PURGATORIAL - Fading Whispers of Voidbound Souls
CD 2024, These Hands Melt
for english please scroll down
Říznutí nožem do tmy. Strach a bolest, otištěné do chladných zdí. Další z děsivých snů, které se stále vrací. Potkáváš v nich přízraky toužící po krvi. Najednou, když posloucháš nové album britských maniaků PURGATORIAL, jsi zcela mimo tento zkažený svět. Už dávno si vstoupil za oponu, do nekonečných močálů nicoty. Jsou kapely, které mě osloví již při prvním poslechu.
Nevěděl jsem o této skupině vůbec nic. K jejich letošnímu debutovému albu jsem přistupoval hezky postaru. Sedl jsem si v temném pokoji, postupně přidával hlasitost a nechal jsem na sebe novou desku "Fading Whispers of Voidbound Souls" působit. Bylo zcela přirozené, že se kolem začali procházet démoni, že jsem několikrát potkal vlastní smrt. Riffy jsou velmi ostré, vokál chorobně naléhavý a bicí drtivé. Stačí jenom zaplatit převozníkovi vlastním svědomím a nechat se převést přes řeku Styx.
Kapela si dala velký pozor na celkové provedení. Novinka je zvukově velmi dobře ošetřená. Ze skladeb doslova mrazí v kostech (Kris Mayers - recording, mixing, Neil Schneider - mastering). Zaujal mě i obal od italského autora Tryfara, jinak také člena kapely TRYFAR. Stylově lze potom nalézt v hudbě odkazy jak na starý, surový death metal, tak i chlad a zimu severských black metalových klasiků. Celou nahrávkou se vznáší takový zvláštní neklid, krvavě doomová aura, chcete-li. PURGATORIAL na to jdou opravdově, uvěřitelně a nové album mě baví opravdu poslouchat. Líbí se mi, že mají svůj vlastní výraz, rukopis, že je poznáte během několika prvních tónů. Jasně, není to nic nového, ani převratného, ale rozhodně se nejedná jenom o dobře odvedené řemeslo. Naopak, skladby hoří jasným plamenem, tepají pod povrchem. Nejdříve se kolem mě plazily jako jedovatí hadi, aby mě postupně uhranuly a zcela pohltily. Už jste někdy navštívili dávno opuštěné pohřebiště nebo místa, kde byly prováděny krvavé obětní rituály? Ani nemusíte, z "Fading Whispers of Voidbound Souls" mám totiž velmi podobné dojmy. Jedná se o hudbu, která je zahraná od srdce, s jasnými a zřetelnými motivy, se spoustou do šedých barev zahalených nálad, s drsností, která vás rozdrásá do krve. Pro mě osobně, se jedná o velké překvapení a příslib do budoucna. Britové totiž dokáží být suroví i vznešení, majestátní i záhadní. Nová deska je jako nějaká starodávná mantra, jako zaříkávání, které vás nakonec uhrane a prokleje. Říznutí nožem do tmy. Strach a bolest, otištěné do chladných zdí. Další z děsivých snů, které se stále vrací. Potkáváš v nich přízraky toužící po krvi. Mlhavý a temný black death metalový rituál! Démoni se vrátili! Záhadné ozvěny z onoho světa!
Asphyx says:
A knife cut in the dark. Fear and pain imprinted on cold walls. Another of the terrifying dreams that keep coming back. In them, you meet ghosts out for blood. Suddenly, listening to the new album from British maniacs PURGATORIAL, you're completely out of this wicked world. You've long since stepped behind the curtain, into the endless swamps of nothingness. There are bands that speak to me at the first listen.
I didn't know anything about this band. I approached their debut album this year in a very old-fashioned way. I sat down in a dark room, gradually turned up the volume and let the new album "Fading Whispers of Voidbound Souls" work its magic on me. It was only natural that demons started to walk around, that I met my own death a few times. The riffs are very sharp, the vocals are morbidly urgent and the drums are crushing. All you have to do is pay the ferryman with your own conscience and let yourself be ferried across the River Styx.
The band paid great attention to the overall performance. The novelty is very well treated sonically. The songs literally chill your bones (Kris Mayers - recording, mixing, Neil Schneider - mastering). I was also intrigued by the cover artwork by Italian author Tryfar, otherwise also a member of the band TRYFAR. Stylistically, then, one can find in the music references to both old, raw death metal, as well as the coldness and coldness of Nordic black metal classics. There is a strange uneasiness floating through the whole record, a bloody doom aura, if you will. PURGATORIAL go at it in a real, believable way and I really enjoy listening to the new album. I like that they have their own expression, their own signature, that you get to know them within the first few notes. Sure, it's nothing new or groundbreaking, but it's definitely not just good craftsmanship. On the contrary, the songs burn with a bright flame, beating beneath the surface. At first they slithered around me like venomous snakes, only to gradually enchant and completely consume me. Have you ever visited long-abandoned burial grounds or sites where blood sacrificial rituals were performed? You don't have to, because I got a very similar impression from "Fading Whispers of Voidbound Souls". This is music that is played from the heart, with clear and distinct themes, with lots of moods shrouded in grey colours, with a harshness that will tear you to blood. For me personally, this is a great surprise and a promise for the future. For the British can be both brutal and sublime, majestic and mysterious. The new record is like an ancient mantra, an incantation that will eventually sweep you away and curse you. A knife cut in the dark. Fear and pain imprinted on cold walls. Another of the terrifying dreams that keep coming back. In them, you meet ghosts out for blood. A misty and dark black death metal ritual! The demons have returned! Mysterious echoes from the other world!
tracklist:
1. Harvesting Nightmares
2. Blind Fervour
3. The False Ones
4. Wings Of Wax Melting
5. Pelagic
6. Always Watching
7. Call Of The Void
8. Doomed To Repeat
band:
Kris Mayers - Vocals, Guitars, Bass
Ryan Eastham - Guitars
Neil Schneider - drums
.JPG)