Dům v Amityville - Jay Anson
2024, Fobos
Kdysi dávno, v devadesátkách jsem se sčuchl v hospodě s jednou partou, která poslouchala black metal. A také měla takového zvláštního koníčka. Navštěvovali místa, kde se stalo něco zlého. Vraždy, duchové, tajemná místa. Jednou jsem vyrazil s nimi a musím tedy i po letech říct, že to bylo hodně zvláštní. Pamatuji si, že jsem tenkrát utekl z nějaké půdy. Oni totiž chtěli různě navzájem souložit, prostě je rajcovala smrt. Byl jsem z toho nějakou dobu hodně špatnej, dokonce jsem měl i děsivý sny. Na různé spirituální věci, na duchy a podobné záležitosti moc nevěřím. Většinou se dá vše logicky a vědecky vysvětlit. Jenže potom se stane něco ošklivého, vy sedíte v nemocnici na chodbě a modlíte se, aby všechno dobře dopadlo.
Čekal jsem čtyři hodiny, nachodil jsem spoustu kilometrů, byl jsem jak šelma v kleci. Všichni na mě byli hodní, ale potřeboval jsem něco, co by můj stres trošku otupělo. Nekouřím, moc nepiju kafe a tak my zbývají knihy. Dům v Amityville jsem objevil jednou takhle večer, když jsem měl skoro všechno přečtené. Zaujal mě obal, nezastírám, ten je fakt velmi povedený. O tomhle případu, který se opravdu stal, jsem už slyšel. Nevím proč, ani nevím kde, ale slyšel. Prý existuje i film, který jsem následně, když jsem vše přečetl, shlédl a jedná se o povedený snímek, doporučuji. 3:15 zemřeš, už jste doma? Tak o tomhle příběhu je i kniha. Za mě, jako většinou vždycky, o řád lepší než filmové zpracování. Hele, neměl bych číst něco klidnějšího, když už jsem v té nemocnici na chodbě? Ale kdeže, naopak, potřebuji vyčistit hlavu. Zaplať všichni svatí, operace dopadla dobře, manželka se pomalu zotavuje a mě mimo dlouhého šrámu v hlavě a vzpomínek, zůstala i tahle knížka.
Přiznávám, že když se někdy toulám lesem nebo chodím po Jizerkách, tak občas potkám místa, ze kterých mám divný pocit. Dopředu nevím, co se na nich stalo, ale asi jsem na tyhle věci vnímavější. Přitom mi rozum velí úplně něco jiného. Každopádně, představte si, že koupíte dům, ve kterém se stala vražda. Necháte jej vysvětit, ale ani to nepomůže. Spíše naopak. Tyhle staré americké baráky jsou hororové samy o sobě. I když my máme co říkat, ve staré vile u babičky, jsem se jako malý také bál dojít na záchod. Stínů bylo moc a když byla noc, tak se odevšad ozývalo různé skřípání, které v dětské fantazii nemělo daleko k naříkání. Také jsem měl svoji příšeru pod postelí. Stačilo, když byla mlha, tak i srnky na zahradě vypadaly jako démoni. Fantazie je v tomhle úžasná a děsivá zároveň. Už dávno chápu, že někdo může zemřít jen díky depresím nebo z vyděšení. Zkuste si být chvilku sami několik dní na horské chalupě a určitě mi dáte za pravdu. Navíc, zdejší jizerské domy mohou stále vyprávět příběhy z války.
Je to vlastně dnes již klasický horor, který byl mnohokrát zpracovaný. Příběh rodiny Lutzových je dle mého ale v této knize pojatý nejlépe. Je napínavý, děsivý. Samozřejmě, záleží jen na vás, zda mu uvěříte nebo nikoliv. Jsou lidé, kteří zkrátka nemají fantazii a všechno hned shodí ze stolu, že je to blbost. V dnešním světě také většina z nás postupně ztratila spojení s takovým tím přirozeným strachem. Válka je daleko a pokud se nepohybujete mezi totálními debily, tak se máte zkrátka dobře. I smrt je jenom položka. Dokud se vaše parte nesdílelo na sociální sítě, tak ani nejste mrtví. Schválně, zkuste si někdy přenocovat jen tak v lese. Sami ve tmě. Zažijete spoustu nových emocí. A možná začnete věřit i na duchy. Seděl jsem na chodbě v nemocnici a moje mysl byla daleko, na Long Islandu. Zrovna jsme přijeli. Vypadá to tu dobře, dokud se nesetmí.
Když si to vezmu kolem a kolem, tak jsem po téhle knížce sáhl víceméně náhodou, nic moc od ní nečekal a nakonec jsem nadšený. Netuším, jestli se to doopravdy stalo a je mi to vlastně jedno. Mám rád příběhy, co by se stalo, kdyby... Už teď moc dobře vím, že se k Domu v Amityville určitě vrátím, až pojedu na podzim na chalupu hrabat listí. Myslím si totiž, že takhle večer, až padne mlha a tma, vynikne tenhle horor ještě více. Pokud se rádi bojíte, máte rádi napětí a staré opuštěné domy s děsivými příběhy, neváhejte ani chvilku. Děkuji moc za vaše kladné ohlasy a podporu. Přeji příjemné počtení!
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zeměměřič George a jeho krásná manželka Kathy si v městečku Amityville na Long Islandu našli svůj vysněný dům. Navíc za úžasnou cenu. Co na tom, že v něm před rokem došlo k šestinásobné vraždě, při níž mladý Ronnie DeFeo puškou postřílel své rodiče, dvě sestry a dva bratry. Dům jako dům. Manžele Lutzovy pověry nezajímají a vrah už beztak sedí ve vězení. Dům si jako správní křesťané nechají požehnat od svého faráře Franka Mancusa, který však s dopadem prvních kapek svěcené vody uslyší děsivý hlas. Následujících dvacet osm dní bude jak pro Mancusa, tak pro pětičlennou rodinu Lutzových tou nejtěžší životní zkouškou. Lutzovi si dlouho nechtějí přiznat, že se dostali do křížku s temnými silami. Všechny ty podivné události, jež postupně nabírají na intenzitě, přece musejí mít nějaké racionální vysvětlení. Když jim však dojde, že v domě jsou nebezpečí vystavené i jejich tři děti, musejí konat.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook: