Smrt pod kůží - J. D. Barker, James Patterson
2024, Kniha Zlín
Už to bude nějaký ten rok, co jsem na jedné německé dálnici zkolaboval. Stál jsem tenkrát v autě a nemohl se hýbat. Kamarádi pro mě museli dojet a odvézt mě i auto. Jsem jim za to dodnes vděčný. Následovalo několik vyšetření, aby se nakonec zjistilo, že moje oči už nejsou v pořádku. Musel jsem překopat celý svůj život. Byl jsem nucen zase po letech usednout do vlaků. Zpočátku jsem byl naštvaný. Potom jsem si cestování oblíbil. Jedu si takhle zase na sever a dlouho hledám v batohu svůj osobní nůž. Konečně můžu rozříznout krabici, ve které je kniha uložená. Složím karton do co nejmenšího kvádru a vrátím jej do batohu. Ke knize si nejdříve přičichnu. Jsem jak feťák, který potřebuje další dávku. J. D. Barkera mám moc rád. Pro tenhle výtisk jsem šel ještě ráno před prací. V půl páté jsem stál u zásilkového boxu a ťukal jsem kód. Potom nebyl čas, až teď někde mezi Plzní a Rokycany.
Na nádraží v Praze si není kam sednout. Mám v jedné ruce svačinu a v druhé knížku. Čtu si zase jednou ve stoje. Nevnímám dotazy některých lidí, kteří, ač mají nejnovější Iphony, ptají se mě na cestu a v kolik to jede. Je to stejné, jako minule v Jizerkách. Jsem uvnitř příběhu, chycený do pasti kapitol. Smrt pod kůží je svým způsobem trošku podobná tomu, co píše Stephen King. Alespoň tak na mě působí. Mám to takhle rád, miluji tu temnotu, záhady, magii. Když k tomu přidáte tajemno a vypravěčský talent, nemůže u téhle rovnice vyjít lepší výsledek. Nalezu do couráku a začne pršet. Šedivé pole, divní spolucestující. Periferie Prahy, už dávno mám na uších sluchátka. Abych neslyšel rodinku, která vypadá jak z nějaké sekty. Potřebuji jejich divná slova o Bohu odhlučnit. Poslouchám nové DARKTHRONE. Ha, říkám si poněkolikáté, začínám mít některé nahrávky spojené s konkrétními knihami. Zajímavé, ale tak tomu prostě je.
Nechtěl bych být v kůži strážníka Waltera, který se shodou okolností dostane na místo vraždy. Krásná mladá dívka zabije svého únosce. Potom uteče při převozu do nemocnice a začne se odehrávat příběh, který je doslova narvaný napětím. Chce to pořádnou dávku fantazie, kterou samozřejmě máme, protože jinak bychom nebyli knihomoly. Občas vzhlédnu přes brýle do krajiny. Stavíme v kdejaké vesnici, u kolejí pár naházených panelů. Někdy je to až strašidelné. Nevidím náhodou támhle za tou budovou podivný stín? Nekouká se na mě někdo? Ne, to je jen chlápek čekající na svojí paní. Nebo ne? Je nějaký křivý a jeho pohled je děsivý. Znovu se začtu a jsem v mém oblíbeném Detroitu. Vidím před sebou prázdné ulice, kdysi tolik prosperujícího města. Neleží náhodou nedaleko v jednom bytě mrtvola? Jak to můžu vědět? To se mě neptejte. Zrovna vyšetřuji spolu s Walterem. Doufám, že stihnu ještě jednu kapitolu. Než přestoupím ve Všetatech.
Některé stránky jsou pěkně zmoklé. Achjo. Vyndám kapesníky a pokouším se vše vysušit. Jenže to moc nepomáhá. Ještě, že je to voda a ne krev. Říkám si pod vousy, jako správný fanoušek krimi. Říkal jste něco, zeptá se mě najednou mladá dívka, která nastoupí ani nevím kdy. Nejdřív se leknu, ale když vidím, že se usmívá, přiznám se ke své zálibě v knihách. To já vůbec nečtu, mě to nebaví. Podle mě je to ztráta času. Raději se podívám, až natočí film. Nějak jí nedovedu odpovědět, neumím se bránit. Má svým způsobem pravdu, ono i mezi čtenáři jsou rozdíly. Někdo nemá rád komplikovanější příběhy, někdo zase sci-fi. Každý podle svého gusta. Mě se na Smrti pod kůží líbí jazyk, jakým je knížka napsaná. Způsob, jakým mě drapla do svých drápů a nepustila. Nechávám vždycky svoje myšlenky, aby nejdříve létaly kolem. Časem se představy usadí a já přesně vím, jak jednotlivé postavy vypadají. A když si k tomu připočtete i tajemno, budete nadšeni. Jsem fanoušek autora, znám jeho knihy a jako takovému se mi novinka líbí. Ale dovedu pochopit, že někomu nechutná. Záleží na vkusu, jako vždycky.
Přivítám se se svojí starou mámou a pokecáme. Jde spát brzy. Já si znovu otevřu knížku a pivo. Pod okny se procházejí přízraky. Jsem v bytě, ve kterém jsem kdysi vyrůstal. Sedím u stejného stolu, čtu si jako když jsem byl malý. Vrátil jsem se ke svým kořenům. Zajímavé je, že to bylo zrovna s touhle knihou. Potom mi padne hlava na stůl a jdu si lehnout. Chybí mi padesát stránek do konce. Druhý den je ale náročný, musím stěhovat, pomáhat, makat. Večer se mi klepou ruce a těším se, až si zase zalezu pod starou lampičku. Druhý den jedu domů brzy ráno a všechno si znovu a znovu přehrávám v hlavě. Tahle knížka ve mě zanechala pěkně hlubokou stopu. Nelze jinak, než doporučit. Mějte se krásně a přeji příjemné světlo ke čtení. Děkuji za pozornost i za přízeň.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Když se oběť stane detektivovou posedlostí. Strážník Walter OBrien se při své první službě v řadách detroitské policie náhodou dostane na místo vraždy. Uvnitř zchátralého bytu právě vyděšená krásná dívka usmrtila svého únosce. Představí se jako Amy Archerová a mezi ní a Walterem okamžitě vznikne podivné pouto. Když ji Walter převáží do nemocnice, Amy se podaří utéct z jeho policejního vozu, čímž policii překazí vyšetřování. A Walter ji nemůže dostat z hlavy.
V době, kdy je povýšen na detektiva, se už jeho fascinace zmizelou šedookou ženou mění v posedlost. A když Amy znovu zahlédne, je odhodlaný ji najít. Zjistí ale, že je nějakým způsobem zapletená do řady nevysvětlitelných vražd, které právě vyšetřuje. Po mladé ženě pátrá i tajná vládní agentura, s níž začne Walter spolupracovat. Postupně odhalují související vraždy, které sahají daleko do minulosti. Walter ví, že právě on musí zabránit dalším úmrtím. Jak vysokou cenu ale bude ochotný zaplatit, aby vražedné běsnění jednou provždy zastavil?
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook: