Recenze/review - MARCHE FUNÈBRE - After the Storm (2024) ~ DEADLY STORM zine

MARCHE FUNÈBRE - After the Storm

CD 2024, Ardua Music

for english please scroll down

Mraky jsou zase jednou plné splínu a já nevím jak dál. Někdy je život těžký sám o sobě. Osud, ta stará děvka, nás občas nasměřuje do temnoty. Marně hledáme světlo mezi stíny. Někdy zkrátka bývám rád sám. Jen tak se procházím lesem za naším domem a nasávám pach tlejícího listí. Belgičtí MARCHE FUNÈBRE jsou mi opět velmi dobrými společníky na mé nekonečné pouti. Na konci je vždycky jenom smrt, ale stále máme naději. U řeky, která tu byla, je a vždycky bude. Na mýtině, na které leží včerejší den.

Kdysi dávno, v roce 2014 jsem si pro sebe tuhle kapelu objevil. Na malém koncertě ve městě, ve kterém žiji. Byl jsem tenkrát doslova uhranutý a je tomu tak stále. Sleduji cestu, kterou se Belgičané vydali velmi pečlivě a už dávno vím, že jejich letošní novinka "After the Storm" mi bude dělat společnost hodně dlouho. Má v sobě totiž všechno, co mám na hudbě rád. Chvění, energii, temnotu i chlad, naději, smutek, doom metal, smrt. Už jste se někdy brzy ráno probudili u horského jezera? Tak víte o čem píšu a o čem tahle nahrávka je.

Někdy býváme smutní bez příčiny, někdy se rádi díváme do tmy. Hledáme smysl života a mnohdy ho nikdy nenajdeme. Pro mě to byla vždycky rodina, přátelé, hudba a knihy. Ano, čítával jsem ve stínu starého stromu, jen tak, sám a usmíval jsem se. Netřeba diskutovat o skvělém zvuku (production, mix and master from Martin Furia (Destruction, Nervosa, Toxik etc), není nutné se zaobírat obalem, který přesně zobrazuje to, co se na desce odehrává. V tomto albu je toho o hodně víc. Neklid i spočinutí, radost i smutek, tma i světlo. U MARCHE FUNÈBRE se opět potkává talent pro silné melodie, hraní si s náladami, vynikající vokály, ale hlavně síla, načerpaná snad v nekonečných lesích. Bývá zvykem v recenzích nahrávky k někomu přirovnávat (v tomto případě třeba k MY DYING BRIDE, NOVEMBERS DOOM, MOURNING BELOVETH, SATURNUS, KATATONIA), ale zde je to spíše zbytečné. Pánové mají svůj vlastní rukopis, výraz, prostředky, jak nám zprostředkovat odlesky pestré palety umírajících mraků. V kostech mě mrazí, fantazie létá kolem jako můra kolem ohně. Oproštěn od chaosu všedních dní, kráčím klidně dopředu. Usmívám se, protože vím, že jsme jenom zrnkem písku ve vesmíru. Jsem jako starý mnich, který dávno ztratil víru v padlé modly, aby ji nakonec nalezl uprostřed přírody. Ano, nové album "After the Storm" se dostalo i do mých snů a nemohu tedy jinak, než jej doporučit. Pokud máte tenhle styl rádi, tak neváhejte ani chvilku. Dostanete jeho dokonalou esenci. A ještě spoustu roztodivných emocí navíc. Mraky jsou zase jednou plné splínu a já nevím jak dál. Někdy je život těžký sám o sobě. Osud, ta stará děvka, mě někdy nasměřuje do temnoty. Marně jsem hledal světlo mezi stíny. Už jsem jej našel. Temný a chladný, drásavý doom death metal, zahalený do ranní mlhy horského jezera! Síla i naděje smutných nálad!

Asphyx says:

The clouds are once again full of spleen and I don't know how to go on. Sometimes life itself is hard. Fate, that old bitch, sometimes steers us into the dark. We search in vain for light among the shadows. Sometimes I just like to be alone. I just walk through the woods behind our house and take in the smell of the leaves falling. The Belgian MARCHE FUNÈBRE are again very good companions on my endless pilgrimage. There is always only death at the end, but we still have hope. By the river that was, is and always will be. In the clearing where yesterday lies.

A long time ago, in 2014, I discovered this band for myself. At a small gig in the town I live in. I was literally mesmerized then and still am. I've followed the path that the Belgians have taken very closely and I've known for a long time that their new release this year, "After the Storm", will keep me company for a long time. It has everything I love about music. Shivers, energy, darkness and coldness, hope, sadness, doom metal, death. Have you ever woken up early in the morning by a mountain lake? Then you know what I'm writing about and what this record is about.

Sometimes we are sad without cause, sometimes we like to look into the darkness. We search for the meaning of life and often never find it. For me, it's always been family, friends, music and books. Yes, I used to read in the shade of an old tree, alone, and smile. No need to discuss the great sound (production, mix and master from Martin Furia (Destruction, Nervosa, Toxik etc), no need to go into the cover art which accurately depicts what is happening on the record. There is a lot more to this album. Restlessness and restlessness, joy and sadness, darkness and light. With MARCHE FUNÈBRE, the talent for strong melodies, playing with moods, excellent vocals, but most of all the strength, drawn perhaps in the endless forests, meets again. It's a habit in reviews to compare records to someone (in this case, for example, MY DYING BRIDE, NOVEMBERS DOOM, MOURNING BELOVETH, SATURNUS, KATATONIA), but here it's rather unnecessary. Gentlemen have their own signature, expression, means to convey to us the reflections of the colourful palette of dying clouds. It chills my bones, imagination flies around like a moth around a flame. Freed from the chaos of everyday life, I walk calmly forward. I smile, knowing we are but a grain of sand in the universe. I am like an old monk who long ago lost faith in fallen idols, only to find it at last in the midst of nature. Yes, the new album "After the Storm" has made its way into my dreams and I can't help but recommend it. If you like this style, don't hesitate a moment. You will get the perfect essence of it. And a lot of weird emotions to boot. The clouds are once again full of spleen and I don't know how to go on. Sometimes life itself is hard. Fate, that old bitch, sometimes steers me into the dark. I have searched in vain for light among the shadows. I've found it now. Dark and cold, heartbreaking doom death metal, shrouded in the morning mist of a mountain lake! The power and hope of sad moods!