Rozhovor s blackened death metalovu skupinou SEPULCHRAL CURSE z Finska.
Odpovídal Kari Kankaanpää (zpěv), děkujeme!
Recenze/review - SEPULCHRAL CURSE - Abhorrent Dimensions (2023):
Ave SEPULCHRAL CURSE! Zdravím do katakomb! Když jsem psal před třemi lety recenzi na vaši minulou dlouhohrající desku „Only Ashes Remain“, říkal jsem si, hergot, tahle kapela by stála i za rozhovor. Album jsem totiž poslouchal pořád dokola. Masakr v márnici, přesně jak má být, říkal jsem si. Můžeš nám prosím na začátek představit SEPULCHRAL CURSE? Jak jste se dali dohromady? Zajímaly by mě vaše úplně začátky.
KARI: Děkujeme za milá slova, Jakube! Za tři roky určitě proteklo řekami času hodně vody. Prvotní jiskra k založení Sepulchral Curse vzešla z palčivé potřeby, kterou jsme s Jaakkem měli, začít hrát death metal, a to po staru. Znali jsme se už nějakou dobu, ale nikdy jsme spolu nehráli. Navštěvovali jsme stejné koncerty a poslouchali společně skvělou hudbu. Měli jsme takovou věc, že jsme u sebe navzájem vysedávali, dívali se na nějaká živá DVD od kapel a pili pivo! Ani jeden z nás v té době nehrál se svými kapelami styl death metal, který bychom opravdu chtěli, takže bylo snadné rozhodnutí dát naše idiotské hlavy dohromady a v roce 2013 založit Sepulchral Curse. První rok existence napsal Jaakko hlavně první EP "A Birth In Death" a na bicí jsme přibrali Tommiho a na baskytaru Niilase. Dalo by se říct, že Sepulchral Curse se zrodili z potřeby hrát death metal a z přátelství a od té doby jsme na této cestě.
Pojďme k novému albu „Abhorrent Dimensions“…mám jej doma už nějakou dobu na recenzi a poslouchám ho pořád dokola. Neskutečně mě baví! To je dokonalá exhumace starého black death metalu! Jak deska vznikala a co se za tři roky od minulého počinu změnilo?
KARI: Jak už bylo řečeno, hodně se toho změnilo! Když se vrátíme do doby mezi naším prvním a druhým EP, největší změnou bylo přidání druhého kytaristy v podobě Aleksiho. Naše hudba se začala vyvíjet a byla čím dál ambicióznější, takže jsme potřebovali rozšířit naše hudební obzory. Aleksi je od té doby nesmírně důležitým členem, protože spoustu materiálu napsal právě on. Zdaleka největší změnou bylo, že náš drahý bratr Tommi odstoupil z bubenického trůnu, aby se mohl věnovat svým dalším zájmům. Nebyli jsme na suchu dlouho, protože už jsme měli v hlavě bubeníka, který by díru po něm nahradil. Johannes už se mnou a Aleksim hrál v Yawning Void, takže to pro nás byla přirozená a upřímně řečeno jediná volba. Sepulchral Curse jsou jako rodina, takže jsme chtěli, aby se k nám přidal někdo z nejužšího kruhu kapely, ne jen tak někdo náhodný. Myslím, že Johannes byl takovou vzpruhou nové energie a jeho těžké a přesné bubnování se k naší hudbě opravdu hodí!
Autory tohoto alba jsou výhradně Jaakko a Aleksi. Samozřejmě spoustu aranží děláme jako kapela ve zkušebně. Myslím, že to byl jeden z hlavních rozdílů oproti tomu, jak jsme pracovali předtím. Hledali jsme přirozený tok a nejlepší formu pro danou píseň. Začali jsme také zkoušet každý týden, takže kapela je neustále v extrémně vypjaté kondici. Pro EP "Deathbed Sessions" jsme se vydali do Oxroad Studios do milující náruče Tomiho Uusitupa. Tento způsob práce byl pro nás ideální, protože chemie s Tomim byla nepopiratelná. Okamžitě pochopil, o co nám jde a jak by kapela měla znít. Jeho studio se navíc nachází na finském venkově, takže prostředí a atmosféra jsou pro death metal jako stvořené! Výsledek nás opravdu uspokojuje a myslím, že si mnozí dobře všimnou skvělé práce, kterou Tomi odvádí! Už teď máme zamluvený časový harmonogram pro naše třetí album, které bude samozřejmě a bezpochyby také vznikat ve spojenectví s Tomim. Myslím, že nám jen tak lehce neuteče...
Poslouchám death/black metal od jeho počátků a víš, co mě na něm pořád neskutečně fascinuje? Zvuk, ano, ten prašivý, plesnivý zvuk. Vy zníte jako takový „mix“ alb od DEMILICH, ADRAMELECH, CONVULSE, LURK, DEMIGOD. Jak se vám povedlo na novince docílit takového parádního zvuku? Zní to hodně analogově!
KARI: To všechno díky Tomimu! On opravdu ví, co kapela potřebuje, a jde do extrému, aby dosáhl toho, co chce. Jeho kolega z kapely Ilkka Sointu byl bubenický technik na našich bubenických seancích a tato dvojice opravdu našla ten nejlepší zvuk bicích pro album. Přinejmenším co se týče bicích, jsou ti dva frajeři naprostí šprti! Pro mě je nejdůležitějším aspektem práce ve studiu uvolněná a inspirativní atmosféra, a to se s Tomim děje. Dělá všechny druhy hudební produkce, jako je brutální death metal, black metal, power metal, a když se někdy pustí do nějakého projektu, tak se do něj opravdu ponoří. Myslím, že právě v tom je rozdíl mezi ním a mnoha jinými studiovými lidmi. Chápe, že má sloužit účelu hudby. Špičková kvalita, kámo! Tomi také dělal všechny naše videoklipy a bude je dělat navždy! Snad jediným negativem je jeho nepřirozená fascinace určitými umělci z Kymenlaakso... Lidi opravdu musí mít oči a uši na stopkách Tomiho a Oxroad Studios!
Tématem vašich textů jsou smrt, okultismus, nihilismus, mystika. Kde berete inspiraci a kteří autoři jsou vaši nejoblíbenější? Máš nějaké filmy, na které se můžeš dívat stále dokola? Jak texty vznikaly a kdo je jejich autorem? Čteš i knihy? Která tě nejvíc ovlivnila?
KARI: "A Birth In Death", "Abhorrent Dimensions" a "Howl of the Cursed" EP a náš nadcházející split s Ashen Tomb jsem napsal já. Mezi těmito alby napsal texty Tommi, náš bývalý bubeník. Tommi je pravděpodobně nejlepší textař, jakého znám, takže bylo přirozeným rozhodnutím, aby se textů ujal on, protože ho k tomu inspirovaly.
Inspirací pro mě může být v podstatě cokoliv. Skutečný život, filmy, komiksy, knihy, hudba jiných kapel nebo poezie. Všiml jsem si, že spousta věcí může přerůst v písňové texty. V době dospívání byla mou hlavní inspirací fantasy literatura jako RA Salvatore, Robert E. Howard, Tracy Hickman/Margaret Weis, Michael Moorcock atd. ale myslím, že jsem začal čerpat hodně inspirace i z jiných aspektů. Jedním z velkých vlivů byl Mike Mignola a jeho komiks Hellboy. Také mě fascinuje série Zaklínač od Andrzeje Sapkowského. Stále větší inspirací je také HP Lovecraft.
Abych byl upřímný, v současné době nemám na čtení knih téměř žádný čas, protože se snažím být manželem své ženy a otcem dvou dětí, ale když už čas mám, tak je to právě tato kniha. Inspiruje mě i spousta folklóru. Cítím se být vypravěčem příběhů. Nejsem velký fanoušek náboženství nebo filozofií, ale rád vymýšlím příběh, který si bere nějaký aspekt a studuje ho. V našich textech se sice objevuje spousta osobních záležitostí, ale vždy se snažím ponořit hodně hluboko do tůně meče a magie nebo jiných nepřirozených světů. Co se týče filmů, myslím, že mám velmi základní vkus, mám rád temnější filmy jako "Requiem za sen", ale také z celého srdce miluji marvelovky. Jsem od přírody geek! Dřív jsem byl také vášnivý hráč, ale dnes už hraji jen zřídka, kromě Nintenda.
Jak si se vlastně dostal k tomu, že hraješ death metal? Z vaší hudby je cítit, že jste i fanoušci pravé smrti! Kdy jsi začal hrát a jakými kapelami si prošel? Co první koncert? Kdo byl tvým vzorem a koho si obdivoval ve svých začátcích?
KARI: Ke své první kapele jsem se přidal v 17 nebo 18 letech, už si to přesně nepamatuji. Byl to takový death/black metal, ale hlavně nějaké covery. Moc mě to nebavilo, a tak jsem s pár kamarády založil Solothus. Death/Doom Metal byl styl, který jsem chtěl zpívat, když jsem byl mladší. Solothus začal v průběhu let stagnovat a ve mně hořel větší oheň hrát rychlejší hudbu, a tak se zrodili Sepulchral Curse. Vždycky jsem chtěl hrát death metal nebo některý z jeho subžánrů, takže pro mě vlastně nikdy neexistovaly jiné možnosti, co zpívat nebo hrát. Na prvních zkouškách Solothus jsem zpíval čisté vokály a hrál na basu. Myslím, že na dalších zkouškách jsem už jenom zpíval, protože jsem hnusný basák.
První koncert, který jsem navštívil, byl Reverend Bizarre, Minotauri a Spiritus Mortis. Byl to jeden z pohřebních koncertů Reverend Bizarre. Opravdu monumentální okamžik! Pak už si to opravdu nepamatuju, pak jsem začal navštěvovat spoustu koncertů, když jsem žil v Turku. Jedním z největších vzorů v metalu pro mě celkově byl Messiah Marcolin. Když může takový člověk stát v čele tak úžasné kapely, tak já to zvládnu taky, heh! Na deathmetalové scéně bych řekl, že mě nejvíce ovlivnili Paul Kuhr (Novembers Doom), Anders Jacobsson (Draconian), Mike Perun (Cianide) a Craig Pillard (Incantation). To byli umělci, jejichž hudbu jsem poslouchal a zpíval s nimi. Myslím, že můj vokál zní náhodou nějak jako jejich směs. Nikdy jsem se nesnažil znít jako někdo jiný.
S předchozí otázkou se pojí i téma koncertů. Jak jsou na tom s nimi SEPULCHRAL CURSE? Hrajete rádi a často? Máte raději festivaly nebo menší kluby? A jste ochotni třeba i cestovat daleko? Neláká vás nějaké delší turné?
KARI: No, právě jsme absolvovali více než týdenní evropské turné s Cryptic Brood, takže turné pro nás nejsou žádnou záhadou! Všichni si živé hraní nesmírně užíváme, takže je to věc, kterou se snažíme dělat co nejčastěji. Myslím, že Sepulchral Curse je nejlepší zažít naživo. Na pódiu jsme divocí a intenzivní! Je mi jedno, jestli je to festival nebo klubové vystoupení, miluju všechny! Za naši desetiletou kariéru jsme hráli na obrovských festivalech i v menších sálech. Abychom zvýšili šance, že nás lidé uvidí naživo, dělá nám booking agentura Ile a Kallo. Pokud máte chuť nás vidět ve svém domovském městě, napište do Kallo Agency!
Pocházíte z Turku, Varsinais-Suomi a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje u vás death metalová scéna? Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?
KARI: No, deathmetalová scéna měla před několika lety tak trochu útlum. Teď vidím, že to některé kapely balí, ale zároveň se objevují nové nastupující kapely jako Cryptic Hatred, Morbific, Azatoth atd. Takže scéna dostává novou krev do svých starých žil! Finsko je rozhodně spíš blackmetalovou zemí, ale pořád tu máme nadšené deathmetalové publikum! Helsinki Death Fest bezpochyby odvádí skvělou práci, aby ho udržel při životě a roztočil! Pokud jste to ještě neudělali, měli byste Helsinki Death Fest navštívit! Je to skvělý festival!
Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death/black metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na SEPULCHRAL CURSE největší vliv.
KARI: Milujeme všechny druhy metalu, nejen ty staré. Neustále vychází tolik skvělé hudby, že by bylo směšné soustředit se jen na alba vydaná před desítkami let. Ze starých kapel jsou to určitě Dismember, Slayer, Cannibal Corpse, Incantation, Darkthrone, Demilich, které nás ovlivnily. Pokud se podíváme na novější kapely, pak musím jmenovat Sulphur Aeon a Misthyrming. Ty nám hrají v reprácích pořád dokola!
Pokud se budeme bavit jen o death metalu, tak si myslím, že je to dost vyrovnané mezi americkým death metalem a finským death metalem. Jsem ale skálopevně přesvědčen, že nebýt Dismember, tahle kapela by neexistovala. Jsem posedlý hledáním nových zabijáckých kapel a kvůli své práci poslouchám denně velké množství hudby. Vždycky je super najít nějakou novou geniální kapelu!
Co pro tebe znamená death/black metal? Je to životní styl, koníček, relax? Jak bys jej definoval? Můžeš se klidně pustit i do filozofických úvah.
KARI: Zaprvé, nejsem příznivcem black metalu. Samozřejmě existuje spousta kapel, které mám rád, ale já jsem stoprocentně spíš deathmetalista. Death metal je pro mě životní styl. Dýchám a žiju jím každým svým atomem. Řekl bych, že mám svatý trojzubec: Mám rodinu, hudbu a pak další věci, jako je práce. Rád vyhledávám nové kapely a chodím na koncerty. Když někdy hrajeme s nějakou novou kapelou, rád se na ni podívám! Třeba v Bratislavě jsme hráli s opravdu skvělou kapelou Hrob! Podívejte se na ně!
Nezbytná otázka na konec. Co chystají SEPULCHRAL CURSE v nejbližších měsících? Na co se můžeme my, fanoušci těšit?
KARI: Jak píšu, za pár dní vyjde náš další opus "Abhorrent Dimensions" u Transcending Obscurity Records. Takže to je samozřejmě zásadní věc! Dosáhli jsme věku deseti let, takže za pár týdnů budeme mít oslavu desátého výročí a koncert k vydání alba tady v našem rodném Turku s Ashen Tomb a Cumbeast. Taky vydáváme splitko s Ashen Tomb, ale nemám tušení, kdy ho Godz Ov War Productions vydají. V prosinci nás čeká ještě jeden koncert v Kuopiu s Goatroach a Proscription. Poté se stoprocentně soustředíme na přípravu třetího alba a na jaře příštího roku vyrazíme do Oxroad Studios! Další death metal se blíží!
Děkuji moc za rozhovor. Za chvilku vyrážím do práce. Půjdu kolem hřbitova. Je jasné, co mi bude hrát v přehrávači - „Abhorrent Dimensions“. A to pořádně nahlas. Přeji albu co nejlepší prodeje a doufám, že se dostane k co největšímu počtu posluchačů. Ať se vám daří i v soukromí! Death metal forever!
KARI: "Graveyard Lanterns" bude vhodným soundtrackem pro vaše cesty po hřbitově! Děkujeme za rozhovor, Jakube! Pro death metal odvádíš vždycky skvělou práci! Jen tak dál! UGH!
Recenze/review - SEPULCHRAL CURSE - Abhorrent Dimensions (2023):
about SEPULCHRAL CURSE on DEADLY STORM ZINE:
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
