Tonutí - Michael Katz Krefeld
2014, Paseka
Můj děda dělal jednoho z ředitelů v boleslavské Škodovce. Když jsem byl malý, tak jsem hrozně rád jezdil na chalupu do Jizerek. Brával mě do lesa. Taková klasika. Starý pán předával zkušenosti capartovi, který mu doslova visel na rtech. Byl to můj hrdina. Párkrát se nám stalo, že u chalupy zastavila velká volha a z ní vystoupilo několik pánů v kabátech a kloboucích. Připomínali gestapo z filmů, na které jsme chodili se školou do kina. Byli to samozřejmě tajní, které dědu občas sledovali. Nebyl u komunistů a to byl v jeho pozici velký problém. Samozřejmě, jako dítěti mi řekli nějakou milosrdnou lež, kterou jsem odhalil až po mnoha letech. Když jsem začal číst knížku Tonutí, na tyhle staré vzpomínky jsem si vzpomněl. Pro mě byly šedé. Ano, když jsem byl dítě, tak všechno kolem mě bylo šedivé. Paneláky, lidé, myšlenky. Jenom jsme o tom nevěděli.
Hlavní hrdina, který si říká Havran, potká krásnou Louise, která ho poprosí, aby jí pomohl najít bratra. V Berlíně, kam se vydají, je nalezeno několik mrtvých nahých mužů. Před námi se tak začne rozplétat případ z dob NDR, Stasi. Hodně jsem o téhle době četl, i viděl spoustu dokumentů a samotné téma mě opravdu zajímá. Myslím si totiž, že má v tomhle moje generace dost mezery. Na školách se mimochodem dodnes učí několik let prvobytně pospolná společnost, ale o moderních dějinách se toho stále moc nedozvíte. Je to škoda, protože potom by možná nepochodovalo tolik lidí v průvodech, vyznávajících děsivé společenské směry. Vždycky přemýšlím, jak je možné, že lidé tolik zapomínají? Možná je to kvůli tomu, že nečtou, nepřemýšlejí. Tahle knížka by je ale mohla přesvědčit. Chytla mě vlastně hned. Navíc jsem ji koupil za pár kaček v Levných knihách.
Ehm, já vím, zase jsem začal druhým dílem série. Jenže já to nevěděl. Jen jsem si tak surfoval po různých knižních serverech a hledal něco, co bych si mohl přečíst. Téma mě oslovilo a tak jsem objednal. Teprve až když jsem si na knížce přečetl, o čem je, došlo mi to. Každopádně, nijak to nevadí, tenhle příběh obstojí v klidu samostatně, nijak na předešlý díl (co se týká vyšetřování) nenavazuje. Mám rád, když jsou propojené dvě dějové linky, které se na závěr spojí. Když minulost ovlivňuje současnost a jsou exhumovány staré hnusné činy. Mám rád historii a dodnes je v bývalé NDR co objevovat. Když ještě žil můj strýc, který strávil spoustu let v lágru v Jáchymově, často mi o různých praktikách STB i Stasi vyprávěl. Byla to šílená doba, plná strachu a beznaděje. Neměli bychom na ní zapomínat. Není to ale jen dějinná kulisa, je to hlavně samotné vyšetřování, vyšinutý děj, které se mi líbí. Zkrátka a dobře. Sedl jsem si, otevřel knížku a najednou koukám, že všichni kolem spí. Prý na mě mluvili, ptali se mě na různé otázky a já jim dokonce odpovídal. Nic si nepamatuji. Byl jsem tak začtený, že jsem byl zase mimo.
Navíc, v televizi běžel zrovna jeden dokument o starých věznicích a metodách, kterými tehdejší policie vyslýchala vězně. Nějak se mi to všechno spojilo a pomíchalo v hlavě. Byl jsem nakonec rád, že jsem se probudil a všichni ještě spali. Opláchl jsem si obličej, chvíli jen tak seděl a rovnal si myšlenky. Mám to takhle vlastně vždycky. Pokud mě kniha donutí přemýšlet, rozjitří moji fantazii, tak je dobrá. Získávám tím vlastně stále nové informace, tříbím si a procvičuji mozek. Nejsou to jen prázdná slova bez obsahu, kterých je všude kolem takové množství. Možná už jsem fakt starý, ale já si raději budu v koutku přemýšlet o podobných knížkách, než abych bezhlavě listoval sociálními sítěmi. Ty mě nebaví. Příliš povrchní, příliš nudné, řekl bych. S knihami jako je Tonutí, je to úplně jiný zážitek. Osobnější. Musíte přemýšlet, spřádat vlastní vyšetřovací směry. Mýlit se a nebo naopak mít radost, že jste se trefili do autorova vkusu.
Je tu vlastně všechno, co máme my, klasici, tolik rádi. Osamělý bývalý policista, krásná slečna, série zvrácených činů, které je potřeba vyřešit. Bylo pro mě vlastně hrozně příjemné se nechat tentokrát pozvat. Děda mi kdysi už nestihl vyprávět, proč za námi na chalupu ti pánové v kabátech jezdili. Zemřel příliš mladý. Předal mi ale spoustu znalostí, názorů na svět. Bohužel, historie bývá někdy hodně temná. Tenhle případ mě bavilo rozplétat. Snad jsem vám svým tipem udělal také radost. Koneckonců, knížka stála pár drobných. A dala mi toho opravdu hodně. Děkuji vám za vaši nehynoucí přízeň. Moc si jí vážím. Tak zase na týden. Buďte na sebe opatrní.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Populární detektiv Havran v novém kriminálním thrilleru bestsellerového dánského autora. Jedenáct nahých mužů, utopených ve speciálních boxech. Děsivý případ z dob NDR. Odhalená nevěra a agent Stasi, který zešílel. Za Thomasem Ravnsholdtem, přezdívaným Havran, přichází mladá krásná Louise s žádostí, aby vypátral jejího zmizelého bratra. Osamělého expolicistu si podmaní nejen její půvaby, ale i naléhavost prosby. A tak se společně s Louise vydává do Berlína vstříc vzrušujícímu dobrodružství s neodolatelnou ženou... a vstříc sérii nepředstavitelně zvrácených zločinů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook: