Recenze/review - SCYTHROW - Blameless Severed Extremities (2024) ~ DEADLY STORM zine

SCYTHROW - Blameless Severed Extremities

CD 2024, Awakening Records

for english please scroll down

Vždycky mě fascinovala mrtvá těla pokrytá pavučinami. Jejich pohledy plné strachu a utrpení. Rád jsem trávil dlouhé hodiny v márnicích, na hřbitovech a uprostřed temných katakomb. Pokaždé, když jsem byl v záhrobí dostatečně dlouho, uslyšel jsem šepot nemrtvých. Vyprávěli mi svoje příběhy o tom, jakým způsobem zemřeli. Zrovna sedím v jedné staré kobce. S nápisem SCYTHROW nad vchodem. A užívám si mrtvolně chladnou atmosféru.

Tahle smečka je z Finska a ctí bezezbytku všechna psaná i nepsaná pravidla pravého, ryzího death metalu. Syrové melodie se zde potkávají s chorobným vokálem a takovou tou starodávnou patinou. Jedná se o třetí dlouhohrající album kapely a také o zásek, který se vám dostane ihned do hlavy. Alespoň u mě, starého death metalového psa, tomu tak bylo.

Jakoby kapela přivezla do mého pokoje, ve kterém novinku "Blameless Severed Extremities" poslouchám, náklaďák plný prašivých kostí. Dostanu do rukou kladivo a spolu s těmito finskými maniaky musím vše rozdrtit na prach. Hudba nám hraje do rytmu úderů a já si naplno užívám nejen temné nálady, které se vznášejí všude kolem, ale i krví nasáklé momenty. Jako bych se procházel po starém pohřebišti, na kterém jsou pochováni prokletí. Pánové nezapřou svoje thrash metalové kořeny, ale jinak jsou základem jejich tvorby odkazy na smečky jako DEATH, MORBID ANGEL, CANNIBAL CORPSE, BOLT THROWER. Samozřejmě s tím, že SCYTHROW přidávají velkou porci svých nápadů a invence. Pochválit musím masivní, dobře čitelný a zároveň plesnivý zvuk (produced, mixed, and mastered by Arttu Muukkonen). Zajímavý a stylový je i povedený obal (Apostle Ink). Zkrátka a dobře, pokud jste jako já fanoušci nahrubo nasekané tmy, dlouhých stínů, močálů plných mrtvol, opuštěných jatek i piteven, tak neváhejte ani chvilku. Nová nahrávka je totiž velmi dobře napsaná, má v sobě potřebný drive i sílu. Navíc, a to je nakonec vždy stejně nejdůležitější, mě baví desku poslouchat a rád se k ní vracím. Neznám nic lepšího, než se zavřít před současným podivným světem do nějaké prašivé kobky a poslouchat tohle album. Myslím si, že mi to určitě potvrdí všichni démoni i prokletí. Vždycky mě fascinovala mrtvá těla pokrytá pavučinami. Jejich pohledy plné strachu a utrpení. Rád jsem trávil dlouhé hodiny v márnicích, na hřbitovech a uprostřed temných katakomb. Čerstvě exhumovaná, stará prašivá death metalová rakev! Mrtvolná hudba pokrytá vrstvou pavučin!

Asphyx says:

I've always been fascinated by dead bodies covered in cobwebs. Their looks of fear and suffering. I loved to spend long hours in morgues, cemeteries and dark catacombs. Every time I was in the beyond long enough, I heard the whispers of the undead. They told me their stories of how they died. I'm sitting in an old dungeon right now. With a sign that says SCYTHROW over the entrance. And I'm enjoying the deathly cold atmosphere.

This pack is from Finland and they honor all the written and unwritten rules of true, pure death metal. Raw melodies meet sick vocals and that old-time patina. This is the band's third full-length album and also a hit that gets into your head immediately. At least for me, an old death metal dog, it did.

It's as if the band brought a truckload of mangy bones into my room, where I'm listening to the new "Blameless Severed Extremities". I get my hands on a hammer and I have to smash it all to dust with these Finnish maniacs. The music plays to the rhythm of the beats and I fully enjoy not only the dark moods floating around, but also the blood-soaked moments. It's like walking through an old burial ground where the cursed are buried. The gentlemen don't deny their thrash metal roots, but otherwise the references to packs like DEATH, MORBID ANGEL, CANNIBAL CORPSE, BOLT THROWER are the basis of their work. Of course, with SCYTHROW adding a large portion of their own ideas and inventiveness. I have to praise the massive, clear and at the same time mouldy sound (produced, mixed, and mastered by Arttu Muukkonen). The hilarious cover art (Apostle Ink) is also interesting and stylish. In short, if like me you're a fan of rough-hewn darkness, long shadows, swamps full of corpses, abandoned slaughterhouses and morgues, don't hesitate a moment. The new record is very well written and has the necessary drive and power. Moreover, and this is always the most important thing in the end, I enjoy listening to the record and I like coming back to it. I don't know anything better than to shut myself away from the current weird world in some dingy dungeon and listen to this album. I think all the demons and curses will surely confirm that for me. I've always been fascinated by dead bodies covered in cobwebs. Their looks of fear and suffering. I loved spending long hours in morgues, cemeteries, and in the middle of dark catacombs. A freshly exhumed, mangy old death metal coffin! Dead music covered in a layer of cobwebs!