Rozhovor s death metalovou skupinou z Norska - ABHORRATION.
Odpovídal Magnus (zpěv, kytara), děkujeme!
Recenze/review - ABHORRATION - Demonolatry (2024):
Ave ABHORRATION! Zdravím do norského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos první dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší předchozí demonahrávkou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?
- Zdravím vás! Děkujeme za milá slova. Řekl bych, že deska ukazuje přirozený vývoj od EP. Písně jsou promyšlenější, vokály lepší, produkce dotaženější, bicí intenzivnější a konečně máme sólové kytary! Na EP se mi opravdu líbí mix, ale myslím, že produkce na albu funguje pro ty písničky lépe. Dost čistá na to, aby byly slyšet detaily, ale zároveň dost syrová na to, aby neztratila říz. Taky si myslím, že se nám podařilo dosáhnout dobrého poměru pomalých a rychlých skladeb, stejně jako dobrého poměru standardních a nestandardních struktur písní.
„Demonolatry“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého prašivého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál ABHORRATION?
- Většina alba vznikala po jednotlivých částech, kdy jsem obvykle dal dohromady 2-3 riffy, které jsme si přehráli a diskutovali o tom, co by mělo následovat. Arild tentokrát napsal i celé sekce k některým písním, což fungovalo opravdu dobře. Většinou jsme dělali po jedné skladbě a písně vznikaly v podstatě v pořadí, v jakém se na albu objevují.
Kdo je podepsán pod zvukem? Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Máte zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný, působí analogově. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?
- Nahrál a smíchal ji Arild, hlavní kytarista. Nahrávali jsme ji o mnoha víkendech u něj doma, asi hodinu cesty od Osla, po dobu asi čtyř měsíců. Souhlasím ale, že nejlépe to zní při hlasitosti 10 000 armagedonů!!!
Nahrávali jsme vždy po jednom nástroji, ale při záběru bicích hrála celá kapela dohromady, pak jsme přidali kytary, basu, vokály a sóla. Žádné triggery, žádné snap-to-grid. Na basu jsme použili obrovský zesilovač Orange velikosti lednice a na každou kytaru dva zesilovače, jeden ENGL powerball a jeden Sounds City se zkreslovacími pedály.
Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes hudební CD (kazeta, vinyl). Vy jste jej vydali u Invictus Productions a je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?
- Kristian Valbo z Obliteration a Avmakt vytvořili grafiku, logo a démona na inlayi, zatímco Rick Warkill vytvořil zlé stvoření na textové straně inlaye. Kristian je pravděpodobně nejlepší umělec, kterého znám, takže pro nás bylo jasnou volbou oslovit právě jeho. Text se točí kolem uctívání démonů a modlářství a obálka je podle mě do jisté míry inspirovaná textem, což bude zřejmé, když si ho přečtete. Tak to alespoň vidím já, i když nemůžu vědět, čím se Kristian inspiroval. On má navíc schopnost opravdu graficky vystihnout náš styl hudby, takže to může být i náhoda, že se to k textu tak hodí!
Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Norska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. My v Čechách máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. U vás to bude asi podobné, ne? Norsko je pro všechny vždy hlavně o black metalu. Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?
- V současné době je tu docela dost dobrých deathmetalových kapel. Máte tu Dødskvad, Desolation Realm, Sovereign, Impugner, Filthdigger, Nedgravd, Obliteration (samozřejmě), Reptilian a asi jsem na nějaké zapomněl. Zdá se, že death metal je v dnešní době v undergroundu preferovaným stylem a koncerty bývají vyprodané, takže zarytí fanoušci jsou na místě! Přál bych si ale, aby bylo víc dobrých thrashmetalových kapel. Před 10-15 lety se zdálo, že jich je spousta, v čele s Nekromantheon, Antichrist a Deathhammer, ale teď mám pocit, že většina toho, co slyším, zní genericky. S výjimkou německých Sphinx!
Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit ABHORRATION, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?
- Když jsem se vrátil do Norska, bylo mi jasné, že chci pokračovat ve hře s Øyvindem. Předtím jsme spolu hráli v Condor a poté, co jsem od svých patnácti let dělal thrash metal, jsem chtěl dělat něco jiného. V roce před přestěhováním jsem hodně poslouchal Morbid Angel, Sadistic Intent, dema Immolation a podobný thrashový death metal, takže to byla přirozená cesta. Tenhle styl považuju za nejlepší a Sadistic Intent a Morbid Angel za dvě nejlepší deathmetalové kapely, které kdy existovaly, samozřejmě kromě Sarcofago! Také se mi líbila myšlenka hrát jiný styl než většina nových deathmetalových kapel. Víc thrashe, víc punku, víc nadšení!
Rádi bychom hráli na více festivalech a určitě bychom jeli na turné s většími kapelami, pokud by byly dobré!
Když jsem před sedmi lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?
- Sami jsme nikdy nedělali žádnou velkou propagaci kromě sdílení koncertů a novinek na facebooku. Většinu z toho má na starosti label, protože nikdo z nás na sociálních sítích moc není. Nicméně k albu jsme vyrobili plakáty a letáky, které jsme nechávali v metalových barech, obchodech s hudbou a na koncertních místech, i když nevím, jestli to mělo nějaký reálný efekt, nebo ne.
Samozřejmě si kupuju desky, které se mi líbí, ale čistě kvůli podpoře kapely si nic nepořizuju, musí to být dobré! Na koncerty chodím, ale bohužel méně často než dřív. Naposledy jsem byl na koncertu Incantation a Left to Die, kteří byli skvělí! Nejsem příznivcem velkých sálů, takže kapely, které vidím, se často omezují na menší, undergroundovější kapely. Nicméně loni jsem viděl Cavaleru a ti byli ZABIJÁCI! Párty se ale stává vzácností, hehe.
Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako ABHORRATION ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google a hipster metalistech, streamování muziky apod.?
- Souhlasím. Je snazší než kdy jindy zpřístupnit svou hudbu, ale myslím, že pozornost lidí (včetně mé) se zkracuje, takže je možná těžší vyniknout. Měli jsme štěstí, že Invictus byl ochotný vydat naše věci a rozšířit tak povědomí o nás mezi skalní fanoušky, ale jako úplně nová kapela je těžké vyčnívat z davu. Stáhl jsem si spoustu hudby, ale taky jsem si koupil všechno, co se mi opravdu líbí, pokud je to dostupné fyzicky.
Streamování je dobré pro přístup ke spoustě hudby, ale rozhodně to ovlivnilo mou pozornost při zkoumání nových věcí. Je příliš snadné přejít k další věci, pokud na vás neudělá skvělý první dojem. Když jsem dříve hudbu stahoval, měl jsem pocit, že si ji musím pořádně prověřit, protože jsem vynaložil úsilí, abych se k ní dostal. Díky streamování je také mnohem snazší (možná až příliš snadné?) objevit velmi neznámé věci, což, jak jsem si všiml, ovlivňuje to, jak mladá generace vnímá klasické kapely. Nejsem si jistý, jestli na tom záleží, ale určitě mi přijde divné, když někdo, kdo miluje Blasphemy a VON, vlastně nezná první tři alba Slayer!
S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?
- To je těžká otázka. Nemám žádný zvláštní názor na death metal jako takový, ale na starý metal obecně. Dobrý metal je určitě životní styl. Ovlivňuje to, kdo jsou vaši přátelé, čím se bavíte, o čem mluvíte, o čem přemýšlíte. Metal je mým životním stylem asi od 14-15 let a kromě rodiny a přátel je to jediná věc, na které mi opravdu záleží. Bez něj netuším, co bych v životě dělal. Skutečný metal je všepohlcující.
Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají ABHORRATION v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě? Mimochodem, nedávno jste hráli i u nás v Praze. Jak se vám v Čechách líbilo?
- Po zbytek roku 2024 pracujeme na novém materiálu a v novém roce odehrajeme několik koncertů v Norsku i v zahraničí. Jediné aktuálně ohlášené vystoupení je na festivalu Host of All Fevers v Innsbrucku, ale chystají se další!
Tones of Decay bylo opravdu dobré! Marek je obstojný chlapík a my jsme se skvěle bavili. Bohužel jsem byl celý víkend nemocný, ve dnech předcházejících vystoupení jsem měl vysoké horečky, takže mi zhruba v polovině odešel hlas. Zvládl jsem to, ale bylo to vyčerpávající!
Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Demonolatry“ zase narvat do hlavy!
- Děkujeme! Poslouchejte starý metal!!
Recenze/review - ABHORRATION - Demonolatry (2024):
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
