DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

pátek 3. listopadu 2023

KNIŽNÍ TIPY - V jejím srdci svět se tříští - Jonathan Dylan Barker (2023)


V jejím srdci svět se tříští - Jonathan Dylan Barker
2023, Fobos

Dřív jsme jako lidé měli ke smrti tak nějak blíže. Byla nedílnou součástí našeho života. Dodnes si pamatuji otevřenou rakev v malém kostelíku, ve které ležela moje prababička. Vypadala, jakoby měla každou chvíli promluvit. Dlouhý průvod a žalozpěvy, kněz s kadidlem, odříkávající modlitby. Mnoho jsem z toho nechápal, ale došlo mi, že ta milá žena, kterou už nikdy neuvidím, odešla v pokoji. Chodíváme na její hrob dodnes, každé dušičky. Stejně jako dědovi v horách. To mě čeká zítra, dnes jedu do Jizerek. Včera jsem dočetl knihu od mého oblíbeného Jonathana Dylana Barkera. Jmenuje se V jejím srdci svět se tříští a mrazilo mě z ní. Vyšlo to náhodou, že byly zrovna Dušičky. Je to dílo na pomezí thrilleru a hororu. A přiznám se, že jsem se chvílemi bál.

Dovedu pochopit, že se lidé smrti vysmívají, jako to dělají celý halloween, ale já vyrostl v mlhavých podzimech, když mi bábrdle vyprávěly o mých předcích, uložených v zemi. Dones vodu, zameť listí. Potom jsme sedávali na lavičce, mrznuly nám zadky a já si představoval, jak asi praděda vypadal. Na všech fotkách, i na té na hrobě, se tvářil vždy velmi přísně a vážně. Občas zajdu i na hroby svých kamarádů, mojí první holky, co jsem ji opravdu miloval. Je to už tak dávno. Chodím tam málo, času uběhlo fakt až příliš, ale stejně vzpomínám. Někdy se mi zdají sny, podivné, dlouhé sny. Stejně jako se to děje hrdinovi dnešní knížky. Jack je obyčejný kluk. A jednoho letního dne potká na lavičce na hřbitově dívku. Znovu jsem se, jak o tom píšu, otřásl chladem. Přitom mi do kanceláře prosvítá slunce a je nebývale teplo. Barker je mistr děsu. V mnohém si nezadá se Stephenem Kingem. S tím ho pojí v tomto případě tenká linie mezi naším a oním světem, mezi realitou a hrůzou. Je to hodně zvláštní příběh. 

Jenže teď, když je podzim, se tak nějak hodí k mé náladě. Je už brzy tma a město je ještě šedivější, než normálně. Když jsem loni četl knihu Dracul od stejného spisovatele, připadal jsem si chvílemi jako malý kluk, co nejde na záchod, protože pod postelí je příšera. Jasně, že je to hloupost, příšery přece neexistují. Ale co kdyby? Co když mě utrhne nohu? Kamarádům to samozřejmě neřeknu, dělali by si ze mě srandu. Ale nikam chodit fakt nebudu. Počkám na světlo. Pokud si na své strachy z dětství vzpomenete, pak tuhle knížku pochopíte. A to jsem prosím pěkně, vyrůstal v klidné a pohodové rodině, ne jako ten druhej kluk, co žije v ústavu a píše se zde o něm taky. Z něj jde opravdu strach. Copak strach, ale děs. Něco jako, když jsme si jako malí hráli na pískovišti a přišel divnej chlápek a pokusil se jednoho z nás unést. Jeho máma mi pak říkala, že jsem mu možná zachránil život. Pár dětí se tenkrát totiž fakt ztratilo. Řval jsem jako tur a přiběhl nějakej jinej chlap a zachránil nás. 

Tahle knížka je napsána tak napínavě, že nedokážete odtrhnout oči. Až zítra dorazím do Jizerek, bude už tma. Koupím si asi nějaké pivo a budu si uričtě také číst. Jen musím zatopit. Pozítří mě čeká listí. Má být i mlha. Odpoledne, až vše udělám, chceme jít na hřbitov. Pořád musím na tento příběh myslet. Co když tam bude další tělo? Nebo ten malej kluk, kterým jsem kdysi taky býval? Hele a to jsem vám psal? Bojíte se rádi? Já tedy nejsem žádnej strašpytel, kdybych byl, tak bych jezdil do práce autem a ne chodil pěšky divnou čtvrtí. Ale když jsem četl V jejím srdci svět se tříští, ohlížel jsem se častěji za sebe, lekal se stínů. Také jsem měl několik hodně divných snů. Dušičky by měly být svátky, kdy si zavzpomínáme na své blízké. Ale co když v tento čas vylézají z hrobů i ti zlí? Nebuďme naivní. Jsou věci mezi nebem a zemí, které nedokážeme vysvětlit. Jsem duší i prací technik a realista, na přízraky moc nevěřím, ale když čtu podobné knížky a jdu potom na hřbitov, tak si nejsem zase tak úplně jistý. 

Občas, když potkám nějaké děti, tak se jich bojím. Jsou jedinci, kteří jsou divní od narození. Já vím, nemělo by se to říkat, ale pravda to je. Pokud máte rádi tajemno, záhady a máte velkou fantazii, což asi máte, protože jinak byste moje stránky nenavštěvovali, tak se vám bude tenhle děsivý příběh libit. On je mistr Barker spisovatel s velkým vypravěčským talentem. Doslova do mě zasekl dráp a nepustil mě, dokud jsem vše nedočetl. Je to velmi čerstvá kniha, kterou jsem zakoupil hned po vydání. Sedla mi perfektně do podzimní nálady. Myslím si, že se bude líbit i vám. Je to hodně zvláštní a silný příběh. Během čtení mi připadalo, že je kolem mě opravdová tma. A když jsem se v noci vzbudil, tak jsem se sice nebál příšery pod postelí, ale když jsem se podíval z okna, tak mi připadalo, že tam ve stínu stojí malý chlapec. Nebo ne? Byl to přelud? Nebo jsem ještě snil? Kdo ví? Pokud máte rádi tajemno, tak je dnešní knižní tip pro vás jako dělaný. Děkuji za pozornost a až budete pokládat květiny na hrob, tak dávejte velký pozor. Opatrujte se. 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jack Thatch je chlapec z Pittsburghu, jehož od smrti obou rodičů vychovává tetička Jo. O tom smutném výročí chodí navštěvovat jejich hrob. A právě na hřbitově se Jack osmého srpna 1984 ve svých osmi letech setká se zvláštní osmiletou Stellou Nettletonovou. Když ji uvidí sedět na lavičce s Dickensovými Nadějnými vyhlídkami, ještě netuší, jak zásadní význam toto seznámení bude mít. Z nepochopitelného důvodu začne být dívkou posedlý a chodí ji vyhlížet na hřbitov, nicméně znovu ji potká až po roce, opět osmého, na stejné lavičce. Dívku obestírají záhady a Jack se o ní marně snaží něco dozvědět. Potom se v jedenácti letech, po dalším setkání, probere v zastrčené uličce vedle strašlivě spáleného muže v nedotčeném oblečení. Případ vyšetřuje policejní detektiv Faustino Brier, jehož to nepřekvapí, protože oběti v tomto stavu nachází každoročně osmého srpna už po mnoho let.

Daleko odsud mezitím vyrůstá ve výzkumné laboratoři další chlapec ve stejném věku, který vládne schopností tak děsivou, že ho drží v naprosté izolaci.


---------------------------------------------------------------------------------------------------