DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

▼

středa 3. dubna 2024

Report, photos, video - REPLICANT, ANACHRONISM - club Modrá Vopice, Prague - 2. 4. 2024


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Zdravím přátelé a kamarádi, zdravím i všechny ostatní, kteří máte rádi extrémní muziku. Dovolte mi, abych vás pozval k jednomu z posledních reportů, které budu psát já, člověk z masa a kostí. Asi jste si všimli, že v dnešní době naši nelehkou "práci" přebírá umělá inteligence. Za chvilku nebudeme ani muset nikam chodit. Nechám si nastřelit do hlavy čip a zbytek obstarají programy. Ono taky, poslední roky jsem si všiml, že nikdo o muzice ani nechce psát. Mladí sledují už jen sociální sítě a těch pár starých bručounů je stejně dávno odsouzeno k zapomenutí. Minule, když jsem byl na jednom koncertě, hodnotil tam pan reportér (nebo to psala umělá inteligence?), špatný způsob, jakým mají v kapele sladěné oblečení. Sám sice vypadal jak z lesklého katalogu od Nuclear Blast, ale to už zkrátka patří k dnešním trendům. Spousta lidí je uzavřena jen ve svých ulitách a má jediný správný názor. Přiznávám, že mě to takhle nebaví.

Já mám rád smrad nevětraných klubů, opilé dívky s rozmazanými šminkami, muzikanty, se kterými je ještě pořád sranda a fanoušky, kteří jsou tolerantní. Sám nemám rád uječený heavy metal ani ultra true pagan black a tak na něj nechodím. Ale ani jej nikde nehaním, nepomlouvám (srandu si ale dělat můžu, že jo?). Je mi to zkrátka buřt. Mám svých starostí dost. Na REPLICANT jsem vlastně neměl ani vyrazit. Píšu přeci jen o trošku jiné hudbě (ano, tahle země není dávno pro starý). Moji čtenáři budou mnohými označeni potupným názvem boomeři. Nemají tik tok a nechovají se podle nových pravidel pro metalisty. Kurva lidi, neblbněte, já měl extrémní hudbu rád právě proto, že se v ní nikdo nepřetvařoval, na nic si nehrál, netahal do ní politiku a jiný sračky. Nechte nás žít! 


O REPLICANT píšu od jejich počátků. Mám je rád. Jsou syroví, suroví, ale zároveň techničtí přesně takovým tím temným a naléhavým smrtícím způsobem. Jsou daleko od všech těch ekvilibristů, kteří se poslední roky všude odněkud vynořili. A tak jsem jel. Prostě jsem si koupil vstupenku, jízdenku na vlak z Plzně a zpět, prodloužil si volno po Velikonocích v práci a v úterý k večeru už jsem stepoval na nádraží a čekal na rychlík. Cestou proti mě seděla slečna, co celou dobu leštila obrazovku svého Iphonu. Neustále se usmívala a posílala, jako dalších milion stejných v tento moment, svoji krásu do celého světa. Včera jsem viděl jednu ještě hezčí, dráždivější. Vytvořila ji také umělá inteligence. Když jsem na Smíchově vystupoval, přeběhl mi mráz po zádech. Copak o to, já už to nějak doklepu, ale mladým tenhle svět fakt nezávidím. Dám si pivo v plechu a tím pádem se degraduji mezi špinavou ulici. Nejdu nikam do knajpy, ani neobdivuji exotická piva ve vitrínách. V metru se nebaví ani lidé, co se  spolu znají a bydlí. Krásný nový svět, co sis oblékl, když si vyrazil na koncert? Vlastně ani nevím, jsem starý chlápek, co mu to je u prdele.



Když jezdím na koncerty sám, tak mi pokaždé pracuje fantazie na plné obrátky. Mám čas si dělat poznámky do telefonu, odpočívám se sluchátky na uších. Nedávno jsem sepsal recenzi na novou desku REPLICANT ("Infinite Mortality", kterou publikuji v brzké době, datum vydání během dubna). Dal jsem si ji do uší i na cestu. Musím z metra pěšky. A tak si vykračuji, těším se a jsem moc zvědavý, jestli někdo vůbec přijde. Podobné akce nebývají z nejnavštěvovanějších. Je to přeci jen underground, který vyžaduje fanoušky, co scénu sledují. Těch je jako šafránu. Rád bych se mýlil, inu uvidíme. Kupuji si pivo a aspoň vím, co s rukama. Představa, že tu stojím jen tak, na sucho, mě poměrně děsí. Připadal bych si jak panic v bordelu. Pořád jedu metal, vole. Až už to nepůjde, tak si koupím psa a budu zpovzdálí z lesa sledovat, jak si to kapely rozdávají s umělou inteligencí v prázdných sálech.

Čekám, popíjím, jsem zvědavý na první kapelu. Je naladěno. Na pódiu i u mě. Můžeme začít!

ANACHRONISM - byla to vlastně taková progresivní, technická, jazzová meditace. Objevování nových oblastí a sfér. Inteligentně složená hudba od skvělých muzikantů, kteří navíc u toho přemýšleli. Přiznám se, že jsem si dopředu neposlech ani notu a tak jsem byl rovnou zasažen, smeten. Bylo to neklidné, divoké, vznešené a mocné, zároveň syrové. Nevím proč, ale najednou jsem nebyl v malém klubu uprostřed Prahy, ale někde v horách, ve staré jeskyni, ve které se probudilo pradávné zlo. Švýcaři jej vzali, vypálili do mé hlavy a já pak odcházel s myšlenkami pokroucenými a bolestivými. Za mě se vystoupení opravdu povedlo. Mělo v sobě velké množství energie, tlaku a magických emocí. Padal jsem do hlubiny prokletý jejich hudbou! Opravdu, tohle byla death metalová symfonie, ostrá kakofonie z jiných světů. Dávám všechny palce nahoru! Vynikající!






It was actually a kind of progressive, technical, jazz meditation. Discovering new areas and realms. Intelligently composed music by great musicians who also thought about it. I confess that I didn't listen to a note beforehand and so I was hit straight away, swept away. It was restless, wild, sublime and powerful, yet raw at the same time. I don't know why, but suddenly I was not in a small club in the middle of Prague, but somewhere in the mountains, in an old cave where an ancient evil had awakened. The Swiss took it, burned it into my head, and then I left with my thoughts twisted and painful. For my part, the show was a real success. It had a lot of energy, pressure and magical emotion. I was falling into the depths cursed by their music! Really, this was a death metal symphony, a stark cacophony from other worlds. I give all thumbs up! Excellent!

REPLICANT - jakoby před námi kapela otevřela lebku někoho prokletého. Veřejná pitva plná temnoty, disonance, techniky, avantgardy. Nezapomínalo se ale ani na zlobu, chlad, na šílenství, které se ukrývá hluboko v každém z nás. Vlastně jsem dopředu vůbec nevěděl, jak na mě bude tahle smečka působit naživo. Přenést jejich hudbu na pódium musí být velmi těžké. Ale povedlo se to na výbornou. Stál jsem ve stínu a chvílemi mi připadalo, že ke mě ztéká dolů zkažená krev. Věděl, jsem, že to bude bolet, ale že až takhle? Byl jsem smeten, užíval jsem si jednotlivé nápady, pochmurnou a děsivou atmosféru. Měl jsem pocit, že mi kapela provedla trepanaci lebky, že mi vytrhla vnitřnosti z těla a donutila mě je sníst. Perfektně zahrané, mělo to drive a sílu, mělo to obrovský tlak. Američané otiskli do mé mysli negativitu, provedli exhumaci mých děsivých myšlenek. Odcházel jsem zničený a spokojený. Klaním se až k zemi, skvělý výkon. Progresivní, technický death metal s temným otiskem!

 






It's like the band opened the skull of someone cursed in front of us. A public autopsy full of darkness, dissonance, technique, avant-garde. But the anger, the coldness, the madness that hides deep inside each of us was not forgotten. In fact, I didn't know beforehand how this pack would affect me live. It must be very difficult to bring their music to the stage. But they did it perfectly. I was standing in the shadows and at times it felt like bad blood was pouring down to me. I knew it was going to hurt, but like this? I was swept away, enjoying the individual ideas, the gloomy and eerie atmosphere. I felt like the band had performed a trepanation of my skull, that they had ripped my insides out of my body and forced me to eat them. Perfectly played, it had drive and power, it had a huge amount of pressure. The Americans imprinted my mind with negativity, exhumed my terrifying thoughts. I walked away devastated and satisfied. I bow down to the ground, a great performance. Progressive, technical death metal with a dark imprint!

Návštěvnost nakonec nebyla tak špatná, jak jsem si myslel. Těch skoro padesát fanoušků navíc dokázalo vytvořit skvělou atmosféru. Přesně takové akce mám nejraději. Přišli jen ti, které hudba doopravdy zajímala. Organizačně bylo vše v absolutním pořádku. V pohodě byl i zvuk, snad jen u ANACHRONISM byl trošku upozaděný vokál zpěvačky. To je ale jen drobnost. 

Nemůžu se zde příliš zdržovat. Jen jsem si takříkajíc odskočil od plotny (pozvání na pivo a rum ale ještě stihnu a děkuji za něj). Chápejte. Noční vlaky jsou tu od toho, aby mě z podobných akcí vozily. Nebýt jich, tak sedím doma. Dneska jsou lidi líní, stárnou a nikam se jim nechce. Mě třeba taky už tolik ne, ale zatím se ještě dokážu donutit. Mám prostě pořád rád ten randál, ten řev, tu energii. Možná patřím k mohykánům, k mamutům, kteří už jsou dávno mimo mísu, nemoderní, out, blbě oblečený, šedivý, s nadváhou (tuhle někdo někde psal, že prý dokonce naše generace už i špatně děkuje a tleská kapelám po skladbách, mondieu!). Ale pořád jsem ještě tady. Dnes mě to fakt bavilo. Bylo to zase něco jiného. Bez dlouhé hospody předtím, bez spousty kamarádů. Ale i tak jsem si koncert moc užil. Dokonce tak, že jsem si ráno přivstal, udělal fotky, sepsal pár řádek. Já vím, už jsem dávno přežitý. Ale jiný už nebudu. Tak a teď to zkus, ty děvko jedna umělá, inteligentní. Zkus to takhle napsat. Mějte se hezky, děkuji vám za pozornost a nenechte se vším tím pozérstvím a kecama, které se bohužel dostávají i do undergroundu, odradit. Pořád to stojí za to! Buďte opravdoví, buďte reální a oblékejte se, jak chcete! Ať vaše kroky provází síla. Děkuji za pozornost. 

Dnešní report je věnován všem, kteří kdysi psali a dnes už na to nemají nervy, čas, ani náladu. Mnozí z vás pro mě byli vzorem, mnozí mi vždy dokázali zvednout náladu. Bylo to moc fajn! Některé zničil nezájem, jiné zástupy nenávistných v diskuzích. Děkuji vám, že jste byli a že jsem vás ještě stihl v dobách vaší největší slávy, vy živí lidé. Pomněte!





---------------------------------------------------------------------------------------------------
v