TYMVOS - World of Abominations
CD 2024, Macho Records
for english please scroll down
Vždycky mě fascinovala mlha, která se vznáší nad močálem. Už jako malý jsem se rád toulal sám lesem a naslouchal jeho nářku. Viděl jsem šelmy lovit, viděl jsem umírat jejich oběti. Nacházel jsem mrtvá těla s prázdným pohledem. Jenže tentokrát to bylo jiné. První oběť byla zohavená tak, že se mi udělalo špatně. To nemohl být člověk, nechápal jsem a nechtěl si připustit, že i takové bestie žijí mezi námi. Zahlédl jsem ji zatím jen jednou. Postavu bez tváře, s jedovatým úsměvem a ostrým nožem v ruce. Je vám doufám jasné, kdo byl další na řadě.
Když jsem se začal topit v bažině a rostliny mě stahovaly dolů do hlubin, pohlédl jsem do tváře své smrti. Cítil jsem se úplně stejně, jako při poslechu nové debutové desky skotských TYMVOS. Kapely, která moc dobře ví, o čem je hnusná, ošklivá a bolestivá smrt. Jejich album "World of Abominations" je toho jasným důkazem a potvrzením. Shnijete zaživa!
Je vlastně jedno, z jakých močálů kapela přišla. Jestli z těch floridských (MORBID ANGEL) nebo ze skotských. Hlavní je celkový dojem, nejen to, kým se nechali TYMVOS volně inspirovat. Jejich smrtící kov je mrtvolný, hnisavý, temný a chladný, právě jako ranní mrazivá mlha nad hřbitovem. Skladby jsou napsány velmi dobře, zkušeně a mají v sobě potřebný drive a sílu. Potkáte tu nejen feeling devadesátých let, ale také spoustu vlastních nápadů a invence. Pánové sice nijak nevystupují ze zažitých postupů, ale abych pravdu řekl, tak mi to vůbec nevadí. Naopak, mám rád takový ten smradlavý odér rozkládajícího se masa. Zvuk, obal, celkové provedení, vše je stylové a v absolutním pořádku. Úplně před sebou vidím dávno opuštěnou márnici, ve které uspořádá tahle smečka koncert. Sestoupíte dolů, do sklepa, usednete na dřevěné stoly, na kterých ještě nedávno ležely mrtvoly. Zazní první riff, první melodie a najednou už nebudete na malém hřbitově za městem, kde se pohřbívali prokletí, ale uprostřed krvavých močálů plných reálné smrti. Když "World of Abominations" poslouchám, tak si připadám, jako bych proséval mezi prsty prach dávno rozdrcených kostí. Skladby se valí kupředu jako buldozer, neznající slitování. Vy si tak můžete vychutnat hudbu, která vás doslova rozseká na malé kousky. Budím se pokaždé uprostřed noci. Beru do rukou lopatu, sekyru a jdu exhumovat další hrob. Poslední dobou má každé tělo ve svých rukou tuhle desku. Nedivím se, je totiž výborná a ocení ji všichni tmáři a fanoušci pohřbů do země. Vždycky mě fascinovala mlha, která se vznáší nad močálem. Už jako malý jsem se rád toulal sám lesem a naslouchal jeho nářku. Viděl jsem šelmy lovit, viděl jsem umírat jejich oběti. Nacházel jsem mrtvá těla s prázdným pohledem. Jenže tentokrát to bylo jiné. První oběť byla zohavená tak, že se mi udělalo špatně. Mrtvolný, morbidní, surový a hnilobný death metal, po kterém zůstanou jenom zohavená těla! Nahrubo nasekaná tma!
Asphyx says:
I've always been fascinated by the mist that hovers over the swamp. Even as a child, I loved to wander alone through the forest and listen to its cries. I've seen the beasts hunt, I've seen their victims die. I found dead bodies with blank stares. But this time it was different. The first victim was so mutilated it made me sick. It couldn't have been human, I didn't understand and I didn't want to admit that such beasts live among us. I've only seen her once so far. A faceless figure with a venomous smile and a sharp knife in her hand. I hope you can see who was next.
As I began to drown in the swamp and the plants pulled me down into the depths, I looked into the face of my death. I felt exactly the same as I did listening to the new debut album from Scotland's TYMVOS. A band that knows all too well what an ugly, nasty and painful death is all about. Their album "World of Abominations" is a clear proof and confirmation of that. You are rotting alive!
It doesn't really matter what swamps the band came from. Whether from the Florida ones (MORBID ANGEL) or from the Scottish ones. The main thing is the overall impression, not only who TYMVOS were inspired by. Their death metal is dead, festering, dark and cold, just like the morning frosty mist over a graveyard. The songs are well written, experienced and have the necessary drive and power. You'll not only encounter a 90's feel here, but also a lot of their own ideas and inventiveness. The gentlemen don't really break out of the established routines, but to be honest, I don't mind that at all. On the contrary, I like the smelly odour of decomposing meat. The sound, the cover, the overall performance, everything is stylish and absolutely fine. I can see a long-abandoned morgue in front of me, where this bunch is going to give a concert. You go down to the basement, sit on the wooden tables where the corpses were lying not long ago. The first riff, the first melody, and suddenly you're no longer in a small cemetery outside of town where the damned used to be buried, but in the middle of a bloody swamp full of real death. Listening to "World of Abominations", I feel like I'm sifting through the dust of long-crushed bones between my fingers. The songs roll forward like a bulldozer, showing no mercy. You get to enjoy music that literally shreds you into little pieces. I wake up in the middle of the night every time. I pick up a shovel and an axe and go to exhume another grave. Lately, every body has this record in their hands. I'm not surprised, because it's excellent and appreciated by all darkies and fans of in-ground burials. I've always been fascinated by the mist that hovers over the swamp. Even as a child I loved to wander alone in the woods and listen to its cries. I've seen the beasts hunt, I've seen their victims die. I found dead bodies with blank stares. But this time it was different. The first victim was so mutilated it made me sick. Dead, morbid, brutal and rotten death metal that leaves only mutilated bodies! Coarsely chopped darkness!
Tracklist:
01. World Of Abominations
02. Serpent's Temple
03. Black Death
04. Altar Of The Horn
05. Carve The Wound
06. Herald Of Malice
07. Devoured (Feed Them To The Rats)
08. Foul Sanctity
band:
George - Vocals, Bass
Mark - Guitars
Leo - Drums