DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

sobota 2. prosince 2023

Rozhovor - INSEPULTO - Temný, syrový zabijácký death metal, po kterém zůstává krvavá stopa!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Kostariky.

Odpovídali Alfonso Perez (basa, kytara, bicí), The Master Butcher - zpěv - děkujeme!

Recenze/review - INSEPULTO - Undead... but Not Alive (2023):

Ave INSEPULTO! Zdravím na Kostariku. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Na vaši novinku „Undead... but Not Alive“ jsem se neskutečně těšil, předchozí nahrávky mě vždycky hrozně bavily a rád jsem se k nim vracel. Jak novinka vznikala a proč to vlastně trvalo tak dlouho?

A.P. - Zdravím Jakube. A děkuji za podporu a tento rozhovor. Je skvělé slyšet, že se ti naše hudba líbí. Dokončení třetího alba pro nás bylo utrpením i úspěchem. A za časem, který nám trvalo dokončit "Undead.... but not alive", stojí až příliš mnoho důvodů. Například některé z těchto písní vznikly ještě předtím, než vyšlo naše předchozí album "The Necrodex". Takže jsme nad nimi seděli skoro deset let. Ale myslím, že to bylo pozitivní. Dalo nám to možnost skutečně analyzovat, co s tím materiálem chceme a jak to udělat. Teď nám prostě přijde, že je ten správný čas to vydat.


Novinka je teprve vaším třetím dlouhohrajícím albem v historii. Na to, že hrajete od roku 1993, to není moc. Co je toho příčinou? Nebyl čas nebo peníze?

A.P. - Hlavním problémem tehdy byla vzdálenost a doprava. Byli jsme parta dětí, které bydlely daleko od sebe, a nikdo nevlastnil auto ani motorku. A nepomáhala ani veřejná doprava. Takže se kapela dostala do období nečinnosti až do roku 2007 a zatím máme na kontě tři alba. Už je to nějaký čas, ale držíme se takříkajíc při životě.

The Master Butcher - I když se založení Insepulto datuje do roku 1993, vážněji to celé začalo až v letech 2007/2008. V praxi to znamená, 3 alba za 15 let, 1 album každých 5 let, což je podle mého názoru až moc velká mezera mezi jedním a druhým... ale je to ještě víc, když uvážíme, že naše předchozí album vyšlo v roce 2015... před 8 lety.

Zjevně tu můžeme vidět nějaký vzorec. Insepulto měli vždycky potíže s prací - ať už z jakýchkoli důvodů - důkazy jsou jasné. Proto jsem v určitém okamžiku během procesu tvorby tohoto alba řekl Alfonsovi, že bychom měli raději změnit původní název, který jsme zvolili - "Sworn to Death" - za něco, co by více odpovídalo tomu, čím tento projekt byl... entitou, která není mrtvá, ale zároveň není živá.

Opravdu jsem chtěl, aby tohle album vyšlo, protože na základě výše uvedených důkazů je pravděpodobně poslední, na kterém se budu podílet, vzhledem k tomu, že si nedokážu představit, že bych za šest nebo sedm let nahrál další.

V death metalu se občas zapomíná na texty. Vy zpíváte o temnotě, smrti, satanismu. O čem jsou texty na novém albu a kdo je jejich autorem? Snažíte se jimi něco sdělit, předat nějaké poselství?

A.P. - The Master Butcher se postará o všechny texty. Má mnohem více zkušeností, znalostí a vkusu, pokud jde o koncepty, nápady a speciálně jeho úžasné frázování. Já jsem přispěl pouze textem písně "Úsvit lidských ostatků", která byla inspirována představou úsvitu po dni D v Normandii.

The Master Butcher - Obvykle se o všechny texty starám já a zdroj inspirace může pocházet z různých zdrojů. Pro toto album jsem zvolil tak trochu "introspektivnější" přístup s některými texty hovořícími o mně samém, jako je například "My Morbid Ways", kterou zpívám v první osobě, ale posluchač se může vztahovat i na sebe. Jiné texty jako "Abject Tyrant" mají spíše politické poselství zpochybňující despotické autoritářské režimy. V jiných písních je poselství - pokud něco takového existuje - spíše filozofické, "Where Notion of Sin Exists" je toho příkladem, protože zmiňuji pojmy jako nevinnost a hřích, dva prvky, které utvářejí to, co jsou lidské bytosti. A konečně můžete najít typický "krvavý" text jako "Exhumed to Rot", kde je to celé o tom... exhumovat mrtvolu a vidět ji hnít.


Na „Undead... but Not Alive“ mě fascinuje propojení temnoty a blasfemie. Je to album, které je plné absolutního rouhání, okultismu. Bez kompromisů. Je hodně cítit, že věříte tomu, co hrajete. Jak jste na tom vy ve vztahu s křesťanstvím? Jak ovlivňuje náboženství život na Kostarice?

The Master Butcher - V Kostarice se většina obyvatel hlásí k římskokatolickému vyznání, a přestože ústava zaručuje svobodu vyznání, je katolicismus oficiálním náboženstvím v zemi. Přibližně 17 % obyvatel se hlásí k evangelickým protestantům.

Jakým způsobem u INSEPULTO vnikají nové skladby? Jak probíhá samotný proces tvorby nového materiálu? Kdo je autorem hudby?

A.P.- Zpočátku je to docela jednoduché. Všechnu hudbu píšu já. Jakmile mám hotové demo skladby a projdou mým filtrem, oba se sejdeme a pečlivě si je poslechneme. Vyměňujeme si nápady na vylepšení, změny atd. Pak se vrátím k nahrávání a střihu. Tento proces se opakuje, dokud nemáme pocit, že jsou písně hotové. A pak The Master Butcher přidá koncepty, texty a frázování.


Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu?

A.P. - Děkuji. Kytary, basu a bicí jsem nahrával ve svém domácím studiu. Vokály nahrál náš kamarád Mauro ve svém studiu Onirica Estudios a mix a master provedl Adam Tucker v Signaturetone Recording. Myslíme si, že tohle album zní přesně tak, jak jsme chtěli, aby znělo. Adam je absolutní mistr ve svém oboru a skvělý člověk, se kterým se skvěle spolupracuje. Myslím, že jeho přínos byl velmi důležitou součástí zvuku tohoto alba.

Nové album vyšlo u mexických Iron, Blood and Death Corporation. Proč jste si vybrali právě tento label a jak jste s jeho prací spokojeni?

A.P. - Řeknu jen, že jsme Antoniovi a jeho labelu IBDC neskonale vděční. Od začátku chtěl vydat naše třetí album a trpělivě čekal, až budeme připraveni. Nemohli bychom být šťastnější a pyšnější na to, že spolupracujeme s IBDC.

Historie kapely se datuje až do roku 1993. Jak vůbec vznikl nápad, hrát death metal? Kdo byl vaším vzorem? Zavzpomínej pro nás prosím! Jaké to bylo hrát v devadesátých letech death metal na Kostarice?

A.P. - INSEPULTO mělo být kombinací členů tří různých místních kapel. Takříkajíc "superskupina". Nikdy jsme se ale nedostali dál než ke konceptu a některým dávno zapomenutým riffům. Věděli jsme, že chceme hrát death metal, protože nás to bavilo. V devadesátých letech se scéna pomalu rozvíjela. Existovalo jen pár kapel, jedna dost odlišná od druhé, s vlastní identitou a zvukem. Taky jsme o sobě dávali vědět a snažili se hrát, co nejvíc to šlo, protože ne všechna místa měla o extrémní metalové koncerty zájem. Bylo to opravdu vzrušující a zajímavé. Pak přišla událost, která underground vynesla na veřejnost, a to způsobilo totální stopku a obrovskou stagnaci scény. To je ale příběh na jindy.


A co undergroundová scéna u vás všeobecně? Žije to na Kostarice? Jste z San José, scházíte se třeba někde na death metal? Kdybych město navštívil, kam bych měl zajít na koncert? A co fanoušci? Podporují kapely?

A.P. - Underground je naštěstí živý a zdravý. Zhruba od roku 2008 se množí kapely. V současnosti můžete najít kapely hrající všechny možné žánry a subžánry a ještě něco navíc. Ano, žijeme v San Jose (hlavním městě) a jsou tam tři nebo čtyři hudební obchody, kde se čas od času scházíme. Jsou tam také 2-3 "metalové" bary, kde se členové kapel a jejich fanoušci scházejí, popíjejí a poslouchají starý dobrý metal. Lidé podporují kapely tím, že si kupují jejich věci, merch a navštěvují koncerty. Pokud sem někdy přijedete, doporučil bych vám ty samé obchody a bary.

Máte s kapelou nějaké sny? V undergroundu máte dobré jméno, ale chcete se posunout někam výš? Myslím tím, láká vás třeba turné s nějakým velkým jménem, zahrát si na velkém festivalu, vydat další desku u známého labelu? Jaké sny a vizi mají INSEPULTO?

A.P. - Od začátku jsme měli jasný cíl. Vzdát hold hudbě a umělcům, které máme nejraději. V tomto případě tomu nejtradičnějšímu, nejoddanějšímu a nejortodoxnějšímu death metalu. Nikdy jsme neměli na mysli nic jiného. Měli jsme obrovské štěstí, protože jsme našli vynikající labely (zatím Wydawnictwo Muzyczne Psycho z Polska, Memento Mori ze Španělska a IBDC z Mexika), které nám věřily a vydávaly naši hudbu. Budeme jim za to navždy vděční. Jsme tedy opravdu spokojeni s tím, kam nás tato cesta zavedla a že naše hudba měla odezvu u tolika lidí. Pokud budoucnost přinese další naši hudbu a podaří se nám získat zájem nějakého "velkého" labelu, budiž. Ale není to náš cíl, nikdy nebyl. V tuto chvíli jsme soustředěni a zaměřeni na propagaci "Undead...". But Not Alive".


Co pro tebe znamená death metal? Proč sis zvolil zrovna tento styl? Jak ses k němu dostal a jací muzikanti byli tvým vzorem, když si začínal? Vnímáš death metal „jen“ jako hudbu nebo je pro tebe i životním stylem? Klidně se můžeš na tuto stránku podívat i filozoficky.

A.P. - Death metal je pro mě ztělesněním divoké a nezkrotné agrese. Je to brutální, drtivý a zničující zvukový zážitek. Může být primitivní, základní, groovy, temný, melancholický, technický a/nebo futuristický. Vždy však zůstane věrná svému původu a kořenům. Nikdy jsem neměl žádný vzor jako takový, ale nesmírně si vážím lidí jako Paul Speckmann, Esa Linden, Barry Thomson, Stevo (Dobbins), Oscar Garcia, David Vincent, John McEntee, Antti Boman, Mick Harris, Mika Luttinen, Jesse Pintado, King Fowley, Luc Lemay, Jeff Becerra, Scott Carlson a Lee Dorrian, abych jmenoval alespoň některé. Všichni měli nějaký vliv na mě jako na člověka, muzikanta i metalového fanouška. Myslím, že death metal není životní styl. Myslím, že je to hudba vytvořená proto, abyste něco cítili. A ten pocit nebo pocity se mohou promítnout do obrovského množství činů a myšlenek. Je to na tobě.

Děkuji moc za rozhovor. Jdu si novinku „Undead... but Not Alive“ znovu pustit. Je totiž skvělá! Ať se vám daří a doufám, že se brzy potkáme někde na koncertě a dáme si spolu pivo!

A.P. - Opět jsem moc rád, že se vám album líbilo. Trvalo to nějakou dobu, ale jsme opravdu nadšení a hrdí na to, jak vzniklo. Moc děkujeme za podporu a upřímně doufám, že se někdy potkáme na nějaké to pivo! Sledujte nás na Facebooku a Bandcampu a kontrolujte nás každý den, protože pro rok 2024 možná chystáme jedno nebo dvě překvapení. Ať žije!

The Master Butcher - Díky moc, můj brutální příteli, opravdu si vážím tvé upřímné podpory.

Recenze/review - INSEPULTO - Undead... but Not Alive (2023):