SHAARK - Hybrid War
CD 2024, Smile Music Records
for english please scroll down
Mám k podobným kapelám velký respekt. Začínaly kdysi v devadesátých letech minulého století, v době, kdy bylo vše jiné. Neexistoval internet, sociální sítě, na koncertech bývalo plno. Thrash metal vládl světu a každá skupina si postupně budovala svoji fanouškovskou základnu. Vše bylo syrové, všichni měli spoustu energie, protože byli mladí. Thrash metal je styl, který by měli hrát lidé, kteří nejen, že jsou dobrými muzikanty, ale mají v sobě i kus rebelie, dokáží předat tolik potřebnou energii. Je skvělé, že tohle v sobě stále, i po všech těch letech i změnách v sestavě, SHAARK mají. Jasně, že hrají postaru, nikam se zbytečně nehrnou. Místo každodenních selfie z kapelního života do vás raději narvou pořádnou porci ostrých riffů.
Nevím, jestli za to může nostalgie (asi trošku ano), ale já mám slabost i pro jejich nové desky. Jsou totiž starosvětské a svěží zároveň. Nenudím se u nich a pokaždé dostanu to, co jako starý fanoušek požaduji - skvěle zahraný materiál, který nejen, že má svůj vlastní ksicht, ale taky poctivé metalové koule. Nelze jinak, než přidat hlasitost a rozpustit vlasy v headbangingu.
Pánové nijak neexperimentují. Jedou si dál tou svojí, kdysi vyšlapanou cestou. Skladby jsou úderné, mají parádní zvuk a produkci. Je to syrová válka s nebem i s lidskou hloupostí. Alespoň tak jsem já tento styl vždycky vnímal. Kapela si dala do titulku alba název Hybridní válka. Jedná se vlastně o velmi aktuální věc, která se dotýká nás všech. Někdy bývám v šoku, čemu jsou lidé schopni věřit. SHAARK na to jdou ostře, příliš se nemění. Vyvíjejí se vlastně hlavně v rámci vlastních thrash metalových zákonů. A je to moc dobře. Mě se tenhle přístup líbí. Pokaždé, když budu stát před stěnou z CD a budu mít chuť na klasický thrash metal s moravskou melodikou, sáhnu po novince moc rád. To už vím teď, když album poslouchám několik týdnů. Přemýšlel jsem, jestli je něco, co bych kapele letos vytkl. Jenže mě nic nenapadlo. Možná jsou některé pasáže příliš dlouhé? Ale to mi také nijak nevadí. Zkrátka a dobře, SHAARK působí i po všech těch letech jako politi mrtvou vodou. Je slyšet, že je baví hrát, že jsou stále nadšení, mají touhu ničit hudbou. Když si vezmete, že tihle veteráni patří k nejdéle sloužícím kapelám v Čechách a na Moravě, tak vám nezbude nic jiného, než vyseknou poklonu. Abych to tedy shrnul. Máme tu veterány, kteří nahráli desku, která rozhodně stojí za to. Je po okraj narvaná divokými melodiemi a je ukována z velmi kvalitního železa. Svět je sice dávno jiný, než býval před lety, ale ještě existují jistoty, na které je spolehnutí. SHAARK patří mezi ně. Jejich nové album "Hybrid War" je toho jasným důkazem. Doporučuji otočit volume pořádně doprava. Pravý, ryzí thrash metal ohlodaný až na kost! Tohle album vás roztrhá na kusy!
Asphyx says:
I have a lot of respect for bands like that. They started back in the 1990s, when everything was different. There was no internet, no social networks, the gigs were packed. Thrash metal ruled the world and each band gradually built up their fan base. Everything was raw, everyone had a lot of energy because they were young. Thrash metal is a style that should be played by people who are not only good musicians, but also have a bit of rebellion in them, they can transmit the much needed energy. It's great that SHAARK still have that in them, even after all these years and line-up changes. Of course they play the old way, they don't go anywhere unnecessary. Instead of everyday selfies from band life, they'd rather shove a good portion of sharp riffs into you.
I don't know if it's nostalgia (probably a little bit), but I have a soft spot for their new records as well. They are old-world and fresh at the same time. I don't get bored with them and I always get what I demand as an old fan - well played material that not only has its own face, but also honest metal balls. I can't help but turn up the volume and let my hair down in headbanging.
The gentlemen are not experimenting. They go on their way, the way they once trod. The songs are punchy, have a great sound and production. It's a raw war with heaven and human stupidity. At least that's how I've always perceived this style. The band put the title Hybrid War in the album title. It's actually a very topical thing that affects us all. Sometimes I'm shocked at what people can believe. SHAARK go at it with a sharp edge, they don't change much. They are actually evolving within their own thrash metal laws. And it's very good. I like this approach. Every time I'm standing in front of a wall of CDs and I'm in the mood for some classic thrash metal with Moravian melodics, I'll reach for the new stuff very gladly. I know that now, after listening to the album for a few weeks. I was wondering if there was anything I could criticize the band for this year. I just couldn't think of anything. Maybe some passages are too long? But that doesn't bother me either. In short, SHAARK still feels like a dead water politician after all these years. You can hear that they enjoy playing, that they are still enthusiastic, that they have the desire to destroy with music. When you consider that these veterans are one of the longest serving bands in Bohemia and Moravia, you can't help but give them a shout-out. To sum up. Here we have veterans who have recorded a record that is definitely worth it. It is packed to the brim with wild melodies and forged from very high quality iron. The world may be a different place than it was years ago, but there are still certainties to fall back on. SHAARK is one of them. Their new album "Hybrid War" is a clear proof of that. I recommend turning the volume hard right. True, pure thrash metal, gnawed to the bone! This album will tear you to pieces!
Recenze/review - SHAARK - Deathonation (2020):
Tracklist:
1. Reaper´s Arrival (Intro)
2. The Emperor of Evil
3. Dorian
4. Love Your Tyrant
5. Governmental Chaos... Death Comes from Above
6. Twilight of Civilizations (Instrumental)
7. The Right to Kill
8. Soccer Swamp
9. Evil Servant
10. Gears of War
11. Apocrypha: 35 Years After