MORBUS GRAVE - Feasting the Macabre
CD 2024, Memento Mori
for english please scroll down
Mám pocit, že se na mě dívá. Ať jdu kamkoliv, cítím její pohled v zádech. Kdysi dávno uříznutá hlava, oběť dlouhého mučení. Šeptá podivná slova. Zbytek těla se nikdy nenašel a připadá mi, že jej hledá. Možná vám to připadá nepochopitelné, ale když budete drtit staré kosti v plesnivých katakombách tolik let jako já, tak zažijete spoustu podobných příběhů. O smrti, o bolesti, o temnotě a blasfemii. Zrovna mi tu hraje druhé dlouhohrající album italských tmářů MORBUS GRAVE. Krásně a morbidně dokresluje celkovou atmosféru.
Zbývá vyřešit, co s uříznutou hlavou. Někde jsem četl, že patřila padlému mnichovi, který se rouhal Bohu. Veřejná poprava, na kterou přišla spousta krvelačných lidí. Nabodnutý na kůl byl výstrahou ostatním. Italové nám přinášejí další směs ze smradlavých hrobů. Jejich hudba je stará, plesnivá a smrdí sírou a zatuchlinou. Praskají u ní kosti tlakem a nemrtví vstávají z hrobů.
"Feasting the Macabre" hoří jasným plamenem. Pánové opět odkazují na kapely jako AUTOPSY, DEATH, IMPETIGO, OBITUARY, SODOM a dělají to velmi zkušeně, elegantně a s krvavou jiskrou v oku. Pokud máte podobný staroškolský death metal rádi, budete určitě velmi spokojeni. Při poslechu si opravdu připadám jako zavřený ve starých katakombách. Navěky odsouzený k životu v temnotě. Jednotlivé skladby mokvají a obsahují v sobě velké množství černé energie. Jakoby do nich bylo otištěno veškeré rouhání, kterého je člověk schopen. Mám to tahle rád, vyloženě si užívám jednotlivé, do surového a prašivého zvuku zabalené motivy. Už jste někdy našli mrtvolu ve značném stádiu rozkladu? Omotanou pavučinami, s vyděšeným pohledem? Pokud ne, tak ani nemusíte, při poslechu téhle desky se budete cítit velmi podobně. Smrt číhá za každým rohem, v každé rakvi. Italům se ji povedlo exhumovat a vypálit na hudební nosič. Skladby jsou velmi syrové, chladné a podmanivé. Těšil jsem se každý den, až se setmí a budu moci za sebou zavřít staré rezavé dveře. Klečím a modlím se k obráceným křížům. Možná budu i já jednou nabodnutý na kůlu. Než se tak ale stane, tak si budu užívat morbidní tóny z nové desky. Mám pocit, že se na mě dívá. Ať jdu kamkoliv, cítím její pohled v zádech. Kdysi dávno uříznutá hlava, oběť dlouhého mučení. Šeptá podivná slova. Zbytek těla se nikdy nenašel a připadá mi, že jej hledá. Možná vám to připadá nepochopitelné, ale když budete drtit staré kosti v plesnivých katakombách tolik let jako já, tak zažijete spoustu podobných příběhů. Temné, morbidní death metalové rouhání z dávno opuštěných katakomb! Hniloba, špína a krutá smrt!
Asphyx says:
I feel like he's looking at me. Everywhere I go, I can feel her gaze on my back. A head cut off long ago, the victim of a long torture. She whispers strange words. The rest of the body was never found, and it feels like she's looking for it. It may seem incomprehensible to you, but if you've been crushing old bones in moldy catacombs for as many years as I have, you'll experience many similar stories. Of death, of pain, of darkness and blasphemy. I've got the second long-playing album by Italian darkies MORBUS GRAVE playing right now. It beautifully and morbidly illustrates the overall atmosphere.
What remains to be solved is what to do with the severed head. I read somewhere that it belonged to a fallen monk who blasphemed God. A public execution attended by a lot of bloodthirsty people. Staked on a stake, he was a warning to others. The Italians bring us another mixture of stinking graves. Their music is old, moldy and smells of sulphur and mustiness. It cracks bones with pressure and the undead rise from their graves.
"Feasting the Macabre" burns brightly. Once again the gentlemen reference bands like AUTOPSY, DEATH, IMPETIGO, OBITUARY, SODOM and do it with great skill, elegance and a bloody sparkle in their eye. If you like this kind of old school death metal, you will be very satisfied. Listening to it really makes me feel like I'm locked in the old catacombs. Forever doomed to live in darkness. The individual tracks are swamping and contain a lot of black energy. It's as if all the blasphemy of which man is capable has been imprinted on them. I love this one, I downright enjoy the individual motifs wrapped in a raw and dusty sound. Have you ever found a corpse in a considerable state of decomposition? Wrapped in cobwebs, with a terrified look? If not, you don't have to, you'll feel very much the same way when listening to this record. Death lurks around every corner, in every coffin. The Italians have managed to exhume it and burn it onto a record. The songs are very raw, cold and captivating. I looked forward every day until it was dark and I could close the old rusty door behind me. I kneel and pray to the inverted crosses. Maybe one day I too will be impaled on a stake. But until that happens, I'll enjoy the morbid tones of the new record. I feel like he's watching me. Everywhere I go, I can feel her gaze on my back. A head cut off long ago, the victim of a long torture. Whispering strange words. The rest of the body has never been found, and it feels like she's looking for it. It may seem incomprehensible to you, but if you've been crushing old bones in moldy catacombs for as many years as I have, you'll experience many similar stories. Dark, morbid death metal blasphemies from long abandoned catacombs! Rot, filth and cruel death!
about MORBUS GRAVE on DEADLY STORM ZINE:
tracklist:
1. The Prowler (intro)
2. Where Evil Dwells
3. Funeral Embodiment
4. Congregation of the Exult
5. Feasting the Macabre
6. Voices from Beyond (interlude)
7. Lusting Terror
8. Dissolving Obscurity
9. The Immortal Realm
10. ...And the Slaughter Remains (outro)
band:
Erman (vocals)
Edy (guitar)
Magiko (guitar)
Danny (drums)
Eros (bass)