Recenze/review - ENTOMOPHTHORA - Instinctual Disease (2024) ~ DEADLY STORM zine

ENTOMOPHTHORA - Instinctual Disease

CD 2024, Soulseller Records

for english please scroll down

Mezi náhrobky se vznáší studená mlha. Procházím se po úzkých cestách a přemýšlím, co si dnes pustím za hudbu. Pomalu se stmívá a já znovu otevírám další kobku. Tentokrát s nápisem ENTOMOPHTHORA nad vchodem. Byl jsem zvědavý, co se ukrývá za rezavou bránou. Opatrně vstupuji dovnitř a zjišťuji, že se jedná o novou norskou kapelu, pod kterou jsou podepsáni dva zkušení muzikanti, působící ve smečkách jako Vecordious, Nexorum, Maelström, Exeloume, Bethzaida, Killing for Company a Keep of Kalessin.

Roger Isaksen - Vocals, Guitars, Bass a Tom Wahl - Guitars se rozhodli zhudebnit své temné vize a nápady. Výsledkem je nové, debutové album "Instinctual Disease", které když si poslechnete, tak vás obejme jako pavučiny obepínají staré mrtvoly. Kombinace starého syrového death metalu a vznešenějších moderních postupů tvoří dohromady celek, který mě nenechal na pochybách - ano, tahle deska se opravdu povedla.

Mraky se dotýkají země a vzduch je těžký a černý. Jednotlivé motivy se kolem mě začaly ihned plazit jako jedovatí hadi. Byl jsem uštknut a jed se mi ihned dostal do žil. Norští bardi umíchali koktejl, který nejen, že je velmi dobře napsaný a má v sobě spoustu zajímavých momentů, ale také žhne a pálí uvnitř. Navenek působí album "Instinctual Disease" chladně, nebál bych se napsat záhadně a mysticky, ale nenechte se mýlit. Je jako láva, která po sobě nechává pouze spálenou zemi. Při poslechu jsem si několikrát vzpomněl na kapely jako BLOODBATH, NOTHINGNESS, NECROPHOBIC, ale jedná se spíše o lehké připodobnění. Jinak jsou Norové jasně čitelní, mají spoustu dobrých a neotřelých nápadů. Jednotlivé riffy smrdí sírou, jsou ostré a nekompromisní, přesto si v sobě zachovávají takovou tu zvláštní melodiku, tajemný odér, chcete-li. Kývám se spokojeně do rytmu, podupávám si nohou a těším se, až se setkám z nemrtvými. Mám rád kapely, které mě dokáží přenést na druhou stranu, co země nekonečných stínů. A ENTOMOPHTHORA se to daří na výbornou. Je to i díky zvuku (namíchal Roger Isaksen v Xhaos Xhult Studio a masteroval Lawrence Mackrory v Rorysound Studios) a povedenému černobílému obalu (All4Band Design). Zkrátka a dobře, pánové nejen, že odvedli skvělé řemeslo, ale přidali ještě spoustu věcí navíc. Uvěřitelnost, opravdovost, majestátnost a černou magii. A abych nezapomněl. Určitě se jedná o nahrávku, kterou jsem rád a často poslouchal. Dávám vysokou známku opravdové kvality. Temný, chladný death metal, u kterého potkáte své vlastní démony! Hodně podmanivá, magická a zničující záležitost!

Asphyx says:

A cold mist hovers between the tombstones. I walk along the narrow paths, wondering what music I'll listen to today. Slowly it gets dark and I reopen another dungeon. This time with the inscription ENTOMOPHTHORA above the entrance. I was curious what was hiding behind the rusty gate. I cautiously step inside and find out that it is a new Norwegian band signed by two experienced musicians who have worked in packs like Vecordious, Nexorum, Maelström, Exeloume, Bethzaida, Killing for Company and Keep of Kalessin.

Roger Isaksen - Vocals, Guitars, Bass and Tom Wahl - Guitars decided to put their dark visions and ideas to music. The result is a new debut album, "Instinctual Disease", that when you listen to it, will embrace you like cobwebs encircle an old corpse. The combination of old raw death metal and more sublime modern techniques combine to form a whole that left me in no doubt - yes, this record really did it.

The clouds touch the ground and the air is heavy and black. Individual motifs immediately began to slither around me like venomous snakes. I was bitten and the venom immediately entered my veins. The Norwegian bards have concocted a cocktail that is not only very well written and has many interesting moments, but also glows and burns inside. On the outside, "Instinctual Disease" comes across as cold, I wouldn't be afraid to write mysterious and mystical, but make no mistake. It's like lava that leaves only scorched earth in its wake. Listening to it, I thought of bands like BLOODBATH, NOTHINGNESS, NECROPHOBIC a few times, but it's more of a light comparison. Otherwise the Norwegians are clearly legible, they have a lot of good and fresh ideas. The individual riffs smell of sulphur, they are sharp and uncompromising, yet they retain that strange melodicism, a mysterious odour, if you will. I sway contentedly to the rhythm, stamping my foot and looking forward to meeting the undead. I like bands that can transport me to the other side, that land of endless shadows. And ENTOMOPHTHORA manages to do that to perfection. It's also thanks to the sound (mixed by Roger Isaksen at Xhaos Xhult Studio and mastered by Lawrence Mackrory at Rorysound Studios) and the hilarious black and white cover art (All4Band Design). In short, the gentlemen not only did a great job, but added a lot of extra stuff. Believability, realness, majesty and black magic. And lest I forget. This is definitely a recording I've enjoyed and listened to often. I give it high marks for true quality. Dark, cold death metal where you will meet your own demons! Very captivating, magical and devastating stuff!