Rozhovor s death metalovou skupinou z Irska - GRAVE SERMON.
Odpovídal David Hynes (zpěv), děkujeme!
Recenze/review - GRAVE SERMON - Liturgical Perversions (2024):
Ave GRAVE SERMON! Zdravím do Irska. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Na vaši novinku „Liturgical Perversions“ jsem se neskutečně těšil, předchozí EP „Whitewashed Tomb“ mě bavilo a rád jsem se k němu vracel. Jak novinka vznikala a proč vám vydání vlastně trvalo tak dlouho?
Zdravím Jakuba a děkuji za rozhovor!
Je to starý nudný příběh, ale všichni jsme prostě měli spoustu různých okolností, se kterými jsme se museli vypořádat, a k tomu se přidaly typické pracovní a rodinné povinnosti, a myslím, že zpoždění to jen odráží. Ale příští vydání bude mnohem rychlejší.
Musím říct, že u novinky mě doslova rozsekal zvuk. Je hutný, masivní, temný a zároveň studený jako ruka mrtvoly. Přesně takhle to mám rád! Pod mixem je podepsáno HK at Vamacara Studio. Vy jste u tam přímo nahrávali nebo desku jen mixovali? S jakými pocity jste šli do studia a jak se vám povedlo docílit tak zabijácký materiál?
Jsme opravdu spokojeni se zvukem tohoto alba, je to způsob, jakým chceme prezentovat naši hudbu. Ne příliš uhlazené, ne příliš syrové, všechno slyšitelné, a zároveň se snažíme zachytit naši naléhavost a vášeň, což není snadné, ale myslíme, že jsme se tomu přiblížili, jak jen to bylo možné.
Nahrávací proces probíhal postupně, nejprve jsme během několika dní nahráli bicí v Leader Sound Productions v Cavanu, o několik týdnů později jsme se my ostatní vydali do Trackmix Studios v Dublinu a během tří dnů jsme nahráli kytary, basu a vokály. Měli jsme v hlavě zvuk, tak jsme se pustili do hledání místa, které by nám ho zajistilo, nakonec náš bubeník Jason našel Vamacara Studios a to pro nás bylo ideální, producent HK se nám vrátil s monstrózním mixem, který jsme si prostě zamilovali. Takže zvuk byl kombinací času, úsilí a trochy štěstí!
Vždy beru nahrávky jako celek a vy jste nepodcenili jenom zvuk, ale i obal. Artwork and Layout by Gav Doyle at Symmetry Industry Studiosje jsou skvělí. Jak jste se dali dohromady a jak obal vznikal? Kdo je přímo autorem motivu? Měli jste nějaké požadavky nebo jste vybírali z již připravených obrazů? A jak probíhala spolupráce.
S Gavinem jsme pracovali na všech našich vydáních a uměleckých dílech, chápe, o co nám jde, snadno se s ním pracuje a hlavně vždy odvede skvělou práci! Obvykle mu pošlu obrázek, volnou představu o rozvržení, a on ji pak povýší na něco víc. Velmi mi pomohl i s rozvržením EP, od designu disku, přes umístění textů/fotek, písma atd.
Co se týče výtvarné stránky, máme zatím jakousi konzistenci, snažíme se používat archivní fotky a staré obrazy, ty nejpřesněji vystihují témata, kterými se zabýváme, tak jak jsou v té době, spíš než abychom se ohlíželi zpět svým způsobem myšlení. Například v našem prvním EP jsme se zabývali barbarstvím magdalénských prádelen v Irsku, takže jsme použili archivní obrázek jedné z nich, protože byl otřesnější a působivější než cokoli, co jsme si mohli vymyslet. Stejně tak jsem chtěl, aby výtvarná stránka tohoto alba reprezentovala témata našich písní, a nakonec jsem narazil na obraz Jacoba van Swanenberga z roku 1620. V tom obraze je obsaženo mnoho z toho, o čem EP pojednává textově. Je to jedna z těch věcí, kdy když najdeš to pravé, prostě to víš, nemusíš o tom moc přemýšlet, prostě to tam je.
Nedílnou součástí desky jsou i texty. U vás je uváděno, že se v nich zaobíráte smrtí, antikřesťanstvím. Tedy klasická death metalová témata. O čem jsou texty na „Liturgical Perversions“, kdo je jejich autorem? Kde jste pro ně brali inspiraci?
Na tomto EP jsem se stejně jako na jiných našich nahrávkách snažil zaměřit na staré křesťanské podivnosti, staré rituály, dogmata, pýchu a hrůzostrašné či zajímavé příběhy, které mají kořeny v jakési klamné oddanosti víře. Sahají od představ o predestinaci, zanedbávání a pohrdání chudými ze strany církve, pokřiveného fanatismu, zlotřilého světce atd. Tyto písně často vznikají na základě útržku myšlenky nebo nějaké informace, která vzbudí můj zájem, a já se pak obvykle vydám do králičí nory a snažím se o daném tématu zjistit co nejvíce.
A co koncerty? Jak je to s nimi momentálně v Irsku? Fungují kluby? Chodí fanoušci na koncerty nebo už jenom sedí u internetu? Já potřebuji klub, pivo, holky!
O koncerty není nouze zejména v Dublinu, Limericku a Belfastu. Do Irska vždy přijíždí spousta kapel na turné, v Dublinu v posledním roce hrály kapely jako Nile, Dying Fetus, Vader, Left to Die, Obituary, Abbath atd. a chystá se nespočet koncertů. Promotéři jako Distortion Project v Belfastu, Dublin Metal Events a Bad Reputation v Limericku neustále přivážejí do Irska kapely na turné a často spolupracují, aby zde kapely mohly odehrát více koncertů.
Bad Reputation pořádají dvakrát ročně festival s názvem Siege of Limerick, který je pro většinu z nás vrcholem kalendáře a skvělou platformou pro kapely, aby ukázaly, co v nich je. Každý rok tu máme také několik dalších skvělých festivalů, například Templemore Metal Fest v Tipperary a Whiplash ve Sligu. Spousta koncertů se koná i v dalších městech po celé zemi, například v Cavanu, Waterfordu, Kilkenny, Wexfordu atd. to je jen tak z hlavy, určitě jsem na některá místa a promotéry také zapomněl. Takže si myslím, že na velikost Irska a velikost scény máme opravdu štěstí, že máme to, co máme.
A co undergroundová scéna u vás všeobecně? Žije to v Irsku (mám hodně rád VIRCOLAC z Dublinu)? Jste z Kildare, to je malé město, scházíte se třeba někde na death metal? Kdybych město navštívil, kam bych měl zajít na koncert? A co fanoušci? Podporují kapely?
Řekl bych, že undergroundová scéna rozhodně žije, není masová, ale Irsko je malé! Podle mých zkušeností jsou fanoušci opravdu dobří v tom, že si berou merch nebo fyzické kopie hudby, zejména na koncertech. Je tu hrstka lidí, kteří dělají něco navíc, aby metalová scéna zůstala naživu, zmínil jsi Vircolac, jejich zpěvák Darragh stojí za Invictus Productions, což je největší undergroundový label v Irsku, pak tu máš další labely jako Sentinel, který byl v průběhu let opravdu důležitý pro mnoho kapel, a novější labely jako Cursed Monk, které odvádějí skvělou práci, a promotéry, které jsem už zmínil. Jsou tu také média, podcasty, rozhlasové pořady, recenzenti a archiváři, kteří udržují jména našich kapel v povědomí lidí a celou věc dokumentují, jako John & The Irish Metal Archive, Richie & The Metal Cell Podcast, Phil & Burning Metal, Adrian & Conjurings from the Hellfire club atd. Tihle lidé obětují scéně spoustu času a úsilí a bez nich by zdaleka nefungovala tak dobře.
Máte s kapelou nějaké sny? V undergroundu máte dobré jméno, ale chcete se posunout někam výš? Myslím tím, láká vás třeba turné s nějakým velkým jménem, zahrát si na velkém festivalu, vydat další desku u známého labelu? Jaké sny a vizi mají GRAVE SERMON?
Samozřejmě s tím chceme udělat co nejvíce. Vše, co jsi zmínil v otázce, by bylo skvělé!! Můžu mluvit jen za sebe, ale chci pokračovat ve vydávání hudby, hrát na koncertech a festivalech, kde to půjde, a nakonec si najít místo na nějakém turné. Nemám extravagantní ambice, ale možnost hrát pro nové publikum, cestovat a sdílet tyto momenty jako kapela pro mě vždy byla hnacím motorem hraní. Pivo, autobusy a blastbeaty, co může být lepšího!
Co pro tebe znamená death metal? Proč sis zvolil zrovna tento styl? Jak ses k němu dostal a jací muzikanti byli tvým vzorem, když si začínal? Vnímáš death metal „jen“ jako hudbu nebo je pro tebe i životním stylem? Klidně se můžeš na tuto stránku podívat i filozoficky.
Myslím, že pokud jde o hraní death metalu, alespoň v mém případě to bylo velmi přirozené a postupné a v této fázi si nedokážu představit, že bych hrál jiný druh hudby. Když jsem s hraním začínal, vzhlížel jsem k ostatním kapelám tehdejší irské scény: Abaddon Incarnate, Coldwar, Mourning Beloveth, Morphosis, Primordial, Slave Zero atd. Všechny z různých důvodů, Abaddon Incarnate byli nejšílenější, nejchaotičtější kapela, jakou jsem kdy slyšel, kapala z nich nenávist a zloba, nikdo se jich nemohl (a stále nemůže!) dotknout rychlostí a agresivitou. Coldwar měli naživo nejtěžší zvuk, jejich bubeník prostě vypadal, že mlátí silněji než všichni ostatní, a jejich basový tón byl nepřekonatelný, byli jako tank. Mourning Beloveth měli mix death a doomu s nádhernou kytarovou prací a dvěma nejlepšími vokalisty, jaké jsem kdy slyšel, a spolu s Primordial ukázali, kam až to Irové na mezinárodní scéně vlastně mohou dotáhnout. Primordial byli v mých očích tak velcí, že to klidně mohli být Iron Maiden. Morphosis byli v době, kdy jsem začal hrát v kapelách, už dávno etablovaní jako „irská“ deathmetalová kapela. Přímočará brutalita, jízlivý vokál a riffy na několik dní, byli neuvěřitelní! Slave Zero byla kapela, kterou jsem vždycky miloval od první chvíle, kdy jsem ji viděl, a která míchala death metal s jinými extrémními žánry a byla pro mě úžasným referenčním bodem, dynamická, s vražednými riffy a zněla tak vitálně. Pořád se můžu vracet ke všem těm kapelám a deskám z té doby a mám z nich stejný pocit.
Samozřejmě tu byly i velké kapely, obvyklí podezřelí, od vyrůstání na Panterě, Sepultuře a Machine Head až po objevení Immolation, Morbid Angel, Napalm Death atd., ale opravdu jako teenagera, který se zapojil do skutečné undergroundové scény, mě nic neovlivnilo víc než sledování ostatních kapel, které už dělaly věci po svém!
Máte ve svém okolí nějakou kapelu, kterou bys nám doporučil. Na co se chodí v klubech v Irsku?
Nedávno jsme měli koncert k vydání našeho EP a sdíleli jsme pódium se třemi neuvěřitelnými kapelami: Strangle Wire (Belfast), kteří jsou mašina, brutální death metal, zvrácené vokály, groovy riffy, precizní, roky zkušeností a je to vidět! Fraught (Dublin), kteří hrají směs death, sludge, doom a black metalu, prostě šíleně heavy a pestrý, Blood Soaked (Kildare) jsou stálice irské scény, původně se rozpadli v roce 1993, ale teď jsou zpátky a prostě hrají thrashy, groovy death metal, který je silný jako vždy!
Jak už jsem se zmínil, Irsko je docela malé místo a krása scény je v její rozmanitosti, takže vám můžu doporučit několik irských kapel, které mě napadají, kromě těch, které jsem už zmínil: The Crawling, The Blessing Way, Zealot Cult, Bodydrinkers, The Grief, Ten Ton Slug, Old Season, Insidious Void atd. všechno opravdu kvalitní kapely, které dělají něco jiného a stojí za to je vyzkoušet!
Na co se můžeme od GRAVE SERMON těšit v nejbližších měsících? Nechystáte „Liturgical Perversions“ i na vinylu?
Právě jsme ho představili na koncertě v Dublinu 14. září, takže pracujeme na jeho fyzickém vydání. Myslím, že na tom chceme stavět a pokračovat, pokud to půjde, hrát nějaké zabijácké koncerty a udělat něco pro to, abychom irský death metal rozšířili co nejdál! Vždycky je naší ambicí mít venku desku, obzvlášť pro starší maniaky, jako jsme my, rádi bychom měli možnost vydat tuhle desku na vinylu. Myslím, že i obal by vypadal skvěle!
Děkuji moc za rozhovor. Jdu si novinku „Liturgical Perversions“ znovu pustit. Je totiž skvělá! Ať se vám daří a doufám, že se brzy potkáme někde na koncertě a dáme si spolu pivo!
Děkuji ti, Jakube, budu se tě sledovat! Uvidíme se na cestě!
Recenze/review - GRAVE SERMON - Liturgical Perversions (2024):
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
.JPG)