Rozhovor s death black doom metalovou skupinou z Německa - GRAVEHAMMER.
Odpovídali J.S., Arillus, T.W. , M.B.,The Field Alchemist, děkujeme!
Recenze/review - GRAVEHAMMER - Bones to Harvest (2023):
Ave GRAVEHAMMER! Zdravím do undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě skvělé debutové album. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší předchozím EP? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?
J.S.: Zdravíme Deadly Storm Zine a děkujeme za milá slova. Naším cílem bylo zachytit energii, kterou jako kapela čerpáme při hraní death metalu. "Bones to harvest" by se dalo považovat za další krok ve vývoji kapely. Napsat album, a ne jen demo nebo EP, pro nás byla nová zkušenost. Je to náročnější, protože máte větší množství práce, protože je třeba napsat a nazkoušet více materiálu. Naším cílem bylo přijít s přesvědčivou skladbou. Deska zatím získala několik pozitivních ohlasů, za což jsme velmi rádi a vděční.
„Bones to Harvest“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death/black a doom metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál GRAVEHAMMER?
Arillus: Páni, to je potěšující komentář! Naše hudba není nikdy konstrukcí v hlavě, ale něčím, co se vyvíjí naživo během zkoušení. Myslím, že to je jedna z našich základních vlastností. Žádné přehnané přemýšlení, ale děláme to, co cítíme, že je správné, právě v tu chvíli. Dále mezi první tvorbou a natáčením fragmentů písně není žádná mezera. Jsme tak schopni zachovat původní pocit z písně a držet se ho, když později odlétáme do studia. Kromě toho nás stačí posadit do naší zkušebny. Po pár pivech a průměrném pracovním dni vznikne "Bones to harvest".
Kdo je podepsán pod zvukem a mixem? Musím potvrdit, že doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Máte zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak jste jej docílili? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?
Arillus: U předchozích desek jsem měl na starosti nahrávání, mixáž/mastering a všechny technické věci. Hlavně na posledním E.P. jsme se naučili dosáhnout opravdu syrového a energického zvuku, protože jsme nástroje nahrávali živě v naší zkušebně. Nyní jsme se s novou deskou rozhodli oddělit nahrávací proces a také zodpovědnost za produkci. Nahrávali jsme ve zkušebně mé druhé kapely (Nosturaack), která má sice k dokonalosti daleko, ale je tak nějak optimalizovaná k tomu, aby dělala pořádný randál ;). Takže na nás netlačil nikdo jiný než my sami. Dali jsme si na práci čas, který jsme potřebovali, a užívali si důvěrně známou atmosféru. Pak jsme materiál předali Alexovi z Holodeckstudia. Ten má pro tenhle druh hudby opravdu ten správný cit, sdílí naši vizi zvuku a zrealizoval ji.
Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u Rotting Misery Records a je opatřeno „morbidním“ obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?
T.W.: Fyzické vydání je důležitým milníkem. Vzhledem k tomu, že se příliš nevěnujeme streamování a digitálním platformám, je to pro nás víc než jen bonus. Jsme rádi, že jsme našli labely, které nás podporují. Rotting Misery skutečně vydali CD jako pěkný digipak. O kazetovou verzi se postarali Kellerassel Records a Fucking Kill! Records se postarali o vinylovou verzi.
Obal vytvořil The Field Alchemist (https://www.instagram.com/thefieldalchemist/). Je to moje žena, takže se jí můžeme zeptat.
The Field Alchemist: Děkuji, že jste mi dovolili se zapojit! Dávám přednost tradičnímu umění před digitálním - rezavá tuha a inkoust na za studena lisovaném papíře mi připadají živější, syrovější a expresivnější než jakákoli digitální kresba, včetně všech nedokonalostí. Návrh obalu jsem nakreslila ručně, inspirována textem a leitmotivem alba - všepohlcující tyran zabitý tuctem zbraní, který nevrhá krev, ale rezavé řetězy a nespočet mrtvol včetně dýky symbolizující rituální vraždu. Chtěla jsem něco surového, hrdelního a prohnilého, protože mám pocit, že to odpovídá atmosféře Gravehammeru. Některé další ilustrace v rámci designu CD jsem vytvořil ataké já a jejich přínos mě potěšil.
MB: Grafická úprava skutečně dokonale vystihla podstatu textů. Společným tématem všech textů na albu je způsob, jakým se k sobě lidé chovají. Hlavní důraz spočívá v brutalitě a ponížení, které se vždy vyskytovaly a vždy budou vyskytovat, když zasáhne konflikt, chamtivost a touha po moci. Tentokrát jsem se hodně inspiroval římským starověkem, který je plný krve, násilí, gore - všeho, co je potřeba pro dobré deathmetalové texty.
Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Německa si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death/black doom metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se undergroundovému metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?
J.S: Německo mělo silnou scénu od samého počátku na začátku osmdesátých let. Myslím, že máme štěstí i díky své poloze přímo ve středu Evropy. Proto je mnoho turné vedeno přes tuto zemi, když se jede ze západu na východ nebo naopak. Z obchodního hlediska je německý trh stále velmi důležitý, co se týče prodeje desek. Vydavatelství proto dbají na to, aby jejich vydání byla v Německu dostupná.
V dnešní době je však pro mnoho míst a promotérů obtížné přežít. Na jedné straně rostoucí náklady na turné a produkci, na druhé straně méně peněz mezi fanoušky na vstupenky. Doufám, že většina vyznavačů metalu se s touto situací vyrovná a přežije tyto těžké časy. "Nic neberte jako samozřejmost", jak se říká.
Hrajete doom death/black metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit GRAVEHAMMER, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?
T.W.: Myslím, že původní myšlenka byla hrát old school death metal v duchu kapel jako Nihilist, Grave, starý Tiamat a Winter, aniž bychom měli propracovaný koncept nebo dlouhodobou strategii kapely. Byli jsme (a stále jsme) velmi zaujatí tímto archaickým zvukem a všimli jsme si, že v našem okolí nejsou žádné kapely, které by tento druh hudby hrály. Ukázalo se však, že jsme vlastně nevěděli, jak toho dosáhnout. Měli jsme určitá technická omezení a byli jsme zaujatí svým individuálním zázemím. Naše první demo má pravděpodobně blíž k Hellhammer než k death metalu devadesátých let. Přesto jsme si všimli, že je v něm potenciál určité primitivní energie, kterou si spojuji s prvními vlnami extrémního metalu.
Proto jsme se vzdali myšlenky být čistě deathmetalovou kapelou a více jsme se zaměřili na hledání vlastní identity. I když se stále primárně označujeme za deathmetalovou kapelu, v našem současném zvuku je hodně doom metalu, black metalu a war metalu. Tím, že naši hudbu neomezujeme na konkrétní žánr, jsme se možná ještě více přiblížili podstatě počátků extrémního metalu - době, kdy bylo důležitější hrát energickou hudbu než hledat ty správné marketingové značky. Podívejte se - opět - na Hellhammer nebo rané Sodom, Morbid, Master's Hammer, Bathory, Sarcófago a podobně. I když znějí velmi odlišně, všichni mají neuvěřitelnou, primitivní energii plus temnou, morbidní auru. Přesto je v chaosu, který pojali, určitá lehkost. Dnes nedokážu jmenovat jednu konkrétní kapelu, která nás nejvíce ovlivnila, ale určitě nás inspirují ty základní aspekty prvních vln extrémního metalu.
Pokud jde o druhou část otázky, nemáme žádný dlouhodobý cíl. Myslím, že se budeme snažit najít dobrou rovnováhu mezi živým hraním a prací na novém materiálu. Určitě existují pódia, na která bychom se rádi dostali, ale přesto mám pocit, že menší, stinná místa našemu stylu hudby sedí lépe. Nemyslím si, že naše hudba je stvořená pro velká pódia, a to je naprosto v pořádku. Hrát před deseti maniaky v hnijící garáži může být pecka. Samozřejmě by bylo taky super sdílet pódium s nějakou větší kapelou, kterou máme všichni rádi, ale není to náš největší sen a rozhodně bychom neplatili za to, abychom dostali slot jako support. Ano, to se stává a nemá to nic společného s metalem.
Když jsem před sedmi lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?
J.S: Většina z nás navštěvuje koncerty pravidelně. Když se nám kapela líbí, zajdeme i na merch, protože máme rádi fyzické vydání. A samozřejmě i trička (kdo ne?).
Propagační práce Gravehammeru se skládá z několika složek. Naše vydavatelství se starají o propagaci svých desek. Kromě toho děláme propagaci i sami, a to pomocí sociálních médií a rozjížděním propagace ústně. Důležitou součástí je také účast na koncertech a oslovování dalších fanoušků.
Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako GRAVEHAMMER ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?
MB: Vývoj v posledních deseti letech je požehnáním i prokletím. Jelikož se stalo poměrně snadné nahrát si hudbu na vlastní pěst a vydat ji, každý měsíc nebo dokonce týden se objevuje obrovská záplava nových demosnímků - přesto se mezi spoustou braků objevuje i mnoho dobrých. Ale i když my (to se týká jak Gravehammeru, tak Skardusu, kapely, ve které hrajeme společně s J. S.) dáváme svou hudbu na bandcamp, youtube a podobně, pořád vidíme, že si spousta lidí kupuje naše věci - jak na internetu, tak na našich koncertech. Přesto si myslím, že se doba pozornosti lidí, kteří poslouchají hudbu výhradně prostřednictvím streamingu, drasticky zkrátila, protože tímto způsobem lze hudbu konzumovat všude a pořád. Pro mnoho lidí se tak hudba stala pouhým šumem na pozadí, který je třeba co nejrychleji vyměnit a přeskočit. To samozřejmě vede k problému, že kompletní alba nebo dema nejsou doceněna tak, jak by měla. Ale na druhou stranu mám pocit, že lidé, kteří spíše žijí a podporují underground, si stále kupují alba a merchandise kapel, aby je podpořili (a také podporují kapely na zmíněných stránkách, jako je facebook atd.), a tím takříkajíc udržují plamen.
S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death/black doom metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?
J.S: Životní styl je silné slovo. Na druhou stranu metal obecně zabírá většinu mého volného času. Patří sem zkoušení s mými dvěma kapelami (tou druhou je Skardus), návštěvy koncertů a poslech desek.
Protože tato odpověď není příliš vzrušující, možná bych tvou otázku trochu přeformuloval na "Co máš na death metalu nejraději?". Osobně mám rád kapely, které zachycují zlověstnou atmosféru a nehrají jen "kamarádský death metal". Desky, které ve mně vyvolávají podobný pocit jako při návštěvě starých kostelů a sklepení nebo při pohledu na středověké dřevořezby. Teitanblood, Possession, Necros Christos, Beherit, Goat Molestör... chápete.
Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají GRAVEHAMMER v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a co nějaké turné po Evropě?
T.W.: Ano, máme rozjednané nějaké koncerty, většinou v Německu. V březnu vyrazíme na cestu s našimi přáteli Hallucinate a zahrajeme v Mülheimu (22.3.) a Göttingenu (23.3.). Mrkněte na ně, loni vydali svůj debut, neuvěřitelně atmosférické a přitom oldschoolové deathmetalové album. V dubnu zahrajeme v Lübecku (27.4.) uvnitř podivné lodi.
Nejzajímavější pro vás a vaše čtenáře a určitě jedním z vrcholů pro nás bude festival "United in Brutality". V sobotu (21.9.) vyrazíme na jejich pódium v Jablonci nad Nisou v České republice. Všechna další oznámení najdete na naší facebookové stránce: https://www.facebook.com/Gravehammer.
V současné době dáváme přednost víkendovkám o 2-3 termínech, protože jsou jednodušší na organizaci. Ale kdo ví.
Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Bones to Harvest“ zase narvat do hlavy!
J.S.: Děkujeme za uvedení Gravehammer ve vašem zinu a také za milá slova! Doufáme, že se s mnohými z vás uvidíme, až budeme v září hrát na "United in Brutality".
Recenze/review - GRAVEHAMMER - Bones to Harvest (2023):
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
.JPG)