Rozhovor s doom death metalovou skupinou z Austrálie - CARCINOID.
Odpovídala Jess (basa), děkujeme!
Recenze/review - CARCINOID - Encomium to Extinction (2023):
Ave CARCINOID! Zdravím do australského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos druhé skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší prvotinou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?
Moc děkujeme za vaše milá slova a podporu od roku 2019! Toto vydání není technicky vzato album, ale 30 minutové MLP oproti 40 minutovému Metastatickému albu. Oproti předchozímu vydání jsme rozhodně vyrostli a zlepšili náš zvuk. Když si zpětně poslechneme naše první album, je podstatně jiné než Encomium to Extinction, a to z mnoha důvodů - složení kapely, která má nyní 5 členů a 2 kytary, nám umožnilo experimentovat se zpětnou vazbou, kytarovými sóly, kontrastními kytarovými tóny a přidaným zvukem a vrstvenou tíhou s přidáním dalšího nástroje.
Proces nahrávání byl o hodně jiný, protože jsme měli možnost opravovat chyby, protože jsme na pásek nahrávali pouze bicí, ve srovnání s Metastatic Declination, která se nahrávala na pásek celá a museli jsme každou skladbu nahrát celou bez možnosti editace. Metastatic možná z tohoto důvodu působí organičtějším dojmem, ale Encomium je po profesionální stránce rozhodně o krok výš. Zvuk je těžší díky vrstvení nástrojů, bicím nahraným na pásek a nahrávání ve studiu Goatsound v průběhu několika dní. Písně jsou na Encomium lépe vystavěné, protože jsme strávili více času zdokonalováním věcí tak, abychom byli spokojení, a Metastatic byl podle mého názoru tvůrčím způsobem velmi uspěchaný.
Naši členové se na této desce od posledního vydání také změnili. Cartera nahradil Kit na bicí a na sólovou kytaru přišel Wyatt. Od té doby jsme opět prodělali další změnu v sestavě, kdy na sólovou kytaru nyní hraje Nathan a na bicí Michele.
Řekla bych, že naše vlivy od vzniku kapely v roce 2018 stále přetrvávají, tudíž náš zvuk stále odpovídá našemu demu z roku 2018.
„Encomium to Extinction“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death a doom metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál CARCINOID?
Nahrávali jsme ve studiu Goatsound v Melbourne, které vede Jason Fuller (Blood Duster, Burn the hostages). Všechny naše ostatní desky jsme nahrávali na 4, respektive 8 stopý pásek DIY přístupem. To možná vysvětluje profesionálnější zvuk Encomium to Extinction ve srovnání s předchozími nahrávkami, které byly velmi syrové a nedopracované, protože jsme doufali, že to trochu zrychlíme. Všechny kytary a vokály jsme nahrávali na dvojitou stopu, bicí jsme nahrávali na pásku, což se také lišilo od Metastatic.
Psaní téhle desky nám chvíli trvalo, protože jsme s tím začali během COVIDu, kde Melbourne trpělo 262 dní tvrdými omezeními. Nemohli jsme mít návštěvy ani opustit dům na vzdálenost větší než 5 kilometrů. To nás ovlivnilo, protože jsme se nemohli scházet ke zkouškám ani psaní, takže náš tvůrčí proces tím značně utrpěl. Museli jsme si často psát e-maily, a když jsme se mohli znovu sejít, museli jsme se naučit, jak společně tvořit, protože jsme měli dva nové členy, kteří se v té době právě připojili. Přidali do hudby své vlivy, ale rozhodně ji zachovali věrnou zvuku Carcinoid, jak bude následovat se současnou sestavou a naším druhým albem.
Dohledal jsem si, že pod nahráváním a mixem je podepsán Dan Lowndes. Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Dan Lowndes vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?
Jason Fuller desku skutečně smíchal a Dan ji masteroval. Dana si velmi vážíme a vždy odvede skvělou práci na všem, na co sáhne. Poprvé jsme s ním spolupracovali v roce 2020, kdy masteroval náš split release s další australskou kapelou Charnel Altar. Jeho práce na nás udělala velký dojem, takže jsme ho rozhodně chtěli znovu zapojit. Zvuk našeho hudebního žánru mu prostě sedí, což lze pozorovat na dlouhém seznamu vynikajících kapel, pro které masteroval zvrácené nahrávky - Caustic wound,Cerebral Rot, Corpsessed, Druid Lord, Father Befouled, Gosudar, Innumerable forms, Mortiferum, Spectral Voice, Worm - abychom jmenovali alespoň některé, stejně jako jeho vlastní kapelu Cruciamentum.
Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes vinyl. Vy jste jej vydali u Me Saco Un Ojo / Headsplit a je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?
Obrázky pro MLP vytvořil Necrofrost, kterého jsme použili pro mnoho návrhů merche a který také vytvořil obal Metastatic Declination. V jeho klasickém černobílém stylu jsme si představili pustou, vyprahlou krajinu obklopenou hrobkou mauzolea se spoustou náhrobků, v drobnějších detailech jsou zobrazeny zvířecí mršiny. Témata desky zahrnují pocity izolace, deprese, úzkosti a smrti, což rezonuje s výtvarným zpracováním. Necrofrost odvedl fantastickou práci, stejně jako vždy v minulosti s našimi výtvarnými návrhy.
Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Austrálie si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?
Rozhodně máme v Melbourne štěstí, že naše scéna vzkvétá a můžeme hrát na skvělých koncertech se skvělými kapelami, které odjíždějí hrát i do zahraničí. Melbourne je skvělé nejen pro death metal, ale i pro řadu dalších žánrů, protože nás baví hrát smíšené koncerty s určitou rozmanitostí.
Metal v Austrálii byl vždycky silný s některými dřívějšími významnými kapelami, které stále posloucháme z devadesátých let, jako jsou Cruciform, Abramelin, Misery, Armoured Angel, Disembowelment a Sadistik Exekution. Jelikož je melbournská scéna tak skvělá, je tu vždycky spousta lidí různého věku, což je úžasné, Jakkoli se tu scéně daří, není to nic ve srovnání s některými evropskými městy. V Austrálii momentálně není moc metalových vydavatelství a kvůli vzdálenosti mezi Austrálií a Evropou/ Amerikou je těžší a dražší (kvůli nákladům na dopravu) distribuovat naši hudbu fyzicky. Proto jsme vždy usilovali o to, aby naše hudba vyšla u zámořských vydavatelství.
Hrajete doom death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit CARCINOID, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?
Kapelu založili v roce 2018 Az (kytary) a Jess (baskytara). Az, který má rád od všeho trochu, chtěl udělat death metalový projekt a inspiroval se kapelami jako Pungent Stench, Autopsy, Napalm Death a Brutal Truth, kterými je silně ovlivněn. Jess se v té době věnoval spíše doomovým kapelám a byl ovlivněn Cathedral, Candlemass, Corrupted, Grief a Winter. Hodně našich vlivů se také nyní prolíná a přetavuje v dnešní zvuk, který jsme vytvořili. Myšlenka death doomu je přitažlivá, protože při kombinaci žánrů můžete skutečně experimentovat se zvukovými krajinami a nebýt zaškatulkovaní do jednoho konkrétního stylu. Máme velký respekt ke spřízněným deathdoomovým kapelám, jako jsou Coffins a Cianide. Doufáme, že příští rok pojedeme australské turné a zahrajeme si i v zámoří, jakmile budeme mít pod palcem pár nových skladeb. Hraní na obou festivalech, na kterých jsme vystupovali (Killtown Deathfest a Asakusa Deathfest), jsme si užili a určitě bychom si v budoucnu rádi zahráli na dalších. Nejsem si jistá, jestli bychom hráli na velkých festivalech, ale určitě nás baví hrát na undergroundovějších deathmetalových festivalech, protože mají velmi komunitní atmosféru, kterou na velkých komerčních festivalech nemusíte zažít. Kdyby nás někdo požádal, abychom jeli na turné jako support nějaké větší a známější kapely, myslím, že by to byl určitě skvělý zážitek, protože všichni jsme nadšení z cestování a setkávání se s kolegy muzikanty.
Když jsem před šesti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?
Rozhodně jste odvedli skvělou práci a je třeba ocenit, kolik práce stojí za provozem zinu nebo webových stránek, jako je tato. Je to také skvělý způsob, jak prezentovat undergroundové kapely, které by nemusely být nutně rozpoznány. My se většinou spoléháme na naše labely, které propagují naše desky, a také nás dost často žádají lidé z celého světa o vyplnění takovýchto rozhovorů. Všichni rádi chodíme na koncerty místních kapel, protože máme spoustu přátel, kteří se kolektivně pohybují na melbournské hudební scéně, a rádi chodíme na koncerty, na kterých zrovna nehrajeme, alespoň několikrát do měsíce. Je opravdu skvělé podporovat svou komunitu/přátele a sledovat, jak rostou a vzkvétají, což nás zase motivuje posouvat hranice s novým materiálem i na pódiu.
Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako CARCINOID ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?
Z hlediska příjmů nám digitální streamování rozhodně neprospívá, protože online platformy, které používáme, jako je spotify a bandcamp, si berou vysoké poplatky. Rozhodně si vážíme toho, že někdo může přijít na náš koncert a koupit si kopii naší hudby ve fyzickém formátu, stejně jako to děláme my, když jdeme podpořit jiné kapely v naší komunitě. Pokud jde o internetové trolly, kteří nechodí na koncerty. Nemáme nad tímto aspektem věci žádnou kontrolu, ale myslím, že pokud jste zapálení pro hudbu, měli byste pozitivně podporovat kapely, pokud máte tu možnost.
Az a Jess jsou vášnivými sběrateli vinylů, CD a kazet, takže rozhodně souhlasíme s tím, že fyzické formáty mají přednost před digitálními. Je něco výjimečného na tom, když vstáváte, abyste si pustili desku, a držíte v rukou obal s vnitřním bookletem, texty atd. Digitální streamovací platformy nám rozhodně usnadnily život, protože hudba je dostupná na jedno kliknutí, a také z pohledu hudebníka, který může svou hudbu snadno dostat k lidem z celého světa. Myslím si však, že fyzické formáty nabízejí kompletní balíček a práce, která je spojena s úpravou a balením, se s digitálními formáty nedá srovnávat.
S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?
Death metal je pro nás rozhodně o komunitě a o tom, že se spojujeme, abychom podpořili společnou vášeň. Stmelení nad oblíbenými kapelami a diskuze o riffech, merchi a deskách. Je to dobré východisko a uvolnění, do kterého můžeme nasměrovat veškerou svou energii, abychom mohli psát a hrát hudbu. samotná síla, kterou death metal dokáže vyprodukovat při vystupování, poslechu hudby nebo návštěvě jiných kapel, je rozhodně uvolňující a katarzní zážitek.
Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají CARCINOID v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě?
V současné době píšeme materiál pro naše druhé album a plánujeme napsat velké množství písní, abychom si některé nechali na splitka s jinými kapelami - možná i na sedmipalec, což jsme zatím neudělali. Příští rok s naším novým zpěvákem obnovíme koncertování a doufáme, že se nám podaří uskutečnit dvě mezinárodní vystoupení a několik australských koncertů, včetně měst, kde jsme ještě nevystupovali - Perth, Hobart atd.
Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Encomium to Extinction“ zase narvat do hlavy!
Velmi vám děkujeme, že jste nás oslovili, a nesmírně si vážíme lidí, jako jste vy, kteří si najdou čas na podporu a uznání undergroundové metalové scény. Doufáme, že si užijete novou desku, která vyjde v plném znění tento týden!
Recenze/review - CARCINOID - Encomium to Extinction (2023):
Recenze/review - CARCINOID - Metastatic Declination (2019):
tracklist:
1. Led To The Worms
2. Encomium To Extinction
3. Mired In Decay
4. Morbid Curse
5. Strangulation
band:
Az - Guitars
Jess - Bass
Josh-Vocals
Nathan - Guitars
Michele - Drums
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
.JPG)