DEADLY STORM zine: Recenze/review - UNDEATH

UNDEATH - More Insane

CD 2024, Prosthetic Records

for english please scroll down

Když si dostal první ránu, tak si byl překvapený. Kladivo ti pomalu proniklo do hlavy a zanechalo tam polámané kosti. Z mozku ti vytekly všechny ty hnusné a ošklivé informace, které se tam každý den dostávaly. Ze zpráv, ze sociálních sítí, od lidí, kteří mají v ústech jed. Umíral si dlouho, s velkými bolestmi. Když už byl konečně konec, zbyl po tobě jenom stín a několik mlhavých vzpomínek. Neměl si žádný pohřeb, jenom kremaci. A tvůj popel rozházeli na louce hned vedle kafilerie.

Americké UNDEATH sleduji od jejich počátků a vždy se mi na nich líbil tlak, nakumulovaná energie a vztek, které z jejich hudby odkapávají jako krev z čerstvě otevřené rány. Kapela ctí základy stylu zvaného surový death metal a přidává velkou porci vlastních nápadů a invence. I na letošním albu pánové předkládají v podstatě dokonalou esenci toho, co mám na tomto stylu tolik rád.

Kapela je ovlivněna smečkami typu TOMB MOLD, DEMILICH, INCANTATION, BOLT THROWER, MORBID ANGEL, SUFFOCATION, a samozřejmě CANNIBAL CORPSE. Možná si každý najdete i jiná jména, ale to není zase tolik důležité. Dnes ani vlastně nejde být někomu nepodobný. Důležité je, aby hudba řezala tou správnou stranou nože, aby jsem měl chuť se k ní vracet. A to platí v případě "More Insane" na sto procent. Jednou jsem viděl chlápka, co celý život drtil kosti. Měl obrovskou palici a mlátil s ní do kloubů, do lebek, do hrudního koše. Musí to být náročná práce. Zajímavé je, že se stále usmíval. Byl jako starý hrobník, který už viděl všechny hrůzy světa. Vzpomněl jsem si na ně, když jsem sedával dlouhé hodiny u reproduktorů a rval jsem si nové album pod tlakem do hlavy. Je to extrém, brutalita, syrovost starých jatek, ale zároveň působí deska pestře a zajímavě. Nenudím se ani chvilku. Naopak, pořád se něco děje. Líbí se mi i určitý neklid, chvění, chcete-li, které se proplétají novinkou jako jedovatý had. Budete roztrháni na kusy, zničeni a rozemleti na prach. Povedl se i zvuk (Mark Lewis), který je masivní, dobře čitelný a náležitě masakrující. Obal (Matt Browning) určitě zaujme. Je v něm nápad. Koneckonců mě inspiroval k sepsání dnešního úvodu. Nalezneme zde krutost a pradávnou sílu, bestialitu, zkrátka vše, co chci a požaduji. Když jsem dostal první ránu, tak jsem byl překvapený. Kladivo mi pomalu proniklo do hlavy a zanechalo tam polámané kosti. Z mozku mi vytekly všechny ty hnusné a ošklivé informace, které se tam každý den dostávaly. Mocné, krvelačné death metalové monstrum, které vás roztrhá na kusy! Absolutní masakr, totální destrukce!

Asphyx says:

When you got the first shot, you were surprised. The hammer slowly penetrated your head, leaving broken bones. All the nasty, nasty information that was coming out of your brain every day. From the news, from social media, from people with poison in their mouths. You were dying for a long time, in a lot of pain. When it was finally over, all you had left was a shadow and a few vague memories. You had no funeral, just a cremation. And your ashes were scattered in the meadow next to the rendering plant.

I've been following American UNDEATH since their early days, and I've always liked the pressure, the pent-up energy and anger that drips from their music like blood from a freshly opened wound. The band honors the basics of the style called raw death metal and adds a big helping of their own ideas and inventiveness. Even on this year's album, the gentlemen present pretty much the perfect essence of what I love so much about this style.

The band is influenced by the likes of TOMB MOLD, DEMILICH, INCANTATION, BOLT THROWER, MORBID ANGEL, SUFFOCATION, and of course CANNIBAL CORPSE. Maybe everyone will find other names, but that's not so important. Nowadays you can't really be unlike someone. What's important is that the music cuts with the right side of the knife, so that I feel like coming back to it. And that's 100% true in the case of "More Insane". I once saw a guy who'd been crushing bones all his life. He had a huge mallet, and he was hitting knuckles, skulls, chests. It must be hard work. Interestingly, he was always smiling. He was like an old undertaker who had seen all the horrors of the world. I remembered them as I sat for long hours at the speakers, ripping a new album into my head under pressure. It's extreme, the brutality, the rawness of the old slaughterhouse, but at the same time the album feels colourful and interesting. I'm not bored for a moment. On the contrary, there's always something going on. I also like a certain restlessness, a trembling, if you will, that weaves through the novelty like a poisonous snake. You will be torn apart, destroyed and ground to dust. The sound (by Mark Lewis) is also good, massive, clear and properly butchering. The cover art (Matt Browning) certainly impresses. There's an idea in there. After all, it inspired me to write today's introduction. Here we find cruelty and ancient power, bestiality, in short, everything I want and demand. When I got my first shot, I was surprised. The hammer slowly penetrated my head, leaving broken bones. All the nasty and ugly information that was coming in every day was drained out of my brain. A powerful, bloodthirsty death metal monster that will tear you apart! Absolute carnage, total destruction!