Recenze/review - WITCHORIOUS - Witchorious (2024) ~ DEADLY STORM zine

WITCHORIOUS - Witchorious

CD 2024, Argonauta Records

for english please scroll down

Někdy na tebe padne těžký splín a hledáš inspiraci v temnotě. Čekáš až se setmí, abys mohl vyrazit do ulic. Sleduješ tváře démonů a pokaždé skončíš hluboko pod zemí. Kdysi dávno jsem navštívil Paříž a její katakomby. Dodnes si nesu tento tajemný a magický zážitek v sobě. Doomová kapela WITCHORIOUS je z Paříže. A předkládá smutný, bolestivý zážitek způsobem, že jsem si na nekonečné chodby podsvětí zase vzpomněl. Pánové a dáma hrají tak, že jsem si připadal rozdrásaný do krve.

Jedná se o dlouhohrající debut kapely, který si ale v ničem nezadá s o hodně slavnějšími kapelami. Nejsou to ale jenom formální věci, jako skvělý zvuk (Studio Sainte-Marthe by Francis Caste), starodávný obal a perfektní produkce, ale hlavně pochmurné nálady, které se vznáší kolem jako můry kolem lampy. Je to hodně návykový materiál, u kterého jsem se pokaždé zastavil a moje myšlenky byly smutné.

"Witchorious" je album, které je volně inspirováno kapelami jako BLACK SABBATH, ELECTRIC WIZARD, v intenzivnějších pasážích potom třeba MASTODON, AMENRA. To ale není zase tolik důležité, každý posluchač si stejně udělá nejlepší představu, když si poslechne ukázky. Slova nikdy nedokáží přesně vyjádřit veškeré emoce a sílu, které deska přináší. Líbí se mi, že je nahrávka velmi pestrou záležitostí. Dostanete nejen starou atmosféru, u které ucítíte v kostech chlad, ale také spoustu modernějších prvků. Album je tak nebývale pestré, skvěle napsané. Je to vlastně zvláštní a zároveň podivně krásné, když sedím ve svém pokoji a dívám se na usínající město. Šedivé ulice čekají na první přízraky, mraky jsou černé a skoro se dotýkají země. Píšu to často, doom metal je styl, který musí být zahraný od srdce, uvěřitelně. A to se povedlo Francouzům na výbornou. Naléhavé vokály, magické, záhadné melodie, pocit zmaru a beznaděje. Tohle vše zde najdete a ještě něco navíc. Mám rád staré hřbitovy, s chutí se procházím mezi náhrobky. Čtu si jména a přemýšlím, jaký asi měli život, kolik zažili dobrého i zlého. Ukrývám se ve stínu, navštěvuji podzemní chrámy a poslouchám u toho tuhle desku. Vám nelze jinak, než doporučit. Pokud máte tenhle styl rádi, neváhejte ani chvilku. Dostanete poctivě zahranou porci rozervaných skladeb, které vás časem zcela pohltí. Mě se to stalo. Padl na mě těžký splín a hledal jsem inspiraci v temnotě. Čekal jsem až se setmí, abych mohl vyrazit do ulic. Sledoval jsem tváře démonů a pokaždé skončil hluboko pod zemí. Drásavě bolestivý, pochmurně smutný doom metal, který vás uvrhne do temnoty vlastní duše! Smutná krása lidské existence!

Asphyx says:

Sometimes a heavy full moon falls on you and you look for inspiration in the darkness. Waiting for darkness to fall so you can hit the streets. You watch the faces of demons and each time you end up deep underground. Once upon a time, I visited Paris and its catacombs. I still carry that mysterious and magical experience with me. The doom band WITCHORIOUS is from Paris. And it presents a sad, painful experience in a way that made me think of the endless corridors of the underworld again. Gentlemen and lady play in a way that made me feel like I was being ripped to shreds.

This is the band's full-length debut, but it's no match for much more famous bands. But it's not just the formal stuff, like the great sound (Studio Sainte-Marthe by Francis Caste), the vintage cover art and the perfect production, it's the sombre moods that hover around like moths around a lamp. It's very addictive stuff, and I found myself stopping and my thoughts were sad every time.

"Witchorious" is an album that is loosely inspired by bands like BLACK SABBATH, ELECTRIC WIZARD, and in more intense passages by MASTODON, AMENRA. But that's not so important, every listener will get the best idea anyway when listening to the samples. Words can never accurately express all the emotions and power that the album brings. I like that the record is a very varied affair. Not only do you get the old school vibe where you can feel the chill in your bones, but you also get a lot of more modern elements. The album is so unprecedentedly varied, brilliantly written. It's actually strange and strangely beautiful at the same time, sitting in my room looking out over the city falling asleep. The grey streets are waiting for the first ghosts, the clouds are black and almost touching the ground. I write it often, doom metal is a style that has to be played from the heart, believably. And the French have done that to perfection. Urgent vocals, magical, mysterious melodies, a feeling of despair and hopelessness. You will find all that here and more. I like old cemeteries, I enjoy walking among the tombstones. I read the names and wonder what their lives were like, how much good and bad they experienced. I hide in the shadows, visit underground temples and listen to this record. I cannot but recommend it to you. If you like this style, don't hesitate a moment. You'll get an honestly played portion of ripping tracks that will completely consume you over time. It happened to me. A heavy full moon fell upon me and I sought inspiration in the darkness. I waited until it was dark to hit the streets. I watched the faces of the demons and each time ended up deep underground. Poignantly painful, bleakly sad doom metal that will plunge you into the darkness of your own soul! The sad beauty of human existence!