DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

středa 11. září 2024

Rozhovor - MARCHE FUNÈBRE - Temný a chladný, drásavý doom death metal, zahalený do ranní mlhy horského jezera!

Rozhovor s doom death metalovou skupinou z Belgie - MARCHE FUNÈBRE.

Odpovídali Dennis, Kurt, Arne, děkujeme!

Recenze/review - MARCHE FUNÈBRE - After the Storm (2024):

Ave MARCHE FUNÈBRE! Abych náš rozhovor začal krátkou historkou...vstal jsem brzy a šel do lesa. Bylo ticho a slunce pomalu stoupalo nad obzor. Došel jsem k ruinám starého kostela. V troskách jsem se na chvíli posadil a poslouchal vaše nové album „After the Storm“ Byl konec července, album mi přišlo na recenzi dříve. Do minulého týdne jsem nebyl schopen nic napsat, raději jsem poslouchal dál. Ahoj Belgii a moc děkuji za tvé nové album. Jak album vznikalo, kdy vznikly první nápady a myšlenky? Jaké je základní téma celé desky?

Dennis: Jako obvykle začínáme psát hudbu bez přílišného konceptu v našich hlavách. Naše předchozí album jsme vydali uprostřed pandemie, takže skutečné psaní začalo až po pandemii, protože dáváme přednost psaní hudby, když jsme spolu na zkušebně a házíme nějaké nápady a uvidíme, kam půjdou. Udělali jsme nějaké online věci (jako nějaké covery a další věci, ale to bylo jen proto, abychom se zaměstnali a neztratili kontakt, víc než aktivní psaní písní). Kurt a já jsme měli nějaké zkoušky jen s námi dvěma. Napsali jsme nějaké věci, ale kromě části ve Stranded jsme s tím, co jsme napsali během těchto sezení, vlastně nic nedělali... Když se svět znovu otevřel, začali jsme znovu zkoušet a brzy se věci začaly dít a první nápady tohoto alba se daly dohromady. …

Kurt: Opravdu, a když byly předloženy nápady, přišlo rychlé tempo. Myslím, že všechny hudební nápady byly nějakou dobu zadrženy. Jakmile jsme se vrátili do zkušebny, album bylo napsáno docela rychle. Občas jsme psali tři písně současně. :D

Arne: Textově většina textů byla napsána krátce po mém posledním rozchodu, což bylo náhodou těsně předtím, než jsme mohli jako kapela znovu zkoušet.


Poslouchám převážně rychlou hudbu, syrový death metal, black a thrash, ale doom metal mám tak nějak v krvi už od prvních alb PARADISE LOST a MY DYING BRIDE. Kdysi dávno, ještě na vysoké škole, jsem tento styl objevil se svou budoucí ženou. Jak jste se k tomuto stylu dostal? A jaké to je hrát doom metal v Belgii? Abych byl upřímný, moc takových kapel od vás neznám.

Dennis: Myslím, že všichni máme svůj vlastní příběh o tom, jak jsme se dostali do doomu, pro mě to byla 90. léta, kdy MTV stále hrála hudbu a byl Headbangers' Ball: Díky této show jsem objevil tolik kapel a vzhledem k mému mladému věku tehdy jsem vše vstřebal jako houba, vždycky jsem chtěl víc… Právě tam si moji pozornost získaly Paradise Lost a My Dying Bride, melancholie v kombinaci s agresivními kytarami a chrochtáním byla okamžitým hitem mé sbírky. Zhruba ve stejnou dobu (nebo dokonce o něco dříve) jsem měl několik přátel, kteří byli starší než já, a mysleli si, že je skvělé mě „vzdělávat“ věcmi, které se jim líbí, takže nahráli to, co budou poslouchat, a tak jsem dostal poslechnout si gotickou desku od Paradise Lost nedlouho poté, co vyšla,... Ach... 90. léta a obchodování s  kazetami, přál bych si, abych se mohl někdy vrátit, všechno, co se týkalo metalu, byla tehdy čistá magie (alespoň pro malé dítě, jako jsem byl já).

Osobně jsem tě objevil na koncertě s OPHIS v Plzni v roce 2014. Musím přiznat, že mě doslova fascinovala atmosféra, kterou jsi dokázal vytvořit. Okamžitě jsem si běžel koupit CD s kamarádem a dva měsíce jsem nic jiného neposlouchal. Pokaždé, když mám „smutnou“ náladu nebo potřebuji přestat, volím doom metal. Pamatujete si na turné s OPHIS? Co si myslíte o českých fanoušcích?

Dennis: Jasně člověče, s The Ophis jsme hráli docela dost koncertů, ale tenkrát to pro nás bylo poprvé v České republice a byly to ty nejlepší časy!! Hráli jsme tam Pod Lampu (vrátili jsme se tam před několika lety), ten koncert a celé malé turné, které jsme udělali, se mi opravdu líbilo. Myslím, že jsme tam předvedli dobrou show a atmosféra byla toho večera skvělá.

Kurt: Ach ano, taky si pamatuji ten koncert. Bylo to turné, které jsme podnikli s bratry z Ophis a našimi přáteli v Et Moriemur. Nevadilo by mi znovu navštívit Plzeň.


Pokud jste viděli moji knihovnu, možná budete překvapeni. Najdete zde staré historické knihy a romány i moderní detektivky, sci-fi. S knihami jsem na tom stejně jako s hudbou. Rád ochutnávám. Mně například slova pro recenze napadají nejvíce brzy ráno, když jdu do práce. Zapisuji si je do telefonu a poté je použiji, když začnu psát. jak to děláš?

Dennis: Psát tento druh hudby je pro nás přirozené, nemáme vlastně modus operandi, občas někdo přijde na zkoušku s písničkou, kterou už napsal doma a my si ji upravíme podle sebe, někdy písnička začne jen z jamování riff kolem a někdy se nejprve napíše vokální linka a hudba se vytvoří a kolem toho se nabalí... Při psaní se nikdy neomezujeme ve stylu ani jinak, píšeme jen to, co rádi hrajeme a slyšíme, takže někdy bude více integrována death metalová část, občas nějaký post black, občas nějaký heavy metal, cokoliv cítíme, že píseň vyžaduje…

Přiznám se k jedné věci. Víte, co mě na After the Storm doslova fascinuje? Ty vokály! Všichni máte velmi naléhavé hlasy, skvěle se doplňujete. Jako byste byli propojeni nějakým zvláštním způsobem? Máte hudební vzdělání? Chodíte třeba na hodiny zpěvu?

Dennis: Nechám to na zpěvákovi…

Arne: Většina hlasů, které slyšíš, je moje, takže není tak divné, že se doplňují. Rádi nahráváme vícevrstvé vokální linky ve studiu. Kromě toho je opravdu skvělým rysem této kapely, že má více než jednoho všestranného zpěváka. A myslím, že zejména Borisův extrémní vokál vedle mého funguje dobře. Nikdo z nás nemá hudební vzdělání, pokud jde o zpěv. Jsou to jen naše týdenní praktiky a občasné koncerty/turné, díky kterým jsme se v průběhu let zlepšovali vedle jiných projektů s různými akcenty.


Jste z Mechelen, Antverpy. Nevím, jestli je to pravda, ale zdá se mi, že vás moře a okolní příroda muselo hodně inspirovat? Nebo se mýlím? Představuji si, že se procházíte po pláži nebo navštěvujete starý kostel a najednou vás napadne nový motiv pro píseň. Protože z nové desky cítím zvláštní melancholii, což je něco, co mají nejen britské doomové kapely, ale také kapely z Finska. Ovlivňuje vás při vaší práci hodně prostředí? Kam vlastně rád chodíš? Co vy a příroda, památky?

Dennis: Pro mě osobně je to spíše podvědomá věc... Nepotřebuji být v lese, abych věděl, jak vytvořit melancholickou hudbu. Baví mě procházky lesem, opravdu mě fascinují ruiny nebo atmosféra starých kostelů a hřbitovů. Baví mě příroda a krajina. Opravdu je dokážu přijmout, ale vidím to spíše jako něco, co dělám a potřebuji jako člověk, než něco, co potřebuji jako hudebník…

Kurt: Pro mě inspirace vychází hlavně ze stavu mysli. Ne vysloveně depresivní stav mysli, ale spíše introspektivní stav. Jen vytáhnout kytaru a nechat riff rozhodnout emoce, mi přijde správné. Je to pro mě něco podobného jako sport. Být kreativní je způsob, jak uvolnit stres nebo vyjádřit emoce, aniž byste museli používat slova.

Arne: Když dojde na psaní našich textů, měl jsem tentokrát spoustu osobních věcí, které bych chtěl říct, ale to není nutné, abych napsal dobrý text. Stačí mi ten správný nápad/koncept a slova ze mě většinou tečou.

Jak jste na tom po stránce koncertování? Hrajete hodně a často? V Plzni máme pár dobrých doomových kapel a koncerty bývají opravdu málo navštěvované. Což je škoda, i když chápu, že tahle hudba není pro každého. Kolik lidí za vámi do klubu chodí? A jací jsou belgičtí fanoušci? Podporují kapely?

Dennis: Doom skutečně není nejoblíbenější žánr, a to ani mezi fanoušky metalu. Snažíme se hrát naživo, jak jen můžeme, ale také víme, že bychom neměli hrát show v našem domovském městě každé 2 měsíce, takže se snažíme dát našim vystoupením určitou exkluzivitu, aby lidé, kteří nás chtějí vidět, dostali příležitost, ale ne každý 2 týdny.

Myslím, že máme docela štěstí, že máme docela dost koncertů, hrajeme hodně i v zahraničí, myslím, že jsme silná živá kapela a že publikum nemusí být samý zmar, aby ocenilo naši živou show.

Návštěvnost koncertů se liší show od show z mnoha důvodů, ale nemyslím si, že si můžeme stěžovat.


Většina kapel má ve svých diskografiích spíše kolísavou kvalitu. Ale u vás je to jiné. Myslím, že jsi ještě nenahrál špatné album. jak to vysvětluješ? Jste perfekcionisté? Nebo se vše děje pouze pod „vedením“ jedné osoby? Říká se, že kapela je jako rodina. No, ano, ale vždy musí být v kapele někdo, kdo má poslední slovo. A co MARCHE FUNÈBRE?

Dennis: Všechno v MF je skupinové úsilí, nemáme jednoho vůdce nebo tak něco, jsme kolektiv a všechna rozhodnutí přijímají všichni, to znamená, že někdy musíte ustoupit… Je těžké to vysvětlit, ale pro nás to je pracovat, což neznamená, že je to vždy snadné (ale pokud budete mít na paměti, že každý v MF chce pro kapelu jen to nejlepší, můžete se dostat daleko, aniž byste museli hodně bojovat).

Někdy existují silné protichůdné názory na věci, pak si promluvíme a dojdeme k závěru tak či onak…

Pokud jde o vaši první otázku, ano, myslím, že jsme trochu perfekcionisté, chceme dodávat vysoce kvalitní vydání na všech úrovních a myslím, že jsme a stále rosteme…

Kurt: Souhlasím s Dennisem. Snažíme se o nejlepší výsledek, ale také... víme, že nejlepšího výsledku nedosáhneme, když se budeme nekonečně soustředit na jednu melodii nebo riff. Díváme se na skladbu jako na celek a nemáme pocit, že je nutné soustředit se na drobné detaily. Hudba není exaktní věda, takže co je dobré pro nás, nemusí být nutně považováno za nejlepší pro ostatní.

Arne: Když se podívám na náš tvůrčí proces, je zřejmé, že pro sebe vždy nastavujeme laťku výše. Zatímco v minulosti jsme byli rádi, když byla skladba hotová, nyní jsme ji na nějakou dobu odložili a přehodnotili ji o měsíce později. Obvykle některé věci změníme, nebo dokonce vymažeme části, když se vracíme k novým písním, jako je tento. Ale nakonec si myslím, že s danými základními ingrediencemi jsme vždy napsali nejlepší písničku.


Jak stárnu, stále více si uvědomuji, jaké věci jsou důležité. V dnešní době je všude kolem nás spousta chaosu. Sociální sítě, zprávy, války, deprese, to vše nás ovlivňuje a každá chvíle, kdy se zastavíme a třeba jen sedíme, díváme se na ruiny starých kostelů a posloucháme hudbu, je strašně drahá. Hudba pro mě vlastně není jen relaxace, ale i druh terapie, pomáhá mi přežít v podivném světě dnešní doby. Co pro vás jako tvůrce a hudebníka hudba znamená? A proč doom metal?

Dennis: Hudba je život, je to nejmocnější síla v mém světě. Nejen Doom, ale hudba obecně vám může pomoci v těžkých chvílích, může utěšit, usměrňovat vztek, přimět vás uvést věci do perspektivy, přinést vám radost a štěstí,….

Dnešní svět není o nic cizí, než kdy byl nebo než kdy bude imho… Je to prostě daný fakt a vy jako jednotlivec se s tímto faktem musíte vyrovnat, milovat ho nebo nenávidět, světu to bude jedno. Můžete si to také zkusit užít a jít s jízdou, dostanete pouze jednu jednosměrnou jízdenku na smrt, takže si zkuste užít jízdu…

Můžeš nám prosím prozradit, jak tvé texty vznikají a kdo je jejich autorem? Čerpáš z literatury, filozofie. Ale jak se to stane, že si myslíte - tento konkrétní text, pasáž, kniha mě oslovila a stála by za to převést do hudby?

Dennis: Další otázku přenechám Arneovi.

Arne: Ve skutečnosti byl náš nyní bývalý kytarista Peter tím, kdo nastartoval používání textů mrtvých básníků. Vzhledem k tomu, že mám nyní více na starosti naše texty, myslím, že to u našich písní uvidíme méně a méně, protože obvykle píšu své vlastní věci. Moje inspirace může pocházet z čehokoli, ale většinou má za sebou nějaký osobní příběh, na kterém začnu například pro lepší efekt dramatizovat.


Nemůžu si pomoct, musím se zeptat. Máte pár klipů k novému albu. Myslím, že jsou velmi dobré. Kdo je autor, režisér, kdo přišel s nápady? Mimochodem, jak se jmenuje ta krásná dívka v "After the Storm"?

Dennis: další pro Arneho zde (opravdu špatné se jmény)

Kurt: Myslím, že tohle je i pro Borise. :)

Arne: No, pokud jste se podívali na video na YouTube, všechny informace tam skutečně jsou. Skutečná dějová linie videa pochází z brainstormingu mezi Borisem a režisérem Michaëlem, který vzal mé texty doslovně. Myslím, že výsledek je opravdu skvělý, i když jsem nikdy neměl v úmyslu psát o domácím násilí, ale náhodou to byla dokonalá metafora pro myšlenky za texty.

Ještě jeden výlet do historie, prosím. Jak jsi s hudbou začínal? Kdo byl tvůj první vzor? A co vaše první vystoupení? A vaše první jevištní vystoupení?

Dennis: Na tuto otázku budeme mít samozřejmě každý různé odpovědi. Než jsme se přidali k Marche Funèbre, všichni jsme byli v různých kapelách. Na bicí hraji myslím od svých 15 let a byl jsem v mnoha kapelách hrajících širokou škálu hudebních stylů: Blues-Rock, Punk, Death-Metal, …

Opravdu mě to formovalo jako hudebníka…

Můj první koncert, opravdu si nepamatuji, jaký byl můj první koncert, pravděpodobně jsem jen hrál nějaké covery na dvorku kamarádů během letních prázdnin nebo tak něco... Ať už to bylo cokoliv, miluji hraní naživo, je mým hlavním cílem být hudebníkem…

Co plánují MARCHE FUNÈBRE v blízké budoucnosti? Chceš něco vzkázat svým fanouškům? Tady je prostor.

Dennis: Děkujeme za zájem o naši kapelu, děkujeme za podporu!

Jaké jsou plány do budoucna... nejprve budeme propagovat nové album, které vyjde prostřednictvím Ardua Music 27. září.

Potom uvidíme, stále máme na poličce EP, které pravděpodobně příští rok někde vydáme, píšeme o tom, jaké bude další album, a budeme pokračovat v koncertech!

PODPOŘTE underground! Potřebujeme, abyste existovali!

Kurt: Našim fanouškům - pojďte si s námi popovídat. Setkejte se s námi u stánku s merchem nebo si s námi dejte pivo!

Vstával jsem brzy a připravoval si tyto otázky, je také víkend a brzy svítá. Asi tušíte, kam mířím. Mám připravená sluchátka „After the Storm“ a těším se do lesa. Na závěr bych vám chtěl moc poděkovat za vaši hudbu. Samozřejmě také děkuji za rozhovor a přeji hodně inspirace a dobrých nápadů. Ať se vám daří i v soukromém životě! Znovu se hraje... takže co je dobré pro nás, nemusí být nutně považováno za nejlepší pro ostatní.

Recenze/review - MARCHE FUNÈBRE - After the Storm (2024):

Recenze/review - MARCHE FUNEBRE - Einderlicht (2020):

Recenze/review - MARCHE FUNĖBRE - Into the Arms of Darkness (2017):

Report, foto, video - OPHIS, MARCHE FUNÉBRE, ET MORIEMUR - klub Divadlo pod Lampou, Plzeň - 16.11.2014: https://www.deadlystormzine.com/2014/11/report-foto-video-ophis-marche-funebre.html





---------------------------------------------------------------------------------------------------