DEADLY STORM zine: Recenze/review - KERES

KERES - Homo Homini Lupus

CD 2024, Gruesome Records

for english please scroll down

Jako prvního jsem si všiml krkavce, který držel v zobáku kus shnilého masa. Teprve až po nějakém čase mi došlo, že má zaseknuté drápy do mrtvoly. Kolem bylo ticho, přesto jsem cítil zlo, které doslova sálalo z okolních stromů. Někdy bývají moje představy při poslechu nové muziky děsivé. Nedokážu jen tak sedět a poslouchat. U nové desky, prvního dlouhohrajícího alba "Homo Homini Lupus", jsem se kýval do rytmu jako starý hrobník. Nasával jsem pach smrti a užíval si temnou a chladnou atmosféru.

Smrt je velmi blízko, napadá mě pokaždé, když vložím tuhle nahrávku do přehrávače. Procházím se mlhavým oparem a nasávám síru. Italové jsou jako vyslanci samotného pekla. Hrají od srdce, odhodlaně a s jasným účelem. Zabít vás svými riffy, vokálem i bicími. Krkavec zvedl svoji hlavu a podíval se na mě. Budu další na řadě.

Z hudby KERES je cítit takové to opravdové nadšení, síla a energie, kterou mívaly staré kapely. Možná právě proto jsem se rozhodl o těchto maniakálních Italech napsat. Jejich muzika je volně inspirována tím, co hrají třeba takoví BEHEMOTH, HATE, BELPHEGOR, HATH, THRONE, VREDEHAMMER, DECAPITATED. Moje přirovnání berte ale jenom jako popis pro lepší orientaci. Jinak se snaží mít tihle gentlemani svůj rukopis a výraz. Některé motivy jsou velmi ostré, zemité, rustikální, jako čerstvě otevřený hrob, jiné zase majestátní a tajemné, jako smradlavá mlha nad hřbitovem. Vše, co se týká zvuku, obalu, produkce a celkového provedení, je v nejlepším pořádku. Osobně bych možná ocenil ještě trošku víc špíny a zkažené krve, ale zase na druhou stranu, nahrávka je alespoň více "přístupná" a lépe se poslouchá. Zároveň, a to se mi osobně velmi líbí, se pánové snaží svoje hranice posouvat, překračovat je. Posluchač si tak může vychutnat spoustu zajímavých, neotřelých momentů. Základem je sice stále klasický, tradiční kov smrti, ušpiněný černotou, ale přidávány jsou kusy (nebál bych se napsat) progresivních pasáží. Výsledkem je potom velmi chutný koktejl, který když pozřete, tak zemřete v krutých křečích. Jako prvního jsem si všiml krkavce, který držel v zobáku kus shnilého masa. Teprve až po nějakém čase mi došlo, že má zaseknuté drápy do mrtvoly. Kolem bylo ticho, přesto jsem cítil zlo, které doslova sálalo z okolních stromů. Někdy bývají moje představy při poslechu nové muziky děsivé. U "Homo Homini Lupus" bych vám to podepsal vlastní krví. Mrazivá, temná a tajemná noční můra, která vás roztrhá na kusy! U tohoto alba se rozpadnete v prach!

Asphyx says:

The first thing I noticed was a raven holding a piece of rotten meat in its beak. It was only after some time that I realised that his claws were stuck in the carcass. It was quiet around me, yet I could feel the evil that was literally radiating from the surrounding trees. Sometimes my imaginings when listening to new music are frightening. I can't just sit and listen. With the new album, the first full-length, "Homo Homini Lupus", I swayed to the beat like an old undertaker. I soaked up the smell of death and enjoyed the dark and cold atmosphere.

Death is very near, I think of it every time I put this record in my player. I walk through the misty haze and suck in the sulphur. The Italians are like emissaries of hell itself. They play with heart, determination and a clear purpose. To kill you with their riffs, vocals and drums. The raven raised his head and looked at me. I'll be next.

The music of KERES has that real enthusiasm, power and energy that the old bands used to have. Maybe that's why I decided to write about these maniacal Italians. Their music is loosely inspired by the likes of BEHEMOTH, HATE, BELPHEGOR, HATH, THRONE, VREDEHAMMER, DECAPITATED. But take my comparisons as a description for better orientation. Otherwise, these gentlemen are trying to have their own signature and expression. Some of the motifs are very sharp, earthy, rustic, like a freshly opened grave, others are majestic and mysterious, like a stinking fog over a cemetery. Everything about the sound, the packaging, the production and the overall execution is in the best of order. Personally, I might have appreciated a bit more dirt and bad blood, but then again, the recording is at least more "accessible" and easier to listen to. At the same time, and I personally like this a lot, the gentlemen try to push their boundaries, to cross them. The listener can thus enjoy many interesting, novel moments. The base is still the classic, traditional death metal, stained with blackness, but pieces of (I wouldn't be afraid to write) progressive passages are added. The result, then, is a very tasty cocktail that, if you watch it, you will die in violent convulsions. The first thing I noticed was a raven holding a piece of rotten meat in its beak. It wasn't until some time later that I realised it had its claws stuck into the carcass. It was quiet around me, yet I could feel the evil that was literally radiating from the surrounding trees. Sometimes my imaginings when listening to new music are frightening. With "Homo Homini Lupus", I'd sign it in my own blood. A freezing, dark and mysterious nightmare that will tear you apart! This album will make you crumble into dust!