walked through the endlessly dark corridor, thinking there would be light at the end. I was wrong. There is only absolute darkness and evil. They lied to us, the sky burned in flames long ago. There is nothing left but endless suffering and also raw, dusty death metal as STENCHED brings it to us.
The attentive reader knows that we have already written about this band/project of Mexican musician Adrian once before. That was last year when he released his first demo (review linked at the bottom of the article). This year it is a loose continuation of morbid melodies, sick vocals and stinky atmosphere. It's like watching the gradual decomposition of a dead body.
A bloody mist rolls between the tombstones. I remember with the band the ancient death metal methods, the moods that floated like some eerie memento when listening to packs like DEMILICH, ROTTREVORE, UNDERGANG, CEREBRAL ROT. Adrian was loosely inspired by these. He continues their legacy and adds a lot of his own ideas. He expands on the original ideas from beyond the grave and does so in a very skilled and intelligent way. I feel like an old gravedigger who has just exhumed an abandoned grave full of memories when listening to this. I sift through the ancestral dust between my fingers, enjoying the dusty sound, the kind of stinky odor that hovers around whenever I encounter a good recording. I loved the new, debut full-length album STENCHED. I become a poet of darkness with it, crossing over to the other side every time, beyond the river Styx. The songs are written in a very believable, real way, they flow around me somehow naturally and they sink deep under my skin every time. "Purulence Gushing From the Coffin" has everything I need to come back and enjoy everything properly. If, like me, you like old abandoned autopsy rooms, morgues with gruesome stories and catacombs where the bodies of cursed priests were once buried, then don't hesitate a moment. There's a game for you too. A coffin floating on the dirty water like a memento. The murmur, the distant wail of the undead. Puss dripping down the walls and a chill settling in my bones. I walked through the endlessly dark corridor, thinking there would be light at the end. I was wrong. There is only absolute darkness and evil. A very well laid, wet, mangy death metal corpse! Rotten echoes from the other world!
Recenze/review - STENCHED - Gorging on Mephitic Rot (2023):
Tracklist
1. Morbid Mass of Repulsive Purulence
2. Mucus, Phlegm and Bile
3. Wormridden Torso
4. Suppurating Cranial Cavity
5. Death Maniacal Obsession
6. Eye Socket Pus Emanation
7. Ecstasy Through Pestilence
8. Effusion of Foul Smelling Fluids