DEADLY STORM zine: Recenze/review - ETERNAL STORM

ETERNAL STORM - A Giant Bound to Fall

CD 2024, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Celý život hledáš odpovědi na zásadní otázky. Následuješ slepé cesty, obdivuješ falešné proroky. Čteš krásné knihy, navštěvuješ galerie plné obrazů, které tě zasáhnou. Nakonec stejně zjistíš, že jediná spravedlnost a jistota, které existují, je smrt. Když na to přijdeš, jsi najednou pokorný a smířený se sebou i s celým světem. Posloucháš už jenom hudbu, která se ti líbí. Je to jako návštěva jiné dimenze, když se to stane. Když potkáš nahrávky, která se ti dostanou do žil, do podvědomí.

V melodickém death metalu jsem již dlouhé roky hodně vybíravý. Většinou mi přijde obyčejný a nezajímavý. Jenže potom jsem potkal novou desku španělských ETERNAL STORM a najednou jsem si připadal, jako by mě kapela přikovala na zeď. Ostré riffy, temné melodické motivy, spousta zajímavých progresivních pasáží. Vznešenost, majestátnost, cit pro pochmurné nálady. Takové je jejich nové album "A Giant Bound to Fall".

Stylově se tahle smečka pohybuje mezi mantinely, které nastavily kapely jako INSOMNIUM, IN MOURNING, AT THE GATES, DARK TRANQUILLITY. A dělá to velmi elegantně, zkušeně. Líbí se mi jejich přístup, nadšení, energie, které jsou cítit ze všech skladeb. Jakoby kolem poletovalo listí ze stromů, jako bych se díval na tající řeku. Ano, nejvíce se mi osvědčil poslech v lesích, mezi stoletými stromy. Nachodil jsem s touto nahrávkou spoustu kilometrů zimní krajinou a pokaždé, když jsem se vrátil domů, tak jsem si sedl a otevřel nějakou dobrou knihu. Nějak se mi hudba Španělů vždy spojila s příběhem. Ne, nové album nebylo jen obyčejnou kulisou, ale spíše mi natolik proniklo do krve, že se stalo mojí součástí. Vznášel jsem se, padal do hlubiny, shořel jsem, abych nakonec pokaždé povstal z popela. Povedlo se vlastně všechno. Novinka má úderný a čitelný zvuk, mlhavý obal a hlavně spoustu neotřelých nápadů. Když mě nějaká deska hodně baví, tak ji raději poslouchám, než abych o ní psal. Pokud dojde ke vzájemnému přenosu mezi mnou a kapelou, pokud naplno pochopím jejich umělecké vyjádření, bývám jako ztracený a nechce se mi dělat nic jiného, než jen poslouchat a užívat si. Jsem jako tulák po hvězdách, tanečník, našlapující na ostré střepy. Napadá mě spousta přirovnání, ale žádné z nich nedokáže přesně vyjádřit a definovat veškeré nálady, které obsahuje. Lepší je opravdu si poslechnout ukázky, postupně si udělat názor a potom uvidíte. Za sebe mohu napsat jediné. Už dlouho jsem neslyšel v tomto stylu tak dobrý počin. Nechte si chutnat. Naléhavý, majestátní melodický death metal! Budete se vznášet na vlnách věčnosti!

Asphyx says:

All your life you've been searching for answers to fundamental questions. You follow blind paths, admire false prophets. You read beautiful books, visit galleries full of paintings that strike you. In the end, you still find that the only justice and certainty that exist is death. When you figure that out, you're suddenly humble and at peace with yourself and the world. You only listen to music you like. It's like visiting another dimension when it happens. When you meet records that get into your veins, into your subconscious.

I've been very picky about melodic death metal for many years. Mostly I find it ordinary and uninteresting. But then I came across the new record from Spain's ETERNAL STORM and suddenly I felt like the band had me pinned to the wall. Sharp riffs, dark melodic motifs, lots of interesting progressive passages. Grandeur, majesty, a sense of gloomy moods. That's what their new album "A Giant Bound to Fall" is.

Stylistically, this pack is between the boundaries set by bands like INSOMNIUM, IN MOURNING, AT THE GATES, DARK TRANQUILLITY. And they do it in a very elegant, experienced way. I like their attitude, their enthusiasm, the energy that can be felt in all the songs. It's like leaves from the trees are flying around, like I'm looking at a melting river. Yes, listening in the woods, among the hundred year old trees, was the most rewarding for me. I walked many miles through the winter landscape with this recording and every time I came home I would sit down and open a good book. Somehow the music of the Spanish always connected with the story. No, the new album wasn't just an ordinary backdrop, but rather it got into my blood enough to become a part of me. I floated, I fell into the depths, I burned, only to rise from the ashes each time. In fact, it all worked. The novelty has a punchy and clear sound, a foggy cover and, above all, a lot of novel ideas. If I like a record a lot, I prefer to listen to it rather than write about it. If there is a mutual transmission between me and the band, if I fully understand their artistic expression, I tend to be lost and not want to do anything but listen and enjoy. I'm like a star wanderer, a dancer, stepping on sharp shards. Many similes come to mind, but none of them can accurately express and define all the moods they contain. Better to really listen to the excerpts, gradually form an opinion, and then see. For myself, I can only write one thing. I have not heard such a good piece in this style for a long time. Let yourself enjoy. Urgent, majestic melodic death metal! You will float on the waves of eternity!