GOLGOTHA - Spreading The Wings Of Hope
CD 2024, Ardua Music
for english please scroll down
Občas ráno vstaneš a všechno kolem je šedivé. Oprýskané zdi, plné divných znamení. Ulicemi se toulají lidé bez cíle. Zachmuření, smutní. Jsou jako ty, když přemýšlíš o životě a padá na tebe splín. Dostal si až příliš ran. Zrozen v bolesti čekáš na smrt. Někdo už dávno zhasl všechna světla. Přesto máš naději, bojuješ se svým osudem. Posloucháš už dávno jenom hudbu, která je tvému srdci blízká. Život je totiž příliš krátký na to, zaobírat se zbytečnostmi.
A tak je tu nové album španělských doom death metalistů GOLGOTHA. Mraky jsou zase jednou nízko a městem se prochází chlad. Nejraději podobné nahrávky poslouchám brzy ráno cestou do práce. Chodím kolem hřbitovní zdi a někdy mám pocit, že na ní sedí přízraky. Nebo ne? Vzduchem létají vznešené, majestátní melodie a do žil se mi pomalu vkrádá klid. Novinka je povedeným albem. To vám klidně podepíšu vlastní krví. Nejvíce vynikne, když je tma, prší a vy se potřebujete na chvilku zastavit.
Tenhle styl hudby se musí hrát srdcem. Jinak to nemá cenu. V kapele jsou samí zkušení muzikanti, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Funguje mezi nimi vzájemná chemie a skladby na mě působí jako živoucí organismus. Kývám se spokojeně do rytmu a usmívám se. Dělám to pokaždé, jaksi podvědomě, když potkám nějakou hudbu, která mě osloví, která se mi dostane pod kůži. Někdy to vypadá, že svět za okny je šílený. Děsivé předpovědi, lidská nenávist, bolest, mučení, utrpení. Jenže ještě existuje i druhá strana mince. Naděje, světlo, pozitivní energie. Doom metal je ze své podstaty smutný, ale nové album na mě působí spíše uklidňujícím dojmem. Pokaždé, když na mě jde splín, pokaždé, když vidím šílené večerní zprávy, tak se zavřu do svého pokoje a poslouchám "Spreading The Wings Of Hope" stále dokola. Novinka má samozřejmě skvělý chladivý zvuk (Javier Fernández (Avulsed, Holycide, TodoMal) a působivý obal. Po formální stránce je vše v nejlepším pořádku. Fanoušci třeba takových DRACONIAN, HALLATAR, NOVEMBERS DOOM, SATURNUS, MADDER MORTEM, budou určitě nadšeni jako moje maličkost. Chybí mi snad jenom jediné. Chtěl bych někdy tuhle smečku vidět naživo. Zajímalo by mě, jak působí jednotlivé songy na koncertě. Snad se mi můj sen někdy splní. Zatím ráno vstávám a všechno kolem je šedivé. Oprýskané zdi, plné divných znamení. Ulicemi se toulají lidé bez cíle. Zachmuření, smutní. Jsou jako já, když přemýšlím o životě a padá na mě splín. Dostal jsem až příliš ran. Zrozen v bolesti čekám na smrt. A poslouchám u toho tuhle desku. Je totiž opravdu povedená. Naléhavý, chladný, vznešený a majestátní doom death metal, který rozdrásá vaši duši! Naděje umírá poslední!
Asphyx says:
Sometimes you get up in the morning and everything around you is grey. Speckled walls, full of strange signs. People wandering the streets with no destination. Gloomy, sad. They're like you, when you think about life and the full moon falls on you. You've taken too many blows. Born in pain, waiting to die. Someone turned off all the lights long ago. Yet you have hope, you fight your fate. You've been listening to music that's close to your heart. Life's too short to dwell on useless things.
And so here is the new album from Spanish doom death metallers GOLGOTHA. The clouds are low once again and a chill is sweeping through the city. I like to listen to records like this early in the morning on my way to work. I walk by the cemetery wall and sometimes I feel like there are ghosts sitting on it. Don't they? The air is filled with sublime, majestic melodies, and peace slowly creeps into my veins. The new album is a fine album. I'll sign it in my own blood. It's at its best when it's dark and rainy and you need to stop for a moment.
This style of music has to be played with the heart. Otherwise it's worthless. The band is full of experienced musicians who know very well what and how they want to play. They have a chemistry with each other and the songs feel like a living organism to me. I sway contentedly to the rhythm and smile. I do this every time, sort of subconsciously, when I come across some music that speaks to me, that gets under my skin. Sometimes it seems like the world outside my windows is crazy. Horrifying predictions, human hatred, pain, torture, suffering. But there's another side to the coin. Hope, light, positive energy. Doom metal is inherently sad, but the new album has a rather calming effect on me. Every time a full moon comes over me, every time I see the crazy evening news, I close myself in my room and listen to "Spreading The Wings Of Hope" over and over again. Of course, the new album has a great chilling sound (Javier Fernández (Avulsed, Holycide, TodoMal) and an impressive cover. Formally, everything is in the best order. Fans of such bands as DRACONIAN, HALLATAR, NOVEMBERS DOOM, SATURNUS, MADDER MORTEM, will surely be as excited as my little one. There is only one thing missing. I'd like to see this pack live sometime. I'd be interested to see how each song comes across in concert. Hopefully my dream will come true someday. Meanwhile, I get up in the morning and everything around me is grey. Speckled walls, full of strange signs. People wandering the streets with no destination. Gloomy, sad. They're like me, when I think about life and the full moon falls on me. I've taken too many blows. Born in pain, I wait for death. And I'm listening to this record. It's really good. Urgent, cold, sublime and majestic doom death metal that will tear your soul apart! Hope dies last!
tracklist:
01. For Every Tear
02. Gilded Cage
03. A Solitary Soul
04. Hear Their Cries
05. Human Vultures
06. Closed Heart
07. Spreading Wings Of Hope
08. Hope As Guide
band:
Vicente J. Paya – Guitar/Vocals
Andrew Spinoza – Bass/Vocals
Tomeu Crespi – Drums
María J. Lladó – Clean Vocals
Dan Garcia – Guitars