Rozhovor s německou death metalovou skupinou - COMMANDER!
Odpovídal Nick Kolar (zpěv, kytara), děkujeme!
Recenze/review - COMMANDER - Angstridden (2024):
Ave COMMANDER! Zdravím do německého undergroundu. Pojďme rovnou k tomu nejdůležitějšímu. Máte venku novou desku „Angstridden“, která je doslova narvaná poctivým, prašivým death metalem. Jak album vznikalo a jaký z něj máš pocit? Jakým směrem se COMMANDER posunuli?
Písně pro naše nové album „Angstridden“ vznikaly v letech 2016-2022, texty byly dokončeny v roce 2023. Cílem bylo napsat více extrémních metalových riffů a prozkoumat nové aranže, které jsme nikdy předtím nepoužili. Cítíme, že toto album je naší nejvyzrálejší deskou, hudebně i textově.
Právě album poslouchám a musím napsat, že tentokrát mi chvilku trvalo, než mi pronikla do krve. Narval jsem si album do přehrávače, poslouchám ji v autě. Hodně se mi líbí zvuk. Je živý, organický, old schoolový a zároveň dobře čitelný. Připadá mi odlišný od vašich předchozích desek. Kde jste nahrávali a kdo je pod zvukem podepsán?
Album bylo nahráno ve studiu Sick fo Sound s producentem Michaelem Kraxenbergerem. Bicí jsme začali nahrávat v únoru 2023, kytary a baskytaru pak v dubnu až květnu 2023. Nahrávání vokálů probíhalo v období září - prosinec 2023. Mix a master byly dokončeny v lednu 2024. Naše nové album „Angstridden“ je dosud nejlépe znějícím albem Commander a je nejblíže našemu živému zvuku. Michael a náš bubeník Flo vyzkoušeli několik různých činelů a snareů. Celkově se vyplatilo strávit spoustu času hledáním správného zvuku pro každý nástroj a jako zpěvák nemůžu být s producentem, jako je Michael, spokojenější.
Asi se mnou budeš souhlasit, že obal prodává. Musím napsat, že se mi hodně líbí. Mám sice raději klasické černobílé obaly, ale i zelená má svoji atmosféru. Určitě to znáš, jsem starý pes, který si pustí album a nechává jej na sebe působit. K tomu se dívá na obal a přemýšlí, co má přesně vyjadřovat. Můžeš nám prosím prozradit, kdo je jeho autorem a jak téma souvisí s hudbou?
Sleduji několik autorů obálek na Facebooku a Instagramu a jednoho dne Tata Kumislizer zveřejnil tuto obálku na prodej, která okamžitě upoutala mou pozornost - to je ono! Obrázek velmi dobře sedí k názvu alba „Angstridden“, zejména ve všech drobných detailech. Celé zelené téma je také pastvou pro oči. Odlišuje ho od všech ostatních deathmetalových alb, která vycházejí ve stejné době.
Dávám si „Angstridden“ znovu a znovu do hlavy a říkám si, že nejvíc se mi na albu líbí asi takový ten těžko popsatelný old school death metalový feeling. Vypadá to, že jsme stejné krve. Kdo byl a je vlastně vaším vzorem? Každý muzikant nějak začínal, existují vzory, které formovaly jeho rukopis. Jaké byly ty vaše?
Vždycky mě bavil britský death metal (Bolt Thrower, Benediction, Carcass, Napalm Death), který byl vždycky víc zaměřený na groove, ale mám rád i kapely jako Death, Obituary, Morbid Angel, Morgoth, Illdisposed atd.
Mezi mé oblíbené deathmetalové vokalisty patří Karl Willets, David Vincent, Chuck Schuldiner (éra Spiritual Healing), Marc Grewe (Ex-Morgoth, Asinhell).
Snažil jsem se zachovat ducha staré death metalové školy, aniž bych kopíroval originály. Tzn. napsal jsem skladbu, která zněla přesně jako Bolt Thrower, hlavně melodie a groove, ale není to nic, co bych chtěl vydat na regulérní desce COMMANDER. Možná uděláme digitální singl na počest Bolt Thrower místo coveru jedné z jejich písní.
Zůstaňme ještě chvíli v historii. Vaše sahá až do roku 1999. Hráli jste až do roku 2012 a potom přerušili svoji činnost. Proč vlastně? Proveď nás prosím historií COMMANDER.
Death metalovou kapelu jsem chtěl založit někdy v roce 1999, ale trvalo mi dva roky, než jsem konečně začal psát hudbu. Commander se narodil 6. února 2001, kdy jsem na vlastní pěst nahrál třístopou demokazetu, po které následovalo 15. února 2001 naše první vystoupení. Zpočátku to byl spíše projekt, ale v roce 2004 se z něj stala kapela na plný úvazek, následovaná naším prvním albem v roce 2006 (World's Destructive Domination) a druhým albem v roce 2008 (The Enemies We Create). Během prvních let jsme odehráli spoustu koncertů a v roce 2008 jsme také odehráli první evropské turné, na kterém jsme předskakovali Unleashed, Krisiun, One Man Army & the Undead Quartet. V roce 2009 jsme začali psát naše třetí album „Fatalis (The Unbroken Circle)“ a než jsem v roce 2012 z různých důvodů ukončil činnost kapely, byli jsme s psaním písní opravdu hotovi. Byl jsem stále v kontaktu se svým kytaristou Steffenem Augsteinem a měli jsme pocit, že jsme zanechali nějaké nedokončené věci, protože jsme v té době napsali naše nejlepší písně. Koncem roku 2014 jsme tedy začali znovu, ale trvalo nám 3,5 roku, než jsme dokončili nahrávky pro vydání v roce 2018, po kterém následovalo krátké evropské turné s Belphegor, Melechesh + pár festivalových vystoupení během roku 2018/19. V roce 2018 jsme se vrátili do kapely a začali jsme nahrávat. A pak nás všechny v plné síle zasáhla Corona 2020. V letech 2020-2023 jsme odehráli pár koncertů, ale kvůli okolnostem, které jsme nemohli ovlivnit, nám trvalo až do ledna 2024, než jsme dokončili naše poslední album. A teď jsme tady.
Jak si vlastně s hudbou začínal? A jako to bylo v Německu v devadesátých letech? Co tvůj první koncert? A první živé vystoupení, když si stál na pódiu?
Na bicí jsem začal hrát v roce 1985, na basu v roce 1988 a na kytaru v roce 1989. V roce 1991 jsem založil svou první kapelu (Deception, speed/thrash metal) a 9. listopadu 1991 jsem odehrál svůj vůbec první koncert s Haggard, Obscurity v malé vesnici nedaleko Mnichova. Devadesátá léta nebyla pro malou kapelu nic moc, protože za hranicemi města se ti nedostalo žádné pozornosti a většina kapel hrála jen lokální koncerty. Zvlášť v Mnichově jsme byli trochu odříznutí od zbytku německé scény. Od roku 2000 všechno změnil MySpace, kde jste mohli svou hudbu prezentovat všem a získat přátele po celém světě.
Vystupovali jste někdy u nás v České republice? Jak si užíváte koncerty? Hraješ raději na festivalech nebo v malých klubech? A co u vás v Německu, jak se vám vystupuje tam? Co fanoušci? Podporují, nakupují merchandise?
V České republice jsme dosud odehráli 3 koncerty (AFOD Festival 2015/2023, Nice to eat you Festival 2024). Vždycky nás tam baví hrát, ať už v klubech nebo na festivalu. Publikum je nadšenější než kdykoli předtím, zejména po Coroně. Děláme to už nějakou dobu a viděli jsme spoustu generací fanoušků, kteří přicházejí a odcházejí. Myslím tím, že jich zbylo jen pár, kteří nás viděli už v roce 2000, většina z nich je s námi od restartu v roce 2014. Na koncertech prodáme víc merche než na bandcampu a vždycky jsme rádi, když na koncertech nebo na bandcampu vidíme nové lidi.
Jak se díváš na současný trend, rozšířený převážně mezi mladými kapelami, kdy se snaží hrát co nejvíc technicky, často do death metalu vkládají třeba saxofon, různé klávesy a vůbec hledají cestu hodně komplikovaným způsobem. Baví tě takové kapely? Já třeba když někdy přijdu na koncert a někdo podobný tam vystupuje, tak jsem zmatený. Přijde mi to jako cvičení v jazzové škole, ale nakonec si vůbec nic nepamatuji. Co vy a současné trendy v death metalu?
Trendy vždy přicházejí a odcházejí a jen některé z nich vydrží navždy.
Když jste mladí, vždycky se snažíte hrát rychleji, více těžce a složitěji než vaši hrdinové. Tím si procházela většina kapel.
My jdeme za svým srdcem, to mají všechny naše desky společné a nikdy jsme nenásledovali žádný trend, abychom získali větší pozornost nebo úspěch. To nikdy nebyl náš záměr ani cíl. Jsme jako želva v závodě se zajícem... hahaha...
Náš hudební vkus je spíš na old school metal, thrash, death, black, progressive, ale vždycky objevujeme i nové kapely. V mém případě mám rád spíše groovy kapely jako Frozen Soul, Gatecreeper, Baest, GROZA atd. Bohužel mě žádná novější thrashová kapela nechytla za ucho, možná Suicidal Angels, kteří mají blízko k old school thrashové atmosféře, kterou mám rád.
Pokud chci vidět něco opravdu výjimečného, tak poslouchám kapely jako Laibach, Johnny Cash, Journey, Beastie Boys a spoustu zpěvaček, které mě hodně baví.
Před dvěma týdny jsem byl poprvé na koncertě Laibach, který byl těžší a intenzivnější než většina brutálních deathmetalových koncertů.
Blížíme se k závěru a to vždycky dávám lehce filozofickou otázku. Jak bys definoval death metal a co pro tebe znamená? Nemyslím tím teď techniku hraní, ale spíše co ti přináší, bere, jak jej vnímáš ve vztahu k fanouškům. Vyrostl jsi na něm?
Death metal jsem začal poslouchat v roce 1989. Dávám přednost písničkovému death metalu s charakteristickými melodiemi, dobrým groovem a chytlavými refrény. V death metalu můžete hrát všechno bez přílišných limitujících faktorů. Death metal pro mě znamená tvůrčí svobodu.
Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Teď již nechme mluvit hudbu. Jdu si pustit „Angstridden“ a to pořádně nahlas! Přeji vám, ať se novince daří a ať je vše fajn i ve vašich osobních životech. Děkuji!
Děkujeme za vaši podporu, zůstaňte heavy... A pro všechny čtenáře, podívejte se na naše nové album na Spotify nebo www.commandermetalmunich.bandcamp.com.
Recenze/review - COMMANDER - Angstridden (2024):
Recenze/review - COMMANDER - Fatalis (The Unbroken Circle) (2018):
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
.JPG)