SANCTUARIUM - Melted and Decomposed
CD 2024, Me Saco Un Ojo Records, BlackSeed Productions
for english please scroll down
První dny jsem měl ještě naději. Jenže ta mě postupně opustila. Zavřený a odsouzený k smrti, v jedné staré chladné kobce, čekám na démony. Rozmlouvám s nemrtvými, nevím, co je jen děsivá představa a co krutá realita. Mám horečku a krysy kolem mě tančí a čekají na svůj díl masa. Stanu se jenom hromadou kostí, kterou možná rozemelou na prach a rozházejí na louce za krematoriem. Nebudu mít pohřeb, nebudu mít ani hrob. Než se tak ale stane, tak budu nadále poslouchat nové album španělských tmářů SANCTUARIUM.
Jsou to šílené, maniakální ozvěny ze záhrobí. Smrt má mnoho podob a tu, kterou nám tihle maniaci předkládají, je hnusná, mokvající a šílená. Pánové jdou až k samé podstatě death metalu, vše ohlodali na kost. A dělají to velmi uvěřitelně, opravdově. Vše je zahalené do sirnaté krvavé mlhy.
Představte si dávno opuštěný, znesvěcený kostel, v jehož sklepeních se ukrývají rakve padlých kněží. Už u prvního těla zjistíte, že se zde hraje hudba, kterou ocení hlavně všichni nemrtví, démoni i přízraky. Kývám se spokojeně do rytmu, beru do rukou opět lopatu a užívám si hudbu, která je volně inspirovaná kapelami jako AUTOPSY, INCANTATION. Španělé na to jdou surově, nebojí se říznout do živého. Prosévám zase jednou mezi prsty prach, nasávám mrtvolnou atmosféru, kopu další hrob. Je určen samozřejmě pro mě samotného. Zvuk, obal, celkové provedení, vše je na perfektní úrovni. Můžete si tak vychutnat veškeré záhrobní melodie, ostré riffy, chorobný vokál, zničující bicí. Poslouchat "Melted and Decomposed" je jako se dívat na řeku smrti, na smradlavou stoku, ve které se vznášejí kusy těl. Pánové vytáhli na povrch temnotu a zlo, které byly dlouho uložené v plesnivých hrobech. Jedná se o velmi zkušeně umíchaný koktejl deathu metal a doomu, který když ochutnáte, tak budete dlouhé hodiny umírat v neskutečných křečích. Rád a často se zavírám ve svém pokoji, zhasínám všechna světla a poslouchám podobné nahrávky. Nebo beru do rukou lopatu a vydávám se na hřbitov za městem. Počkám, až se setmí a začnu kopat. Otevřu rakev a ulehnu do ní, smířený se svým osudem. Z márnice mi hraje tohle album a já zase jednou vím, že se jedná o album, ke kterému se budu rád a často vracet. Uloží mě do hrobu, dusím se vlastní krví, pomalu přecházím na druhou stranu. A "Melted and Decomposed" poslouchám stále dokola. Jedná se totiž o desku, která má v sobě velké množství temné energie. Mrtvolně mokvající, surový death metal s příchutí zkažené krve! Nahrubo nasekaná tma!
Asphyx says:
The first few days I still had hope. But it gradually left me. Locked up and condemned to death, in a cold old dungeon, waiting for demons. I talk to the undead, not knowing what is a horrible fantasy and what is a cruel reality. I have a fever and the rats dance around me, waiting for their share of flesh. I'll become just a pile of bones, perhaps to be ground to dust and scattered in the meadow behind the crematorium. I won't have a funeral, I won't have a grave. But until that happens, I will continue to listen to the new album by Spanish darkies SANCTUARIUM.
It's crazy, manic echoes from beyond the grave. Death takes many forms and the one these maniacs present to us is ugly, swamping and insane. The gentlemen go to the very essence of death metal, they gnaw everything to the bone. And they do it in a very believable, real way. Everything is shrouded in a sulphurous, bloody fog.
Imagine a long-abandoned, desecrated church in whose vaults the coffins of fallen priests are hidden. Already at the first body you will find that there is music playing, which is appreciated especially by all the undead, demons and ghosts. I sway contentedly to the rhythm, pick up the shovel again and enjoy the music, which is loosely inspired by bands like AUTOPSY, INCANTATION. The Spaniards go at it raw, not afraid to cut into the live. I sift the dust between my fingers once more, soaking up the dead atmosphere, digging another grave. It's meant for myself, of course. The sound, the cover, the overall performance, everything is at a perfect level. You can enjoy all the sepulchral melodies, the sharp riffs, the morbid vocals, the devastating drums. Listening to "Melted and Decomposed" is like looking at a river of death, a stinking sewer with pieces of bodies floating in it. The gentlemen have brought to the surface the darkness and evil that has long been stored in moldy graves. This is a very expertly mixed cocktail of death metal and doom that, when you taste it, will leave you dying in unbelievable convulsions for hours. I like and often lock myself in my room, turn off all the lights and listen to records like this. Or I take a shovel and go to the cemetery outside of town. I wait until it's dark and start digging. I open the coffin and lie in it, resigned to my fate. This album plays from the morgue and I know once again that this is an album I will revisit often and gladly. I'm laid in my grave, choking on my own blood, slowly making my way to the other side. And I listen to "Melted and Decomposed" over and over again. It's a record that has a lot of dark energy in it. Dead-wetting, pissing, raw death metal with a taste of tainted blood! Coarsely chopped darkness!
Recenze/review - SANCTUARIUM - Into the Mephitic Abyss (2023):
Tracklist:
01. Abhorrent Excruciation In Reprisal
02. Exultant Dredge Of Nameless Tombs
03. Phlegmatic Convulsions
04. Sadisic Cremation Of Emaciated Offal
05. The Disembodied Grip Of Putrescine Stench