DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

pondělí 18. března 2024

Recenze/review - NECROPHOBIC - In the Twilight Grey (2024)


NECROPHOBIC - In the Twilight Grey
CD 2024, Century Media Records

for english please scroll down

Plačící duchové lesa. Vyjící andělé. Vlci na lovu. Běžíš tmou a větve tě šlehají do tváře. Zmrzlé nohy se boří do sněhu. Nevíš, jestli si oběť nebo lovec. Jsi si jistý jedinou věcí. Bílou děsivou smrtí, několika okamžiky v temnotě. Krev všude kolem. Naříkající les, přecházíš pomalu na druhou stranu, do země nekonečných stínů. Mraky jsou nízko a vzduch je těžký a nestravitelný. Padáš do hlubin. Vznešené pocity z létání, i tělo, polámané, zničené. Mysl roztrhaná na kusy. Takové byly moje první dojmy z nové desky "In the Twilight Grey".

Vlastně jsem nikdy nedokázal novinku poslouchat v klidu. Pokaždé do mě zasekla svůj dráp a nepustila mě, dokud jsem ji nevypnul. Ne, neseděl jsem doma u přehrávače, ale pokaždé jsem běžel tmou. Někde daleko, na severu, v mrazu a sněhu. Cíl byl vždy stejný. Zemřel jsem, abych se znovu pokaždé narodil. Silný a nabitý zvláštní energií, kterou má tahle kapela již od svých počátků. 


Spousta fanoušků nedá dopustit na klasické nahrávky z devadesátých let, které si již dávno získaly doslova legendární status. Jsem stejného názoru. Sleduji ale celou cestu téhle originální smečky a vždy se k jejich albům velice rád vracím. Nová deska se mezi ostatními rozhodně neztratí. NECROPHOBIC se sice již asi nikdy nevymaní ze svého stínu, ale na rovinu, on to po nich ani nikdo nechce. Jsou pro mě pevným záchytným bodem ve vesmíru. Za ty dlouhé roky, co nám přinášejí další a další ozvěny ze záhrobí, si vybrousili svůj originální styl k dokonalosti. Chlad a tma, ledový vítr v korunách stoletých stromů. To je pro mě definice celé tvorby, nový počin nevyjímaje. Fredrik Folkare opatřil album majestátním a velmi dobře čitelným i živelným zvukem. Mrazí mě v kostech! Obal, na němž je možná démon, kterého zmiňuji i v úvodu dnešního článku, nahání strach, je tajemný a zlověstný. Autorem je Jens Rydén. Také velmi povedená práce. Byli jste někdy sami v lese uprostřed noci? Nebo brzy ráno, když padne k zemi chlad a vy se probudíte do zdánlivého klidu. Je to samozřejmě omyl, přízraky nikdy nespí. Pokud budete poslouchat "In the Twilight Grey" stále dokola jako já, určitě vás přijdou navštívit. Ucítíte jejich přítomnost a krve by se ve vás nedořezal. Líbí se mi poctivost, samozřejmost, spousta nápadů, které doslova tryskají na všechny strany. To vše zamotané ve starých pavučinách, držící pevně pohromadě. Jako skála, jako láva, prýštící pomocí riffů, melodií ven, z nitra země. Letos jsou Švédi opět jako přírodní živel. Neuchopitelní, mocní, tajemní. Nelze jinak, než doporučit všem, kteří je mají rádi. Dostanete k dokonalosti vytesaný amulet ze starých kostí. Vzduchem se budou vznášet pradávné legendy a vy se budete usmívat. Plačící duchové lesa. Vyjící andělé. Vlci na lovu. Běžíš tmou a větve tě šlehají do tváře. Zmrzlé nohy se boří do sněhu. Nevíš, jestli si oběť nebo lovec. Jsi si jistý jedinou věcí. Bílou děsivou smrtí, několika okamžiky v temnotě. Krev všude kolem. Démonický, syrový a chladný vichr ze severu! Black death metalová mlha plná děsivých stínů a zkažené krve!


Asphyx says:

Weeping spirits of the forest. Howling angels. Wolves on the prowl. You run through the darkness and the branches whip you in the face. Frozen feet sinking into the snow. You don't know if you're the victim or the hunter. You're sure of one thing. A white, terrifying death, a few moments in the dark. Blood all around. The wailing forest, you cross slowly to the other side, into the land of endless shadows. The clouds are low and the air is heavy and indigestible. You fall into the depths. The sublime sensation of flying, and the body, broken, destroyed. The mind torn to pieces. These were my first impressions of the new album "In the Twilight Grey".

Actually, I've never been able to listen to a new album in peace. Every time it stuck its claw into me and wouldn't let go until I turned it off. No, I wasn't sitting at home with the player, but I was running in the dark every time. Somewhere far away, up north, in the cold and snow. The destination was always the same. I died to be born again every time. Strong and charged with the special energy that this band has had since its beginnings.


A lot of fans can't get enough of the classic recordings from the nineties, which have long since gained a legendary status. I am of the same opinion. But I've been following the whole journey of this original pack and I always love to come back to their albums. The new album will definitely not get lost among the others. NECROPHOBIC will probably never come out of their shadow, but frankly, nobody wants them to. They are a solid clue in the universe for me. Over the many years they have brought us more and more echoes from beyond the grave, they have honed their original style to perfection. The cold and dark, the icy wind in the tops of the centuries-old trees. This is for me the definition of the whole work, not excluding the new one. Fredrik Folkare has equipped the album with a majestic and very well read and elemental sound. It chills my bones! The cover art, which may feature the demon I mention in the introduction of today's article, is haunting, mysterious and ominous. The author is Jens Rydén. Also a very hilarious work. Have you ever been alone in the woods in the middle of the night? Or early in the morning, when the cold falls to the ground and you wake up to apparent peace. It's a mistake of course, ghosts never sleep. If you listen to "In the Twilight Grey" over and over like I do, they'll definitely come visit you. You'll feel their presence, and you won't get any blood in you. I like the honesty, the obviousness, the many ideas that literally gush out in all directions. All tangled in old cobwebs, held tightly together. Like a rock, like lava, gushing out through riffs, melodies, from the heart of the earth. This year the Swedes are again like a natural element. Elusive, powerful, mysterious. I can't help but recommend them to everyone who likes them. You get an amulet carved to perfection from old bones. Ancient legends will float through the air and make you smile. Weeping spirits of the forest. Howling angels. Wolves on the prowl. You run through the darkness and the branches whip you in the face. Frozen feet sinking into the snow. You don't know if you're the victim or the hunter. You're sure of one thing. A white, terrifying death, a few moments in the dark. Blood all around. A demonic, raw and cold wind from the north! Black death metal fog full of horrible shadows and corrupted blood!



about NECROPHOBIC on DEADLY STORM ZINE:







Tracklist:
1. Grace of the Past
2. Clavis Inferni
3. As Stars Collide
4. Stormcrow
5. Shadows of the Brightest Night
6. Blackened the Horizon
7. Mirrors of a Thousand Lakes
8. Cast in Stone
9. Nordanvind
10. In the Twilight Grey
11. The Torture Never Stops
12. 10. Ascension (Episode Four)

band:
Anders Strokirk - Vocals
Sebastian Ramstedt - Lead guitar
Johan Bergebäck - Rhythm guitar
Tobias Cristiansson - Bass
Joakim Sterner - Drums